Japonsko drtí Spojence v největší námořní bitvě za posledních několik desetiletíDruhá světová válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 52
100 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:39
Počet zobrazení:2 178

Japonci postupují v Nizozemské východní Indii a na Barmě, obránce hrnou před sebou, ale jejich největší vítězství se tento týden koná na moři. Nejen že rozpráší celou flotilu ABDA, ale v podstatě ukončí toto hybridní společné velení Spojenců. Mezitím italské a německé ponorky křižují Karibikem a potápějí spojenecké lodě. Další týden do plusu pro Osu!

Přepis titulků

Cože? Na mapě to vypadá jako obranná linie, ale není? A co to teda je? Příkop uprostřed džungle? Teda, a co s tím budete dělat? Aha. Prohrajete. Je 27. února 1942. Japonci i Spojenci mají v jižních mořích docela početná námořnictva, která se tento týden střetnou. A to pořádně. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Já jsem Indy Neidell a toto je druhá světová válka.

Pád Singapuru do japonských rukou byl minulý týden velká novina a Spojenci také zjistili, že Japonci jim zajali 80 000 lidí a dalších 50 000 zabili během malajské kampaně s vlastními ztrátami pod 10 000. Pokračuje japonská invaze na Nizozemskou východní Indii a na Darwin spadly bomby v náletu ne nepodobnému Pearl Harboru v prosinci. A nyní pokračujeme. 23.

2. americký prezident Roosevelt vydal prohlášení. Respektive to řekl v rádiu. „My Američané jsme byli nuceni vzdát se území, ale získáme ho zpět. My a Spojené národy jsme odhodláni zničit militarismus Japonska a Německa. Sílíme každým dnem. Brzy to budeme my, nikoliv nepřítel, kdo přejde do útoku. A my, nikoliv oni, vyhrajeme konečnou bitvu. A my, ne oni, zařídíme mír.“ Ačkoliv o den dříve nařídil generálu Douglasi MacArthurovi evakuovat Filipíny a stáhnout se do Austrálie.

MacArthur chtěl se svými jednotkami bojovat až do konce – byli pod útokem přes dva měsíce – ale díky tisku je z něj teď hrdina a Roosevelt si nemůže dovolit ho politicky obětovat. MacArthur nechce odejít a navrhuje vzdát se velení a narukovat jako dobrovolník. Je pěkně tvrdohlavý, protože složil slib, a zůstane v tunelech Malinta až do konce měsíce, ačkoliv Bílému domu se nedá vzdorovat věčně.

Tento týden jdou Američané do útoku. 23. 2. šest bombardérů zasáhne Rabaul. Je to druhý americký nálet na japonské území. Na druhý den letadlová loď Enterprise a komando 16 ostřelují základny na ostrově Wake. Celkově to ale po pádu Singapuru pro Spojence vypadá bledě. Japonci dosáhli Sumatry a Bali a postupují v Barmě. Na obranu javánského 800km pobřeží zůstala jedna holandská divize.

Velitel ABDA Archie Wavell posílá do Británie zhodnocení: „Ztráta Jávy, ačkoliv je to velká rána, nás zásadně neohrozí. Odesláním posil na Jávu bychom naopak oslabili obranu Barmy s Austrálií.“ Po pádu Singapuru australský premiér John Curtin stahuje zpět lodě s australskou 1. divizí z Indického oceánu. Winston Churchill se je snaží odklonit do Rangúnu se vzkazem: „Barmu už nic na světě nezachrání.“ Curtin odmítá se slovy: „Cítíme povinnost zachránit Austrálii nejen pro ni samotnou, ale i pro její zachování jako základny pro další vývoj války s Japonskem.“ Což má asi pravdu, vzhledem k bombardování v minulém týdnu, ale co přesně se děje na Barmě?

John Smyth tam velí spojenecké 17. indické divizi. Chtěl vytvořit obrannou linii podél řeky Sittang, ale Wavell mu nařídil jít k thajské hranici, zpomalit Japonce a získat čas na posílení Rangúnu.

Což dopadlo katastrofálně, protože jediná divize samozřejmě neubrání celou jižní Barmu před japonskou 15. armádou. V čele barmské obrany je generál Thomas Hutton, který trval na tom, aby Smyth zůstal u řeky Bilin, která na mapě vypadá jako obranná linie, ale je to jen příkop v džungli. Minulý týden se v bitvě u Bilinu obě strany poprvé vážně střetly a Japonci vyhráli. Takže Smyth konečně získal povolení stáhnout se k Sittangu, jenže tam musí překonat pro jeho jednotky úzký železniční most.

