Thumbnail play icon

6 myšlenkových experimentů

95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:871
Počet zobrazení:6 751
V následujícím videu si ukážeme šestici méně nebo více známých myšlenkových experimentů. Znáte je, nebo to pro vás byly novinky? A který se vám nejvíc líbil?

Komentáře (111)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

čínský pokoj - Když člověk přemýšlí, nedělá nic jinéo než počítač. Na základě nějakých údajů tvoří něco podle nějakého vzorce. Jinými slovy, kdybysme vyrobili dost dobrý počítač, byl by opravdu schopný¨používat jakýkoli jazyk jako rodilý mluvčí. Otázka tedy je, co nás vlastně liší od počítačů? Jsem toho názoru, že počítač musí něco programovat a my jsme to, co programuje. Programujeme naše tělo, naši logiku a náš přístup k životu.

Dvojčata - K tomuto bych rád přidal svojí malou úvahu: Vycházejme opět z faktu, že se cokoli dá rozdělit na nekonečně mnoho částí. Tedy i jedna vteřina je složena nekonečnem nekonečně malých časových úseků. Představme si videonahrávku, kde na nás mává nějaký panáček. Každý cyklus mávnutí trvá určitou dobu. Pokud necháme rychlost měnění snímků netknutou a vystříhneme každý druhý snímek, pak se cyklus mávnutí zrychlí na dvojnásobek, bude tedy trvat poloviční dobu. Přenesme to na naše vnímání světa. Jeden okamžik=jedno uvědomnění. Pokud se za jednu vtěřinu odehraje v našem mozku 200 uvědomnění okolí, bude ta vteřina dvojnásobně dlouhá, než když se jich odehraje pouze 100. Einsteinovi dvojčata nám vlastně vycházejí z předpokladu, že mimo naší planetu se věci pohybují pomaleji než tady.

191

Odpovědět

Achiles želva - je dobré poznamenat, že se při každém posunu zmenší časový úsek, za který se bude celý děj opakovat. Takže pokud bude vzdálenost mezi želvou a achilem nekonečně malá, bude celý cyklus trvat nekonečně krátkou dobu. Tím se v čase dostaneme do zlomového bodu-předběhnutí želvy.

cestovánív čase - Za paradox považuju spíš představu, ýe by čas najednou začal běžet pospátku. Minimálně těsn před momentem, kdy začnu cestovat časem zpět, se náhle ocitnu dvakrát ve stejném prostoru, což by se si neobešlo bez nějakých šílených reakcí na úrovni atomů. Cestování do minulosti není možné ani skokem, nastal by stejný problém mezi mojim tělem a vzduchem. Pokud však vezmeme v úvahu možnost cesty do paraelního vesmíru, můžeme uvážit, že existuje paraelní realita totožná s tou naší, kde ale pline čas pomaleji. pokud bychom se do ní dokázali dostat, ocitli bychom se vlatně v naší minulosti. Tím by se vyřešil i problém s existencí-neexistencí cestovatele.

200

Odpovědět

prosím další takovéto videa :)

180

Odpovědět

Časový paradox nevyvrací cestování v čase jako takové, pouze vyvrací zásahy do miulosti. Dejme tomu, že bych se 1.1. vydal do minulosti kouknout se, jak se stavěly pyramidy. Do minulosti bych vůbec nezasáhl a zpět bych se vrátil do 2.1. téhož roku. Žádný paradox by nevznikl, 1.1. bych stále měl důvod odcestovat.

194

Odpovědět

Zajímavé... momentálně 3 palce dolů, ale žádný proti argument.

190

Odpovědět

Ano to by jsi se mohl, ale porušil by jsi základní fyzikální princip příčina-následek. Vezmeme si příklad, že ty si v roce 2000 vyrobíš stroj času a odcestuješ zpět do roku 0. Vzniká nám časový paradox, protože ty časově vzato budeš nejprve v roce 0 a teprve za 2000 let se stane příčina. To je stejné, jako kdyby jsi měl rudý otisk ruky na tváři, ale teprve poté tě praštila slečna. Prostě tento princip je chápán jako základní myšlenka, která vyvrací možnost cestování do minulosti, ale nevyvrací cestování do budoucnosti, protože v takovém případě už princip příčina-následek platit bude.

191

Odpovědět

+RainBowPoluxKauzalita je sice hezká věc, ale příklad, který jsi uvedl, není založen úplně tak na příčině a následku, ale na plynutí času. V tomto případě je vnímán jako lineární úsečka, která začíná v bodě A a posunuje se do bodu B, resp. čas plyne jen jedním směrem a naše realita je jedinečná. Pak by to asi smysl dávalo. Nicméně, neexistuje důkaz, že je čas skutečně jen lineární, resp. takový, jak jej vnímáme našimi lidskými smysly, a že cestování časem tedy není možné. Existují teorie, kde je čas vnímán jako bod (přítomnosti), kde se všechny události dějí nyní (neexistuje minulost ani budoucnost, tuto iluzi vytváří náš mozek), popř. že je čas vnímán jako hladina kapaliny, kde je možné cestovat nejen dopředu a dozadu, ale i do dalších dimenzí do stran. Ale o tom pojednávají celé knížky a popisovat je tu není v mých silách.

180

Odpovědět

Zajímavé, když jsem tu nedávno dal odkaz, na můj kanál, kde je přeloženo právě toto video, tak jsem dostal asi 40 palců dolů a několik hejt komentářů, nu což. Asi hádám, že to bylo za cílenou reklamu na můj kanál, taky bych takového holonka vypič*val. :D
Každopádně víc takovýchto videí, je to takový ten typ, který se líbí skoro každému. (viz. Vsauce) Ještě k tomu s takovým kvalitním překladem. :))

181

Odpovědět

pri tom casovom paradoxe je spomenute ze ak sa muz (clovek) vrati v case do dna (v obdobi) ked prednarodenim svojich rodicov a zabije svojho deda tak by sa jeden z jeho rodicov nenarodil. Ale moze nastat situacia ked sice sa vrati v case v obdobi pred narodenim jedneho z rodicov a zabije svojho deda ale babka je tehotna cize by sa jeho rodic narodil. Asi to bolo myslene pred splodenim jedneho z rodicov a nie pred narodenim.

186

Odpovědět

Tak tu želvu dřive či později předběhne at má jakykoliv náskok přece jen běži mnohem rychleji než ta želva takže to nemuže být do nekonečna (matematicky jo ale realně bych ji předběhl). A to jak čas ubiha pomaleji když leti rychleji je třeba pravda, ale starej bude stejně jako jeho dvojče.

188

Odpovědět

Popravdě i podle matematiky jí doběhne. Vysvětlují na tom často limity. Například pokud má želva 100 metru náskok a běží 10x pomaleji, tak ztratí vedení na 111 metru, to se přesně spočítat.

180

Odpovědět

prave ze jeho dvojca nebude rovnako stare. tomu cestovatelovi ubehol nejaky ten tyzden (moze si to merat na hodinkach, alebo tom, ako mu vyrastli vlasy - na sposobe merania nezalezi) zatial co druhemu ubehnu roky.

diletacia casu je krasne odpozorovana a zmerana - GPS satelity musia KAZDY DEN synchronizovat svoje atomove hodiny (ktorych presnost je taka, ze sa o sekundu zmylia za miliony rokov).

odmerat si to mozes aj sam - zozen si dvoje rovnake hodinky, uisti sa ze bezia rovnako na sekundu (nechaj ich par dni lezat na stole a skontroluj ze stale ukazuju rovnako). potom jedne nechaj doma, druhe si vezmi, sadni do vlaku a daj si celodennu jazdu okolo republiky. Vecer ked prides domov, porovnaj cas na hodinkach - nejake to sekundove oneskorenie by si mal spozorovat.

182

Odpovědět

+K-NinetyNineDoufám, že ten experiment s dvojími hodinkami a vlakem byl myšlen jako vtip, při cestování vlakem se dilatace času opravdu neprojeví v sekundách za den.

Pro srovnání, v roce 1971 byl proveden experiment, kdy se hodiny poslaly letadlem kolem světa, rozdíl oproti hodinám, jež zůstaly na místě, činil 270 nanosekund pro letadlo putující na západ a 60 nanosekund pro letadlo putující na východ. Jinými slovy, aby byl změřen rozdíl jedné sekundy, muselo by letadlo obletět Zemi 3,7 milionkrát směrem na západ, pokud by si vybralo východní směr, tak dokonce 16,7 milionkrát.

180

Odpovědět

Zajímavé, že Schrödingerova kočka je pokaždé vykládána jinak :D Ale tak budiž ;-) Jinak moc zajímavé video :-) 10/10

193

Odpovědět

O jednotke som rozmýšľal už často, o dvojke som si najprv myslel, že to skončí s tým, že vlastne zmiznete, lenže potom to ešte potiahli ďalej, čiže to ma naozaj prekvapilo. K trojke, to že nie je (zatiaľ) možné vytvoriť umelú inteligenciu už viem dlho. Štvorka - WTF xD Matika mi moc nejde no. Päťku som už videl rozvinutú v jednom dokumente a k poslednému, kto by nepoznal Shrodingerovu mačku dnes? Veď je na to toľko vtipov už aj. :)

184

Odpovědět

Super, jen u toho paradoxu dvojčat je vlastně pominut ten skutečný paradox. Že bude po návratu jedno dvojče starší, je možná podivné, ale prostě to vychází z teorie relativity. Z ní ale taky vyplývá, že pohyb je relativní a tedy z pohledu dvojčete v raketě se pohybuje vysokou rychlostí naopak Země, takže by z jeho pohledu mělo dojít k přesně opačné situaci - po návratu by byl on tím, kdo zestárnul víc, což je v rozporu s tím, co by mělo vidět dvojče ze Země a s tím, k čemu taky skutečně dojde. Tedy skutečný paradox.

Problém je, že takto jednoduše to funguje pouze u speciální teorie relativity, která vyžaduje, aby se objekty pohybovaly rovnoměrně a přímočaře, což raketa, která zrychluje, otáčí se a zase zpomaluje, nesplňuje. Dvojče v raketě je tedy na rozdíl od dvojčete na Zemi vystaveno přetížení a právě proto to bude ono, kdo bude po návratu skutečně mladší. K vysvětlení už je potřeba obecná teorie relativity, která počítá i se zrychlením, gravitací atd.

190

Odpovědět

Přísahám, že se nechci hádat, fakt jsem se na tom dneska zasekla :-) A možná jsem pitomá, ale přece když to dvojče vidí pohyb na zemi zrychleně, tak je to něco jako přetočit film-děj se posune, ale já o tu hodinu nezestárnu.. Nebo ne? Asi na to radši znovu mrknu.

183

Odpovědět

Ja som zas nepochopil ten hotel nekonečný :D Veď ked je tam nekonečno ludí s nekonečným počtom izieb tak ako... ? o_O no a dalšie nekonečno no... MINDFU*K ! :D

184

Odpovědět

Protože nekonečno a nekonečno není nikdy jedno a to samé nekonečno. Ergo, když jedno nekonečno hostů má pokoj, tak druhé nekonečno (počet pokojů) je větší, než to první. Tudíž, když dojede třetí nekonečno v podobě autobusu a první nekonečno se šoupne tak, aby uvolnili prvočísla, máš čtvrté nekonečno volných míst, do kterých narveš třetí nekonečno nových hostů a stále budeš mít nekonečné množství prostoru pro další.

Snad to pobereš :D

185

Odpovědět

+ChristopherJá myslím, že je to právě paradoxní v tom, že ta nekonečna jsou skutečně stejně "velká". V matematice se sice opravdu mluví o různých nekonečnech - mají tzv. jinou mohutnost (např. všech reálných čísel je víc než čísel přirozených), ale to není tento případ (lichých čísel je stejně jako všech přirozených čísel, i když by se mohlo zdát, že je jich jen polovina). Prostě nekonečno plus nekonečno je pořád nekonečno.

A teď si představte, že přijede nekonečno takových autobusů s nekonečně mnoha hosty a ti se budou chtít ubytovat. :)

180

Odpovědět

+ChristopherSice opravdu existují různá nekonečna, ovšem v tomto experimentu jde pořád o "totéž nekonečno", jen se ukazuje, že oproti konečným číslům je nekonečno "dost nafukovací".

Nejde tedy o to, že by byla různá nekonečna, právě naopak, co se selským rozumem zdá jako různá nekonečna, je ve skutečnosti pořád totéž nekonečno - například se zdá "logické", že sudých čísel je "polovina" oproti všem přirozeným číslům, protože je to "každé druhé". Jenže ejhle, ono to tak není.

180

Odpovědět

+ChristopherA dokonce i kdyby přijelo nekonečno nekonečných autobusů, tak se v pohodě vejdou, stačí, když n-tý pasažér z m-tého autobusu půjde do pokoje, jehož číslo je n-tou mocninou m-tého prvočísla. Zůstanou tak volné pokoje, jejichž číslo není mocninou prvočísla, těch je nekonečně mnoho, takže se do nich vejdou hosté, kteří už v hotelu byli.

A nebo můžeme každého hosta, který byl před příjezdem v pokoji n, přesunout do pokoje (n+1)*(n+2), to nekoliduje s mocninami prvočísel pro nově příchozí a zůstane nám navíc nekonečně mnoho pokojů volných (v jistém smyslu "drtivá většina").

180

Odpovědět

Právě jsem se vrátil po týdnu z kosmu po obletu Slunce a koukám ono to video má pravdu,protože před odletem tu tento server neexistoval...teda já nechci nic říkat ale proč se tomu tady říká internet ? :D

1827

Odpovědět

ak by si obletel slnko za tyzden, tak to je dost pomaly na to, aby sa diletacia casu prejavila az takym sposobom (ze by sa ukazal casovy rozdiel desiatky rokov - odhadujem podla neznalosti internetu) :)

190

Odpovědět

Tá prvá teória je maximálna hlúposť. A že nekonečno nejestvuje, je taktiež dokázané.
Bolo to zbytočne zrýchlené, tak aby ľudia mali problém to spracovať.
Einstein na teóriu ralativity neprišiel uvažovaním o svojom dvojčati.
Na teóriu relativity ako takú prišiel už Galileo a teória vzťahujúca sa na pohybujúci sa objekt, rýchlosťou blížnej rýchlosti svetla sa volá teória éteru a všimol si ju Hendrik Lorentz.Animácie boli podarené a preklad výborný. Díky.

1825

Odpovědět

Prosim tě a kdo dokázal, že neexistuje nekonečno? Nejsem žádný odborník, ale na tom, že je vesmír nekonečný se snad shodneme, ne? Nebo mi něco uniklo?

2013

Odpovědět

+leniceJestli je vesmír nekonečný, to nevím, protože jsem slyšel, že vesmír se rozpíná a nekonečně velká věc už nemůže být větší, takže nekonečný možná ani není. Ale taky jsem někde četl, že by vesmír mohl mít víc rozměrů prostoru, které my ovšem nevidíme, protože vnímáme jen tři prostorové rozměry, takže vlastně ani nevíme, jak ten vesmír vůbec vypadá. (Ale to, co tady píšu, jsem jen četl od lidí na internetu, takže to neberu jako nějakou velkou pravdu Boží nebo tak něco...)

202

Odpovědět

+lenicena nekonečném vesmíru se neshodneme. Pokud se vesmír rozpíná, pak musí být konečný. To, jestli se rozpíná rychleji než je rychlost světla je věc druhá (a tedy není možnost, abychom dosáhli konce vesmíru, takže je vesmír pro vnitřek vesmíru nekonečný)...

182

Odpovědět

+leniceAha, tak jsem zase chytřejší. Dík, něco si o tom přečtu. Vycházela jsem z různých dokumentů (určených zřejmě pro nás, laiky), ve kterých se to spojení běžně používá.

182

Odpovědět

+leniceVesmír není nekonečný, nepobírám proč to lidi pořád vytahujou... Má hranice, má tvar, to že je to mimo naše chápání neznamená, že to tak není.
Co se nekonečna týče, nikdo ti netvrdí že v reálu existuje. Je to čistě matematický pojem a proto první teorie dává smysl. Pohyboval se v teoretické rovině filosofie, jeho logika byla zmatená, ale v jím daných parametrech nevyvratitelná.
Zkusit mu to rozmluvit je jako bavit se o náboženství na internetu, pointles.

191

Odpovědět

+leniceMoggos: Minimálně v teoretické matematice může být někonečná věc zvětšena. (Nekonečno + 1 je větší o jedničku.)
Jeden z dalších prostorů jsme již možná zpozorovali, ovšem byl vidět tak málo, že to mohla být chyba měření.

182

Odpovědět

+leniceAle právě tady se v matematice zavedl pojem "mohutnost". Máš spoustu nekonečen, ale, co je zajímavé, všechna jsou stejně veliká. Například: Máš množinu všech přirozených čísel a podmnožinu všech sudých čísel. Množina všech přirozených čísel by logicky měla být větší, protože obsahuje nejen všechna sudá čísla, ale navíc i všechna lichá čísla, že ano? Houby s octem, obě množiny mají nekonečně mnho prvků, liší se jen v mohutnosti.

180

Odpovědět

+leniceS nekonečnom sú patálie neustále.
Aj Gödelove vety o neúplnosti sú založené na nekonečnom množstve Peanových axióm.

Ak je svet nespojitý (má najmenšie nedeliteľné čiastky), Zonónove paradoxy nevzniknú - napr. pri delení cesty.
Ak by bol aj spojitý, to už vieme poriešiť:
1/2 + 1/4 + 1/8 + 1/16 + ... + 1/2^n = 1 - 1/2^n, pre hocaké veľké n
Problém možno je, že na koniec prirodzených čísiel sa nikdy nedostaneš.
Paradox nekonečna je zložitý matematický problém, no uveďme si jeden príklad:
10:9= ...
Bežný človek by povedal 1.a niečo..
Desaťmiestna kalkulačka by povedala 1,1111111
Matematik 1,1
No v skutku je to číslo neukončené 1,1 periodických.
Nekonečno je teda deliteľné 1 a sebou samým. Možnosť deliť iným číslom bez zbytku nejestvuje.
Jedná sa teda o prvočíslo.
Ako teda môžeme definovať nekonečno?
Nekonečno je číselná hodnota, ktorá obsahuje všetky číselné rady smerujúce do kladnej časti číselnej osy, alebo do zápornej časti číselnej osy.Alebo oba zároveň. Môžeme teda povedal, že nekonečno existuje aj neexistuje.
Lenže, riešenie vyššieho príkladu môžeme zapísať ako 1, (nekonečno)
čiže, nekonečno je definované ako niečo, čo sa nachádza až po najvyššom čísle, ibaže v dlhej rade jedničiek nikdy nebude vyššie číslo ako 1, teda podľa definície nekonečno nie je možné, nakoľko rada jedničiek musí mať koniec.
Aká dlhá bude tá rada
Logicky to nemôže byť žiadne známe ciferné číslo ani, ale ani nekonečno.
Potom je tu ešte teória najväčšieho čísla na svete TOTUt. ktorá je vysvetlená na wikipedii.
Teŕia nultej sústavy Wom a som si istý, že v blízkej budúcnosti sa objavia nové konšanty. Nie je relatívne že nekonečno existuje, no ani že neexistuje.
No moja logika mi hovorí, že nejestvuje. Všetko je od úhľa pohľadu.

181

Odpovědět

+lenicelol, ze nekonecno je prvocislo ma rozsekalo :D
v prvom rade si treba uvedomit, ze nekonecno NIE JE Z MNOZINY REALNYCH CISEL! to znamena, ze nekonecno nie je realne cislo, nie je to prvocislo, nie je parne ani neparne (sude/liche).

prave to, ze chapene nekonecno ako realne (alebo nedajboze cele) cislo, vam sposobuje problem spracovat koncept nekonecna a vymyslat hluposti typu "Nekonečno + 1 je větší o jedničku."

191

Odpovědět

+leniceCard: Nie je pravda, že všetky nekonečná su rovnako veľké (napr. mohutnosť množiny prirodzených čísel vs. reálnych čísel). A tie 2 množiny, ktoré si uviedol ako príklad, majú rovnakú mohutnosť, obe sú spočetne nekonečné.

180

Odpovědět

Co se týká Zenónovy teorie, snažil se dokázat, že pohyb jako takový, neexistuje (je pouhé zdání), což je pro nás dnes už samozřejmě naprostá kravina. Proto jeho teorie je na to, co dokazuje, vskutku geniální.

Co se týká nekonečna, tak nevím, proč by nemělo existovat. Dokonce jsou nekonečna různě velká (například nekonečná množina všech reálných čísel obsahuje nekonečnou množinu všech přirozených čísel, logicky je tedy větší)

181

Odpovědět

Nepochopil jsem toho Einsteina... Konkrétně, proč čas při velké rychlosti ubíhá pomaleji?

180

Odpovědět

Myslím že doopravdy pochopit Einsteina dokázal jen on sám,ale vychází to z předpokladu že nic nemůže být rychlejší než světlo ve vaakuu.Dokonce ani když 2 "světla" letí od sebe tak mezi sebou nemůžou mít větší rychlost než je rychlost světla :D proto dochází v jeho teoriích k natahování a smršťování časoprostoru ..

181

Odpovědět

Zkusím to jednoduše.
Podle všeho je hmota a energie jedna a ta samá věc ve dvou různých stavech. (něco jako voda a led, akorát na kvantovém měřítku). Loď je pro tohle sice dosti špatný případ, lepší je to vysvětlit s částicí, ale dejme tomu.
Jednoduchý vzoreček E= mc(2) má na tohle masivní dopad. Pokud chceš zrychlovat do relativistických rychlostí (0,1c a více, přičemž c je v tomhle případě bráno jako rychlost světla), musíš počítat s rostoucím množstvím energie.
Loď/částice odstartuje a začíná zrychlovat. Nijak rychle, zlehka aby přetížení (G) neohrožovalo posádku. Pro další zrychlování musíš plavidlu/částici neustále dodávat další a další energii, a protože energie a hmota jsou to samé, loď/částice tíhne. V základních rychlostech jako je 50 000km/h je zbytečné počítat s relativitou, pořádný zásek dojde až v těch rychlostech relativistických <30 000km/s. Pro dosáhnutí takové rychlosti jsi totiž musel lodi/částici dodat takové množství energie, že jsi znatelně zvýšil její váhu. Pokud pří startu vážila tun deset, teď má relativních sto (například). Čím blíže jsi k rychlosti světla, tím větší je tento efekt patrný. Z 0,9c na 0,99c potřebuješ víc energie než z 0c na 0,9c, protože v tomhle bodě už tvá loď váží víc než planeta (relativně). A protože je dokázáno, že gravitace dilatuje čas (pokud si myslíš, že čas je hmatatelná fyzikální veličina jako hustota, nebo tlak, tak to tady vysvětluju zbytečně), a naše loď teď váží miliardy miliard tun (stále relativně) musí tedy mít gravitační pole. To s rostoucí rychlostí/váhou/množstvím energie nabírá na síle, čím silnější gravitační pole, tím vetší časová dilatace (zpomalení částic na subatomární úrovni, které má za následek ještě složitější dodávání energie) a pokud bys dosáhl 1,0c zastavil bys "čas." Gravitační tah by byl tak silný, že by zastavil pohyb zcela všeho, nebylo by možné dodávat další energii a loď/částice by okamžitě ztratila rychlost a čas se obnovil. Samo, že to předpokládá s tím, že daná loď by přežila tak masivní gravitační tah a slapové síly ve svém okolí.
Proto je také foton částice, která nic neváží. Kdyby vážil jen biliarditinu gramu, nedokázal by takovéto rychlosti dosáhnout, případně by zabil cokoliv na co by dopadl. Představ si takové titěrné projektily, jak neustále bombardují Zemi rychlostí světla, díky které by měly relativní váhu volkswagenu.

182

Odpovědět

+ChristopherVýborně vysvětleno, ale s tím volkswagenem jsi to v duchu odlehčení odvedl z reálých mezí: cokoli hmotného (teoreticky) pohybující se rychlostí světla má nekonečnou hmotnost.

180

Odpovědět

+Christophers tym zabijanim vsetkeho, na co by dopadol taky pripadny hmotny foton je to trosku inak. take neutrino, ktoreho pohyb je blizky rychlosti svetla tiez pri pripadnej interakcii nikoho nezabije.

180

Odpovědět

+ChristopherNeutrino (a kdo ví jestli, ty "důkazy" jsou dosti neprůkazné) je sice hmotné, i když titěrně, ale není ovlivňováno gravitací ani elektromagnetickým vlněním, díky čemuž prochází skrz pevnou hmotu. Hmotné fotony by rozemlely celý vesmír na prach :)

180

Odpovědět

+Christopherneutrino prave interaguje prostrednictvom gravitacnej sily. a tiez slabej sily jadrovej. akurat neinteraguje prostrednictvom elektromagnetickej a silnej jadrovej, preto k interakcii dochadza len zriedka. popravde, potreboval by si niekolko kilometrov hrubu ocelovu stenu, aby si zachytil malu cast prechadzajucich neutrin.

to ale nemeni nic na tom, ze taka hmotna castica pohybujuca sa relativistickou rychlostou ti nieco spravi. neutrinami sme ostrelovani nonstop 24/7 a je takmer iste, ze aspon jedno s tvojou hmotou po za tie roky interagovalo (a stale zijes).
problem by vznikol az vtedy, ak by ich s tebou interagovalo vela (trebars kazde jedno), to uz by sme nerozdychali.

180

Odpovědět

+ChristopherNe prosím dost, je sice hezké, že se o to "zajímáte", ale než začnete něco vysvětlovat, prosím ujistěte se, že alespoň trochu víte o čem mluvíte. Je škoda, když si pak někdo vaše vysvětlení přečte a získá tak informace, které sice nejsou tak úplně špatně, ale jsou splácáné páté přes deváté. Foton, že nic neváží? Ale prosímtě, to víš, že má foton hmotnost, přece má energii né? A když má energii, má i hmotnost, ale jelikož foton existuje jen v pohybu, má jen relativistickou hmotnost. To s tím gravitačním tahem, který by zastavil i loď samotnou a všechno okolo je také nesmysl a nejen z důvodů, že změna gravitačního pole má také rychlost šíření, stejně jako jakákoliv nenáhodná informace... Neutrino má hmotnost a je ovlivňováno gravitací, stejně jako foton. A u STR nejde při dilataci času o gravitační pole, ale o to, že měření rychlosti světla je pro libovolné vztažné soustavy invariantní.. to odvození je celkem jednoduché, sám jsem si vzoreček pro dilataci času odvodil sám.. a stačila k tomu stará dobrá Pythagorova věta.. a rychlost světla není 30 000 km/s, když už to chceš, tak zaokrouhleno je to 300 000 kms/s. Možná jsem na něco zapomněl, tak mě zase někdo bystřejší doplní ;-)

180

Odpovědět

+ChristopherPokud váze v miliarditinách jednoho eV říkáš hmotnost, tak fajn :D
A já nikde netvrdil, že 30k km/s je rychlost světla, ale že tam začínají relativistické rychlosti. Kromtoho neutrino není ovlivňováno gravitací "tak jako foton." Gravitace ho ovlivňuje naprosto bezvýznamně, světlo je v porovnání ovlivňováno sakra fest víc. Důkazem budiž, že když zkolabuje hvězda, vyletí neutrina z jádra aniž by je cokoliv zastavilo a dorazí k nám hodiny před viditelným záznamem exploze. Nějaký pán za to nedávno dostal nobelovku, pač teď mají systém včasného varování pro pozorování supernov.
Klidně mi něco vyvracej, ale nejdřív si překontroluj co píšeš, protože "nejsou tak úplně špatně" se vztahuje i na tebe.

180

Odpovědět

+Christopher"Důkazem budiž, že když zkolabuje hvězda, vyletí neutrina z jádra aniž by je cokoliv zastavilo a dorazí k nám hodiny před viditelným záznamem exploze."
z toho nevyplyva, ani nijako nie je odvodene (ani v ziadnej mne znamej teorii obsiahnute), ze neutrino nie je gravitaciou ovplyvnovane. Uz som tu spominal, ze neutrino s hmotou interaguje PRAVE prostrednictvom GRAVITACNEJ sily a slabej jadrovej sily. dovod, preco s hmotov interaguje malo, je prave ten, ze neinteraguje prostrednictvom elektromagnetickej a silnej jadrovej. problem pri gravitacnej sile je, ze je o mnoho radov slabsia. a problem slabej jadrovej, je jej dosah, cca 1 atto meter (10^(-18) metrov).

"Klidně mi něco vyvracej, ale nejdřív si překontroluj co píšeš, protože" - no pretoze ty poznas zrejme len jedinu interakciu a to gravitacnu.

180

Odpovědět

+Christophera dreamer - to s tou hmotnostou fotonov nejako netreba riesit. ja predpokladam ze si pod tym v ramci prikladu s "ostrelovanim" predstavil nejaku hmotnu casticu pohybujucu sa blizko C

180

Odpovědět

Tohle se dá vysvětlit i na docela jednoduchých příkladech (speciální teorie relativity, obecná je horší, tu už moc nepobírám), nejlepší je si o tom něco najít, kde jsou i obrázky a tak. K matematickému odvození není třeba žádné vysoké matematiky, v podstatě stačí jen Pythagorova věta, ale to opět platí pro STR. OTR je horší, však na ní Einstein taky strávil mnohem víc času.

180

Odpovědět

Je to David Mitchell nebo se mi to zdá? Jinak můžete od něj více věcí, i nějakou tu srandu :)

181

Další
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)