První tanková bitva v dějináchVelká válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 96
98 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:47
Počet zobrazení:4 386

Spojenci podnikají nečekaný útok z moře, Němci dále útočí na západě, Arméni uzavírají příměří s Osmany, umírá jedna z největších postav této války a poprvé v historii dochází k bitvě mezi tanky.

Poznámka: Označení „mužského“ a „ženského“ tanku stejného typu rozlišuje jejich výzbroj. „Ženské“ tanky jsou vyzbrojeny pouze kulomety, „mužské“ tanky pak zpravidla i dělem větší ráže.

Přepis titulků

Týden co týden se v této válce stane něco nového, co svět ještě neviděl, a tento týden není výjimkou, když přijde první bitva mezi tanky v dějinách. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden pokračovala německá ofenziva ve Vlámsku, vypadalo to ale, že zpomaluje. Osmané útočili v Malé Asii a Britové s arabským povstáním v Palestině obsadili velký kus hidžázské dráhy. Toto následovalo.

Něco, co jsme dlouho neviděli, obojživelná operace. Zpráva britské admirality říká: „Byl proveden námořní útok na Ostende a Zeebrugge. Kromě kryjící síly zahrnovala podpůrné lodě a šest starých křižníků. Pět z nich byly blokující lodě plné betonu. Podle rozkazu byly opuštěny posádkou a vyhozeny do vzduchu.“ Byl to plán královského námořnictva, který měl Němcům zabránit používat kanál jako ponorkovou základnu pro Severní moře.

Deset kilometrů ve vnitrozemí od Zeebrugge byly betonové ponorkové kryty, které byly odolné útokům ze vzduchu. Základna v Bruggách také měla dílny, sklady, plovoucí doky a všechno nutné pro údržbu, opravy a výzbroj německých ponorek. Průměrně se tam nacházelo 18 ponorek a 20 torpédoborců, kanálem mohly dokonce proplout i lehké křižníky. Viceadmirál Roger Keyes naplánoval akci na potopení lodí a zablokování kanálu. Proběhl útok na molo chránící přístav a jeho vybavení bylo zničeno.

Byl zničen i železniční most, lodě ale nebyly v kanálu potopeny na správném místě a do dvou dnů mohly ponorky za přílivu opět proplouvat. Britové v akci ztratili 583 mužů, Němci 24. Současně probíhající útok na Ostende selhal a nedokázal kanál zablokovat. Královské námořnictvo bylo ale odhodláno pokusit se o útok za pár týdnů znovu. Když mluvíme o obětech, publikace Das Neue Europa tento týden odhaduje německé válečné ztráty, mrtvé, zraněné nebo pohřešované do minulého srpna na pět milionů.

A tento týden přináší jednu velmi významnou německou oběť války. 20. dubna Manfred von Richthofen, Rudý baron, sestřelil své 80. letadlo za německými liniemi u Villers-Bretonneux. 21. dubna Rudý baron zahynul, sestřelen nad Sommou buď kanadským letcem Royem Brownem, nebo australskou pěchotou, která po něm střílela ze země. Richthofen dokázal přistát, ale když se k němu dostali Australané, byl už mrtvý.

Rudý baron je pravděpodobně nejznámějším symbolem této války a nejznámějším jménem. Děti, které neznají císaře, cara, ani žádného z generálů, stejně znají Rudého barona, takže to pro německou morálku byla velká rána. A Němci měli problémy s morálkou i na bojišti. Německý generál Ludendorff doposud neměl žádný opravdový hmatatelný úspěch z operací Michael a Georgette, ohromných ofenziv z minulého měsíce.

Němci byli těsně před Amiens, těsně před Hazebrouckem a blízko hor Kemmelberg a Mont des Cats, které se tyčily nad yperskou oblastí. Zisk kteréhokoliv místa by byl triumfem, Ludendorff ale nechtěl obsadit jedno. Chtěl obsadit vše najednou. 24. dubna Němci postupující na Amiens obsadili Villers-Bretonneux a tento útok přinesl první bitvu tanku proti tanku v dějinách. Útočila 2. armáda Georga von der Marwitze, útok zahrnoval 13 německých tanků typu A7V.

Německé tanky A7V „Nixie“ se střetly se třemi britskými tanky Mark IV. Dva z nich byly „ženská“ verze, vyzbrojená jen kulomety, které nepronikly pancíř tanků A7V. Oba byly poškozené donuceny ustoupit, ale „mužský“ tank se svým 57mm dělem vyřadil tank Nixie z boje a donutil posádku ho opustit. Mark IV se poté střetl s dalšími dvěma ustupujícími tanky A7V. Boje se zúčastnilo také 7 nových britských středních tanků „Whippet“, pronásledující nepřítele s kulometnou palbou.

3 tanky „Whippet“ a „mužský“ Mark IV byly toho dne také zničeny. Dalšího dne Britové a Australané získali Villers-Bretonneux zpět. Účelem této operace bylo umožnit přesun více sil na obnovení pokusu o obsazení Amiens. Operace Němcům přinesla 8000 obětí a naprosto žádný zisk. Přední výběžek fronty operace Michael byl opět nehybný. 25. dubna začal útok na Kemmelberg a v 8:10 ráno Němci dosáhli jejího vrcholu.

Obránci byli rozprášeni a cesta na Mont des Cats byla otevřená. Ludendorff se ale nyní obával nečekaných velkých úspěchů, které by ho dostaly daleko do špatného terénu jako při operaci Michael. Rozkázal tak útok přerušit a vyčkávat na instrukce. Němci tak celý den čekali a nedokázali využít jednu z nejlepších příležitostí tohoto roku. Britové později během dne začali mezeru v linii vyplňovat a když Němci další den zaútočili, byl útok odražen.

Německý generál von Kuhl řekl, že kdyby Němci obsadili Mont des Cats, museli by Britové vyklidit nejen Ypry, ale i své pozice na řece Yser poblíž. Němci plánovali útok obnovit 29. dubna. A jedna armáda se k boji teprve přidávala, a to Američané. 20. dubna se zapojili do boje ve výběžku u St. Mihiel. Na dvě roty čítající 655 mužů zaútočilo 2800 Němců včetně několika úderných oddílů. Přečíslení Američané se stáhli, dvě třetiny mužů padly, byly zraněny nebo pohřešovány.

Americký velitel John Pershing byl i přes přesilu rozčílen neschopnými americkými generály a odvolat některé vyšší důstojníky mu zabránilo jen jejich vyznamenání francouzským Croix de guerre kvůli zlepšení morálky. Protiamerické cítění však bylo silné mezi britskými i francouzskými veliteli i politiky, britský premiér David Lloyd George napsal: „Takovéto výsledky určitě přijdou v ohromném měřítku, pokud bude převážně amatérská americká armáda budována bez dohledu zkušenějších velících důstojníků.“ Jak jsme ale viděli, když Američané před rokem vstoupili do války, jejich armáda neměla ani 100 000 mužů.

Výcvik, vyzbrojení a vyslání do boje statisíců mužů během pár měsíců nemohlo jako zázrakem vytvořit armádu takové kvality, jako měly britské a francouzské jednotky, které téměř čtyři roky bojovaly na frontě. Americké divize měly proti spojeneckým dvojnásobnou velikost, zejména proto, že pro divize standardní velikosti nebylo dost důstojníků.

Winston Churchill, jehož matka byla Američanka, prohlásil, že hlavním problémem na západě je německá převaha. A Němci měli vliv i na národy, které se ani války neúčastnily. 20. dubna jsou ve Stockholmu vyhlášeny úmysly finské „Bílé“ strany: 1) Porazit „Rudé“. 2) Zavést monarchii po německém vzoru. 3) Ovládat murmanskou železnici a mít na severu nezamrzající přístav.