Také cestou tam, 21. 2., jsou omylem zasažení RAF i AVG ‒ létajícími tygry ‒ což způsobí nejen ztráty, ale i velké zdržení. Zapadne jim náklaďák, celá kolona se na hodiny zastaví a s úsvitem je pořád většina 22. divize na východním břehu. Aby toho nebylo málo, Japonci vyběhnou z džungle a rozdělí je, i když si Spojenci most udrží až do setmění. Noel Hugh-Jones, který velí jednotkám na západě, má přísný rozkaz nenechat most Japoncům.

Velitel jeho ženistů nemyslí, že by ho mohli odpálit ve dne, protože Japonci z východního břehu uvidí odpalovací zařízení a zahájí střelbu. Hugh-Jones si tedy může vybrat mezi odpálením mostu a ztrátou půlky lidí, nebo neodpálením mostu a zajištěním volného průchodu do Rangúnu pro Japonce. 23. 2. v 4:15 žádá Smythe o povolení k odpálení, které dostane. Most vybuchuje v 5:30. Bitvě u sittangského mostu sám Smyth říká Sittangská pohroma.

Přesto spousta vojáků uteče, protože Japonci se nezdržují uklízecími akcemi. Chtějí co nejrychleji do Rangúnu, takže hledají další přechod, i když mnoho vojáků ze 17. divize jim plave přímo před očima. Po sčítání 24. 2. však zbývá jen 3 484 z 8 000 mužů, které tři brigády 17. indické měly. Japonský generál Iida bohužel nemůže této situace využít. Jeho jednotky jsou vyčerpané, dosáhly logistických limitů a hledání jiného přechodu na sever zabere hodně času.

Britové tak získávají odklad, i když pouze nakrátko. 21. 2. také dorazí 7. obrněná brigáda, kterou známe z bojů v severní Africe. Jsou zkušení a také jsou první britskou jednotkou v Barmě, která je zocelená bitvami, má dobrou střelnou sílu a mobilitu, i na cestách. Poznámka k japonským akcím tohoto týdne: Minulý týden se vylodili na Timuru, v části patřící Portugalsku. To vzbudilo obavy v německém vrchním velení, že by japonské akce mohly vést neutrální Portugalsko k nabídnutí Azorů Spojencům, což by byla katastrofa pro atlantské ponorky.

Ale ačkoliv proběhlo několik dlouhých diplomatických jednání, nic zásadního se nestalo. A nic se neděje ani u australských jednotek v portugalském Timuru. No, většinou australských se zhruba 150 Holanďany. Vyhnuli se Japoncům, i když jejich hlavní jednotka se vzdala. Ale spousta jiných věcí se Japoncům nevyhne, a to především na moři.

27. 2. USS Langley, první letadlová loď, kterou Státy měly, i když se už změnila v rampu hydroplánů, je napadena japonskými bombardéry a po těžkých zásazích záměrně potopena, aby jim nepadla do rukou. A to je jen střípek z námořních akcí toho dne. Protože zároveň začíná bitva v Javánském moři, největší námořní bitva od bitvy o Jutland roku 1916. Mezinárodní skvadra křižníků a torpédoborců holandského admirála Karla Doormana má zastavit japonský útočný konvoj vypravený k Jávě.

Jeho lehký křižník DeRuyter je v čele, britský těžký křižník Exeter a americký Houston za ním, lehký australský křižník Perth a holandský Java v týlu. Tři britské torpédoborce na pravoboku, 2 holandské a 4 americké v přístavu. Nemají pozorovací letadla. V 15:30 japonská podpůrná skupina, lehký křižník a 8 torpédoborců jsou na britském pravém křídle. Doorman netuší, že jsou tam dvě další nepřátelské jednotky: Japonci mají celkem 2 těžké křižníky, dva lehké a 14 torpédoborců a k tomu pozorovací letadla s přehledem.

Bitva začíná před 16. hodinou. Tři japonské eskadry naberou souběžný kurz, kde jsou užitečná jen osmipalcová děla. Doorman k nim se snaží přiblížit, ale když to zkusí, Japonci vyšlou torpéda. Proti čtyřiadvacetipalcovým torpédům nemají Spojenci žádnou obranu. Zasažený Exeter vzplane a vybočuje z řady, ale protože má předávat rozkazy z velitelské lodi ostatním, řada ho následuje a DeRuyter je sám.

Po chvíli vybuchne holandský torpédoborec. Doorman se snaží formaci seskupit, ztratí britský torpédoborec a poškodí japonský. Padla noc a Japonci zmizeli. Doorman pátrá po japonských transportech, ale viceadmirál Takeo Takagi je mu v patách. V noci parašutisté shodí světlice, aby měli o Spojencích přehled. Britský torpédoborec narazí na minu a potopí se, 4 americké torpédoborce žádají o návrat do Surabaje k doplnění paliva. Spojencům zůstává jediný doprovod ‒ zbývající holandský torpédoborec ‒ a o ten přijdou taky, protože se vydává zachraňovat posádku vybuchlého torpédoborce.

Takagi opět zahájí palbu ve 23:00 a jeho podpůrná skupina manévruje na bok. Jeho lodi mají výhodu osmipalcových děl, nočního boje a torpéd. Jak se v temnotě zkracuje vzdálenost, DeRuyter a Javu torpéda zasáhnou. Doormanův poslední rozkaz před potopením zní, aby zbylé křižníky odpluly bez zachraňování přeživších. Houston a Perth se dostanou k palivu v Batávii, Exeter se dobelhá na Surabaju k americkým torpédoborcům.

S dalším setměním 28. 2. čili zítra se spojenecké lodi pokusí uniknout. Houston a Perth bohužel vplují přímo do japonské útočné flotily, a i když mezi 50 transportéry napáchají menší škody, japonská flotila je rozmetá. Holandský torpédoborec proklouzne, ale spatří a potopí ho dva japonské. Osud Exeteru je zpečetěn 1. března, když uniká po spatření japonskými letadly. Dva věrné doprovodné torpédoborce, britský a americký, ho následují. Tři z amerických torpédoborců uniknou přes Balijský průliv.

Toto není jen konec flotily ABDA, která byla totálně zničena, ale také konec spojeného námořního velení a celé ABDA. „Všechny větší jednotky, na které ABDA spoléhala, že odrazí Japonce z jižního Pacifiku a australských břehů, právě zanikly.“ Takže už 25. 2., dva měsíce po svém vzniku, velení ABDA ‒ australské, britské, nizozemské a americké ‒ končí. Wavell je zpět ve velení indického bitevního pole.

Tento týden se toho na moři ale děje víc. Minulý týden začala operace Neuland. Německé a italské ponorky operují v Karibiku, aby přerušily dodávky britského paliva a amerického hliníku. Karibik je důležitý kvůli Panamskému průlivu, venezuelským naftovým polím a rafinérie v holandském Curaçao jsou největší na světě. Zde se ukazuje dobrá spolupráce mezi ponorkovými flotilami Osy, protože během 10 dnů potopily hromadu lodí různých národů. Obchodní doprava se zde téměř zastaví.

Během pěti týdnů od zahájení operace Italové s Němci potopí 45 nákladních lodí, většina z nich jsou tankery, se ztrátou jednoho muže, s jedním zraněným a jednou poškozenou ponorkou. Němci také stále bojují na suchu v Sovětském svazu. 26. 2. rozkaz Stavky pro Rudou armádu zakazuje zpomalení či zastavení tažení na Ljuban a Chudovo pro 2. útočnou a 59. armádu. Vlastně nařizuje, aby ljubansko-chudovská železnice byla dobyta 1.

března. V den vydání rozkazu se druhé útočné podaří prorazit německou linii u Krasnaje Gorky, ale díra se rychle zaplní. Co se týče 100 000 Němců obklíčených v Demjanské kapse, 25. 2. Stalin vyjadřuje nespokojenost s faktem, že ještě nebyli přemoženi, a nařizuje zneškodnění do 4 až 5 dnů. Což se asi nestane. Na Krymu 23. 2. přelétá luftwaffe nad linií Rudé armády a shazuje letáky s informací, že ví o plánovaném útoku 27. 2. A ten útok také proběhne.

Nikdo nebyl schopen přesvědčit Stalinova náměstka Lva Mechilise, aby datum změnil. 51. vyrazí do útoku, německé dělostřelectvo odpoví a ofenziva se zastavuje. A nyní pár poznámek na zastavení tohoto týdne. 22. 2. letecký maršál Arthur Harris získává velení bombardérů RAF. 25. 2. začíná internace japonských Američanů na západním pobřeží USA. 27. 2. začíná operace Biting. Více o ní se dozvíte na našem Instagramu a ostatní řešíme ve Válce proti lidskosti, která vychází dvakrát měsíčně. Tak se běžte mrknout, odkazy v popisku.

Týden končí s velkým japonským pevninským úspěchem v Barmě a dalším v Javánském moři, který může být nazván spojeneckým selháním. Obrovským. Přišli o celou flotilu. Prostě je potopená. Nepřítelem srovnatelné velikosti. Ale nadřazeným ve zbraních, což začíná být běžnou praxí ve všech japonských útocích na tomto obrovském bitevním poli. Ale teď už to není jen o zkušenostech a zbraních, Japonci jsou zkrátka vládci jižních moří. A ještě víc na jih od těch moří leží Austrálie.

John Curtin má právo na obavy.

Komentáře (15)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Prosím, kdy vyjde další díl? Nemohu se dočkat. Děkuji.

20

Odpovědět

Budou opět vycházet nové díly, jsem poněkud netrpělivý a už 3 týdny jsem bez své milované série :))

60

Odpovědět

Noták lidi, mám už absťák

10

Odpovědět

+LadossCZMáme slíben další díl dnes večer a pak už zase každý týden jako dříve, tak snad to vyjde :)

30

Odpovědět

At se na me nikdo nezlobi, ale to vazne nebyla nejvetsi namorni bitva vsech dob.

22

Odpovědět

Já jim nemám za zlé, že se z toho snažej udělat clickbait, ale je to naučné+historické. Jinak rád se na to po dlouhé době opět podívám.

30

Odpovědět

Slovy Járy Cimrmana: "Malinko jsem si zapřeháněl." :D Nadpis upraven.

50

Odpovědět

1:08 somewhat similar =v něčem podobný
je tam napsané: nepodobnému ........->ne nepodobnému(chybí ne)

10

Odpovědět

Děkujeme za upozornění!

20

Odpovědět

9:09- destroyers jako křižníky, ačkoliv předtím bitevní lodě........
jinak google to překládá jako torpédoborec, což vzhledem k tomu, že bitevní lodě jsou pokud vím označovány battleship
viz. https://nationalinterest.org/sites/default/files/styles/desktop__1260_/public/main_images/USS_Nevada_%28BB-36%29_at_sea_in_1943.jpg?itok=vIi3VrAX
destroyers byly také menší mrchy cca 400 lidí co mívali torpédy, miny, hlubiné nálože a line proti jiný torpédů, které by mohli rozmetat bitevní lodě.

10

Odpovědět

+SasVím, že už začínám být osina, ale ještě to dopíšu. 15:36 Major one(failier) velké(obrovské by bylo něco jako colosal/huge) viz. název: in decades=v za poslední desetiletí(plural) nikoliv všech dob
https://en.wikipedia.org/wiki/Largest_naval_battle_in_history

00

Odpovědět

+SasDěkujeme za opravy. Místo bitevních lodí to měly být torpédoborce a někde se nám opravdu zaměnily za křižníky. Omlouváme se, to je už opraveno. Co se týče major one, je to spíš o interpretaci závažnosti, to možná každý bude vnímat trochu odlišně.

10

Odpovědět

+elcharvatovaJsem rád jestli jsem pomohl, pochybuji, že berete dost, aby jste měli čas i korektury. -Nikdy jsem nedával časavání a tak si vážím toho co děláte(možná to někdy půjde vytáhnout z těch automatickejch na Ytube)
Major one - to bylo i v souvyslosti s tou největší námořní bitvou všech dob (Biggest Naval Battle in Decades)

00

Odpovědět

+SasHihi, no korektury mám na starosti u těchto videí já, takže nevinně v tom nejsem. Korektury se mimochodem dělají u každého videa na tomto webu, ale bohužel občas něco unikne i zraku korektora/korektorky. Někdy je na to bohužel málo času, někdy kolísá pozornost, proto jsme vděční za pozorné diváky, jako jste vy, kteří nás na případné nedostatky upozorní. Každopádně se ale snažíme, abyste na žádné nepřicházeli. Děkujeme za přízeň!

31

Odpovědět

+SasZa ty lodě se omlouvám. Jak se jich tam pořád tolik opakuje dokola, jde mi z toho i hlava kolem a když se pokaždé neujistím ve svém slovníku vojenských termitů, tak to spletu. Zkusím se polepšit. Díky za váš ostříží zrak. :)

Co se týká časování, když ho vytáhnu z YouTube, jejich titulky se překrývají, což by správně být nemělo. A než to všechno posunu, raději si rovnou naklikám vlastní. :)

00