Zpět na seznamVelká válka5.0 (14 hodnocení)
Dr. InkPublikováno: 7 let
Načítám přehrávač...
Začátek bitvy o Verdun
9:57
5.7K zhlédnutí
Dosud největší bitva v historii začala. Německá armáda zaútočila na Verdun.
O tomto týdnu
mohu říct jen jednu věc. Tento týden začíná největší bitva,
jaká se kdy v historii vedla. Stovky a stovky tisíc mužů budou
bojovat a padnou pro tak malý kousek země. Něco takového se ještě nestalo. Takový byl Verdun. Jsem Indy Neidell,
vítejte u Velké války. Minulý týden Rusko dobylo velkou
osmanskou městskou pevnost Erzurum. Rakousko-Uhersko a Bulharsko
stále postupovaly Albánií, Německo a USA měly diplomatické potíže
a belgická obrněná auta bojovala v Haliči.
Toto se stalo potom. Začnu rovnou Verdunem,
o kterém v tomto roce uslyšíte neustále. První výstřely bitvy o Verdun
přišly 21. února 1916 z německého
dalekonosného námořního děla a dopadly do Biskupského paláce ve Verdunu
a odstřelily kus tamní katedrály. Unternehmen Gericht začala. Bitva začala devítihodinovou německou
dělostřeleckou baráží 1220 děl podél dvacetikilometrové fronty
na obou stranách řeky Mázy.
Do Bois de Ville,
výběžku francouzských linií, dopadlo každou minutu
čtyřicet těžkých střel. Náčelník štábu německé armády
Erich von Falkenhayn nařídil tuto baráž se slovy: "Žádná linie nezůstane neostřelována,
žádné cesty nezůstanou nedotčeny, nikde by se nepřítel
neměl cítit v bezpečí." Němci vystříleli během baráže zhruba
milion granátů – ano, slyšíte správně – jeden milion střel a exploze byly slyšet
až 160 kilometrů daleko ve Vogézách.
Do osmi hodin ráno byla přeťata veškerá
francouzská telefonní spojení s frontou. Francouzské posily nemohly postoupit
a efektivní velení již neexistovalo. Němci nasadili 168 letadel
v největší letecké operaci v historii s cílem zabránit francouzským letadlům
v pozorování fronty a navádění dělostřelců. Když baráž ve čtyři odpoledne skončila,
německá pěchota vyrazila proti Francouzům. Francouzská frontová obranná postavení
byla baráží poničena nebo kompletně zasypána. Francouzský desátník řekl, že dva
z každých pěti mužů byli pohřbeni zaživa, dva byli zranění nebo mrtví
a toho pátého to čeká.
Avšak Falkenhayn nechtěl,
aby jeho vojáci postoupili příliš daleko, ne hned první den, to jen měli
zničit zbývající obranná postavení což udělali a s příchodem noci
se dělostřelectvo dalo znovu do práce. Druhý den Němci překvapili
Francouze užitím 96 plamenometů a do třetího dne postoupili 3 kilometry
a zajali 3000 francouzských vojáků. Tady je příběh ze třetího dne: Kolovaly zvěsti, že vesnice
Samoneaux padla do německých rukou. Francouzi tomu uvěřili
a začali tam ostřelovat své vlastní jednotky, a když bombardování ustalo,
Němci tam prostě přišli a místo obsadili.
Jeden ze zajatců,
podplukovník Bernard, byl předveden před návštěvníka bojiště,
samotného císaře Viléma, který pozoroval bitvu periskopem. Bernard mu řekl:
"Do Verdunu nikdy nevstoupíte." Ale do 25. února utrpěly
francouzské 51. a 72. divize držící frontu od Herbeboisu
k Máze 60% ztráty. 24.
února se to stalo. Němci se provalili mezi
Beaumontem a Samogneuxem a francouzské pozice padly
během pouhých třech hodin. Němci zajali dalších 10 000 Francouzů a za jeden den obsadili tolik území,
co za minulé tři dny, a do večera, poprvé na západní frontě
od Bitvy na Marně, se vedla válka pohybu. Žádné zákopy, žádný ostnatý drát,
žádná kulometná hnízda. Francouzská morálka upadala
a francouzské dělostřelectvo hrozivě mlčelo. Dvě hlavní pevnosti Douaumont
a Vaux bránily město Verdun.