4) Připojit Finsko ke konfederaci, která se táhne od Severního mysu po Bagdád. A 21. dubna společný sněm baltských provincií požadoval, aby je Německo zařadilo do monarchie pod pruským králem. To by znamenalo vzdání se nezávislosti, ale na jihu na Kavkaze Tbiliský sněm vyhlásil nezávislost Transkavkazské federativní republiky. Hlava státu, gruzínský menševik Gegečkori, předal svoji pozici dalšímu gruzínskému menševikovi Chkhenkelimu, který v Trabzonu vedl mírová jednání s Osmany.

Obě strany se střetly v boji u Karsu a došlo ke zmatku, když se o příměří jedna strana dozvěděla o den dříve než druhá. Protože podmínky zahrnovaly stažení Arménů z oblasti, Osmané 25. dubna vstoupili do Karsu. Bylo to po 40 letech a několika měsících od obsazení Karsu Arménem Lorisem Melikovem. Takový byl týden, smrt jedné z největších, jestli ne úplně největší německé legendy, transkavkazská nezávislost, Američané v boji ve Francii, námořní útok v Belgii, Němci propásli velkou příležitost a poprvé v dějinách bojuje tank proti tanku.

Útok na Villers-Bretonneux byla jedna z prvních velkých operací, kde Němci použili své tanky A7V. Takže britská pěchota poprvé zažila, jaké to je proti nim bojovat. Toto si zapsal velitel tanku Ernst Volckheim, který toho dne útočil ve svém tanku Alter Fritz. „Nepřítel je jen 400 metrů před námi, takže ho můžeme snadno pozorovat.

Ve 4:30 lezeme do svého vozidla, které hladce jede vpřed, jako by vědělo, co po něm chceme. V 6:30 ve skupině tří tanků zahajujeme svůj útok. V 6:58 přejíždíme první linii. Všechny poklopy zavřené, zbraně připravené. Je hustá mlha. Zaměřujeme a ničíme několik menších děl. Zatím neprobíhá žádná silná nepřátelská palba. Je to děsivé, náš těžký kolos se valí přes kulomety i muže.

Raději se nedíváte. Vidíte ale nepřátele tak blízko, mezi vámi a jím jen pancíř. Blížíte se k němu, nemůže vás zasáhnout pažbou ani po vás střílet. Když vidíme domy ve Villers-Bretonneux vystoupit z mlhy, je teprve 7:12. Obklopuje nás intenzivní dělostřelecká palba. Blízké zásahy dobře cítíte. Později zjistíme, že to byla naše dělostřelecká baráž. Nepřítel vylézá z domů a vidí naše vozidlo, německý tank, poprvé ve svém životě a v panice utíká zpět do vesnice.

Někteří navždy uléhají, protože naše kulomety a střely z hlavního děla odvádějí svou práci dobře. Z opevněné cihelny přijíždíme k pěchotě, která je pod útokem. Zasahuje nás rychlá palba, je to jako krupobití, střílí na nás nejméně dvacet kulometů, kterým palbu vracíme.“ Cihelnu obsadili, zajali 150 nepřátel a pokračovali s pěchotou v útoku. Muži jásali: „Hurá, tanky!“.

Hurá. Tanky. Jestli vás zajímá německý tank A7V, natočili jsme o něm epizodu v německém tankovém muzeu, kterou můžete vidět tady. Patr(e)onem týdne je William Novotny. Zvažte prosím vaši podporu, jestli chcete více speciálů, jako je tento o německých tancích. Na viděnou příště!

Komentáře (1)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Velké díky za další přeložený díl, s přibližujícím se koncem války se na každý díl těším víc a víc a doufám, že už se to dojede do konce. Nevím, jaká se nyní sledovanost, ale já rozhodně sleduji.

40