Thumbnail play icon

Lidová křížová výpravaExtra Credits

Přidat do sledovaných sérií 37
92 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:156
Počet zobrazení:8 214

V roce 1095 nařídil papež Urban II. První křížovou výpravu, která měla za cíl znovudobýt území okupované muslimy. Než však dorazila skutečná armáda, vydalo se na pouť mnoho obyčejných lidí. V tomto prvním díle série o První křížové výpravě budeme sledovat právě jejich cestu. 

Komentáře (61)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Co čekat od amerického žida. Zaujaté video plné nesmyslů.

16

Odpovědět

Neuvěřitelné, jak toto video překrucuje fakta.
1. Muslimové se po těch 400 let své okupace svaté země chovali k místním křesťanům v rámci tehdejší doby slušně. Byli sice občany druhé kategorie, takže museli platit speciální daň, nesměli se ozbrojovat a museli si svatá místa pronajímat, ale nebylo jim ubližováno. Leč nebylo to z dobroty srdce muslimů, ale čistě z pragmatičnosti. Východní křesťané měli zastání v lokální mocnosti Byzantské říše. Ta od konce 10. a v průběhu 11. století čelila vpádu Tureckých kmenů a postupně ztrácela schopnost chránit východní křesťany. Ruku v ruce s oslabováním moci Byzantské říše se zvyšovala perzekuce východních křesťanů. Například roku 1009 místní chalífa nechal do základů zničit chrám božího hrobu. Nevím, co přesně papež Urban II. popisoval ve svém proslovu, ale rozhodně oprávněné důvody pro zásah tu byly a situace se zhoršovala.

2. křížová výprava byla pouze ta oficiální a nazývat křížovými výpravami ty dvě samozvané je velmi zavádějící. Nebyli to křižáci. Takových loupeživých band se po světě potulovaly hromady a každá se nějak obhajovala.

1218

Odpovědět

"Například roku 1009..." ale hezky to napište celé, roku 1009 kalifa Al-Hakim, svými stoupenci nazývaný "Plnič Boží vůle" svými odpůrci "Šílený kalífa", každopádně i na svou dobu náboženský fanatik, udělal spoustu naprostých excesů, kromě persekucí náboženských menšin zakázal také hrát šachy a jíst hrozny. V rámci své podivné vlády dal zbořit Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a Kostel narození Páně v Betlémě. K tomu druhému ovšem nedošlo, protože to tamní obyvatelé (povětšinou muslimové) odmítli provést. Po Al-Hakimově smrti uzavřel Az-Zahir, jeho syn a nástupce, dohodu s Byzantským císařem. Výměnou za ústupky ze strany Byzance (zřízení mešity v Konstantinopoli atp.) zrušil persekuce zavedené svým otcem a povolil na byzantské náklady Chrám Božího hrobu obnovit. Což se také stalo, dokončen byl padesát let před příchodem křižáků.

186

Odpovědět

+komunardTak ještě jednou. Na muslimy ovládaném území byly menšiny tolerovány jako občané druhé kategorie. To mimo jiné znamenalo, že si od muslimů museli pronajímat svá svatá místa. Není proto divu, že tamní muslimové byli proti jejich bourání, jelikož by tak přišli o značný příjem.

A ten jeho vypečený synáček? Dovolí křesťanům, aby opět postavili to, co jim muslimové zbourali a ještě za to chce ústupky? To není dobrota, ale vypočítavost. Jasně to svědčí o dané situaci. Muslimové si mohli začít vyskakovat a křesťané s tím museli začít něco dělat, protože každý vyděrač chce časem víc a víc.

76

Odpovědět

+Moor8Tak samozřejmě, cuies regio eius religio. Copak v křesťanské Evropě byli židé rovnocenní s křesťany? (Slovo občan není na místě, ale to už je slovíčkaření) Houby.
Jestli byli ti lidé proti ze solidarity s místními křesťany, z úcty k proroku Ježíšovi, nebo ze zištnosti, je celkem jedno. Důležité je, že to bylo evidentně oktrojované rozhodnutí jednoho vládce, exces, ne ukázka poměrů, za jakou se to snažíte vydávat.
Samozřejmě, že to je vypočítavost. Co byste chtěl od feudálního pána? Aby byl laskavý a spravedlivý? Smůla, takový by se u moci moc dlouho neohřál.
Dělat s čím? Že nechce feudální pán něco povolit pro něčí hezké oči, nebo pro nějakou vyšší spravedlnost, ale jde hezky něco za něco? Ta by museli především zrušit svůj politický systém, protože takhle to prostě chodilo.

