První křížová výprava: Dobrá výprava?Extra Credits

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 67
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:142
Počet zobrazení:10 923

Poté, co byla Petrova lidová výprava rozdrcena ve Svaté zemi tureckou armádou, vydali se na scénu skuteční rytíři se skutečnými armádami. Pojďme se podívat, kolik vůdců První křížová výprava vlastně měla a co museli slíbit byzantskému císaři, aby mohla výprava vůbec začít. 

Přepis titulků

Když jsme minule skončili, Petrova nešťastná výprava byla rozdrcena Turky a Petr se spolu s pár tisíci lidmi, kteří z celé výpravy zůstali, skrývá v Konstantinopoli a očekává příchod opravdových křižáků. Dnes konečně započne opravdová výprava. Ale aby mohla výprava začít, musí se první křižáci dostat do Svaté země, a musíme zmínit jednu důležitou věc, která je často přehlížena, a to, že armáda první křížové výpravy není ve skutečnosti jedna armáda, namísto toho jde o nejméně pět samostatných armád vedených pěti vůdci z pěti částí Evropy.

Každá vyrazila z jiného místa s představou, že se všechny setkají v Konstantinopoli a odtud započnou cestu do Svaté země. První armádu vede Hugo I. z Vermandois. To byla nejmenší armáda, avšak bezpochyby nejvznešenější, protože Hugo byl bratrem francouzského krále. Což je trochu trapné, protože papež exkomunikoval krále Filipa I.

Francouzského kvůli cizoložství, ale proč by exkomunikování bratra mělo stát v cestě dobré výpravě? Jsou v podstatě dva způsoby, jak se ze západní Evropy dostat do Konstantinopole. po souši skrze Maďarsko, nebo přes Itálii a přeplout moře. Hugo si vybral druhou možnost. Naneštěstí jeho malou flotilu zasáhla bouře a ztratil mnoho ze svých lodí. Nakonec ale jeho muže z Jadranu vylovili Byzantinci a přepravili do Konstantinopole, kde Hugo ihned poslal císaři zprávu, ve které stálo: "Věď, králi, že já jsem králem králů, nadřazený všem, kdož jsou na Zemi.

Ty mě teď budeš vítat na mém příchodu a přijmeš mě s velkolepostí odpovídající mé vznešenosti." Netřeba říkat, že císař nebyl ohromen. Druhou armádu vedl Godefroy z Bouillonu. Reprezentoval německý kontingent křižáků a přivedl ze Svaté říše římské značnou vojenskou sílu. Což je trochu trapné, protože bojoval proti papeži během jeho neshod se Svatým římským císařem a ve skutečnosti pomohl papeže vykopnout z Říma, ale proč by pár ozbrojených legií podporujících vzdoropapeže mělo stát v cestě dobré výpravě?

Spolu se svým bratrem Baldwinem vyšli asi o dvě stě mil jižněji než Petr a rozhodli se jít stejnou cestou. Ale když tentokrát viděl maďarský král na svém prahu armádu křižáků, řekl: "Ne! Ne! Ne! Ne! Ne! Ne!" Ale po dlouhých rozhovorech povolil maďarský král Godfreyovi projít za podmínky, že Godefroy nechá bratra Baldwina a celou jeho rodinu jako rukojmí.

Poté, co prošel přes Maďarsko a nic nevyloupil, pokračoval Godefroy ve svém plánu doplnit zásoby v Bělehradu. Ale počkat, ne. Ten Petr vypálil. Jejda. Náš ubohý byzantský vládce se musí připravit na další vlnu konfliktů s křižáky, ale Godefroyova armáda to zvládla do Konstantinopole jen s maličkou trošičkou loupení.

Další armádu vede Bohemund z Tarentu. Jeho armáda byla jedna z nejmenších, ale nejlépe vyzbrojená a s nejvíce zkušenostmi. Což je trochu trapné, protože většina z vojáků získala zkušenosti ve snaze dobýt Byzantskou říši před dvanácti lety, ale proč by nevyprovokovaný akt agrese a skoro sesazení vládce, kterému teď máte pomoci, mělo stát v cestě dobré výpravě? Poté, co přeplul Jadran a opravdu pomalu přešel Balkán, kde jeho vojáci vyloupili stejná města jako před dvanácti lety, Bohemund s bratrancem Tankredem konečně došli do Konstantinopole.

Dále zde máme armádu Raimonda IV. z Toulouse. Raimond vedl největší armádu, která tvořila hlavní sílu křižáků. Raimond se proto považoval za vůdce celé výpravy, což je jen trochu trapné, protože cestoval spolu s biskupem z Adhémaru, kterého papež jmenoval j vůdcem První křížové výpravy, ale Raimond byl starý, bez jednoho oka a prohlašoval, že chce ve Svaté zemi zemřít, takže proč by neshoda o velení měla stát v cestě dobré výpravě?

Raimond se rozhodl jít do Konstantinopole po souši, ale když dorazili na Balkán, procházeli stejné území jako před nimi Bohemund. Což znamenalo, že lidé z nim nebyli přátelští a země již neměla co nabídnout. To zanechalo Raimondovu obrovskou armádu hladovou a mrzutou. A v této chvíli už všichni víme, co hladoví, mrzutí křižáci dělají: Během loupení byl biskup z Adhémaru zraněn a musel se zotavit, než bude pokračovat.

Co víc, Raimond byl zavolán do Konstantinopole, aby se osobně setkal s císařem, což zanechalo křižáckou armádu takřka bez velení. Tato obrovská neřízená armáda se zvládla dostat do bitvy s byzantskými oddíly a jako vždy byla zahnána. Ale nakonec se zbytek Raimondových mužů přeci jen dostal do Konstantinopole. Nakonec zde máme armádu Roberta II. Flanderského. Překvapivě tady není nic trapného, protože se jeho otec vydal před několika lety na výpravu do Jeruzaléma a bojoval za Alexioes I.

Komnenose, takže měl s císařskou rodinou dobré vztahy. Jako Bohemund i Hugo, Robert se také rozhodl pro cestu přes moře a překvapivě došel až do Konstantinopole beze ztrát. Co víc, zvládl dojít do Konstantinopole bez většího loupení. Ale s Robertem tuto armádu vedli další dva rytíři. Prvním byl Robert I. Normandský, jen aby v tom ještě větší zmatek, a Štěpán III.

z Blois, přičemž oba byli příbuzní Viléma I. Dobyvatele. Usoudili, že plavba je příliš riskantní a rozhodli se počkat do jara. To by normálně bylo rozumné rozhodnutí, i když v tomto případě ztratí jednu ze svých lodí, přičemž Robert neztratil žádnou. Ale zatímco čekali v Itálii se větší počet křižáků rozhodl, že zima v Itálii není to, pro co se přihlásili, a dezertovali. Tak jo. Myslím, že máme všechny. Teď, když jsou všichni křižáci v Konstantinopoli, začíná skutečná zábava.

Alespoň pro vůdce křižáckých armád. Víte, Alexios I. Komnenos byl důvtipný a vlastně nikomu nevěřil. Takže se rozhodl, že než křižáky přepraví přes Bosporský průliv, nechá si od jejich vůdců odpřisáhnout, že vrátí veškeré bývalé Byzantské území říši zpět. To je také hlavním důvodem, proč Alexios I. Komnenos celou věc začal. Jak si dovedete představit, někteří vůdci křižáků by nesouhlasili. A tak se Alexios rozhodl mluvit s každým soukromě.

Ukázalo se, že přesvědčit Huga byla celkem hračka. Godefroy naopak docela zešílel. Rovnou se s Alexiosem odmítl setkat. Za sebe můžu říci, že k tomuto chování neměl žádný důvod. Šel celou cestu až do Konstantinopole, a teď jen sedí venku a nic nedělá. Císař Alexios se nakonec rozhodl, že pošle Huga, aby si s ním promluvil. Ale když se Hugo ukázal, Godefroy ho nazval posluhovačem a odmítl mluvit s kýmkoliv jiným než se samotným císařem.

Dobře... Tento podivný pat pokračoval do chvíle, než Alexios přestal posílat Godefroyho armádě zásoby, načež armáda zaútočila na byzantské jednotky, udála se bitva, Godefroy prohrál, a co můžu říct, tak Godefroy poté změnil názor. Císař mu dal trochu zlata a ve zkratce řekl "padej odsud" a přepravil ho přes Bosporský průliv. To by byli dva.

Teď je na řadě Bohemund a to byl lstivý chlapík. Jestli o něm lze říci něco dalšího, tak to, že byl okouzlující, inteligentní, diplomatický a vychytralý. Alexios věděl, že Bohemond nepřišel jen kvůli výpravě, a že to byl ten stejný Bohemond, který se jej před pár lety snažil zbavit trůnu. Alexios se připravoval na hádku, ve které ho přesvědčí, aby vrátil říši vše, co na výpravě získá. Ale Bohemond byl o krok napřed.

Okamžitě souhlasil. Jistěže bude přísahat, ale protože byl tak ochotný, nedávalo by císaři smysl učinit z něj vůdce celé výpravy? Cože? Alexios se na chvíli zarazil, ale protože mu také důvtip nechyběl, okamžitě pokračoval v rozhovoru a řekl něco nezávazného jako: "Jo, asi... možná bych mohl... počkej..." a potom Bohemonda zavedl do místnosti doslova překypující zlatem, šperky a stříbrem a řekl: "Coooo?

Podívej na to nehezké zlato, jak haní moji jinak krásnou místnost. To je nemilé. Kéž bych měl někoho, kdo by mě toho zlata mohl zbavit. Řekněme za maličkou přísahu?" A maličká přísaha byla skutečně složena. Ale celou tuhle dobu byl Bohemondův bratranec Tankred spolu s armádou míle od města a tak se zvládl složení přísahy vyhnout. A toto bude důležité v dalších dílech.

