Vliv koronaviru na čínskou ekonomiku a znečištěné ovzduší
Koronavirus si za poslední tři měsíce nevypěstoval zrovna dobrou pověst. Zatím se řeší především dopady na zdraví lidí, nemálo lidí myslí hned v závěsu na ekonomiku, ale co dopady na zdraví naší planety? Jak se odrazila epidemie na čínské ekonomice a zároveň i na čínských emisích? To se dozvíte v tomto videu z kanálu Wall Street Journal.
Přepis titulků
Takto vypadalo znečištění ovzduší v Číně minulý rok. Tento rok je tu ale nebe jasné. Kvůli epidemii koronaviru se totiž velká část Číny musela na několik týdnů zastavit. To způsobilo velký pokles škodlivin v ovzduší, například oxidu dusičitého, který vzniká spalováním fosilních paliv. Ve srovnání s předchozími roky kleslo jeho množství pod průměrné hodnoty. Když zavřete továrny a snížíte počet aut na silnicích, snížíte i úroveň znečištění ovzduší.
Z tohoto snížení můžeme vyvodit, že se ekonomická aktivita utlumila. Na začátku února prezident Si Ťin-pching veřejně vyhlásil tomuto viru válku. Extrémní opatření jako uzavírání pracovišť byla nutná. Ale také varoval, že ta opatření by neměla ohrožovat ekonomický růst. Tak výrazný úbytek škodlivin nad Čínou ale ukazuje, že je složité najít správnou rovnováhu. V posledních pár desetiletích se z Číny stala země, která spotřebuje největší množství uhlí na světě.
Velkou část čínské ekonomiky tvoří výrobní sektor, který je zodpovědný za 95 % spotřebovaného uhlí. Představuje tedy největší emise skleníkových plynů. Během lunárního nového roku se většina průmyslu na týden zpomalí a továrny spálí mnohem méně uhlí. Spotřeba uhlí po tomto týdnu obvykle zase stoupne a tím se zvýší také znečištění. Protože je v Číně tak silné znečištění oxidem dusičitým, dá se to snadno pozorovat z vesmíru.
Takto obvykle po svátcích vypadá Wu-chan, epicentrum koronaviru. Je zásadním výrobcem aut, elektroniky a těžké techniky. Ovšem tento rok spotřeba uhlí nestoupala tak rychle, protože mnoho dělníků zůstalo uvězněno v uzavřených městech. Kleslo tak množství oxidu dusičitého. Nejedná se jenom o Wu-chan, v jiných průmyslových centrech Číny je to stejné. Takto obvykle po svátcích vypadají Šan-Tung a Che-pej. Zde se vyrábí vše od textilu přes kovové výrobky po petrochemikálie, ale tento rok i na ně dopadla epidemie.
V mnoha oblastech Číny byla obloha jasná, ale některá města, mezi nimi i Peking, jsou nadále zahalená smogem. V Pekingu naměřili velké množství škodlivin v ovzduší. Tyto jemné částice vznikají při chemických reakcích plynů, které pochází z pálení paliva. Topné systémy a poloha Pekingu mohou ta měření ovlivňovat, ale nesmíme zapomínat na jeden obrovský zdroj znečištění.
Velké ocelárny kolem hlavního města na svátky nezastavují výrobu, protože zastavení provozu stojí více než nepřetržitý provoz. Během uzavření města tedy některé továrny dále vyráběly ocel. Li Hongmei je analytička, která sleduje čínský kovoprůmysl. Kvůli té epidemii byl porušen obvyklý vzorec, takže na stavbách se teprve teď pomalu obnovuje práce. Tím pádem se také zpomalila spotřeba oceli. Zásoby oceli momentálně dosahují rekordního množství, protože poptávka ve stavebnictví klesá.
Prodej nemovitostí klesal i před epidemií, teď klesl pod loňské hodnoty. Když lidé nemají důvěru v ekonomiku své země, nemají jistou práci, příjem, určitě budou snižovat výdaje a investice. V nedávných dnech propagoval Si své snahy dosáhnout ekonomických cílů a zároveň udržet virus pod kontrolou. Například stimuly pro záchranu bank a snížení daní pro malé podniky, ale podle analytiků není jisté, zda budou stačit na vyrovnání škod.