123

Odpovědět

+komunardVůbec jsi nepochopil podstatu věci. Od konce desátého po celé jedenácté století se vztahy s muslimy zhoršovaly. Bylo to dáno tím, že muslimové začali získávat převahu (kvůli oslabující Byzanci). S rostoucí dominancí muslimů se zhoršovalo postavení místních křesťanů, ale i poutníků z Evropy. To donutilo Evropu zasáhnout.

Ano, můžeme najít příklady jednotlivých extrémů na obou stranách a ano, ve všem hrají roli i zákulisní hry a zájmy jednotlivců. To ale nic neznamená. Podstata věci byla: 1) Muslimové posilovali. 2) zvyšovali útlak 3) Evropští křesťané museli zasáhnout. Tedy jak věc prezentuje video (muslimové hodní a tolerantní a křesťané chtiví po moci) je nesprávné

62

Odpovědět

+Moor8Ne nemuseli zasáhnout, nebyli OSN aby řešili postavení lidí v jiné zemi. Ale dejme tomu, že jisté věci se neděly běžně ani tenkrát. Kterou součást poměrů (součást poměrů, nikoli něčí exces) považujete natolik hroznou na dobové poměry, aby se dala považovat za důvod k válce?

46

Odpovědět

+komunardMuslimové dobyli a defakto vyhladili cizí území, křížové výpravy byl pokus o jejich osvobození.
Že se některá období chovali k cizincům celkem shovívavě je irelevantní.

32

Odpovědět

+jfbAno, dobyli území. Tak se území v té době běžně získávala.
De facto vyhladili? Zdroj? Co já vím, lidi v Syropalestině změnu vládců celkem akceptovali, protože byli většinou stoupenci různých heretických církví, a Byzantský císař se k nim choval hůř než muslimové.
Osvobození po čtyřech stoletích? Hahaha. Křížové výpravy byl pokus o dobytí těchto oblastí.
Já nepsal ani tak o cizincích, jako o tamních křesťanech a židech.

32

Odpovědět

+komunardAle ano, museli zasáhnout. Jednalo se o perzekuci spoluvěrců a lidé se tenkrát identifikovali na základě víry. Také se jednalo o svatá místa křesťanů. (i když já tyhle pobožné nesmysly nesdílím, tak pro ně to bylo důležité) Nemohli tedy přehlížet perzekuci spoluvěrců, vraždění vlastních občanů (poutníků) a bránění v přístupu ke svatým místům. Do té doby to díky Byzanci nějak šlo, ale právě jak upadala, začala se situace zhoršovat a křesťané museli zasáhnout, jinak by časem na svatá místa nemohli vůbec. Nelze ukázat na jednu konkrétní událost. Jednalo se o celkové zhoršování postavení křesťanů a jejich moci vymáhat své zájmy. Oblast Blízkého východu je tradiční oblast křesťanství, kdežto islám patří na Arabský poloostrov. Tedy křesťané mají na danou oblast větší právo, než muslimové.

30

Odpovědět

+Moor8Důležitá skutečnost: Jeruzalém a okolí je důležitým posvátným místem muslimů. Ano, mají i jiná, stejně jako mají jiná svatá místa křesťané (Řím, Santiago etc.). Lepším argumentem by mohlo být, že pro křesťany jsou ta společná místa těmi nejdůležitějšími, což u muslimů neplatí. Ale žádný věřící si neřekne "je to posvátné, ale oni to potřebují víc". Jsou to prostě svatá místa a tečka. Takže žádné "větší právo", muslimům se není co divit, že chtěli svá svatá místa pro sebe, stejně jako křesťané.

Postavení poutníků by se dalo zajistit i bez křížové výpravy. Ta měla především politické motivy, jako každá válka, a nechápu tu snahu ji za každou cenu legitimizovat.