Další byl Raimond. Setkal se s císařem, ale odmítl složit jakoukoliv přísahu. Začal vyprávět dlouhý příběh ve stylu "Bůh je mým jediným vůdcem", a proto nic takového slíbit nemůže. Nakonec z něj Alexios vymámil alespoň přísahu parťáků, slibťák, chcete-li, ve které slíbil, že Alexios bude navždy jeho parťákem a pomůže mu jakkoliv bude moci, zvláště proti lasičce Bohemondovi.

Alexius nakonec řekl: "Tak jo, to mi stačí" a přepravil jej přes Bospor. "Ale žádné dárky. Dárky jsou jen pro ty, kteří složili přísahu," dodal císař Alexios. Nakonec zde byl samozřejmě Robert. Jejich konverzace vypadala asi takhle: "Jsme v pohodě?" "V pohodě". Potom jej Alexios zavalil dárky a řekl: "Jdi do nich, tygře." A tak začala První křížová výprava.

Teď už opravdu. První křížová výprava opravdu právě začíná. Příště uvidíte pochod na turecké území, bitvy proti lidem, kteří by neměli být spojenci a opravdové převzetí Svaté země. Přijde si sérii do odběru, ohodnoťte video a zanechte nám komentář.

Komentáře (17)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Budou i další díly? Protože je to super :D

40

Odpovědět

Opět velmi jednostranně podáno. Věci, které byly v dané době zcela normální jsou tu prezentovány jako něco špatného. Ve středověku byla většina významných šlechticů někdy ve válce s většinou ostatních a nebylo to nic trapného, že se z bývalých nepřátel stali spojenci, když to bylo výhodné. A každá armáda využívala zdroje území, kterým procházela. Jinak by se logistika moc zajistit nedala. A logicky jelikož to byla drsná doba, tak se často sahalo k silovému řešení. Z dnešního pohledu sice zavrženíhodné, ale tehdy to nijak nevybočovalo.

56

Odpovědět

A co "maltézští rytíří", kteří byli založeni už (kolem) roku 1050 (shodou okolností právě v Jeruzalémě) právě na ochranu poutníků?

Jinak je zajímavé, že když vojáci procházeli Apeninami, tak se chovali jako lidi, naopak jiná skupina při průchodu Balkánem se chovala jako...no prostě jako křižáci.

52

Odpovědět

+orcinusorca2016Jak s tím souvisí Maltézáci?

Protože to bylo spřátelené území a zásoby dostávali dobrovolně.

00

Odpovědět

+Moor8Ne, ne.

"Maltézští rytíří", přesněji jejich předchůdci Špitálníci/Řád johanitů, měli už právě v 11. století právě špitál v Jeruzalémě (Ali az-Zahir povolil salermským a amalfinským znovu vystavět špitál, který jeho předchůdci nechali zbořit.)

01

Odpovědět

poučení - když někdy nevíš jestli jo, nebo ne, vzpomeň si, co by asi udělal král Maďarska - no, no, no, no, NO! ...a pak se nech ukecat a ber rukojmí! :)

31

Odpovědět

Ono spíše platilo, chceš se stát dobyvatelem světa, musíš se stavit v Maďarsku; Maďaři si celá staletí tak nějak zvykali;

20

Odpovědět

Btw děkuju lnkCZ za tip a zároveň tě trochu proklínám! Na youtube už jsem zkoukl skoro celej jejich kanál a vyprokrastinoval tak 7 hodin čistýho času! Pane jo!

100

Odpovědět

Vzdělávání se není prokrastinace! :-D

80

Odpovědět

+Dr. InkNo, když to děláš ve volným čase a ne místo práce na seminárkách, tak ne :D

30

Odpovědět

+PéťaZeptej se sám sebe: z čeho máš větší potěšení? :-D

21

Odpovědět

Mám pocit, že v 8:52 chybí titulky - pokud to tedy nebyl záměr. Jinak díky za překlad :)

100

Odpovědět

Nebyl. Už by to mělo být v pořádku :)

10

Odpovědět

+Dr. InkPopravdě, já je tam ještě nemám :) Je možné, že je chyba u mě?

20

Odpovědět

no no no nononono NO!

140

Odpovědět

Jsem asi starej a neschopnej, ale při tom tempu vyprávění si na konci vždycky uvědomím, že jsem z toho v podstatě nic nepochopil a musím si to pustit znovu... ale radost, že jsem se dozvěděl něco nového tam je :-)

131

Odpovědět

"Pět statečných" se vydalo na záchrannou výpravu; někteří však měli se zachraňovaným své dřívější potíže. Někteří si mysleli, že právě oni by měli velet výpravě (Nebo spíše jen jeden si myslel, že mu bude veleno právě byzantským králem/bazilejem/imperátorem).

11