SenegalGeography Now!

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 57
99 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:10
Počet zobrazení:620
Západní brána do Afriky, země Senegal leží na pomezí Sahary a tropického pralesa. Je to místo s bohatou historií afrických říší a dodnes si uchovalo své kouzlo obohacené francouzským stylem a šarmem. Podívejte se na jednu z nejdůležitějších křižovatek Afriky. 

Přepis titulků

A jsme zpět v Africe, tentokrát je to Senegal. Pro ty, kdo to neví, francouzská kolonizace Afriky vypadala takto: Pobřeží slonoviny, jak se daří kakau? Bezva. Mali, chci report o Azavadu. Togo, ty… Ty si dělej, co chceš. Jé, ahoj, Senegale. Nechci si vybírat oblíbence, ale však víš, máš hlavní město, velíš tomu, tak tady máš peníze.

Počkat, zpátky. Koukej, ať ti to sluší. Jo, a po nezávislosti: Afrika znovu povstane, Senegal je volný. Je to zajímavé, měli dál blízké vztahy i po tom… Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj všichni, já jsem Barby.

Takže Senegal, to je země, co má úroveň a prestiž. Asi by se dalo říct, že Senegal je matka rodu, cukroušek, co si vydržuje Západní Afriku. Když jsme u cukru, kupte si náš hrnek, dáte do něj kafe a cukr. Najdete ho na našich webovkách s dalším… Jediný žlutý tričko, co mám! Pozor, našel jsem další. Tradá. Prostě jděte na náš web a kupte si něco.

Svou značku propagovat můžu. Ještě rychlé upozornění, točili jsme během pandemie, takže točíme v mé kanceláři a moderátoři tu budou v různé časy, aby nás tu nebylo tolik. A teď už první segment. POLITICKÁ GEOGRAFIE Když se podíváte na mapu, pochopíte, že umístění Senegalu hrálo velkou roli.

Byl na křižovatce různých afrických říší a poté i mezikontinentálního obchodu. Senegal je v podstatě branou do Afriky. Senegal leží v Západní Africe, a dokonce je nejzápadnější bod kontinentální Afriky součástí Senegalu: Pointe des Almadies na poloostrově Cap Vert v Atlantiku. Ten výstupek dal Senegalu velkou výhodu, nejen kvůli přístavu, ale také jako konečná stanice transsaharských obchodních cest v dávných i moderních časech.

Senegal sousedí se 4 zeměmi, Mauretánií, Guineou, Guineou-Bissau, ale především celý Senegal obklopuje úzkou zemi zvanou Gambie. Rozkládá se od pobřeží do asi dvou třetin rozlohy a dělá ze Senegalu obřího Pac-Mana. Severní hranici s Mauretánií tvoří řeka Senegal, od města Ballou pak chvíli sleduje řeku Falémé a pak ji tvoří už jen vyschlá koryta nebo náhodné čáry.

Senegal je rozdělený na 14 oblastí, asi 70 % populace žije v západní části, především na pobřeží. Hlavní město Dakar je na poloostrově Cap Vert. Největší letiště je Blaise Diagna, které postavili, protože původní nejrušnější letiště už bylo moc malé. Pak tu mají 20 dalších regionálních letišť, ale pravidelné linky létají jen na Cap Skirring a Zinguinchor na jihu.

2. největší město po aglomeraci Dakaru je Touba v oblasti Diourbel východně od Dakaru. Nezapomínejte, že přes polovinu populace žije na venkově, v malých vesnicích. Mají 8 velkých přístavů na pobřeží. Největší a nejrušnější z nich obstarává asi 90 % obchodu Senegalu a je v Dakaru. Mají 2 hlavní tratě, které spravuje státní firma Transrail. Jedna na sever z Dakaru do St.

Louis a druhá ze západu na východ do Mali přes město Kidira a dále až do Nigeru. V době francouzské kolonizace bývalo St. Louis hlavním městem nejen Senegalu, ale mezi lety 1895 a 1902 také celé Francouzské Západní Afriky. Později to převzal Dakar až do nezávislosti v roce 1960. Ano, Dakar byl jedním z hlavních přístavů, kde probíhal obchod s otroky, a mnoho lidí s africkými kořeny jezdí na ostrov Gorée, kde bylo mnoho otroků prodáno a poté odvezeno.

Také je důležité, že hned po nezávislosti zkoušeli různá partnerství s jinými zeměmi. Spojíme se do jedné země, Federace Mali. No jasně! O ROK POZDĚJI To byl špatný nápad. - To jo. - A pak v 80. letech: Ty, Gambie, naše kultury jsou podobné, já tě obklopuji, proč to nezkusit? - Tak jo.

O 7 LET POZDĚJI - No fuj. - Končíme! - K Senegalu prostě nemůžete nic přidat. Je to prostě Senegal. Pokud sem pojedete, možná byste se chtěli podívat na toto: Muzeum afrického umění IFAN, brána, odkud není návratu, na ostrově Gorée, Muzeum žen, opuštěný bunkr na Cap Manuel, Muzeum černošských civilizací, senegalské kamenné kruhy, mešita Massalikui Jinaan, velké mešity v Toubě a Dakaru, Mešita božstva a asi nejvýraznější památka, pomník africké renesance, největší socha v Africe, má 52 metrů a reprezentuje vzdor, tradice a blahobytnou budoucnost Senegalu.

Postavila to Severní Korea. Jo, moc lidí to neví. Udělali jsme to asi 20krát v 10 afrických zemích. Nerecyklovali jste tělo Kim Čong-ila a dali mu hlavu Kabily pro Demokratickou…? - Dostaneš, co si zaplatíš.

- Další segment! Jdem na to. FYZICKÁ GEOGRAFIE Jméno Senegalu pochází, to vás nepřekvapí, od řeky Senegal. Řeky v Senegalu vnímali dříve lidé zvenčí jako přechodovou oblast mezi Saharou a savanou. Proto je tohle místo pro tolik národů zásadní. Je tady voda a voda přináší život. Čas na animaci. Senegal leží ve třech hlavních klimatických zónách.

Úplně na severu je Sahel, nejteplejší a nejsušší část typická polopouštní krajinou. Uprostřed pokrývá největší část země súdánská savana, kde najdete travnaté plochy a pár stromů. A úplně na jihu je guinejská nížina typická tropickou zelení a druhovou rozmanitostí. Senegal je celkově hodně placatý, nejvyšší bod ani nemá jméno, je to jen náhodný kopec u Nepen Diakha s výškou 648 metrů.

Je to proto, že Senegal se rozprostírá na povodí 4 velkých řek. Casamance na jihu, řeka Gambie, která z většiny patří do země Gambie, Saloum ve středu a pak Senegal, nejdelší a největší řeka Senegalu. Je zajímavé, že u ústí do Atlantiku ta obrovská řeka netvoří rozvětvenou deltu. Blokuje ji písečný pruh Barbarie, který se táhne už od Mauretánie a téměř zabraňuje té řece vlít se do oceánu, až u města Tassinère se otevírá úzký prostor.

Jinak má Senegal jen pár jezer a jezírek, ale mají zajímavé růžové jezero zvané Retba, tedy Růže. Ale největší je jezero Lac Guiers, největší zdroj pitné vody v Senegalu. Odsud vede potrubí, které zásobuje Dakar. A protože se tu potkávají pouště a lesy, čelí už celá desetiletí dezertifikaci. Mnoho lidí ze severu ztratilo půdu kvůli ubývajícím srážkám.

Každý rok v období sucha mezi prosincem a dubnem se objeví horký suchý větrný proud zvaný harmatán a na severu přináší silné písečné bouře, které také ničí ornou půdu. Ve snaze problém řešit se Senegal spojil s 10 zeměmi a zahájil první fáze projektu Zelená stěna. To má být asi 15 km široký pás stromů dlouhý skoro 7 000 km od jednoho pobřeží k druhému, ze Senegalu do Džibuti.

