Mauritánie

Trička Geography Now! Kupte si je na našich stránkách. Tohle bude dobrý. Málokdo ví cokoliv o Mauritánii neboli zemi větru a duchů. Cizinci s fascinující historií a zakázané činy, které přetrvávají, skryty v písku, ztraceny v čase. To znělo jako předmluva románu. To si můžu přidat na seznam věcí, kterými se živit, kdyby ten kanál skončil. Je čas učit se zeměpis – teď! Víte, proč se usmívám, tohle je obvykle jedna z 10 nejméně navštěvovaných zemí, a po tom zjištění přepnu do svého bádacího módu.



Po tom díle budete za cestu do Mauritánie klidně platit jako mourovatí. POLITICKÁ GEOGRAFIE Jméno této země se odvozuje od království Mauritánie ze 3. století př. n. l., od té doby se tu rozvinula zajímavá výstavba. Mauritánie leží v severozápadní Africe, hraničí se Senegalem, Mali, Alžírskem a podle vašeho názoru na ten spor také se Západní Saharou, kterou spravuje Maroko, jen tuhle část vnitrozemí mají separatističtí povstalci, Saharská arabská demokratická republika, která na poloostrově Nouadhibou Mauritánii sebrala skoro celé pobřeží.



Je to dlouhý příběh, řešili jsme to už dávno u Alžírska. Tyjo, dokonce v době, kdy jsem animace a efekty dělal já. - A pak jsi našel mě. - Ne, našel jsem Paedera, Vincenta a Jareda a těm to tolik šlo, že jo, Kene? - Tolik jim to šlo.



- Ano, moc jim to šlo. Mauritánie se dělí na 15 oblastí zvaných Wilaya, ale hlavní a největší město Nouakchott, což znamená větrné místo, je tvořeno třemi městy, Severním, Západním a Jižním. Další největší města jsou Nouadhibou a Rosso na jihu. Největší letiště jsou samozřejmě to v hlavním městě, to v Nouadhibou a letiště Tazadit. V Nouakchottu také začíná pobřežní dálnice západní Afriky, strašně dlouhá, místy nezpevněná silnice, která prochází 12 pobřežními státy západní Afriky.



Mauritánie je také známá svou národní železnicí, kterou vlastní Národní těžební a průmyslová společnost. Je to jediná 704km trasa, která spojuje centrum místní těžby Zouérat s přístavem Nouadhibou a prochází městy Fderik a Choum. V Choumu býval tunel, ale separatistům ze SADR se to nelíbilo, tak tu trasu odklonili. Jezdí tu jeden z nejdelších vlaků světa s 200 vagóny, většina z nich převáží železné rudy, ale vozí také pasažéry.



V Nouadhibou je prý také největší hřbitov lodí. Odložili je tu cizinci, kteří podplatili místní úředníky, a dnes jich je na plážích rozeseto přes 300. K zajímavým památkám patří třeba: tato archeologická naleziště, kráter meteoritu u Kiffy, tyhle skvělé náhorní plošiny, Kumbi Saleh, což bývalo hlavní město ghanské říše, středověké město Oulata, muzeum rukopisů, svaté město Chingoutti, knihovna Habbot, oáza Torjit a Oadane.



Zapomněl jsem zmínit, že tu mají všude vozíky s osly. Když jsme u zvířat... FYZICKÁ GEOGRAFIE Hlavně byste o Mauritánii měli vědět, že je to ta úplně nejsaharštější země. Prakticky celá země je pokryta pískem a sem tam mají oázu. S více než milionem km² pokrývá 90 % území poušť s rovnými pláněmi a mají jak část Maghrebu, tak Sahelu. Ve středu jsou dva malé horské hřbety, Tagant a Adrar.



O kus severněji je nejvyšší bod, Kediet Ej Jill, a až úplně na jižní hranici je nejdelší a jediná trvalá řeka, řeka Senegal, o kterou se dělí se Senegalem. Největší jezero je asi buď D'Aleg, nebo Rkiz, ale velikost obou kvůli suchu a zavlažování kolísá, nevím, které to vyhrává. A ještě obří nádrž vedle M'Boutu. Ale zpět k horám Adrar, asi nejlepší přírodní památka celé země je schovaná přímo v písku, tzv.