Když poskočím trochu dopředu, křižáci, dorazivší k Jeruzalému, odmítli vyjednávat (tím by mohli docílit ochrany místních křesťanů i poutníků), a město oblehli. Místní správce dal předtím vyhnat většinu křesťanů, ale židy uvnitř ponechal, protože neviděl důvod, proč by měli dávat přednost křižákům před ním. Dovolil zůstat i části křesťanů, které důvěřoval. A právem, protože ho během obléhání nezradili. To do obrazu netolerantního vládce moc nezapadá. Rovněž nezapadá do obrazu starostlivého křesťanstva, jak se křižáci chovali po dobytí města.

34

Odpovědět

+komunardKřasťanství v oblasti oblasti vzniklo, má tam drtivou většinu nejsvatějších míst a v dané oblasti bylo o šest staletí dříve, než islám. (Ano, předtím tam byli židé, kteří mají větší nárok, než křesťané, ale ty vynechme) A ano, jsou to posvátná místa a tečka, takže křesťané mají právo si je hájit, což udělali a křížové výpravy byly zcela legitimní.

Neřešíme kdo byl "Good guy" a kdo ne. Prostě status Quo se změnil, kvůli oslabení Byzance a posílení islámu a tak to křesťané museli řešit. Vydávat to za křivdu vůči muslimům je zcela mylné.

20

Odpovědět

+Moor8Ano, neřešme to, co by tu vaši pozici potopilo, totiž to, že by mohl mít dle vaší logiky větší nárok někdo třetí. A už vůbec neřešme předabráhamovská náboženství v oblasti. Nebo zbytku světa, když na to přijde. To by mohlo vyústit v deportaci většiny lidstva někam na Mars. Prostě nelze zakládat nárok na základě toho, kdo něco držel kdysi dávno, kdo byl první, a jak dlouho to držel.

To právo ale měli i muslimové, takže nula od nuly pojde.
Statut quo se změnil především kvůli Turkům (kteří byli muslimové teprv pár generací), kteří se s věcmi moc nepárali. A kteří ohrožovali jak Fátimovský chalífát, tak Byzanc. Dnešnímu myšlení by odpovídalo, kdyby se tyto dvě ustupující mocnosti dohodly na spolupráci. Tehdejšímu holt spíše to, co se stalo, totiž vyrobení náboženské záminky k dobyvačné válce. Ale stejně to nejsem s to považovat za oprávněnou reakci.

23

Odpovědět

+komunardA jak by to potopilo moji pozici? To spíše vy se věc snažíte zahnat úplně mimo téma. Jistě, že židé na dané území mají větší nárok, než muslimové a křesťané. Ale to už je fakt mimo téma, kterým jsou křížové výpravy a jejich legitimnost.

Ano, muslimové měli právo se pránit. Tak proč se mnou nesouhlasíš, že vnímání událostí tak černobíle je špatné?

30

Odpovědět

+Moor8Legitimita držení území má na legitimitu tažení, snažící se to území dobýt, velký vliv.

S tím, že má někdo na nějaké území nárok, protože na něm byl dřív, a pak o něj přišel , nesouhlasím. Naprosto obecně. Vznikaly by tak opravdu podivné územní nároky. Bavoři přišli z Čech, smějí je připojit k Bavorsku? Snad se shodneme že nikoli. A takových situací, kdy potomci žijí jinde, než jejich předkové před 100, 1000, 10 000 lety, je spousta, o těch, které si už nejspíš nemůže nikdo nárokovat, nemluvě. A to je výzkum genetické spřízněnosti dávných a současných populací spíše na začátku. O tom, že by se to mělo vztahovat na náboženství, ani nemluvě. I mezi židy je značný podíl konvertitů a jejich potomků. U zjevených náboženství je konvertitou nebo jeho potomkem v principu každý.

Ale já se na to nedívám černobíle. Křížové výpravy byly v jistém smyslu legitimní. Každý feudální pán nejspíš někdy po večerech toužil po dobytí velkého panství, mnohem většího než měl. Pro panovníka to bylo dobytí světa. A všichni se snažili ta území získávat. Často právě dobýváním. Taková byla doba. V tomto směru nemám proti křižákům nic. Byť nezastírám, jsou mi sympatičtí spíše ti feudálové, co byli považováni za málo ambiciozní (nebo zbabělé), a útoky na ostatní si odpustili. Ale jak říkám, divného na válečných výpravách tenkrát nebylo nic. Ale z vašich komentářů mám pocit, že je považujete za v nějakém smyslu legitimnější, než jiné dobyvačné války.