Pevnost Douaumont
dominovala severnímu cípu. Byla dokončena teprve v roce 1913
a měla 155mm a 75mm děla a rovněž kulomety, které se nacházely v ocelových střílnách. Ale francouzská četa obývající pevnost
byla převelena na frontové linie a pevnost byla prakticky prázdná
a 25. února padla bez jediného výstřelu. To mělo ohromný psychologický efekt
na obě strany. Německý postup se ten den zastavil
asi tři kilometry od Verdunu. V této chvíli mohli Němci opustit
Falkenhaynův plán a postoupit na město, zatímco Francouzi se mohli Verdunu vzdát, vzdát se celého výběžku
a vybudovat vhodnější obrannou pozici, ale té noci, o půlnoci, byla obrana Verdunu
přenechána generálovi Philippu Pétainovi.
Náčelník štábu velitele francouzské armády
Josepha Joffreho, Noel de Casteilanu, věděl, jaký dopad by ztráta Verdunu
měla na národní morálku, a přesvědčil Joffreho, že nesmí padnout,
takže jmenoval Pétaina. Ale toto přesně zapadalo
do Falkenhaynových plánů. Když Pétain nařídil mužům
odrazit nepřítele za každou cenu a okamžitě znovudobýt
jakékoliv ztracené území, jednal přesně podle
Falkenhaynova scénáře.
Falkenhaynův plán byl
zaútočit na národní poklad, na Verdun, který Francouzi budou muset bránit
a kde nechá Francouze vykrvácet. Když Pétain převzal velení,
za své dvě nejdůležitější úlohy považoval koordinaci dělostřelectva
a otevření zásobovacích tras. A od této chvíle to byli Němci,
kteří byli neustále zasypáváni granáty, když vyrazili do útoku
nebo se nahromadili na frontě.
A cesta z Verdunu do Bar-le-Duc
se stala cestou pouze pro nákladní auta. Pro tři a půl tisíce aut.
Vojáci pochodovali polem po stranách silnice. Pokud se auto porouchalo,
bylo odstrčeno z cesty, aby se celodenní doprava
nikdy nezastavila. Nakonec bude 12 000 aut jezdit
po cestě známé jako Posvátná cesta. Pétain byl velitelem francouzské 2. armády
a v roce 1914 měl odejít do výslužby. Viděl vývoj zákopové války ne z týlu,
ale jako velitel frontových jednotek a jeho závěrem bylo, že není možné
na jeden zátah obsadit další linie zákopů.
Několik měsíců před Verdunem doporučil
vést limitované ofenzívy pouze v dosahu děl, a jen pokud bude nepřítel vyčerpán,
dojde k užití taktiky průlomu. Toto se stane základem
pro obranu Verdunu. V roce 1914 se obří železobetonové
pevnosti ukázaly být v Belgii zranitelné, ale Petain učiní z vnitřního kruhu
pevností páteř svých taktických plánů. Bude odtamtud ostřelovat nepřítele. A pokud se podíváme jinam do Evropy,
uvidíme další dělostřeleckou baráž. V Albánii 25.
února začalo rakousko-uherské
dělostřelectvo pálit na Drač – hlavní město. To bylo evakuováno den před tím
a člověk nejblíže albánskému vládci, Essad Paša, utekl do Itálie. A dále na jih pokračovat další útěk. Početná turecká armáda utíkala od Erzurum,
které padlo do ruských rukou. Země západně od Erzurum
byla pro ústup velice obtížná, ale stejně tak obtížná byla pro postup
a Rusům se nepodařilo navázat na obsazení Erzurum a obklíčit osmanskou armádu,
takže se Rusové zaměřili na Trabzon, tureckou zásobovací základnu
u Černého moře, ale Turci ji posilovali, takže to byl závod s časem pro obě strany.