Má zastavit šíření saharské pouště. Zelená stěna je největší projekt, do jakého se chystají pustit. Keith tu chtěl být, tak si k tomu napsal scénku. Bacha, já jsem pouštní písek, deforestizuju… Deforestace. Deforestuju tě! To je kytka. To abych šel domů, zastavil deforestaci. A teď už je čas na trojitý kafe, takže přijde Noah.

- Noahu, do toho. - Jasně. Moment. Paule, něco jsi zmáčknul a teď je něco špatně. Neboj, spravím to. Je čas učit se zeměpis – teď! Tak jdeme na to. V Senegalu naráží sucho na vlhkost. Jsou tu suché savany křižované veletoky. Nejen tedy, že se tu daří rybolovu, ale asi 20 % půdy se obdělává a 3/4 populace pracuje v zemědělství.

U země s polosuchým podnebím se asi ptáte, co pěstují. Během kolonizace to vypadalo takhle: Senegale, potřebujeme vydělat. - Máš docela suchou půdu. - Co mám pěstovat? - Buráky! Nemá to žádnou pointu. - To je celé. - Ale aspoň je tu Tarçin. Tak se tedy Senegal stal 10.

největším producentem arašídů. Navzdory dezertifikaci si v posledních letech udržují průměrně 7% průmyslový růst. Částečně za to vděčí plánu rodícího se Senegalu neboli ESP, který od roku 2012 částečně financuje IMF. To zní trochu jako zkratka z Mission Impossible. Moc koukám na filmy. Dalším zdrojem příjmů je pro ně i vzkvétající turismus, především sem jezdí frankofonní Evropané a Američané. Proč sem jezdí?

Samozřejmě kvůli městům a plážím, ty jsou oblíbené. Někdo jezdí i do přírodních rezervací, které mají ve vnitrozemí. Jsou tu krásná místa jako tenhle vodopád. V rezervacích jsou samozřejmě zvířata, a to k nám přivádí odborníka na faunu, Garyho Harlowa. To je kámoška Luna. Našel jsem ji v odpadcích. V Senegalu je hodně fauny vytlačováno ze západu kvůli lidskému rozvoji. I přesto tu stále žije skoro 190 druhů savců a přes 670 druhů ptáků.

Největší koncentraci divokých zvířat najdete v národním parku Niokolo Koba. Tady se daří bujné vegetaci a žijí tu lesní a stepní zvířata jako gepardi, antilopy, sloni a národní zvíře, lev. Kolem říčních toků krokodýli! Dýli, co tam krokují! Co?

Dýli, co krokují? I hrochy tu uvidíte docela často, stejně jako tažné ptáky, jako je jeřáb paví, zoborožec havraní nebo orel bojovný. Jedna zajímavost, co je zajímavá, v Senegalu najdete ptačí rezervaci Djoudj, která je útočištěm dalších druhů, jako je kolpík africký, volavka červená, pelikán nebo kormorán. To je ode mě vše.

Já jsem Gary Harlow. Díky, Gary. Nebo snad Kalebe? Jste si pozoruhodně podobní. A teď je na čase tenhle segment ukončit tak jako vždycky. Připraveni? Jídlo! Ryba je velkou součástí jídelníčku. Mořské plody milují, mají dokonce ostrov z mušlí. A dávají je i do cihel. Mezi nejlepšími pokrmy zmiňovali místní fanoušci třeba: plněný okoun, jáhlový puding, jarní závitky, národní jídlo thièbou dienne neboli thièbou yap nebo též rýže jolof.

Místní do ní dávají ryby, ale i jiné druhy masa. Tento pokrm najdete skoro všude v Západní Africe, každá země má svou verzi. - Asi takhle. - Ne, můj jolof je lepší. - Nene, můj.

- Ne, ten můj! - Můj je lepší. - Nas*at, můj je lepší. - No tak, já to vymyslel. - Jmenuje se to rýže jolof podle království Jolof v Senegalu. Když jsme u původu, místní mají fascinující příběh, povíme si o tom v: DEMOGRAFIE Děkuji, Noahu. Ty efekty ti jdou. Ptal jsem se fanoušků ze Senegalu, co to znamená být Senegalcem.

Tady jsou některé odpovědi. Senegalci jsou všichni velmi pohostinní. Té vlastnosti říkáme teranga a to podle mě odlišuje Senegalce od jiných Afričanů, je to velká tolerance a disciplína, kterými oplýváme. Je tu velmi běžné, i když většinu populace tvoří muslimové, že spolu křesťané a muslimové vychází dobře, projevují náboženskou toleranci.

Senegal je jedna z mála zemí v Africe, kde nikdy nedošlo k puči. V době, kdy tu byli Francouzi, jsme měli šanci získat dobré vzdělání, naše varianta francouzštiny se podobá té z Francie. Ale jsme zemí, která byla svědkem temných kapitol africké historie. Máme ostrov Gorée, odkud odjela většina lidí prodaných do otroctví. To znamená, že jsme posledním mostem těchto lidí k jejich kořenům.

Naši kulturu jsme vytvořili jako mozaiku. Lidé se navzájem poznávají, učí se jazyky druhých, mísí se. Netvoříme uzavřené komunity, opravdu se ty komunity mísí. Díky tomu jsme jiní než ostatní země. Jsme směsice různých kmenů a kultur. To znamená různé jazyky, různé způsoby života.

Tím pádem musíme být zvídaví a nesmíme se bát objevovat jiné kmeny a kultury v Africe. A také se nesmíme bát mísit moderní vlivy a tradice. Díky moc všem. Jdeme na graf. V Senegalu žije asi 16 milionů lidí ze zhruba 20 etnik, mluví se tu asi 40 jazyky. Z těchto etnik jsou nejpočetnější Wolofové, asi 41 %, potom Fulové neboli Peulové s asi 18 % a dále Sererové se 16 %.

14 % tvoří Mandinkové a zbylých 11 % jsou jiná etnika, většinou z Afriky, ale asi 2 % tvoří Evropané, Libanonci a pár lidí z Asie, především Vietnamci. Jako měnu používají západoafrický frank, mají zásuvky typu C, D, E a F a jezdí vpravo.

Úřední řečí je francouzština, ale wolofština je lingua franca, používají ji po celém Senegalu i jiná etnika než Wolofové. Teď se podíváme, co to obsahuje být Senegalcem. Nejdříve musíte pochopit dvě věci, náboženství a etnikum. Asi 95 % obyvatel jsou muslimové, zbytek především křesťané a také pár animistů.

V Senegalu se ale řídí systémem la läicité, tedy sekulárním právem. To podporuje vztahy napříč náboženstvími. Vážně, první prezident byl z křesťanské menšiny. Také slaví svátky těch ostatních, je to fajn, vychází spolu. Ale když tvoří 95 % populace muslimové, je jasné, že islám je důležitý. Jako jinde v severní Africe tu převládá sunnitská málikovská škola ovlivněná súfismem se 4 taríkami neboli bratrstvy.

- Co? - To by bylo na dlouhé vysvětlování. Ale mají tu jednu z největších náboženských poutí světa, Grand Magal. Jejím cílem je mešita v Toubě a slaví učení šejka Amadou Banmba. Jeho fotky najdete všude. Dnes jsou Senegalci prostě Senegalci. Hodně se jich přesto odkazuje na zděděný sociální status, ať to byla šlechta v bývalém království nebo nevolnictví v té samé říši.

Zkrátka nejvlivnější království měli Wolofové a Sererové a mnoho náčelníků vesnic pochází z některé královské dynastie. Bývalo tu království Jolof, které zaniklo 1890, odpojila se od něj říše Kayor. Sererové měli království Baol s hustou královnou. Pak dynastie Saloum, Sine a je toho mnohem více.

Vysvětlit jejich šlechtu je jako učit se kalkulus na drogách. Dnes mají republiku a jsou občané. Každé etnikum má ale své kvality. Zkusím to shrnout podle toho, co jsem slyšel od místních. Wolofové, největší skupina, jsou tam hlavní bossové, nejvíce podnikají, dělají v průmyslu, jsou známí nejrychlejšími rytmy a tancem v Africe. Skvělé oslavy, umění.

Sererové a Fulové jsou bratránci, jen se Sererové nastěhovali k pobřeží a více spolupracovali s Wolofy. Fulové jsou napůl nomádi, pastýři a žijí ve vnitrozemí. Mají tu prý takový vtip. Když Serer potká Fulu, vypadá to takhle: Ahoj, z jakého jsi etnika? Jsem Fula.

A ty? Jsem Serer. - Tak to jsi můj sluha. Cha! - Tak to jsi můj sluha. Cha! Jsou tu další etnika jako Mandinkové, ty znáte z epizody o Mali. Mají slavné, důležité plátno, které se jmenuje seurou rabal. Balí do něj miminka, berou se pod ním, balí do něj i mrtvé, je to všude. Pak jsou tu Soninkové, kteřížto jsou původem z Ghanské říše, takže mají velmi dlouhý rodokmen.

Lebuové jsou rybáři, často mají lukrativní pozemky a jsou bratranci Kapverďanů. Lidé Bassari mají velmi dlouhou historii, žijí ve skalnaté oblasti Futa Džalon. Diolové jsou z jihu, dobře vaří a rozumí si s lidmi z Gambie. Pak tu jsou lidé z Casamance, kteří mají větší podíl křesťanů a animistů a bydlí v jediné konfliktní zóně Senegalu. Už od 80.

let tu existují separatistické tendence. To jsou ty největší skupiny. Jsou tu i další, ale nemáme čas! Ještě jedna poznámka, kromě nilotských kmenů na východě Afriky a některých austronéských etnik mají Senegalci snad nejtmavší pleť na světě. Probíhá tu "tmavá" revoluce, která bojuje proti bělení pleti. Je to skvělé. Lidé jako Khoudia Diop přezdívaná Melaninová bohyně veřejně vystoupili proti standardům krásy.

A podpořili v tom i mladé dívky. Super. Takové lidi potřebujeme. Já mám korejské kořeny a vidím, že v Koreji je to trend, bělí si kůži. Třeba k-popové hvězdy. Proč? Budou vypadat jak duch na cracku. Nechte těch s*aček. Omlouvám se, nechal jsem se unést. Ale vážně. Bělení kůže? No tak. Nicméně… Senegal byl a stále je přední zastánce panafrikanismu.

Organizují festival černošského umění. To slovo mi vůbec není příjemné. Ale jmenuje se to tak. A mluvčí španělštiny: Co máš za problém? Je to jen slovo. Negro. V angličtině je to jiné. Tento festival vznikl v Dakaru roku 1966 a snažil se přivést černochy zpět k africkým kořenům a tradicím. To pak nevyhnutelně vedlo ke vzniku různých panafrikanistických institucí a budov.

Prestiž Senegalu pak rostla ve všech sociálních oblastech. A to včetně sportu. Zkusíme nový segment zvaný Průvodce sportem s Artem. Jdeme na to. Když ho zatočíš víckrát než třikrát, zahráváš si. - Je zpět. - Sport je pro Senegalce velmi důležitý a jejich národní sportovní týmy patří k nejaktivnějším v Africe.

V roce 2002 dokonce zavedli státní svátek, když porazili Francii na MS. Tehdy byli na MS poprvé a od té doby byli jedním z jen 3 afrických týmů, co se probojovaly do čtvrtfinále MS ve fotbale. Také v roce 1992 pořádali Africký pohár národů a mnoho senegalských hráčů hrálo v různých světových týmech. Nejznámějším hráčem je asi… Co to ***?! - Jen jsem vám chtěl zničit záběr.

