Dešifrování Enigmy a nuda na západní frontě

Nemám tušení, je to nějaká hatmatilka. 26. ledna 1940. Kéž byste jen mohli číst nepřátelské zprávy, ty jsou ale zašifrované a šifra to není vůbec jednoduchá. Co s tím? To je taková enigma! DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.



Minulý týden boje zimní války mezi SSSR a Finskem prozatím utichly, ale začala sovětská letecká kampaň i přes reorganizaci Rudé armády a přípravu velkých ofenzivních akcí. A na západě Adolf Hitler odložil německou invazi na jaro. Tady je citace o německé armádě od Maxe Hastingse: "Německá armádní síla na papíře v zimě 1939 byla jen o málo větší než ta Spojenecká. Velkou Hitlerovou výhodou bylo, že zatímco se Spojenci zavázali k porážce nacismu, neměli chuť na krvavé výpady a lidské oběti k tomu nezbytné."



To je zajímavá myšlenka. Podívejme se na Německo obecně. Zatímco Spojenci mají problém s nadšením vojáků z podivné války, Německo má celou řadu vlastních problémů. Navzdory rozšířené představě Hitler ve 30.



letech německé ekonomice neprospěl. Průměrný růst HDP byl pod zbytkem západního světa a vojenské výdaje vedly k rozpočtovým nedostatkům. Ideologicky omezený systém zahraničního obchodu a mezinárodní sankce růst ještě více zarazily. Jediným způsobem, jak se s tím nacisté mohli vypořádat, byla expanze dobýváním, což šlo ruku v ruce s myšlenkou Lebensraum – vytvořili sebenaplňující se proroctví. Takže Německo šlo do války na pokraji bankrotu.



S tak málo penězi zbývajícími na civilní investice nebo infastrukturu byl železniční systém v prekérní situaci a vlaků byl velký nedostatek. Osobní přeprava a přeprava uhlí měly velké problémy, takže ne, vlaky nejezdily na čas. Posílení armády vedlo ke ztrátě šestiny z 24 milionů průmyslových pracovníků za posledních šest měsíců. Nedostatek oceli způsobil omezení výroby a generálové vědí, že ozbrojeným silám chybí všemožná vozidla, a admirál Reader si myslí, že námořnictvo je tak slabé, že: "Není adekvátně vyzbrojeno pro nadcházející velký střet.



Může jen ukázat, že ví, jak opustit hladinu s úctou." Ale mají vůbec Spojenci na takový střet žaludek? Jsou během těchto měsíců neaktivity připraveni? Francouzská armáda byla obecně považována za nejsilnější armádu v Evropě schopnou Francii bez problému ubránit. Ale jsou i tací, kteří toto přesvědčení nesdílí. Například už v roce 1935 sovětský maršál Michail Tuchačevskij řekl, že si nemyslí, že francouzská armáda odolá německému útoku, protože podle něj nedokáže rychle reagovat.



Nemyslel si to jen kvůli strnulému obrannému postoji, ale kvůli vážnému nedostatku rádiové komunikace. A Němci v roce 1938 francouzské rádiové kódy stejně prolomili. Francouzská armáda je nemotorná a staromódní, to je pravda. Reformy a reorganizace pod Philippem Pétainem v roce 1918 udělaly na konci Velké války francouzskou armádu nejmodernější a nejlépe vybavenou na světě, ale to bylo před dvaceti lety.



A doktríny, zejména pro mobilní válku, se změnily a Francie zůstala pozadu. Tento týden 26. ledna pošle Charles DeGaulle zprávu vrchnímu velení volající po přehodnocení přístupu k mechanizovanému válčení. Začíná takto: "Začali jsme válku s pěti miliony vojáků, přesto jsou až teď vyzbrojovány naše letecké síly a naše obrněná vozidla jsou příliš slabá a málo početná."



Myslí si, že střety se nebezpečně vyostří. A co se týče vojáků sžíraných nudou a nečinností, tak francouzští vojáci ani nestřílí na německé vojáky, kteří se jim zatoulají do výhledu, a německá propaganda do všech vtlouká, že Britové nechají Francouze nést břemeno války. Koná se málo nebo žádná cvičení, vojáci se opíjejí nebo dezertují. Jeden voják píše: "Ležíme na trávě a zíváme a na nicnedělání jsme si zvykli.



Umýváme se méně a méně, už se ani neholíme, nemůžeme se donutit tu zamést nebo po jídle sklidit ze stolu. Kromě nudy dominuje základně i špína." Je třeba zmínit, že francouzské vrchní velení posílá hvězdy jako Josephinu Bakerovou a Maurice Chevaliera vojáky bavit, ale to je tak všechno, co dělají. A zima pořád nekončí a německý útok pořád nepřichází. Spojenci samozřejmě touží po informaci, odkud může útok přijít.



Někdy mají štěstí jako třeba s Mechelenským incidentem před pár týdny, někdy dostanou zprávu od plukovníka Ostera, ale ty většinou přichází na poslední chvíli a nemůžou se na jejich příchod spolehnout. Co opravdu potřebují, je schopnost část zprávy poslané německým supertajným a superšifrovaným komunikačním systémem – Enigmou. Enigma je šifrovací stroj s rotory vynalezený Arthurem Scherbiusem. Šifrovací rotor si ve skutečnosti patentoval v únoru 1918 za Velké války. Německá armáda zkoušela Enigmu v roce 1932, kdy už byl Scherbius mrtvý, a polský kryptoanalytik a matematik Marian Rejewski s informacemi získanými díky francouzskému špionovi prolomil šifru Enigmy, na základě čehož si Poláci postavili vlastní duplikáty.



Avšak v roce 1938 přidali Němci do svých strojů více rotorů, což zvýšilo komplexnost do bodu, že Poláci neměli prostředky k udržení kroku v dešifrování. Když se politická situace mezi Polskem a Německem minulé léto zhoršila, předali Poláci své vědomosti o Enigmě svým spojencům a od té doby pracovali Angličané i Francouzi na prolomení Enigmy společně.



První průlom přišel tento týden 20. ledna v Bletchley Park v Anglii. Tým Dillyho Knoxe, jehož členy jsou John Jeffreys a Alan Turing, prolomí německý administrativní kód, kterému Bletchley říká "zelený," a je to klíč, který byl použit 28. října. Němci mění kódy každý den, takže jim tento klíč k ničemu není, jedná se spíš o průlom metody, který nedává Spojencům okamžitou výhodu, ale směřuje je správným směrem.



Turingův návrh elektromechanického zařízení pojmenovaného Bombe, které bylo vyvinuto na základě polských strojů zvaných Bomba, v ideálním případě odhalí pořadí rotorů, startovací pozici rotorů a dvojice jednotlivých písmen, bude zhotoveno v březnu a lámání šifry ihned započne. Možná budou jednoho dne schopni číst německé plány.



Samozřejmě i další lidé něco plánují – Sověti pracovali na velkých plánech pro nadcházející ofenzívu proti Finům. Jak jsem řekl minulý týden, velkou součástí těchto plánů budou děla. Každá míle fronty bude pokryta osmdesáti děly. Sověti zaútočí v klínu a na špičce klínu ve Viipurské bráně, 16km úseku mezi řekou Summanjoki a jezerem Glubokoje, relativně otevřené krajině vhodné pro tanky, bude děl 108. Dojde také k taktickému rozmístění přímé palby proti finským betonovým bunkrům.



Například bunkr Poppius je nesmírně silná obranná pevnost poblíž Lähdské cesty, která během posledních měsíců několikrát změnila majitele, ale přestože byla opětovně ostřelovány děly, střílí stále zpět. Takže nyní po několika diverzních barážích zvládli Sověti přivést 150mm kanón jen 500 metrů od pevnosti, zcela zakamuflovaný a připravený k akci. Toto je zopakováno u několika dalších finských pevností. Když generál Semjon Timošenko vydá rozkaz k začátku ofenzívy, během prvního dne zasáhne Viipurskou bránu 300 000 střel, což bude slyšet až v Helsinkách.



Bombardování začne další týden. A mnoho vojáků přijde o život. Ale v evropských válkách neumírají jen vojáci. Od 1. září do 22. ledna zemřelo podle odhadů 15 000 polských civilistů. Dnes už víme, že to bylo mnohem více. Papež Pius XII.



vysílal z Vatikánu: "Hrůzné a neomluvitelné zločiny páchané na lidech nemohoucích a bez domova byly prokázány nezpochybnitelnými očitými svědectvími." Ten samý den generálmajor Friedrich Mieth, náčelník štábu německé 1. armády, řekl svým důstojníkům, že masové popravy prováděné SS bez řádných soudů podryly čest celé německé armády. Ale samozřejmě se po jeho slovech nic nezměnilo. Ale život se mění i pro zbytek populace.



25. ledna vydá Hans Frank rozkaz k reorganizaci polské ekonomiky v oblasti Generálního gouvernementu pro zvýšení německých válečných možností. Polsko poskytne nerostné zdroje, chemikálie a pracovní sílu. Takový je plán: "Do Říše připravíme přesun neméně než milionu mužských a ženských zemědělských a průmyslových pracovníků, abychom zabezpečili zemědělskou produkci Říše a zaplnili volná místa v průmyslovém sektoru Říše."



Takže v zásadě otrocký pracovní systém, který byl aplikován na Čechy a židy, teď bude aplikován na Poláky, aby pomohl vyřešit některé z německých problémů, které jsem zmínil dříve. Pokud jde o židy, tak 24. ledna byl Reinhard Heydrich pověřen Hermannem Göringem, aby nalezl řešení židovské otázky. A takový byl týden. Všemožné problémy pro obě armády na západě, úsvit naděje ve snaze prolomit Enigmu a pokračující plány na prolomení nejtěžších finských obranných postavení.



Jo a 20. ledna jsou odloženy plány na operaci Catherine. Co to je? To zjistíte další týden. Ale něco jiného se stalo tento týden 26. ledna. Basil Reay je Angličan skotského původu žijící v Egyptě. Pracuje pro egyptské Ministerstvo školství. V budoucnu bude během války sloužit v Královském letectvu a po válce bude předsedou dnešní Mezinárodní tenisové federace.



Kvůli apartheidu zakáže v roce 1971 Rhodesii a Jižní Africe účast na Davis Cupu. Rovněž bude vyznamenám Řádem britského impéria. Ale to až v budoucnu. Právě teď je v Egyptě s ženou Beatrice a synem Christopherem a dnes se jim narodila dcera. Jmenuje se Joy. A je to moje matka.



Dnes, 26. ledna 1940, se narodila moje matka. Toto všechno se nestalo zase tak dávno. Všechno nejlepší, mami. Překlad: Viktor Horký aka InkCZ www.videacesky.cz