Oko Sahary neboli formace Richat. Ze země není vidět, je moc velká, ale z vesmíru udivovalo to 40km monstrum geology z celého světa. Většina fauny žije na jihu u hranice Senegalu, třeba v národním parku Banc D'arguin, pozorují se tu ptáci, třeba sluky a plameňáci. Také tu mají vlky a národní zvíře je lev. Noah tu stále není, takže to za mě nemůže převzít, ale určitě si pamatujete Nicka z dílu o Komorách, Nicku, - co kdybys to za mě převzal?



- Myslel jsem, že si mě schováváš - na díl o Mauriciu. - Dáme lidem ochutnávku z příštího dílu. Ekonomiku Mauritánie pohání především těžba a zemědělství a čerstvě i ropný průmysl na pobřeží u ropného pole Chinguetti. Ale jednoho zdroje mají rozhodně dost, a to větru. Mauritánie leží ve středu oblasti harmatánu. Pro ty, kdo nevědí, harmatán je suchý vítr saharské oblasti, který vane mezi listopadem a březnem. Snadno způsobuje pouštní bouře, a pokud jste mu vystaveni moc dlouho, může způsobit krvácení z nosu a popraskanou kůži, vlhkost vzduchu totiž klesne pod 15 %.



Nezapomeňte si přivézt nějaký krém. Na jihu je počasí o něco lepší, a právě tam se pěstuje většina plodin a nejvíce se tam rybaří. Pláže Mauritánie patří k nejlepším pro rybolov. A jsme u jídla! Známá mauritánská jídla jsou například mechoui, kořeněná ryba, omáčka maafe, ryba a kuře yassa, polévka harira, avokádový puding, šťáva z baobabu, národní nápoj mátový čaj a národní pokrm thieboudienne.



Jídlo je dobrá věc, ale podívejme se na ty, kdo ho jedí. DEMOGRAFIE To bylo skvělé, Nicku, díky. Taky má Instagram. Tohle bude složité, místní mají složitou historii, je to jako na houpačce. Žije tu asi 4,5 milionu lidí a je to 5. nejřidčeji osídlená země světa. Obyvatelstvo se dělí na tři skupiny, nemáme moc přesná data, ale podle různých studií se odhaduje, že největší skupinu tvoří západoafričtí Haratinové s asi 40 %, potom Bidhanové neboli Maurové s 30 % a zbylých 30 % jsou jiní Afričané jako Nigeřané a Konžané.



Jejich měna je ukíjá, mají zásuvky C a jezdí vpravo. Hlavní řečí je arabština, ale mají vlastní nářečí hassaniya, podobně jako okolní státy. Je to směs asi 80 % arabštiny a 20 % berberštiny. Některá slova mají také z wolofštiny, například mboro pro chleba. Jako druhý jazyk mají nejčastěji francouzštinu, bývali francouzskou kolonií, takže francouzsky se tu v pohodě domluvíte.



Naprostá většina obyvatel jsou muslimové, je to i státní náboženství, jen v hlavním městě je několik křesťanů a židů. Mauritánská fanynka Elli mi řekla, že je Mauritánie označována za zem milionu básníků. V arabském světě je známo, že Mauritánci se snaží vtěsnat své myšlenky do minima výstižných slov. A pokud to neumíte, označí vás slovem zraag, to znamená modrý nebo také prostoduchý.



Tohle bude trochu kontroverzní, ale musím to zmínit, prosili mě o to všichni místní fanoušci. Když si vyhledáte Mauritánii, nejspíš narazíte na nějaké články, které rozebírají největší tabu té země, otroctví. Otroctví zrušili jako poslední na světě v roce 1981, ale žádné zákony tento zákaz nevynucovaly. Pod tlakem zbytku světa v roce 2007 schválili zákon, který by otrokáře trestal, ale problém je, že otroctví tu funguje nadále, dokonce u lidí z vlády, takže se tu prosadil takový skrytý systém.



Je těžké to odhadnout, ale sociologové spekulují, že 4–17 % obyvatel možná žije v otroctví. Většinou jsou černoši zotročeni arabským obyvatelstvem, ale někdy jsou i černoši otrokáři. Dnes tu fungují skupiny pro zrušení otroctví jako SOS Esclaves, ty se snaží pomoci otrokům, kteří utekli nebo byli osvobozeni, aby se mohli zařadit do společnosti.



Z toho tématu se těžko vymýšlí přechod, tak tady máte Keitha s baskytarou. Teď na kulturní notu. V Mauritánii se spojuje arabská, berberská a černošská, africká kultura. Běžní lidé v Mauritánii jsou velice pohostinní, moc rádi vám nabídnou mátový čaj a popovídají si s vámi. Většinou se tu nosí volné oblečení, které je v horku příjemné, muži někdy nosí tradiční daraa nebo boubou a ženy zase barevné melahfy a sandály z gazelí kůže.



Na rozdíl od přísnějších muslimských zemí je tu velmi běžné, že muži a ženy spolu oslavují například tradičními tanci a hudbou. Hrají tu na čtyřstrunné loutny zvané tidinit, ženy zpívají a hrají na ardin a tympány. Také se tu slaví Eid Al-fitr nebo festival datlí. Teď historie, na kterou nemáme čas, takže to zkusím zkrátit: Bafurové, berberské kmeny, příchod islámu, ghanská říše na jihovýchodě, říše Almorávidů, Portugalci, francouzská kolonizace, nezávislost 1960, válka v Západní Sahaře, puč v roce 1978, převezme to tenhle chlap, 2005 další puč, svobodné demokratické volby 2007, ale v roce 2008 byl prezident sesazen v dalším puči, snaží se jít dál a už jsme u dneška.



Slavní lidé z Mauritánie jsou třeba: tito vědci, tito básníci, pardon, nechce se mi to vyslovovat. Ale slyšel jsem, že mezi nejznámější patří rybáři Imraguenové.



Rybaří velmi nezvykle, spolupracují s delfíny, se kterými se spřátelili, a tato tradice existuje už celá staletí. Připomíná mi to Brazilce ze Santa Catarina. Viděli jste to? Podívejte se na to. Můžu dělat reklamu sám sobě, to není nic špatnýho. Čas na kamarády. FRIEND ZONE Jako u mnoha jiných zemí, i tady záleží na tom, kterého etnika se zeptáte, kdo je jejich přítel.



Súdán je takový fajn bratránek, se kterým se občas vídají, už dlouho je to zastávka pro Mauritánce na pouti do Mekky. Když se zeptáte Wolofů žijících na jihu země, asi vám řeknou Senegal nebo Mali, protože jim jsou kulturně nejblíže, ale i etnicky a jazykově. Nejvíce obchodují se zeměmi Perského zálivu, jako je Saúdská Arábie, Kuvajt a SAE. Také se baví s Francií, Španělskem a Čínou, ty hodně investují do infrastruktury a obchodu.



S Francií mají kvůli kolonialismu diplomatické vztahy už celá staletí, nejvíce turistů mají také z Francie. Ale za nejlepší kamarády většina Mauritánců označí obyvatele Západní Sahary, jižního Maroka, jižního Alžírska a severního Mali. Sdílí nářečí arabštiny, oblečení, kulturu, kmeny, mnoho Mauritánců v těchto zemích studuje a celkově se prostě chápou. V Mauritánii spojuje poušť arabský svět se světem západoafrických černochů pomocí větru a mátového čaje.



Nechci zlehčovat některé sporné aspekty, ale k Mauritánii patří dlouhý příběh, přečtěte si ho hezky popořádku. - Počkejte si, příště bude Mauricius. - A já u toho budu. Překlad: jesterka www.videacesky.cz