Pevnost Singapur odolává!Druhá světová válka

Ale on je s Rommelem spřízněný! Jo, jasně! Nepřátelé, jo. Polák, Němec, Němec, Polák… Dobře, tak Prušák. Jo. Tak. Hm. Je 30. leden 1942. Americký velitel Douglas MacArthur vzkazuje do Washingtonu, že není kam manévrovat, a bude tak bojovat do posledního muže. Jeho jednotky o tom říkají toto: „Jsme bojovní bastardi ostrova Bataan, není tu máma, táta ani strýček Sam.

Ani tetičky, strýcové, synovec, neteř, ani pušky, letadla, dělostřelecká veteš. A nikdo nepomůže nám.“ Což není pravda, Washington by pomohl rád, ale prostě nemá jak. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Já jsem Indy Neidell a tohle je druhá světová válka. Minulý týden rozhodli němečtí vůdci na konferenci na předměstí Berlína o „konečném řešení“ jejich židovské otázky.

Odpovědí je vražda. Protiútok Erwina Rommela v severní Africe překvapil Spojence, Sověti postupovali, ale generály překvapily podivné rozkazy a nikdo není překvapen, že všeobecný postup Japonců pokračuje. Stejně jako tento týden na Filipínách. Na poloostrově Bataan 24. 1. americké a filipínské jednotky zahájily ústup z obranné linie Abucay. Té noci se Japonci vylodili v Longoskayanu, jižně od amerických obránců.

Byl to další pokus o odříznutí západopobřežní cesty, stejně jako 22. 1. Zuřivé boje pokračují celý týden, ale na jeho konci jsou Japonci poraženi. Toto je také součást „Battle of the Points“, ale díky husté džungli Japonci zvládli vytvořit dvě kapsy za filipínsko-americkými liniemi a boje pokračují dál jako „The Battle of the Pockets“ s masivním protiútokem začínajícím 29. 1. MacArthurovy ustupující jednotky 25. 1. dosáhnou cesty Pilar–Bagac, ale Japonci je hned na druhý den doženou.

Ačkoliv ztrácejí víru v rychlé dobytí Bataanu a brzy se stáhnou na lepší obrannou pozici a žádají do Manily o posily. Ale morálka na americké a filipínské straně je přece jen horší. Nejen že ustupují pod neustálou palbou, ale řádí jim tam malárie. MacArthurovo vrchní velení a útočiště je tunel Malinta. Je to tunelový komplex na Corregidoru a nálada je pod psa, proto ta báseň. Autorem je údajně Frank Hewlett, jediný válečný dopisovatel, a původní čtvrtý řádek zní: žádné léky, letadla, dělostřelecká veteš.

Což dává s malárií smysl. „Na Corregidor se snášejí bomby hustě a rychle. Žádné spřátelené letouny se neobjevily a rádiové vysílání zachycené ze Států, tvrdící, jak MacArthur Japonce drtí, jsou depresivní stejně jako neustálé ujišťování ministerstva války, že pomoc je na cestě… A k tomu hrozivý hlas Tokio Rose z vysílání slibuje MacArthurovi, že jeho mrtvolu slavnostně ponesou ulicemi Tokia ještě před koncem měsíce.“ Washington věděl celé týdny, od zvolení strategie „Evropa první“, že v podstatě rozhodli o ztrátě Filipín.

MacArthurova neutuchající obrana je však důležitá a dává Američanům šanci poslat jednotky proti japonskému postupu na jihu a bránit Východní Indii s Austrálií. Admirál Ernest King, velitel americké námořní flotily, zakreslil v mapě linii od ostrova Midway přes Samou a Fidži až do Brisbane a řekl Chesteru Nimitzovi, veliteli pacifické flotily, že ji musí nutně udržet.

Už 6. 1. byla letadlová loď Yorktown vyslána ze San Diega k samojské posádce. Tyto jednotky přistály 24. 1. Konvoj s dalšími 20 000 muži vyráží k posádce Nová Kaledonie na Nových Hebridech. King má strach o komunikační kanály s Austrálií a Novým Zélandem a rozkazuje Nimitzovi poslat těžký křižník a letadlovou loď Lexington co nejdříve, aby se připojily v Korálovém moři ke dvěma křižníkům admirála Johna Crace. Nimitzovi se to nelíbí, protože má málo lodí k ochraně konvojů mezi Havají a Státy a k obraně západního Pacifiku a rozhodně nechce rozptýlit síly určené k obraně Austrálie a má stále v plánu poslat letadlové lodě útočit na japonské ostrovní základny.

Saratoga se stále opravuje po zásahu torpédem před dvěma týdny, čímž přišel o čtvrtinu letadlových lodí, trvá si na svém a 25. 1. operační skupiny lodí Enterprise a Yorktown vyráží na sever útočit na Japonce na Marshallových ostrovech a ostrově Makin. Už 24. 1. však americké torpédoborce likvidují japonské transporty u Balikpapanu. Transporty jsou bez ochrany, protože jejich doprovod se vydal na lov holandské ponorky.

Jsou navíc dobře vidět díky hořícím ropným nádržím na pobřeží. Torpédoborce zahájí palbu a potopí 4 transportéry a hlídkovou loď. Toto není jen první americké námořní vítězství ve válce, ale úplně první povrchová akce od roku 1898 v Manile. Ve Velké válce bojovali pouze s ponorkami a Pearl Harbor také nebyl povrchový útok. I přes ztrátu transportů se invaze na Borneo nijak nezpozdila. Tento týden Japonci útočí všude možně. 25.

1. napadají Šalamounovy ostrovy, 30. 1. útočí v Moulmeinu na Barmě. Ve stejný den proběhne útok na Amboinu v Nizozemské východní Indii. 28. 1. se vyloďují na ostrově Russel východně od Nové Guineje. Japonská hrozba Austrálii nabírá reálné obrysy. Australané se také obávají o potenciální ztrátu Singapuru. 25. 1. Arthur Percival nařizuje konečný ústup malajských sil na ostrov Singapur. Tisíce britských vojáků přejdou kilometrovou zvýšenou cestu z Johoru na Singapur. Japonský velitel Tomojuki Jamašita chce samozřejmě cestu obsadit, ale jeho zásobování je tak rozptýlené, že útok nedovoluje.

Vzdal se třetiny vzdušných sil pro plánovaný útok na Sumatru a tanky mají vyčerpané zdroje. 26. 1. několik jeho letounů přistane v Endau na východním pobřeží Malajska. Britové pošlou 74 zastaralých letadel proti 22 moderním japonským. Japonci ztratí jeden letoun, Britové sedmnáct. Druhý den letadlová loď Indomitable přiveze na Jávu 48 stíhaček, které snad doletí Singapuru na pomoc. Co se týče bojů v Malajsku v uplynulých sedmi týdnech: „Podle posledních údajů ztráty malajského velení do souboje o singapurský ostrov činí 19 123…

Japonské ztráty jsou 1 793 mrtvých a 2 772 zraněných.“ Za úsvitu 1. února čili dvě rána ode dneška vojáci z 2. praporu argyllských a sutherlandských horalů přejdou zvýšenou cestu. V osm ráno ženisté cestu odpálí. „Když se prach a kouř z exploze usadil, Singapur zase vypadal jako pravý ostrov, odříznutý bahnitou vodou Johoru proudící širokou průrvou.

Ale stejně jako pomyslná ‚pevnost‘ byl i ostrov symbolický. Množství trhaviny bylo špatně spočteno. Voda zaplavila rozptýlené sutiny pouze do hloubky 4 stop ‒ po takové mělčině projde pěšky i ten nejmenší japonský voják.“ Přesto je stále invaze na Singapur hudbou budoucnosti, ale aktuálně probíhají útoky v severní Africe. Minulý týden Erwin Rommel zahájil útok proti Spojencům, ale tento týden přijdou neshody s jeho vrchním velitelem.

„Bastico, znepokojen vývojem protiútoku v plnohodnotnou ofenzivu, si stěžuje do Říma, a Mussolini zakazuje jakýkoliv větší postup. Rommelova odpověď je, že Němci vedou většinu bojů a jen Hitler ho může zastavit. A pokračuje v útoku…“ Postup pokračuje 25. 1. k vesnici Msus a Alfred Godwin Austin dává 4. indické divizi z 13. jednotky rozkaz k opuštění Benghází. Rommel vyhlašuje na 36 hodin pauzu k doplnění paliva a promyšlení strategie. Definitivně zničil spojeneckou možnost jakékoliv ofenzivy na příští měsíc až tři, ale rozhoduje se mezi tažením na Benghází a postupem pouští jako loni.

Druhé zavrhne, protože možný útok z Benghází by ohrozil jeho zásobování, ale když zjistí, že se nepřítel chce Benghází vzdát, obelstí ho odbočkou k Mechili a napadením Benghází z nečekaného směru ‒ překročením části pouště a zásahem ze severu z pobřeží. Velitel 8. britské armády Neil Ritchie ruší Austenovu evakuaci Benghází, protože si myslí, že Rommela snadno odrazí. Godwin Austen zuřivě, ale bezvýsledně protestuje a Ritchie rozkáže Francisi Tukerovi, veliteli 4.

indické, aby se připravil na odražení Rommelova útoku 29. 1. Když Rommel 28. 1. vyrazí, jsou Spojenci jen tak tak schopni utéct z pasti. Benghází 29. 1. padá do německých rukou, Rommel ale nemá dost paliva k pronásledování. Kde se však Němci stále brání, je Sovětský svaz. I když po dnech tuhých bojů je důležitá železnice v Syčovce stále jejich. Tento týden rudá kavalérie také není schopná přemoci posádku ve Vjazmě. 3.

útočná armáda Maksima Purkajeva je zastavená u Velikije Luki, křídla 4. armády Andreje Jeremenka jsou odhalena, německá 3. obrněná armáda vyráží na pomoc obklíčené 9. a 16. armádě. Sovětům dochází střelivo, jídlo, palivo i muži a Němci vzdorují. 26. 1. teploty dosáhnou měsíčního minima, až –52 stupňů Celsia. To je –65 Fahrenheita. Průměrné lednové teploty u Moskvy byly okolo minus třiceti na obou stupnicích ‒ sbíhají se na –40. Ale Sověti, stejně jako celý měsíc, vysílají muže vzdušnou cestou.

4. armáda shazuje 27. 1. výsadkáře západně od Vjazmy. 476 z 638 mužů dosáhne svých jednotek. Následující noc však Němci bombardují letiště Kaluka, ze kterého 4. vyráží. I přes zničení letounů a paliva během dalších šesti dnů je vysazeno 2 232 mužů, ačkoliv jen 1 320 se dostane ke svým jednotkám. Rudá armáda tento týden alespoň získá zpět Suchiniči JZ od Kalugy. Na severu je však situace jiná. Sovětský postup je zcela zastaven, ale v noci na 24.

1. 2. útočná armáda prolomí německou obranu a lyžařské prapory, kavalérie a tanky začínají proudit skrz. Mají rozšířit mezeru a postoupit k Ljubani. Celý front má však 20 km a vzniklá mezera asi jeden. Velitel frontu Kiril Meretskov myslí, že Stavka pošle novou armádu, ale nikde nikdo a německá týlní obrana je houževnatá. Sověti se však derou skrz, dokud se útok nezmění v dlouhou lajnu s odhalenými křídly, chabým zásobováním i komunikací.

28. 1. generál Krulev z týlové infrastruktury chce dát logistiku do pořádku. Až projde 2. útočná skrz mezeru, 52. a 59. armáda budou mít za úkol ji rozšířit, když dorazí z opačných směrů novgorodsko-chudovské cesty. Uvidíme, jak to půjde. 24. 1. Semjon Timošenko prezentuje své plány Stavce. 57. a 37. armáda by měly pokračovat v prolomení společně s 9. armádou, ale také zkusí obejít a zabrat Charkov z jihu a jihozápadu.

Stavka chce, aby dobyl západní břeh Dněpru a vyrazil jižně k pozicím u Mariupole. Kupodivu mu na to dají přiměřené posily. 26. 1. jeho jednotky dorazí k řece Orel, 27. 1. přeberou Lozovaju, ale stále nejsou blíž německé pevnosti Charkov. A teď už pár poznámek k závěru týdne. 25. 1. Thajsko vyhlašuje válku Británii a Státům. 26. 1. první americké jednotky dorazí do Ulsteru, irský premiér Éamon de Valera protestuje.

Ve stejný den komise pro Pearl Harbor oznámí výsledky šetření. Admirál Husband Kimmel a generál Walter Short zanedbali povinnost. 29. 1. Británie, SSSR a Írán uzavírají spojenectví. 30. 1. Hitler v proslovu v Berlínském sportovním paláci oznamuje všem Židům, že budou vyhlazeni. Také svádí německé neúspěchy v Sovětském svazu na počasí. Dnešní datum značí devět let od jeho nástupu k moci. S koncem týdne se Američané stahují z Filipín, ale útočí na moři, Němci postupují v severní Africe, ale musí své pozice upevnit, Sověti doma slaví úspěchy i prohry a Japonci jako obvykle drtí národy kolem sebe.

Citelně se blíží k Singapuru. A když padne? Je to důležitá britská základna v regionu, byla by to pro ně citelná rána a skvělý startovní bod k výpravě k Nizozemské východní Indii a dál. Při útoku na Manilu před sedmi týdny bylo Japonců mnohem méně, a přesto postoupili přes celý poloostrov.

Když Singapur padne, kdo Japonce zastaví?