A tady je něco z ruské domácí fronty. 20. února se car Nikolas dověděl
o spiknutí na Ministerstvu vnitra s cílem zabít vlivného mystika Rasputina. Ministr vnitra Alexei Khvostov, který věřil řečem, že Rasputin
a carevna jsou německými špehy, nabídl muži jménem Komissarov
200 000 rublů, asi 15 000 liber, aby jej zavraždil, ale ten neuspěl.
Spiknutí bylo odhaleno,
když Khvostov jmenoval policejního náčelníka Stepana Beletskyho guvernérem Irkutsku,
ale jeho jmenování bylo rychle odvoláno a Beletsky z pomsty poskytl
Rasputinovi detaily spiknutí. Rasputin to řekl carevně. Khvostov byl donucen rezignovat
a byl vykázán na svůj pozemek. A jsme na konci dalšího týdne války. Albánie skoro přemožena,
ruské domácí intriky a ruský postup v poli. A zatím největší
dělostřelecká baráž v historii.
Ta se také odehrála tento týden. U Verdunu.
A začala bitvu o Verdun. A o sto let později, co je Verdun? Alistair Horne napsal: "Verdun byl zmenšeninou
první světové války. Vystupňováním všeho hrozného a slavného,
odvahy a zbytečnosti." A tady toto si zapamatujte. I když zde byla jiná bitva s více mrtvými, poměr utrpěných ztrát
vzhledem k počtu bojujících vojáků byl značně vyšší u Verdunu
než ve kterékoliv jiné bitvě Velké války, stejně jako počet mrtvých
vzhledem k rozloze bojiště.
Nedokážu si představit ten masakr
a zkázu, která začala přesně před 100 lety. Nedokážete si to představit ani vy.
Díky Bohu za to. A i když dělostřelectvo
hrálo klíčovou roli u Verdunu, docházelo i k boji
muže proti muži v zákopech. Odstartovali jsme malou sérii
o taktikách útoku proti zákopům a vy se na ni můžete podívat zde.
Patr(e)onem týdne je Mr Splashypants. Nejen díky jeho podpoře na Patreonu
se tento seriál stal méně závislý na kolísajících příjmech z reklamy. Podpořte nás na Patreonu,
abychom mohli seriál ještě zdokonalit. Pro více informací o bitvě u Verdunu
nás sledujte na Facebooku a přihlaste se k odběru. Uvidíme se za týden.
mohu říct jen jednu věc. Tento týden začíná největší bitva,
jaká se kdy v historii vedla. Stovky a stovky tisíc mužů budou
bojovat a padnou pro tak malý kousek země. Něco takového se ještě nestalo. Takový byl Verdun. Jsem Indy Neidell,
vítejte u Velké války. Minulý týden Rusko dobylo velkou
osmanskou městskou pevnost Erzurum. Rakousko-Uhersko a Bulharsko
stále postupovaly Albánií, Německo a USA měly diplomatické potíže
a belgická obrněná auta bojovala v Haliči.
Toto se stalo potom. Začnu rovnou Verdunem,
o kterém v tomto roce uslyšíte neustále. První výstřely bitvy o Verdun
přišly 21. února 1916 z německého
dalekonosného námořního děla a dopadly do Biskupského paláce ve Verdunu
a odstřelily kus tamní katedrály. Unternehmen Gericht začala. Bitva začala devítihodinovou německou
dělostřeleckou baráží 1220 děl podél dvacetikilometrové fronty
na obou stranách řeky Mázy.
Do Bois de Ville,
výběžku francouzských linií, dopadlo každou minutu
čtyřicet těžkých střel. Náčelník štábu německé armády
Erich von Falkenhayn nařídil tuto baráž se slovy: "Žádná linie nezůstane neostřelována,
žádné cesty nezůstanou nedotčeny, nikde by se nepřítel
neměl cítit v bezpečí." Němci vystříleli během baráže zhruba
milion granátů – ano, slyšíte správně – jeden milion střel a exploze byly slyšet
až 160 kilometrů daleko ve Vogézách.
Do osmi hodin ráno byla přeťata veškerá
francouzská telefonní spojení s frontou. Francouzské posily nemohly postoupit
a efektivní velení již neexistovalo. Němci nasadili 168 letadel
v největší letecké operaci v historii s cílem zabránit francouzským letadlům
v pozorování fronty a navádění dělostřelců. Když baráž ve čtyři odpoledne skončila,
německá pěchota vyrazila proti Francouzům. Francouzská frontová obranná postavení
byla baráží poničena nebo kompletně zasypána. Francouzský desátník řekl, že dva
z každých pěti mužů byli pohřbeni zaživa, dva byli zranění nebo mrtví
a toho pátého to čeká.
Avšak Falkenhayn nechtěl,
aby jeho vojáci postoupili příliš daleko, ne hned první den, to jen měli
zničit zbývající obranná postavení což udělali a s příchodem noci
se dělostřelectvo dalo znovu do práce. Druhý den Němci překvapili
Francouze užitím 96 plamenometů a do třetího dne postoupili 3 kilometry
a zajali 3000 francouzských vojáků. Tady je příběh ze třetího dne: Kolovaly zvěsti, že vesnice
Samoneaux padla do německých rukou. Francouzi tomu uvěřili
a začali tam ostřelovat své vlastní jednotky, a když bombardování ustalo,
Němci tam prostě přišli a místo obsadili.
Jeden ze zajatců,
podplukovník Bernard, byl předveden před návštěvníka bojiště,
samotného císaře Viléma, který pozoroval bitvu periskopem. Bernard mu řekl:
"Do Verdunu nikdy nevstoupíte." Ale do 25. února utrpěly
francouzské 51. a 72. divize držící frontu od Herbeboisu
k Máze 60% ztráty. 24.
února se to stalo. Němci se provalili mezi
Beaumontem a Samogneuxem a francouzské pozice padly
během pouhých třech hodin. Němci zajali dalších 10 000 Francouzů a za jeden den obsadili tolik území,
co za minulé tři dny, a do večera, poprvé na západní frontě
od Bitvy na Marně, se vedla válka pohybu. Žádné zákopy, žádný ostnatý drát,
žádná kulometná hnízda. Francouzská morálka upadala
a francouzské dělostřelectvo hrozivě mlčelo. Dvě hlavní pevnosti Douaumont
a Vaux bránily město Verdun.
Pevnost Douaumont
dominovala severnímu cípu. Byla dokončena teprve v roce 1913
a měla 155mm a 75mm děla a rovněž kulomety, které se nacházely v ocelových střílnách. Ale francouzská četa obývající pevnost
byla převelena na frontové linie a pevnost byla prakticky prázdná
a 25. února padla bez jediného výstřelu. To mělo ohromný psychologický efekt
na obě strany. Německý postup se ten den zastavil
asi tři kilometry od Verdunu. V této chvíli mohli Němci opustit
Falkenhaynův plán a postoupit na město, zatímco Francouzi se mohli Verdunu vzdát, vzdát se celého výběžku
a vybudovat vhodnější obrannou pozici, ale té noci, o půlnoci, byla obrana Verdunu
přenechána generálovi Philippu Pétainovi.
Náčelník štábu velitele francouzské armády
Josepha Joffreho, Noel de Casteilanu, věděl, jaký dopad by ztráta Verdunu
měla na národní morálku, a přesvědčil Joffreho, že nesmí padnout,
takže jmenoval Pétaina. Ale toto přesně zapadalo
do Falkenhaynových plánů. Když Pétain nařídil mužům
odrazit nepřítele za každou cenu a okamžitě znovudobýt
jakékoliv ztracené území, jednal přesně podle
Falkenhaynova scénáře.
Falkenhaynův plán byl
zaútočit na národní poklad, na Verdun, který Francouzi budou muset bránit
a kde nechá Francouze vykrvácet. Když Pétain převzal velení,
za své dvě nejdůležitější úlohy považoval koordinaci dělostřelectva
a otevření zásobovacích tras. A od této chvíle to byli Němci,
kteří byli neustále zasypáváni granáty, když vyrazili do útoku
nebo se nahromadili na frontě.
A cesta z Verdunu do Bar-le-Duc
se stala cestou pouze pro nákladní auta. Pro tři a půl tisíce aut.
Vojáci pochodovali polem po stranách silnice. Pokud se auto porouchalo,
bylo odstrčeno z cesty, aby se celodenní doprava
nikdy nezastavila. Nakonec bude 12 000 aut jezdit
po cestě známé jako Posvátná cesta. Pétain byl velitelem francouzské 2. armády
a v roce 1914 měl odejít do výslužby. Viděl vývoj zákopové války ne z týlu,
ale jako velitel frontových jednotek a jeho závěrem bylo, že není možné
na jeden zátah obsadit další linie zákopů.
Několik měsíců před Verdunem doporučil
vést limitované ofenzívy pouze v dosahu děl, a jen pokud bude nepřítel vyčerpán,
dojde k užití taktiky průlomu. Toto se stane základem
pro obranu Verdunu. V roce 1914 se obří železobetonové
pevnosti ukázaly být v Belgii zranitelné, ale Petain učiní z vnitřního kruhu
pevností páteř svých taktických plánů. Bude odtamtud ostřelovat nepřítele. A pokud se podíváme jinam do Evropy,
uvidíme další dělostřeleckou baráž. V Albánii 25.
února začalo rakousko-uherské
dělostřelectvo pálit na Drač – hlavní město. To bylo evakuováno den před tím
a člověk nejblíže albánskému vládci, Essad Paša, utekl do Itálie. A dále na jih pokračovat další útěk. Početná turecká armáda utíkala od Erzurum,
které padlo do ruských rukou. Země západně od Erzurum
byla pro ústup velice obtížná, ale stejně tak obtížná byla pro postup
a Rusům se nepodařilo navázat na obsazení Erzurum a obklíčit osmanskou armádu,
takže se Rusové zaměřili na Trabzon, tureckou zásobovací základnu
u Černého moře, ale Turci ji posilovali, takže to byl závod s časem pro obě strany.
A tady je něco z ruské domácí fronty. 20. února se car Nikolas dověděl
o spiknutí na Ministerstvu vnitra s cílem zabít vlivného mystika Rasputina. Ministr vnitra Alexei Khvostov, který věřil řečem, že Rasputin
a carevna jsou německými špehy, nabídl muži jménem Komissarov
200 000 rublů, asi 15 000 liber, aby jej zavraždil, ale ten neuspěl.
Spiknutí bylo odhaleno,
když Khvostov jmenoval policejního náčelníka Stepana Beletskyho guvernérem Irkutsku,
ale jeho jmenování bylo rychle odvoláno a Beletsky z pomsty poskytl
Rasputinovi detaily spiknutí. Rasputin to řekl carevně. Khvostov byl donucen rezignovat
a byl vykázán na svůj pozemek. A jsme na konci dalšího týdne války. Albánie skoro přemožena,
ruské domácí intriky a ruský postup v poli. A zatím největší
dělostřelecká baráž v historii.
Ta se také odehrála tento týden. U Verdunu.
A začala bitvu o Verdun. A o sto let později, co je Verdun? Alistair Horne napsal: "Verdun byl zmenšeninou
první světové války. Vystupňováním všeho hrozného a slavného,
odvahy a zbytečnosti." A tady toto si zapamatujte. I když zde byla jiná bitva s více mrtvými, poměr utrpěných ztrát
vzhledem k počtu bojujících vojáků byl značně vyšší u Verdunu
než ve kterékoliv jiné bitvě Velké války, stejně jako počet mrtvých
vzhledem k rozloze bojiště.
Nedokážu si představit ten masakr
a zkázu, která začala přesně před 100 lety. Nedokážete si to představit ani vy.
Díky Bohu za to. A i když dělostřelectvo
hrálo klíčovou roli u Verdunu, docházelo i k boji
muže proti muži v zákopech. Odstartovali jsme malou sérii
o taktikách útoku proti zákopům a vy se na ni můžete podívat zde.
Patr(e)onem týdne je Mr Splashypants. Nejen díky jeho podpoře na Patreonu
se tento seriál stal méně závislý na kolísajících příjmech z reklamy. Podpořte nás na Patreonu,
abychom mohli seriál ještě zdokonalit. Pro více informací o bitvě u Verdunu
nás sledujte na Facebooku a přihlaste se k odběru. Uvidíme se za týden.
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