43

Odpovědět

+komunardPokud narážíte na stěhování národů, tak tam každý ztratil nějaké území a nějaké zase získal a povětšinou původní obyvatelé odešli jinam a jiní tam zase přišli. Nároky na původní území už nikdo neuplatňuje. Na rozdíl od toho oblast Blízkého východu byla v té době stále spornou oblastí, na kterou si činily nárok tři náboženství. Ostatně to trvá až do dnes. Tedy je to trochu nevhodný příměr.

Ano, považuji je za legitimnější, než jiné dobyvačné války. Nejednalo se jen o dobyvačnou válku, kdy chtěl někdo něco, co má někdo jiný a na co nemá nárok a vzal mu to, protože byl silnější. To bylo v dané době běžné, ale v případě křížových výprav se k tomuto důvodu přidala i náprava staré křivdy, uplatnění nároku na dané území, pomoc souvěrcům atd… To činí křížové výpravy o něco legitimnější, než třeba když muslimové dobyli severní Afriku, Pyrenejský poloostrov, když Osmané pořádali nájezdy na Balkán a do střední Evropy. Můžeme debatovat nad tím, který z důvodu byl primární. Kdyby chtěli jen dobývat, tak mohli osvobodit Pyrenejský poloostrov. Měli by to blíže.

20

Odpovědět

+Moor8Nároky na území nemůže mít náboženství. To by totiž znamenalo, že diktujete místním obyvatelům, v co mají věřit. Ale na to se vám vykašlou.

Nu, a já tu celou dobu argumentuji, že ty vaše legitimity nejsou moc funkční. Starých křivd si navymýšlíte spoustu, a spousta jich bude znít legitimně. Nárok jsem rozporoval výše. Pomoc souvěrcům je dobrá věc, ale nárok na území nezakládá.

22

Odpovědět

+komunardUž zase slovíčkaříte? Vyznavači nějakého náboženství mají nárok na svá svatá místa a území, která jim patřila. Obzvlášť, když tam vyznavači daného území ještě žijí.

Jít si vzít zpět něco, co ti bylo před časem sebráno, mi přijde ospravedlnivější, než jít sebrat něco, co ti nikdy nepatřilo.

30

Odpovědět

+Moor8Já neslovíčkařím, a popravdě nevím, co z mého předešlého příspěvku za něj považujete.

Ne, vyznavači nemají právo na svá svatá místa. To by si někdo mohl založit Univerzalistickou víru, jejíž svatým místem by byl celý svět, a na základě toho vznášet nějaké nároky.
Ani na území která jim dříve patřila. Modelový případ: Obyvatelstvo země A konvertuje k novému náboženství, v zemi B zůstanou u původního. Podle vaší argumentace by vznikl zemi B nárok na dobytí země A, protože dříve patřila vyznavačům původního náboženství.

Koncept země zděděné po předcích je logický, ale nesmí se vztahovat na x generací dozadu. Pak by totiž ten nárok mohl vznikat mnoha skupinám. A brát tu nejstarší by bylo velmi nešťastné, protože ti už žijí kdovíkde a vztah k té zem jako takové nemají.

Křižákům Syropalestina nikdy nepatřila.

22

Odpovědět

+Moor8Možná tě to překvapí, ale někteří muslimové (egyptští šiítští-Arabové Fátimovského chalífátu) raději zabíjeli jiné muslimy (syropalestinské sunnitské-Turci Seldžucké říše).

01

Odpovědět

Výborný výber videa (resp. série videí). Dúfam, že sa pokračovania dočkáme čo najskôr. Pri sledovaní si snáď aj viac ľudí uvedomí, aké zlo je náboženstvo a k akým zverstvám sa dá dopracovať sledovaním "božej vôle." A tiež si snáď (aj v súvislosti s aktuálnym dianím) uvedomia, že Islam nie je o nič horší, než Kresťanstvo (a naopak).

166

Odpovědět

Nelíbí se mi slovo "okupace". Ta je z definice dočasná, přechodná. Vláda různých muslimských vládců v Syropalestině neměla dočasný, přechodný charakter. Spíše bych použil "anexe". Ale úplně nejlépe bych tyhle termíny, spojené spíše s moderním pojetím státu a mezinárodního práva než s tehdejším vůbec nepoužíval, a řekl, že to území jednoduše dobyli.
(Výtka je mířena autorům, ne překladateli.)

114

Odpovědět

Nie celkom, pretože okupácia sa pojmovo týka obsadenia terra nullius resp. terra derelicta a nie dočasnosti. V každom prípade je ale vhodnejší termín anexia.

02

Odpovědět

za predpokladu ,že to územie dobiješ ,tak nasleduje okupovanie. Nič zložité. Je to sloveso ,ktoré sa používa pre vyjadrenie udržiavania dobitého územia :D :D boha vy pseudohistorici

14

Odpovědět

+verejnynepriatelNe, když něco dobudu, následuje buďto okupace, nebo anexe. Zjistěte si, v čem spočívá rozdíl.

03

Odpovědět

+komunard"Anexia je jednostranné pripojenie štátu alebo jeho časti k inému štátu pomocou politického alebo vojenského nátlaku" zdroj wiki.
"okupovať, -uje, -ujú nedok. i dok. (čo) násilne obsadzovať, obsadiť, zaujímať, zaujať, zaberať, zabrať, mať v moci (najmä vojensky): o. krajinu, územie, štát " - zdroj synonymický slovník
Ešte raz napíšem čo som napísal. Okupovanie sa používa ako sloveso pre vyjadrenie udržiavania dobitého územia. Sloveso okupovanie nie je odborný termín a jeho synonymom môže byť anexia. "Okupácia môže byť dočasná alebo trvalá. Pripojenie (okupovaného) územia k územiu iného štátu je anexia. " zdroj wiki ... Takže sa vráťme pekne späť.. polopate ,keď dobiješ územie tak ho následne okupuješ dočasne alebo trvale. Pri trvalom môžeš použiť pojem anexia ale stále ide o trvalú okupáciu územia.
Ja rozdiel vidím súdruh ,len či ho vidíte aj vy. Tieto pojmy mi prídu elementárne a jasné až sa čudujem ,že o nich musíte viesť takéto diskusie.

11

Odpovědět

+verejnynepriatelAch jo...
"Vojenská okupace je efektivní dočasná kontrola[1] nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.[2][3] Takto ovládané území je okupované území nebo okupační zóna."
"Anexe (latinsky ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku. Od dočasné vojenské okupace se liší tím, že anektované území se začleňuje do území a správy anektujícího státu."
Oboje wikipedie.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%A1_okupace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anexe
Ano, tohle je naprosto jasné. Možná je rozdíl v tom, že každý hovoříme jiným jazykem, ve kterém může být význam slov jiný. Ale tak nějak jsem předpokládal, že u pojmů z mezinárodního práva (ano, to jsou pojmy z mezinárodního práva, viz ta česká wikipedie) to bude stejné.

21

Odpovědět

Jedná se o okupaci, dokud jsou tam původní obyvatelé, bez ohledu na její délku. Španělsko bylo muslimy okupováno celá staletí a přesto jejich nadvláda byla dočasná. Třebas se to bude týkat i Blízkého východu.

44

Odpovědět

+Moor8Španělsko nebylo nikdy okupováno muslimy. Už proto ne, že vzniklo až po rekonkvistě. Pyrenejský poloostrov byl dobyt a připojen k Arabské říši, což je dnešními termíny anexe. Tehdejšími to bylo prostě jeho území, které si Arabové dobyli, jako to dělali všichni tehdejší vládcové. Později vznikl místní emírát, který byl na Arabské říši nezávislý, byl jedním z nejvyspělejších států, ne li nejvyspělejší, tehdejší Evropy. Ten se ale rozpadl na malé, rozhádané státečky. Toho využily křesťanské státy na severu, které dobyly a anektovaly jejich území. Tyto státy se pak sňatkovou politikou spojily do jednoho, nazvaného Španělsko.

Vztahovat termín okupace na původní obyvatele (Kdo to je?) nemá oporu v ničem, co jsem si dohledal. A ve středověkém kontextu už to postrádá smysl úplně. A okupace provádějí státy, ne náboženství.

21

Odpovědět

+komunardTohle je strašné slovíčkaření.
1) Ano, Španělsko, jako stát vzniklo později, ale když se řekne Španělsko, tak víme, o jaké území jde. Pokud to potřebuješ, tak nahraď v mém komentáři slovo Španělsko Pyrenejským poloostrovem.
2) Ano, náboženství nemůže nic okupovat, ale mohou okupovat státy či národy, které nějaké náboženství vyznávají. V tomto případě Arabové vyznávající islám si porobili Evropské nemuslimské obyvatelstvo, přivlastnili si jejich zem a vládli jim. To je okupace.

12

Odpovědět

+Moor8Můj komentář na začátku byl o vhodnosti termínu, je celkem logické, že diskuse bude o slovech.
1) Takhle to ale vypadá, jako by to byl nějaký stát (Španělsko), který byl podmaněn, a ne, že se na daném území vystřídaly různé státy.
2) Ne, to není okupace, to je feudalismus. Pěkně vám na to odpověděl pan Flagellum Dei.

22

Odpovědět

+komunard1) Tak okupovali Hispánská království. Oblast Pyrenejského poloostrova se v té době nazývala Hispánie a skládala se z několika království, která muslimové okupovali.
2) Ne, to je okupace, jelikož se nejedná o feudály vzešlé z tamních obyvatel, ale dobyvatele s odlišnou kulturou.

11

Odpovědět

+Moor81) Ne Hispánská, Vizigótská. Hispánii totiž předtím dobyli (ano, trvám na tom, že to je jediné správné slovo, smířím se ovšem i s "anektovat") Vizigóti, a vládnoucí vrstvou v těch královstvích byli oni. I oni byli jiné kultury, než předešlé obyvatelstvo, částečně i jiné víry (nebyli zpočátku plně christianizováni), a cíleně si od něj drželi odstup.
2) Podle této logiky okupovali Frankové Francii, Anglosasové Anglii (na úkor původního keltského obyvatelstva), u těch prvních je rozdíl zmírněn romanizací, u těch druhých ani to ne. Nehledě na to, že římská říše (ta středověká) vznikla dobytím daného území Franky. Nemluvě o Normanech, původně vikinzích, kteří dobyli Normandii. Při tom přijali jazyk a nadvládu Franckého krále. Leč z této zemičky provedli výpad do Británie, kterou ovládli. Rozdíl mezi místním obyvatelstvem a normanskou šlechtou byl výrazný, zvláště co se týče jazyka, Normané pořád mluvili francouzsky. Proto se třeba maso (které jedla normanská šlechta) nazývá zcela jinak než zvířata, ze kterých pochází (to chovali anglosaští venkované). Pak Normané dobyli také jižní Itálii a Sicílii.
Zkrátka to, že šlechta nevzešla z místních, ale z dobyvatelů, není nic divného. Samozřejmě, spousta zemí to měla jinak. Ale to na tom nic nemění.

Skoro mám pocit, že to trvání na pojmu okupace je nějaká snaha napasoval Huntingtona na středověk, což by bylo samozřejmě absurdní.

21

Odpovědět

+komunard1) Oblast se i po dobytí Vizigóty nazývala Hispánie. A ano, oni tato území dobyli a následně okupovali. Po dobytí následuje okupace.

2) V některých z tebou uvedených příkladů se jednalo o okupaci. Vezměme tu Anglii. Při invazi Anglosasů do Anglie následovala jejich okupace daného území. Pak přišli Normané. Tyto národnosti se časem sloučili a stali se z nich Britové. Pak už o okupaci nelze mluvit. To se na Pyrenejském poloostrově nestalo. Tam stále zůstával rozdíl mezi původními obyvateli a muslimskými dobyvateli, stejně jako tomu bylo ve Svaté zemi. Za dob R-U jsme i my byli okupování Rakušany (Habsburky). Nikdy se z nás nestal jeden národ.

10

Odpovědět

+Moor81) Pokud trváte na ahistorickém používání termínů, pořád je správným moderním výrazem anexe.

2) Tenhle přístup je ahistorický až na půdu. Třeba to o naší okupaci Rakušany. Používáte pro středověké lidi moderní pojetí národa. Ne že by jazyk a kultura nebyly důležité, ale výrazně méně, než pro nás. Takže si mohli ryze domácí přemyslovci zvát poddané a šlechtu z Německa, po jejich vymření si mohli šlechtici zvolit Němce za krále, koneckonců, patřili jsme do Římské říše, kde byla Němců většina. Rozdíly a rozpory tu sice byly, ale ten strašný útlak Čechů Němci je obrozenecký mýtus.

12

Odpovědět

+komunard1) Česky je to okupace.

2) Pokud jeden národ vládne nedobrovolně druhému a potlačuje jeho suverenitu, je to okupace.

10

Odpovědět

+Moor81) okupace/cz/-occupation/en/-occupation/fr/
anexe/cz/-annexation/en/-annexion/fr/
Jsou to dvě různá slova s různým významem.

2) Ne, to je nadvláda. Ta mohla vzniknout okupací, to ne že ne. Ale taky anexí. Nebo usazením minoritního národa na území jiného. Nebo tím, že se politicky jednotné území kulturně rozrůzní, a vznikne nový, svébytný národ.

12

Odpovědět

+komunardTohle nemá smysl. Každopádně už tady s tebou nehodlám slovíčkařit.

11

Odpovědět

+Moor8A to ti nevadí, že je Velká Británie okupována Hanoverskými; Švédsko si uzurpoval francouzský republikánský král a jeho potomci, Španělsko je ovládáno francouzským bastardem?

22

Odpovědět

+Moor8Jenže pokud to bereš takhle tak rusko okupuje sibiř ( stále tam žijí původné sibiřské národy), USA a Kanada okupují Sev. Ameriku, všechny státy Latinské Ameriky jsou vlastně taky okupantské, protože stále v malém počtu přežívají domorodí jihoameričané atd. atd. Navíc je problém z "původními obyvateli". Kdo to je ? A odkdy to bereme ? Vytvářeli Přemyslovci základ pozdějšího Českého království nebo okupovali Moravu, Jižní čechy, Krakowsko atd., tedy území na kterém žily jiné kmeny a později knížata či jiná šlechta?

60

Odpovědět

+Moor8Jenže původní obyvatelé byli i Arabové (někteří muslimové, někteří křesťané).

Problém s Byzancí byl ve slabosti vojenského zřízení, který vznikl ještě za dob bojů mezi Byzantinci a Peršany. Poté když to vypadalo, že Byzantinci vyhrávají, tak Persii (Novoperskou, Sasánovskou říši) okupovali Arabové a začlenili ji do své říše (Rášidský chalífát), později je nahradili Umájovci (muslimové) a Abbásovci (muslimové).

Už v roce 969 se Arabové v severní Africe naštvali a vyhlásili si vlastní Fátimovský chalífát (se sídlem v Káhiře místo "diktujícího Damašku"), který se ale také rozpadl na Almorávidskou říši (Maroko, Tunis, část Španělska) a Ajjúbovský ("Blízký východ") sultanát-proto používáme "západoarabské (maurské) číslice" a ne "východoarabské (blízkovýchodní) číslice".

12

Odpovědět

Drobný koment k prekladu - nemalo by sa Hungary v tomto kontexte prekladať ako Uhorsko?

120

Odpovědět

Dvě poznámky k překladu. Jednou je tam špatně přechodník, ale to je docela obvyklá chyba. A "antipope" se do češtiny obvykle překládá jako vzdoropapež.

90

Odpovědět

NEEEEEEEEE ROBBY NEEEEEEEEEEEEEEEEE

53

Odpovědět

Ehm, pardon, špatné video.

50

Odpovědět

Oproti 1. sv. válce je toto video mnohem horší. Proč? Protože autor používá středověké prameny stejně jako ty co měl k dispozici k první světové válce a to prostě nejde. Škoda ...

315

Odpovědět

Můžu se zeptat, které informace v tom videu byly nepřesné či nesprávné?

92

Odpovědět

+Julius10044Takhle, ty informace vycházejí z pramenů, které máme k té době k dispozici (např. kronika Fulka z Chartres). Problém je, že všechny kroniky byly napsány až posléze, tedy až když byl jasný výsledek. Výsledkem je, že zatímco průběh výprav je docela jasně zmapován, nad příčinami se můžeme dohadovat. Nejpravděpodobnější verze, kterou jsem slyšel já, byla, že papež s vyhlášením vlastně neměl moc nic společného a bylo mu to přiřknuto až zpětně. (A kromě toho tam nebyla možná úplně jasná vazba mezi Araby, Turky a Byzantinci, kdy jejich vzájemné spory byly trochu složitější, ale to je spíš detail)

60

Odpovědět

+QuellerTldr: Nevíme co se na Clermontském koncilu dělo a nemáme to ani moc šanci zjistit, všechno budou jen dohady (lepší, horší).

50

Odpovědět

+Julius10044Třeba takový "detail", že v roce 1095 byl Jeruzalém napaden Araby z Egypta. A dokonce i muslimové byli v tomto městě vyvražděni.

51

Odpovědět

Autoři to vědí. Po každé sérii Extra History je jedna speciální epizoda Lží, kde se tyhle věci dovysvětlují (už jen proto, že prostě vždycky něco spletou): https://www.youtube.com/watch?v=15KhdeIc0EI (k téhle epizodě se mluví prvních 5 minut)
Tady zrovna James (autor scénáře) mluví právě o tom samém, co ty. Tedy že kronikáři si často domýšleli některé věci.
Taky je třeba si uvědomit, že autoři nejsou historici, ale designéři počítačových her. A tyhle videa slouží spíš jako takový odrazový můstek pro lidi, které dané téma zaujme.

30

Odpovědět

takže pořád stejná písnička, par kazatelů nenávisti vyburcuje bandu lobotomů. A proto děti máme zastupitelskou demokracii s dělbu moci ve státě, aby jsme podobným výletům zabránili :-)

514

Odpovědět

Ne, ne...

Proto se nyní, děti, učíte zeměpis, abyste nevyplenily jiné město až budete velké...

81

Odpovědět

Zastupitelskou demokracii měli i v Německu v roce 1933...

211

Odpovědět

+Magister_PeditumAno... tenkrát kvůli krizi vyhrál psychopatickej extrémistickej populista a všichni víme, jak to pokračovalo... měli by jsme se snažit, aby se to neopakovalo (zvlášť, když ani v žádnej krizi nejsme...).

83

Odpovědět

+BullOverStejně jako tehdy je dnes problém, že se politici příliš nesnaží problémy řešit. Jen vedou nekonečné debaty o ničem. Nelze se divit, že stejně jako tehdy, začínají lidé hledat řešení jinde. A v krizi jsme, ne že ne. Už jen kvůli Brexitu.

20

Odpovědět

+Magister_PeditumV jakej krizi jsme prosimtě? Zrovna teď, kdy je rekordně nízká nezaměstanost, platy rostou, ceny klesaj, 99,9% lidí v civilizovanym světě se má čim dál tim líp... jediná "krize" ve kterej sme, je ta, co uměle vyvolávaj média. Pokud máš na mysli teroristický útoky, tak v těch za posledních několik let umřelo v celej evropě míň lidí, než při dopravních nehodách jen v česku za rok... Brexit je krize? Proč?
1. minimálně 2-3 roky se nic nezmění
2. nejvíc to odnese sama Británie

Tenkrát doslova lidi v celej evropě umírali hlady po tisících... jestli s tim chceš srovnávat naše pidi problémky, tak je to hodně smutný.

92

Odpovědět

+BullOverOno to spíš v Výmarské republice vypadalo, že antisemitismus, "návrat k císařství" a jakási forma "socialismu" byla v programu vícero stran, které se postupně sjednocovaly až dosáhly jednotného vedení v NSDAP.

11

Odpovědět

+Magister_PeditumA měli tam také "Kulturkampf" mezi liberální demokracií a křesťansko-nacionálními hnutími.

11

Odpovědět

+orcinusorca2016Pojem Kulturkampf mám zafixovaný spíše s "válkou" Bismarcka proti katolické církvi ve druhé pol. 19. století. O co šlo ve 30. letech?

10

Odpovědět

+Magister_PeditumJak jsem psal výše-boj mezi liberální demokracií (zastupovanou SPD a Konzervativci) a křesťansko-nacionálními hnutími (DNVP-otevřeně antisemitská vedená "oligarchou" Hugenbergem; NSDAP-vedená Hitlerem; Centrum-křesťanská strana známá už v boji s Bismarckem)

02
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)