Některé továrny pomalu obnovují výrobu. Úroveň znečištění, kterou pozorujeme z vesmíru, se zvyšuje, což naznačuje, že se ekonomika opět hýbe. Peking nedávno vydal první úplná měsíční data o ekonomice od vypuknutí epidemie. Tento index sleduje podnikatelské klima v oblasti výroby a služeb a propadl se ještě níže než během světové ekonomické krize.
Nárůst počtu infikovaných v cizině by také mohl dále ohrozit čínskou ekonomiku a zkomplikovat snahu dosáhnout letošních ekonomických cílů. Nyní bude jedním z nejlepších indikátorů toho, jak proces probíhá, dost možná zkrátka čistota ovzduší. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Z tohoto snížení můžeme vyvodit, že se ekonomická aktivita utlumila. Na začátku února prezident Si Ťin-pching veřejně vyhlásil tomuto viru válku. Extrémní opatření jako uzavírání pracovišť byla nutná. Ale také varoval, že ta opatření by neměla ohrožovat ekonomický růst. Tak výrazný úbytek škodlivin nad Čínou ale ukazuje, že je složité najít správnou rovnováhu. V posledních pár desetiletích se z Číny stala země, která spotřebuje největší množství uhlí na světě.
Velkou část čínské ekonomiky tvoří výrobní sektor, který je zodpovědný za 95 % spotřebovaného uhlí. Představuje tedy největší emise skleníkových plynů. Během lunárního nového roku se většina průmyslu na týden zpomalí a továrny spálí mnohem méně uhlí. Spotřeba uhlí po tomto týdnu obvykle zase stoupne a tím se zvýší také znečištění. Protože je v Číně tak silné znečištění oxidem dusičitým, dá se to snadno pozorovat z vesmíru.
Takto obvykle po svátcích vypadá Wu-chan, epicentrum koronaviru. Je zásadním výrobcem aut, elektroniky a těžké techniky. Ovšem tento rok spotřeba uhlí nestoupala tak rychle, protože mnoho dělníků zůstalo uvězněno v uzavřených městech. Kleslo tak množství oxidu dusičitého. Nejedná se jenom o Wu-chan, v jiných průmyslových centrech Číny je to stejné. Takto obvykle po svátcích vypadají Šan-Tung a Che-pej. Zde se vyrábí vše od textilu přes kovové výrobky po petrochemikálie, ale tento rok i na ně dopadla epidemie.
V mnoha oblastech Číny byla obloha jasná, ale některá města, mezi nimi i Peking, jsou nadále zahalená smogem. V Pekingu naměřili velké množství škodlivin v ovzduší. Tyto jemné částice vznikají při chemických reakcích plynů, které pochází z pálení paliva. Topné systémy a poloha Pekingu mohou ta měření ovlivňovat, ale nesmíme zapomínat na jeden obrovský zdroj znečištění.
Velké ocelárny kolem hlavního města na svátky nezastavují výrobu, protože zastavení provozu stojí více než nepřetržitý provoz. Během uzavření města tedy některé továrny dále vyráběly ocel. Li Hongmei je analytička, která sleduje čínský kovoprůmysl. Kvůli té epidemii byl porušen obvyklý vzorec, takže na stavbách se teprve teď pomalu obnovuje práce. Tím pádem se také zpomalila spotřeba oceli. Zásoby oceli momentálně dosahují rekordního množství, protože poptávka ve stavebnictví klesá.
Prodej nemovitostí klesal i před epidemií, teď klesl pod loňské hodnoty. Když lidé nemají důvěru v ekonomiku své země, nemají jistou práci, příjem, určitě budou snižovat výdaje a investice. V nedávných dnech propagoval Si své snahy dosáhnout ekonomických cílů a zároveň udržet virus pod kontrolou. Například stimuly pro záchranu bank a snížení daní pro malé podniky, ale podle analytiků není jisté, zda budou stačit na vyrovnání škod.
Některé továrny pomalu obnovují výrobu. Úroveň znečištění, kterou pozorujeme z vesmíru, se zvyšuje, což naznačuje, že se ekonomika opět hýbe. Peking nedávno vydal první úplná měsíční data o ekonomice od vypuknutí epidemie. Tento index sleduje podnikatelské klima v oblasti výroby a služeb a propadl se ještě níže než během světové ekonomické krize.
Nárůst počtu infikovaných v cizině by také mohl dále ohrozit čínskou ekonomiku a zkomplikovat snahu dosáhnout letošních ekonomických cílů. Nyní bude jedním z nejlepších indikátorů toho, jak proces probíhá, dost možná zkrátka čistota ovzduší. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)