LimberwiskGeography Now!

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 57
87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:49
Počet zobrazení:5 045

Maličká ostrovní země za polárním kruhem skrývá mnohá tajemství. Jedinečnou řeč, zvláštní ovoce i svéhlavé obyvatelstvo.

Přepis titulků

Právě jsem řekl "Vítejte u Geography Now!" jejich rodnou řečí. Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj všichni, já jsem Barby, vítejte v Limberwisku. Jsme zase za polárním kruhem a dnes to bude docela tiché, bude se šeptat. O tom později, nejdříve se podíváme, kde leží. POLITICKÁ GEOGRAFIE Nestydaté self-promo! Pokud jste koukali na videa Geography Go, víte, že jsem byl za polárním kruhem.

Island, Grónsko, Finsko a nedávno Aljaška, kde jsem dělal soutěž. Byli jsme i ve zprávách. Udělali skvělé video, povedlo se jim, tuhle školu skvěle zpropagovali a je to na Aljašce. Aljaška se neodmítá. Ale Limberwisk je teprve místo s pořádnými ledovci. Leží těsně za polárním kruhem v Norském moři, mezi Norskem a Grónskem. Je rozdělený na 5 provincií, tři na největším a nejlidnatějším ostrově jménem Hush, zbylé dvě na ostrovech Lef a Fuw.

Hlavní a největší město je: To se zapisuje jako Alkalai Clow, leží v Kobaltovém zálivu u východního poloostrova Ujaraq. Po Alkalai Clow jsou největší města Aput a Ineq a jediné mezinárodní letiště je Maneq v Alkalai Clow. K zemi patří stovka menších ostrovů v souostroví Hush, ale jen asi 20 je trvale obydlených. Hrozně dlouho vedl Limberwisk spor s Norskem o Jan Mayen, který leží na stejném atlantském zlomu jako Limberwisk.

Jeho spící sopka Beerenberg, které říkají: je pro místní posvátným místem. Ten konflikt vyústil v limberskou válku, která trvala celé tři dny. A nebyla nepřátelská. Bylo to asi takhle: - Norsko? - No? Mohli bychom mít vrchol Beerenbergu, prosím? - Ne. - Tak my tam nelegálně doplujeme, provedeme invazi a zůstaneme na tom vrcholu, dokud neustoupíš.

O 3 dny později Dobře, my to chápem. Nechceme, abyste zmrzli, tak se dohodneme. A tak se stal vrchol Beerenbergu exklávou Limberwisku v zámoří. Pohybovat se po Limberwisku je náročné kvůli hornatému terénu. Z východu na severozápad vede jen jediná dálnice a celé západní pobřeží je neobydlené kvůli terénu a zamrzlým fjordům. Jinak se většina obyvatel pohybuje lodí nebo hydroplánem. Mezi významné památky patří: sjezdovky Asgeir, ledový karneval Davíðland, polární most Insuk, památník Malika Bjørælå, stadion Nanook, knihovna univerzity v Bjarki a zamrzlé plantáže gulby na jihozápadě Fuw.

A tyhle plantáže jsou pro ně všechno. O tom si povíme v: FYZICKÁ GEOGRAFIE Na povrchu to vypadá, že žít za polární kruhem je noční můra. Je to chladná, nehostinná pustina, ale když se podíváte blíž, zjistíte, že příroda má v rukávu zajímavé triky.

Podobně jako sousední Island a Jan Mayen je Limberwisk geotermální ostrov, který leží na stejné hranici euroasijské a severoamerické desky. Nejvyšší bod je vyhaslá sopka Mt. Qaqqaq, která leží hned vedle největšího jezera, jezera Imeq. Z něho vytéká nejdelší řeka, Fryst, která nakonec ústí do východního zálivu. Podobně jako Island využívá Limberwisk řadu zdrojů geotermální energie po celé zemi. Podpora tak velké populace v této oblasti vyžaduje spoustu improvizovaných technik přežití.

Nejdříve jídlo. Jako jiné země té oblasti neoplývá Limberwisk vegetací, rostou tu jenom traviny, malé keře, lišejníky a na pobřeží řasy, proto je zásadní hlídat správnou výživu. Jako docela rozvinutá země mají přístup k importovaným potravinám, ale ty bývají dost drahé. Aby to vyrovnali, má každá rodina aspoň jednoho rybáře, lovce lachtanů nebo pižmoňů. Na rozdíl od inuitských bratranců místní nikdy moc nejedli velryby, ačkoliv jsou dobrým zdrojem vitamínů. Místo toho skrývají ve sněhu poklad, jejich známé ovoce gulba.

Tohle podivné ovoce s kůrou, která připomíná meloun, je druh velké bobule příbuzný s granátovým jablkem. Má výjimečnou přirozeně modrou barvu, ale nejdivnější je jeho adaptace na růst výhradně pod sněhem. Teplota nižší než 3 °C aktivuje růstový hormon ve stonku a ten nechá vyrůst kulatou pochoutku. Je známá citrusovou, ale sladkou, želatinovou dužinou s malinkatými semínky, které obsahují omega-3 kyseliny.

Nejznámější kuchaři světa jako Gordon Ramsay mají pro toto vzácné ovoce slabost. Dá se použít jako základní ingredience různých pokrmů. Většinou se prodává za přemrštěné ceny, takže jeho vývoz tvoří úctyhodných 11 % HDP Limberwisku. Další národní jídla jsou třeba: klobása z řas, uzený steak z pižmoně, pečený papuchalík ve vinné omáčce a pečený ovčí sýr. Národním zvířetem je kosatka, kterou lovili i kvůli tradičnímu kostýmu gwit. Kůže kosatky byla vydělaná a zmenšila se, čímž vznikl překvapivě teplý, elastický oděv, který se dobře nosil.

Na to poté oblékli kožešiny. Dnes ale většina lidí samozřejmě nosí západní módu. Kultura se posouvá do 21. století, ale ponechává si jedinečné inuitské a severské podtóny. A už jsme u: DEMOGRAFIE Takže, člověk z Limberwisku překvapivě není Limberwisčan, říká se jim Hušové. V zemi žije asi 900 000 obyvatel, což z něj dělá nejlidnatější oblast za polárním kruhem.

Populaci tvoří především dvě skupiny, Kallšové s asi 48 % a Kahllové s asi 40 %. Asi 10 % jsou Evropané severského původu a zbylá 2 % jsou Botswaňané a Tonžané. Používají limberwiskou korunu jako měnu, zásuvky typu Q a jezdí vpravo, ale jen od ledna do července. Od srpna do prosince to otočí. Nějak to souvisí s permafrostem, nevím, najděte si to. Největší skupina, Kallšové, jsou trochu jako mesticové v Americe, míšenci mezi domorodci a Evropany. Kallšové jsou tedy potomci domorodých Kahllů a severských vikingů, kteří se tu usadili ve 12.

století. Teď probereme jazyk a kulturu. Limberwisk má jedinou úřední řeč, která neobsahuje žádné pořádné vokály. Ta řeč zvaná huština je plná souhlásek s přídechem a hvízdání, z jejichž jedinečných kombinací se tvoří slova. Také je psaná vlastním písmem s 25 šeptanými písmeny a 5 rychlými rázy. Takže moje jméno, Paul, zní v jejich řeči: A "Ahoj, jmenuju se Paul" zní takhle: Divný, co?

Podle lidové slovesnosti vznikla huština jako tajný kód, který používali domorodí Kahllové, když si je podrobili vikingští kolonisté. Museli vymyslet jazyk, který by se skryl v arktických bouřích, ale stále měl jedinečné zvuky, které by mohl jiný mluvčí rozeznat. Proto taky většina těch slov napodobuje zvuky větru. Časem mezi sebou uzavřeli mír, severští kolonisté se jazyk naučili a standardizovali ho. Od 19.

století ho vyučovali ve školách a až dodnes se na prvním stupni vyučuje v huštině, angličtinu zapojují od 5. třídy. Slaví se tu festival polární záře někdy v polovině ledna, lidé při něm na sebe křičí na ledovcích a strkají se do ledové vody. To vše v době, kdy se začíná objevovat polární záře. Poslední stojící na ledovci je korunován králem či královnou aurory. Na ostrově Lef také lidé rádi soutěží o to, který dům má nejdelší rampouchy. Ty pak odlamují a používají jako oštěpy při únorové soutěži ve vrhu rampouchovým oštěpem.

Někteří slavní Hušové historie jsou: Frederik a Christian Elsterovi z kapely Nanook mají obě občanství, takže se taky počítají. Když slyšíte o té zemi, musíte se divit, jak se ten národ mohl vyvinout v takovém prostředí. Souviselo to s obchodem a diplomacií. A jsme u: FRIEND ZONE Jakožto dopravní uzel arktické oblasti byl Limberwisk vždy oblíbený mezi těmi, kteří chystali výpravu na daleký sever. Tak jako Island se Limberwisk zdráhá a zatím odmítl vstoupit do EU, hlavně kvůli zákonům o rybaření a společensko-politickým problémům.

Mají pocit, že oni sami vědí nejlépe, jak vést a udržovat svůj stát, a nechtěli, aby je reguloval někdo zvenčí. Přesto mají s EU obchodní dohody a patří do EHP a do Rady Evropy, ale ne do Schengenského prostoru. Kvůli etnickému původu mají blízké vztahy s Norskem, domovinou svých předků. Přesto nikdy nepatřili plně k norskému království, už od začátku 11. století byli nezávislí. V 50. letech po 2 sv. v. navázali překvapivé vztahy s Botswanou a Tongou.

Zorganizovali kulturní výměny pro studenty a zaměstnance ze všech koutů světa. Program byl tak úspěšný, že se spojili do aliance BLT umožňující volný obchod, ekonomické dohody a zákony o občanství a vízech, které platí pouze pro ty tři členy. Ale nejlepší kamarádi jsou podle Hušů asi obyvatelé Grónska, autonomní součásti Dánského království. Jsou to nejbližší příbuzní, Hušové je navštěvují a také k nim vzhlížejí jako k domovině svých obyvatel.

Slovo Kahll je hušské slovo odvozené z grónského slova pro Grónsko: Kalallit. Limberwisk je zkrátka arktický motor, který vůbec neexistuje. A to v žádné formě. Pokud jste tu noví a všemu jste věřili, gratuluji, jste nejnovější obětí mé roční tradice. Veselého Apríla! Počkejte si, příště bude Konfederace Patch-Amberdash! Ahoj všichni, krásného Apríla a krásné Velikonoce, které jsou letos ve stejný den.

Doufám, že se vám můj nový apríl líbil. Rád bych poděkoval všem kamarádům z Grónska a Islandu, kteří se v této epizodě objevili, a děkuji škole Gruening na Aljašce. Ten falešný klip s vyučováním v huštině jsem natočil tam. A děkuji Jaredovi a Vincentovi, kteří animovali části tohoto dílu. V téhle epizodě je spousta schovaných faktů a ty prozradím na Patreonu, takže všichni patroni se můžou těšit. Také se můžete přidat. Hodně mě to bavilo, doufám, že vás taky. Jestli mě neodebíráte, klidně to udělejte.

Díky za podporu! Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Dobré :)

00

Odpovědět

Ani to nemusím pouštět ... na apríla :D

31