Džibutsko

V téhle epizodě
se ty vtipy budou psát samy, ale vážně, Džibutsko vás uchvátí,
budete ho chtít celé prozkoumat, jakmile si ho trochu prohlédnete. Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj všichni, já jsem Barby,
vítejte v zemi, která doufá, že se stane Dubají východní Afriky.
To jsou silná slova, tak se podíváme, co se děje v Džibutsku. POLITICKÁ GEOGRAFIE Džibutsko je sice malé,
ale dá se nazvat geostrategickou zemí.

Celá ta oblast obklopuje jedno
z ekonomicky nejdůležitějších míst světa a na tom vydělávají.
Džibutsko leží v Africkém rohu a hraničí s Eritreou, Etiopií a Somálskem.
Je přes Adenský záliv hned naproti Jemenu na Arabském poloostrově.
Džibutsko spravuje jednu z nejrušnějších plavebních cest
u ústí Rudého moře do Indického oceánu, průliv Mandeb.
To dělá polohu Džibutska geoekonomicky tak výhodnou.


Je rozdělené na 6 oblastí a hlavní město prostě pojmenované Džibuti
leží na jihovýchodním výběžku zálivu. V Džibuti, kterému se přezdívá
Město sedmi masek, žije asi 70 % populace. Satelitní obrázek nočního Džibutska
vypadá asi takhle. Celá země obklopuje záliv Tadjoura,
ten je nejdůležitější formací země. Džibutsko vede s Eritreou spor
o neobydlené ostrovy Kalida a Doumeira a o ostrovy Ka A-Dabali u oblasti Obock
a o ostrovy Iles Moucha a Maskali u ústí zálivu Tadjoura.
Ale i o ostrov ve vnitrozemí Ile du Diable, tedy ďábelský.


Říká se mu tak, protože tam je pořád mlha a kdo tam odejde, se prý nevrátí stejný. U Džibutska jde prostě o umístění.
Krajina je možná docela bezútěšná, ale když tu postavíte základnu,
otevře se vám mezikontinentální síť a přístup ke spoustě příležitostí.
Džibutsko má na svém území všemožné vojenské jednotky
různých zemí jako Francie, Japonska a jedinou trvalou základnu USA v Africe.
Na oplátku to zajišťuje přísun financí a umožňuje Džibutsku
relativně stabilní ekonomický růst. Celá země funguje
jako důležitý dopravní uzel pro doplňování paliva
a převoz zboží do celé oblasti.

Především do Etiopie,
která to nemůže vozit přes Eritreu. Džibutsko bývalo pod francouzskou vládou
jako Francouzské Somálsko a později jako část
Francouzského území Afarů a Isů až do roku 1977, kdy získali nezávislost. Na rozdíl od Eritreje a Somálska
je Džibutsko politicky celkem stabilní a má vyšší index blahobytu,
protože se snaží zůstat neutrální a nezapojovat se
do mezinárodních konfliktů.

To znamená, že na rozdíl od jiných míst
tu měli čas zapracovat na rozvoji, třeba postavit železnici do Addis Abeby
nebo dvě nová letiště. Ne všichni s nimi souhlasí,
ale někteří věří, že s rostoucími mezinárodními investicemi
se jim snad podaří stát se Dubají Afrického rohu.
A možná to zvládnou. Už jsou v mezinárodním hledáčku
i bez zásob ropy. Co teprve kdyby ropu objevili. Ne, zmizte.

Odprejskněte! To byla docela sranda.
Čas na krajinu! FYZICKÁ GEOGRAFIE Ještě jednou, Džibutsko je možná malé,
ale jeho krajině rozhodně nechybí určité zvláštnosti.
Jeho pozice je prekérní, přímo u hranice tří tektonických desek,
Somálské, Arabské a Africké. Džibutsko tedy sedí na horké židli
a nechybí mu geotermální oblasti. Ardoukôba je aktivní sopka,
která naposledy vybuchla v roce 1978. Půda je většinou suchá
pouze s trochou vegetace.

Kvůli nedostatku sladké vody
je zemědělství omezeno, dá se tu pěstovat jen několik málo plodin,
třeba rajčata a datle, orná půda tvoří jen asi 4 % území.
Mají jen 2 trvalé vodní plochy, jezero Abbé na hranici s Etiopií
a jezero Assal, nejnižší bod Afriky. Obě jezera jsou ale slaná.
Assal je druhé nejslanější jezero světa po jezírku Don Juan v Antarktidě,
nedají se tedy použít k zavlažování. Ale víte, jak to funguje v Africe: - Dobře, co budeme dělat?


- Budeme prodávat sůl! Pokud navštívíte Džibutsko,
rozhodně si to tu prohlédněte. Jezero Abbé je jedno z nejdivnějších míst,
má skoro měsíční krajinu, ze které vyčnívají vápencové komíny
až do výšky 50 metrů a celou oblast obklopují horké prameny.
Mají tu jen dvě roční období. Vlhké větrné období mezi říjnem a dubnem
a období žhavého větru mezi červnem a srpnem.
V tom období může teplota vystoupat i nad 50 °C. Déšť je tu divný,
nedrží se žádného období, může přijít prakticky kdykoli během roku.


Je to jako loterie: Kdopak dnes dostane déšť? Paráda, já vyhrál! Obecně má Džibutsko trochu méně zdrojů,
ale zato služby tu jsou skvělé. Podíváme se na to: DEMOGRAFIE Džibutsko je trochu
jako to tiché dítě ve škole, nechce žádné problémy
a pracuje na projektu, se kterým vyhraje vědeckou soutěž
a dostane se na každou vejšku.

Žije tu něco přes 800 000 lidí
a v populaci převládají dvě etnika. Isové s asi 60 % a Afarové s asi 35 %.
Zbytek tvoří malé skupiny Arabů, Francouzů, Etiopanů a dokonce Italů.
Navíc posádka vojenských základen sice nejsou občané,
ale přesto tvoří znatelnou součást místního všedního života.
Isům, kteří žijí spíše na jihu země, se také často říká prostě Somálci,
protože jsou jejich podkmenem a mluví svým nářečím somálštiny.
Afarové, ačkoliv jsou tu rozdíly, mají hodně podobnou kulturu
a jazyk jako Isové.

Ty dvě skupiny spolu vychází docela dobře
i proto, že sdílí náboženství – islám. Muslimové tvoří asi 93 % populace,
patří k větvi sunnitů a šáfiovské právní škole.
Zbytek populace tvoří hlavně křesťané, v Džibuti najdete i kostely,
většinou pravoslavné etiopské církve. Země vcelku toleruje
jakékoli náboženství, ale omezuje
obracení muslimů na jinou víru. Úřední řečí je arabština a francouzština,
která se používá víc. Džibutsko bývalo francouzským územím,
nezávislost získalo až 1977, však víme, jaká je Francie.

No tak,
ostatní evropské země už to udělaly, - prostě se toho vzdej.
- Ne, moje území, nevzdám se jich! Místní obyvatelé jsou známí
mírumilovností, ale také hodně mluví. Nemají problém hodiny smlouvat
nebo se posadit na 5hodinový pokec. Sice je stále označováno
za rozvojovou zemi, míra nezaměstnanosti tu je přes 50 %,
ale země se postupně snaží situaci vylepšit
řadou opatření v domácí politice, asi pětina rozpočtu
je investována do školství a za posledních pár let HDP ročně rostlo,
nyní je růst krásných 6,5 %.

Rychle přibývají nové budovy
a vylepšená trať Džibuti – Addis Abeba se právě staví.
Bude stát více než 4 miliardy dolarů. Díky komunikaci s posádkami
na vojenských základnách mají místní většinou přehled
o mezinárodních záležitostech. I proto je Džibutsko
ve většině světových problémů neutrální, jen Eritrea ví, jak ho rozčílit.


A už jsme u: FRIEND ZONE Znova, Džibutsko je možná malé,
ale zdá se, že všichni na ně zírají. Ale teď vážně,
jeho umístění je tak výhodné, že ho má v hledáčku celý svět.
Já se fakt ani nesnažím, prostě to přijde. V Džibutsku jsou základny USA,
Francie a Japonska a zrovna se staví jedna čínská.
Tyto země mají tedy s Džibutskem těsné diplomatické vztahy
a nabízejí pomoc i výdělek.

Ruští kozáci
tohle místo objevili dlouho před západními mocnostmi
na konci 19. století, a dokonce postavili neoficiální kolonii,
kterou potom zničili Francouzi a částečně byla zrušena příkazem shora.
Rusko dodnes udržuje těsné vztahy a některé ulice se tu jmenují
po ruských oblastech. Somálsko je trapný starší brácha,
kterého tak trochu z povinnosti milují, ale radši by se nezaplétali
do jeho eskapád. Jejich nejlepší kamarád je ale Etiopie.


Ta s Džibutskem skvěle spolupracuje, skoro všechen jejich vývoz i dovoz
prochází přímo přístavem v Džibuti. Džibutsko jim umožňuje přístup k moři
a za to dostává jídlo a elektřinu. Je to nádherná symbióza. Džibutsko se na povrchu zdá suché a pusté,
ale když zjistíte, jak svou zemi vedou, pochopíte, proč každý chce
kousek Džibutska. Počkejte si, příště bude Dominika.
Ano, tak se to vyslovuje. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz