Ve třetím díle kolumbijských Hranic se podíváme na jedinečný hudební styl, který vznikl na kulturních hranicích a podíleli se na něm vzbouření afričtí otroci, domorodí kolumbijští indiáni i španělští kolonizátoři. Johnny Harris vám dnes představí cumbii.
Když půjdete na koncert Shakiry,
možná ji uvidíte dělat tohle. V té části koncertu má bubeník sólo
a ona k tomu tancuje, je to chvíle, kdy tancuje
na nějakou verzi toho samého rytmu. Úplně základní forma zní takhle. Slyšeli jste to? Ta hudba se jmenuje cumbia. Uslyšíte ji
i v elektronické taneční hudbě a v latinskoamerické ceně Grammy
má vlastní kategorii.
Celé to začalo tady,
poblíž karibského pobřeží v Kolumbii. Jel jsem do vesnic,
ze kterých cumbia pochází, a zjistil jsem, že právě tato oblast
podél řeky Magdaleny nabízela úrodnou půdu,
ze které tato hudba vyrostla. Ale cumbia je spojení
několika silných hudebních tradic, především té africké
a domorodé kolumbijské, ale také evropské. Ty všechny dohromady stvořily něco nového,
něco specifického pro dobu a místo, ve kterých to vzniklo.
Překlad: jesterka
www.videacesky.cz Poslechněte si tenhle rytmus. Teď sledujte jenom to,
co hrají ti dva bubeníci. Můžeme si to ukázat i jinak. Tento rytmus je základem cumbie
a já chtěl zjistit, odkud pochází, tak jsem odletěl
do nádherného karibského města Cartajeny a odtud jel na jih
do vesnice založené před stovkami let. - Vítej.
- Děkuji, příteli. Palenque. Africký kout v Kolumbii. Na začátku 16. století
dorazili Španělé do Kolumbie v rámci svého dobývání latinské Ameriky
a s sebou přivezli více než 100 000 zajatých Afričanů.
Ale některým otrokům se podařilo uniknout a vystavět si vlastní komunity.
Tak vznikla tahle vesnice. Toto je první známá osada otroků,
kteří se vzbouřili a založili vlastní komunitu
už v 17. století. Díky tomu si dokázali udržet
velkou část své africké kultury.
Naši předkové nám zanechali
všechny ty nástroje, jako by nám říkali,
ať to udržujeme. A to děláme. Obyvatelé této vesnice
udržují svou historii pomocí hudby, která se zakládá na rytmech,
které přinesli jejich předkové ze své domoviny. Tyto písně jsou živoucí součástí
kultury a historie vesnice. A časem se tyto rytmy začaly šířit
do celé oblasti a ovlivňovaly různé hudební styly.
Zní to povědomě? Toto je tlukoucí srdce cumbie.
A bez ohledu na to, kolik nástrojů přidáte nebo v jaké zemi hrajete,
rytmus je pořád stejný. Tento takt bubnu přinesený z Afriky
je hlavní přísadou cumbie, ale časem se rytmus začal mísit
s nástroji z jiné hudební kultury, té domorodé z Kolumbie. Přijel jsem navštívit
Gaiteros de San Jacinto, hudební skupinu,
která cumbii hraje už od 50.
let. V roce 2007 získali
latinskoamerickou cenu Grammy za své folkové album. A hrají dál
i díky tomu, že učí nové generace, které ty staré tradice udržují. Nástroje vyrábíme sami,
flétny i bubny. Příroda nám nabízí ty materiály
a my je zpracujeme. Jsme na dvorku jednoho z bubeníků,
který mi ukazuje, jak vyrábí nástroje pomocí stejných metod
jako jejich předkové. Třeba tyhle rumba koule.
Slyšíte ten zvuk těch semínek. Nebo tuhle flétnu zvanou gaita,
která je typickým domorodým nástrojem. Takto tedy vypadá kulturní směs
základů cumbie, je tam gaita, zásadní pro domorodou hudbu,
a k tomu hrají bicí rytmy přímo ovlivněné africkou vesnicí
pouhou hodinu jízdy odsud. Společně tvoří
ten jedinečný zvuk cumbie. Kromě afrického rytmu
a domorodých nástrojů je tu ještě jedna přísada,
evropský vliv.
Španělský vliv přinesl zpěv. Ale cumbia se pořád vyvíjí
a nedávno se přidal další evropský vliv. Je to ten nástroj,
který Yeison drží, akordeon. To jeho dědeček zvaný králem cumbie
vyměnil svou flétnu gaita za akordeon, čímž navždy změnil cumbii. Potkal cestovatele,
který mu ukázal tenhle nástroj, do kterého se zamiloval. Tak se zrodil vliv
tohoto evropského nástroje.
Jakmile v této oblasti vznikla,
nezůstala cumbia jen tady. Za posledních 100 let se cumbia
rozšířila po celé latinské Americe a během toho se dále rozvíjela. Teď tu je trend míchat
rytmus cumbie s jinými rytmy. S elektronickými bicími,
používají to i dýdžejové. Jako lidé se pořád vyvíjíme, takže i všechno s námi spojené
se vyvíjí s námi, ať je to hudba, umění, řemesla.
Vždycky tam jsou určité trendy, ale zásadní je snažit se zachovat to,
co máme, a dále to rozšiřovat. A to děláme.
Umožňujeme pokračování cumbie. Když jsem byl v Kolumbii,
natočil jsem bonusovou epizodu pro kanál Eater,
je to o úžasném ovocném trhu v Bogotě, který jsem navštívil. Byla to zábava,
určitě se vám to bude líbit. Vyjde to na kanálu Eater,
tak tam zajděte a odebírejte a snad se vám tenhle díl líbil.
jesterkaPublikováno: 7 let