- Povedlo se. Neznámější hráč ze Senegalu je asi Sadio Mané. Také v roce 2019 získal titul afrického fotbalisty roku. Je opravdu známý! Počkat, musím ho na chvíli pustit. Ale nejznámější a nejrespektovanější sport je tradiční senegalský druh wrestlingu. Je to wrestling s údery. Ano, můžete soupeře uhodit. - Zní to jako MMA. - Jo, je to podobné. Cílem je, aby se soupeřovo koleno, rameno nebo záda dotkly písku, nebo ho vytlačit z dané plochy.

Co začalo jako tradiční kratochvíle je dnes mezinárodně uznáváno, zápasy přitahují davy diváků z celého světa. V Senegalu se mají konat Olympijské hry mládeže 2022. Jestli chcete vidět, jak předškoláci běhají po stadionu, padají přes sebe a zvrací na sebe, můžete tam vyrazit. Jo, sledovat prepubertální děti je zábava. To znělo špatně.

Jak jsem to mohl říct… A jsme na černé listině. Děkuji, Arte. A teď už je čas na kulturu s náhodnou Hannah. Hlava Hannah už se točí! Říká se, že Senegalci mají smysl pro thiossane. Jako mnoho dalších etnik ze Sahary a Sahelu jsou jejich kořeny zachyceny v ústní slovesnosti a ikonografických, často surreálných obrazech.

Ke zvykům: Celá staletí tu praktikují polygamii. Dnes se tyto svazky řídí islámským právem a asi 25 % populace je v polygamním vztahu. Není nezvyklé, že ženich dává darem kolové ořechy rodině ženy, když ji žádá o ruku. V rurálních… To je hrozný slovo. Pořiďme si telepromter. - Jde ti to!

- Dík. V rurálních oblastech jsou běžně k vidění tradiční obydlí, chalupy z bláta s doškovými střechami. V moderní historii, ve 30. a 40. letech, vznikl v Senegalu literární žánr. Byla to literární teorie a hnutí, co mělo kultivovat černošské uvědomění v Africe i ve světě. Mezi zakladatele hnutí patřil 1. prezident Senegalu. V Senegalu se během kolonialismu točilo mnoho francouzských filmů. Film Borom Sarret z roku 1963 je prý první film z Afriky natočený černochem.

Autorem je Ousmane Sembène, největší senegalský režisér všech dob. Zvýšení filmové prestiže také hrálo roli v růstu módního průmyslu. Často se říká, že Dakar je Paříž Afriky. Od svých kolonizátorů místní okoukali okázalost. Týden módy v Dakaru je jedna z nejznámějších módních událostí nejen v Africe, i na světě. Návrháři tu ukazují úžasné kousky, které často kombinují tradiční výšivku s afrofuturismem.

Populární látky jsou bazin, voskové plátno, thioup a khartoum. Používají se v tradičním oblečení, jako je boubou pro muže i ženy. V Senegalu mají spoustu oslav, třeba Tajabon, co se slaví na Ashura, nebo průvod Simb, kde se lidé převlékají za lvy. Křesťané hodně slaví Vánoce a Velký pátek. Svátek nezávislosti slaví 4. dubna. Nojo, slavnosti se spoustou hudby.

Takže Keithův segment. Hodně štěstí… Jen kvůli žalobám nebo jakejm kravinám, Arsis je skvělá skupina, kytarista je můj známý, takže je to fair use, nežalujte nás. V historii inspirovaly místní hudbu různé říše jako říše Mali nebo Ghanská říše. Už v minulých epizodách jste slyšeli o kultuře griotů, ti jsou i v Senegalu důležití.

A kdo jsou griotové? Vlastně umělci a vypravěči, kteří cestovali pouští a vyprávěli příběhy. Často si s sebou nosili bubny. Tuto prastarou tradici si udrželi a spousta griotů se proslavila. Třeba tito. Od 20. století se tu rozvíjela i moderní hudba, hodně jazzu, afropopu, afrobeatu, na co si vzpomenete.

Určitě tu mají i nějaký metal. Ale hudební styl, kterým je Senegal známý, je mbalax. Trochu jako reggeaton, ale s africkými a francouzskými prvky. Ale kořeny to má v tradiční hudbě Sererů. Také k tomu patří tanec, který se vyznačuje excentrickými, rychlými, někdy sexuálními pohyby jako „pes“ nebo „elektrický větrák“. To prý znamená, že vrtíte zadkem v krouživém pohybu. To je docela super.

Prostě Senegalci rádi rychle tančí. Hudba je dobrá. Díky, Keithe, A teď velice rychle a stručně historie Senegalu. Řeknu to co nejrychleji: neolitické období Senegambie, Ghanská říše, stěhování Wolofů, Sererů a dalších etnik, příchod Berberů, ti přinesli islám, arabský obchod s otroky, říše Mali, říše Songhai, tenhle Portugalec jako 1. Evropan přistane u řeky Senegalu. Holanďané zaberou Gorée, příchod Francouzů a Britů do Senegalu a Gambie, další obchod s otroky do francouzských kolonií, privilegium pro 4 společenství, křesla v parlamentu, nezávislost, krátká federace s Mali, co selhala, portugalské vojenské drama v Guineji Bissau, 1981 první mírové předání moci, 7 let unie Senegambie, drama v Casamance, turistický průmysl a související investice do infrastruktury a už jsme u dneška.

Mezi slavné Senegalce, které mi fanoušci navrhli, abych zmínil, jsou: Alboury Ndiaye, král říše Jolof, Lat Dior Ngoné Latyr Diop, král říše Kayor, královna Fatim Yamar Khouryaye Mbodj a tyto dvě princezny, Mam Diara Bousso, Spousta skvělých Senegalců. Zanechali svou stopu ve světě.

A to už je přechod k poslednímu segmentu. FRIEND ZONE Když jste frankofonní země, máte přístup ke každému světadílu. Senegal je hlavním představitelem frankofonní Afriky a umí to využít. S Vietnamem má blízké vztahy, žije tu vietnamská menšina, která přišla po vietnamské válce. Vietnam také ovlivňuje jejich kuchyni, třeba ty závitky, které jsou oblíbené.

Další přišli v rámci zemědělské iniciativy OSN, většinou je najdete v Dakaru. Libanon je jim také blízký, Libanonci sem imigrovali na začátku 19. století, když Francie okupovala Libanon. Tvoří tu šíitskou menšinu a také sem přinesli pokrm shuwarma. Otroctví samozřejmě kazilo vztah s Francií, ale i v těch těžkých časech si Francie Senegal oblíbila. Dodnes pro něj má slabost.

St. Louis bývalo hlavním městem Francouzské Západní Afriky a všichni narození v Dakaru, Gorée, Rufisque a St. Louis měli automaticky francouzské občanství. Dnes spolu obě vlády vychází skvěle, Senegalci samozřejmě nemohou zapomenout minulost, ale snaží se i tak jít vpřed. Zpět do Afriky. K blízkým přátelům patří Guinea, u ní se inspirovali bojem za nezávislost a její lídr je dovedl k nezávislosti jako první zemi ze Západní Afriky.

Senegal z Guineje dováží hodně zboží, podporuje její ekonomiku a mnoho Guinejců imigrovalo do Senegalu. Občané obou států se také často berou. Mali je také dobrým přítelem Senegalu, přes něj má Mali přístup k moři. Hlavně přes dakarský přístav. Za to má Senegal od Mali zdroje z vnitrozemí. A historicky patřily obě země společně do různých říší jako říše Songhai a Mali. Ale podle mých fanoušků ze Senegalu je nejlepší kamarád Senegalu asi Gambie.

V podstatě jsou to stejní lidé, jen jedny kolonizovala Británie a ty druhé Francie. Mají společné jazyky, třeba wolofštinu, mají i podobnou kulturu, stejné jídlo, stejně se oblékají, a když se potkají v zahraničí, mají silné pouto a chápou se. Senegalci jsou docela výjimeční, protože jsou potomky říší, které propojovaly a sdílely záhady pouští v srdci Afriky se zbytkem světa.

Počkejte si, příště bude Srbsko. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář