Severní KoreaGeography Now!

Jaký je největší rozdíl mezi Severní a Jižní Koreou? Koukněte se, jak ve zprávách mluví o svých vůdcích. Drahý vůdce a generál Korejské demokratické lidové republiky Kim Čong-un... Oproti: Tento týden navštívil prezident Mun Če-in Čínu... Jo a možná tam je nějaká válka, konflikt a tak... Je čas učit se zeměpis – teď!

Ahoj, já jsem Barby a dostali jsme se k dalším dvojčatům. Nejprve byla Konga, naposled přijdou Súdány, Teď jsou to Koreje. Pokud nejste někde zahrabaný, určitě jste za posledních 10 let slyšeli o Severní Koreji, byla párkrát ve zprávách. Já jsem napůl Korejec, mám kořeny v Jižní Koreji, a navíc jsem Američan, takže jsem asi nejméně vhodný k tomu, abych mluvil o KLDR.

Pokusím se zůstat nezaujatý a mluvit o těch informacích objektivně čistě na základě faktů. Připraveni? Dobře. Začněme. POLITICKÁ GEOGRAFIE Musím zapracovat na své korejštině, je to hrůza. Severní Koreji se někdy říká poustevnické království. Co je unitř, je tak trochu záhada. Naštěstí máme satelity a Google Earth.

Severní Korea leží na Korejském poloostrově a hraničí s čínskými provinciemi Liao-ning a Ťi-lin, je vměstnaná mezi Korejskou zátokou a tím, čemu Korejci a Číňané říkají Východní moře, ale pro Japonce to je Japonské moře. Také mají 17 km dlouhou hranici s Ruskem, na které je Most přátelství, po kterém mohou přejít jenom Severokorejci a Rusové. S přestupem ve Vladivostoku se dá jet až do Moskvy, což je jedna z nejdelších železničních cest na světě, trvá asi 9 dní.

Podobné je to s Čínou, existují 3 hlavní hraniční přechody. Most Čínsko-korejského přátelství, železniční most přes Ja-lu v Ťi-anu a nový most přes Ja-lu. Všechny jsou ale hlídané, mohou je přejít jenom vládou schválení lidé a přechody nejsou pravidelné. Země je rozdělená na tři druhy administrativních jednotek: devět provincií, zvláštní město Rason a hlavní město Pchjongjang, které má také vlastní správu.

V Pchjongjangu je jediné mezinárodní letiště, Sunan. Druhé a třetí největší město, Hamhung a Čchongdžin, obě na východním pobřeží, mají dvě největší vnitrostátní letiště. A jsme u kontroverzní části: hranice s Jižní Koreou, jejich vlastním bratrem. Ta 250 km dlouhá hranice je známá jako DMZ, demilitarizovaná zóna, nebo také 38. rovnoběžka. Byla ustanovena korejskou Dohodou o neútočení jako nárazníková zóna mezi těmi zeměmi.

Větší část poloostrova tak patří KLDR. Obě země tvrdí, že jsou zákonným majitelem celého poloostrova, nebo aspoň, že jejich systém vlády by měl být vedoucí ideologií. V Pchanmundžomu je Společná bezpečnostní oblast, což je asi jediné spojení mezi Severní a Jižní Koreou s konferenčními místnostmi atd. Ale funguje to i jako turistická atrakce, kam se může pod dohledem vojska.

Dále se odhaduje, že země má asi 8 až 15 tisíc tajných podzemních objektů včetně továren, hangárů pod horami, přístavů a děl v jeskyních. Jak za chvíli uvidíme, podoba Severní Koreje je hodně politická. Všude najdete symboliku související s vládou, i ve vesničkách. V každé škole a úřední budově musí být portrét Kim Čong-ila a Kim Ir-sena. Pokud v Pchjongjangu nemají auto, jezdí většinou nazdobeným metrem, které jezdí až 110 metrů pod povrchem. Většina cizinců na návštěvě neuvidí více než Pchjongjang.

Když to máte u vlády dobrý, možná navštívíte Čchongdžin nebo pláže u Wonsanu nebo průmyslové město Hamhung. Jo, od roku 2015 mají vlastní časovou zónu, UTC + 8:30, takže jsou o 30 min za Jižní Koreou a Japonskem. Proč to udělali? Protože Severní Korea! Tady většinou zmiňuju zajímavá místa, ta jsou skoro všechna v Pchjongjangu. Například Velká lidová studovna, Vítězný oblouk, Věž Čučche, socha Chollima, Válečné muzeum vítězné vlasti, Zábavní park Mangyongdae, Pamětní palác Kumsusan, největší stadion na světě v Rungrado, nejvyšší budova – hotel Rjugjong, pomník ideálů dělnické strany KLDR.

Mimo Pchjongjang, v Myohyangsanu, je Výstavní síň přátelství. KLDR je jiná než většina míst, která navštívíte kvůli architektuře oslavující režim. Ale samotná krajina nabízí krásná místa, což nás přivádí k... FYZICKÁ GEOGRAFIE Pokud se vám poštěstí vidět krajinu venkovské Severní Koreje, nejspíš vás nezklame.

Severní Korea je z 80 % hornatá, největší pohoří jsou na severovýchodě, a to Hamgjong a Nang-Lim. Když se Koreje rozdělily, Severní dostala nejcennější přírodní památku, nejvyšší horu celého poloostrova, horu Pektusan. Teda její část, tři čtvrtiny patří Číně. Pektusan se svým sopečným jezerem jménem Nebeské jezero je činná sopka, poslední erupce byla v roce 1903, a pro všechny Korejce je posvátná.

Západně od Pektusanu je nejdelší řeka tvořící hranici s Čínou, Amnokkang, nebo též Ja-lu. Ta ústí do Korejského zálivu. Ale Tedong je asi nejdůležitější, protože protéká Pchjongjangem. Asi 70 % země je zalesněno a 20 % obděláváno, což zaměstnává asi čtvrtinu obyvatel. Prakticky každé pole je spravováno vládou a farmáři musí odvádět část své úrody.

Během 90. let způsobily rozsáhlé povodně hladomor, který zabil statisíce lidí. Od té doby se KLDR rozhodla zčtyřnásobit svou produkci brambor, kterými nahradila rýži, protože rostou daleko rychleji. Řekl bych, že pokud chcete ochutnat pravou, nekomercializovanou korejskou kuchyni, tak tu mají v Severní Koreji asi lépe zachovanou. Promiň, Jižní Koreo, ale je to pravda. Odkdy existuje sýrový ramen? A i když to chutná celkem dobře, kimčchi nemá v burgeru co dělat. Tradiční korejské jídlo se většinou skládá z více banchan, což jsou malé porce ochucených příloh k hlavnímu jídlu v malých miskách.

Typická jídla, která možná znáte, jako bulgogi, galbi, samgyeopsal, buchimgae, pibimbap, se dělají v restauracích, možná v kuchyních elity, ale většina lidí v Severní Koreji nejí moc masa, jen ve svátek, protože k němu nemají přístup. Také jsou známí tím, že umí nejlépe mé nejmilejší jídlo: nengmjon. Ledové pohankové nudle s vejcem nahniličko, plátkem bůčku, okurkou, ředkvičkou a navrch ocet a ostrá hořčice.

Kdybych tam mohl jenom kvůli nengmjonu, jel bych. Kontrola na letišti: "Důvod návštěvy?" "Nengmjon." To se asi nestane. Dennisi Rodmane, udělej pro mě něco. Skoro všechna ropa je importovaná z Číny ropovodem, který začíná v Tan-tungu. A s tím bychom mohli začít mluvit o lidech a o tom, proč jsou takoví, jací jsou. Aha, tak povídej. Blbej Američan... O tom se budeme taky bavit.

DEMOGRAFIE Když slyšíte "Severní Korea", určitě si vybavíte režim, pochodující vojáky a tak. Ale zkusme to na chvilku odložit stranou a podívat se do hloubky na to, kam se většina západního světa nepouští. Jak vypadá KLDR mimo zprávy? V zemi žije asi 25 milionů lidí, má nejvíce aktivních vojáků na obyvatele, asi 48 na 1000 obyvatel. Kromě malé skupiny Číňanů, Japonců a lidí ze západu, kteří tu mají trvalý pobyt, je to úplně homogenní země, 99,99 % jsou etnicky Korejci.

To byl můj nejjednodušší graf. Jako měnu mají severokorejský won, ale cizinci ho používat nesmějí, mají stejnou zásuvku jako my a jezdí na pravé straně silnice. Jenom pár slov k nekorejcům, kteří v Severní Koreji žijí. Jediná etnická menšina, která před válkou poloostrov obývala, jsou Jaegasung – potomci mandžuských mnichů z Číny, kteří se tu usadili kvůli sňatkům.

Moderním Číňanům, známým jako Huaqiao, se podařilo získat tu trvalý pobyt, ale od 80. let se jich mnoho zase vrátilo do Číny. Dále žije v KLDR malá skupina několika stovek Indů, Japonců, a dokonce asi 200 Američanů. Někteří jsou váleční vězni nebo emigranti, ale většina z nich pracuje v humanitárních službách, ve zdravotnictví a ve školství. Země nemá žádnou imigrační poilitiku, otázka je jen: přijme vás prezident?

Tak se tam dostali tihle. Ve videu o Rovníkové Guineji jsme mluvili o diktátorovi Macíovi. Ten se domluvil s Kim Ir-senem a poslal do KLDR své děti krátce před svým zavražděním. Jeho dcera Monique vyrůstala v tom režimu, několikrát Kima osobně potkala, mluví korejsky, stále žije, napsala knihu a dělá přednášky.

A potom tu je muž, korejským jménem Chosun Il, jediný člověk ze Západu, který oficiálně pracuje pro režim. Získat důvěru vlády mu trvalo 10 let, je hlavou Asociace korejského přátelství a je neoficiálním světovým velvyslancem Severní Koreje. Zajímaví jsou i Severokorejci žijící v zahraničí. V Japonsku je komunita Severokorejců, takzvaní Zainichi-Korejci. Mají vlastní školy nakloněné Pchjongjangu, vyučování je v korejštině a látka je pro-severokorejská.

V Japonsku. Divný, co? Také se odhaduje, že v Jižní Koreji žije asi 20 000 uprchlíků. A několik jich žije v USA, jeden mi poslal dopis. V Severní Koreji se mluví korejsky, ale mají severokorejské nářečí, které je vlastně tradičnější. Korejština Jižní Koreje má spoustu slov přejatých z angličtiny a částečně čínštiny. Například v Jižní Koreji je džus: V Severní: To znamená zhruba "ovocná sladká voda".

V Jižní Koreji zmrzlina: V Severní: Tedy asi "ledová sladká pochoutka". Podobně je islandština bližší staré severštině než ostatním skandinávským jazykům. Být Severokorejcem v KLDR je úplně jiné než být obyvatelem jiných zemí.

Zaprvé, Čučche. To je název ideologie Severní Koreje, kterou zavedl její zakladatel, Kim Ir-sen. Čučche znamená něco jako spoléhat sám na sebe. Severní Korea dokonce používá vlastní kalendář. Začátek kalendáře je na narozeniny Kim Ir-sena, 15. 4. 1912, takže 2018 je pro ně rok 106. Zdroje se rozdělují systémem "vojsko na prvním místě". Mají světově největší procento HDP vyhrazeného pro vojsko – skoro 23 %.

Ženy i muži mají brannou povinnost a s 1,2 milionu aktivních vojáků mají 4. největší vojsko po Číně, USA a Indii. Hned na základní škole se děti učí, že Západ je nepřítel, především USA. Jejich oblíbený animák je Veverka a ježek, kde je vyobrazena Severní Korea proti japonským lasičkám, jihokorejským myším a americkým vlkům. A starý dobrý medvěd Rusko, který veverkám pomáhal, ale byl moc opilej, tak to s ním vzdali. Určitě víte, nakolik omezené jsou v KLDR běžné věci, na které už jsme si zvykli, třeba YouTube.

V Severní Koreji je zakázáno například: příliš provokativní oblečení, webové stránky mimo několika vybraných, filmy a hudba z vnějšího světa, Coca-Cola, cokoliv nějak spojeného s LGBT, mezinárodní cestování, pokud jako vysoký úředník nemáte povolení, vnitrostátní cestování bez povolení, časopisy, barva na vlasy, účes, který není oficiálně schválen, jakákoli náboženská literatura.

Ale nedávno povolili některé mobily. Pokrok! Severní Korea je tedy nuceně ateistická, ale možná jde spíše o kult osobnosti. Ačkoliv v ústavě mají náboženskou svobodu, náboženství je silně potlačované a trestané. Kdokoli, kdo vlastní náboženský text, obrací na víru nebo uctívá mimo vládou schválené kostely, je vážně potrestán. Přesná čísla nejsou známá, protože křesťanská komunita je skrytá a v ilegalitě, ale mohlo by tu žít něco mezi 300 a 500 tisíci křesťanů.

Severní Korea je velice elitářská země, nejprivilegovanější žijí v Pchjongjangu. Od většiny obyvatel města se očekává, že budou vynikat ve všech oborech. Většinou hrají alespoň na jeden nástroj a umí něco, co podporuje pokrok severokorejské kulturní identity. A když se vládě zachce, zorganizuje festival Arirang, který je největší svého druhu na světě. Žáci od 5 let z 8 nejlepších škol města se tu účastní extravagantního, pestrého, skvěle synchronizovaného představení akrobatiky, tance a hudby.

Také mají úžasnou mozaikovou stěnu ovládanou jednotlivými žáky s kartami. Otáčením karet tvoří obrovský, pohyblivý obraz. Je to jako televize, kde každý pixel je jeden člověk. Čas na dějiny. Celá historie poloostrova vypadá asi takhle: Období keramiky Jelmun a Mumun, korejský neolit, korejská doba bronzová a železná, první království Kočosona a zároveň království Ťin, období před třemi královstvími, samotná tři království Goguryeo, Baekje a Silla, Rozpad Silly a Parhe, další tři království, období spojených dynastií Korjo, Čoson a Korejské císařství, okupace Japonskem a 2.

světová válka, provizorní vláda v Číně a potom se to zkomplikuje. Rusko a Čína podporovaly sever a USA, OSN a jejich spojenci jih. Korejská válka, nebo podle Severokorejců Vítězná válka o osvobození vlasti, byla vlastně válka o politickou ideologii.

Není jisté, kdo vystřelil jako první, ale víme, že v neděli 25. 6. 1950 překročila za dělostřelecké palby severokorejská armáda 38. rovnoběžku, a během tří měsíců zatlačila jihokorejské a americké síly až k Pusanu. Potom síly USA a OSN vrátily útok a dotlačily Severokorejce zase až nahoru. Nakonec došlo v roce 1954 k patové situaci a k příměří a DMZ oficiálně rozdělila obě Koreje. Dnes je KLDR v zajímavé situaci.

Každý Severokorejec vám řekne, že kdo nerespektuje vůdce, bude potrestán. A dostáváme se ke Kim Čong-unovi. Možná dáme prezentaci jako ve videu o Kolumbii. - Šlo by to, Kene? - Jasně. Začalo to Kim Ir-senem, otcem KLDR. Ten měl 6 dětí od 2 žen. Jeho nejstarší syn, Kim Čong-il, převzal moc po jeho smrti v roce 1994. Země plakala. Kim Čong-il je známý tím, že navzdory nařízení OSN udělal z KLDR jaderný stát díky udajnému vývoji jaderných hlavic.

Zemřel v roce 2011, země opět plakala. Měl 6 dětí od 3 žen, zem měl převzít jeho nejstarší syn, ale byl považován za ostudu a žil v exilu, druhý nejstarší prý "nebyl vhodný", a tak zůstal nejmladší syn, Kim Čong-un, aby převzal trůn. Dostal se k moci po smrti svého otce, v roce 2013 nechal popravit muže své tety, prý kvůli korupci a zradě. Jeho nevlastní bratr, Kim Čong-nam, byl zabit v Kuala Lumpur, ale detaily jsou pořád nejasné.

Pak pokračoval v práci svého otce, provedl několik testů raket na Mantapsanu. Takže v politice KLDR se toho děje hodně, ale ještě zajímavější je její vztah k vnějšímu světu. Pojďme na to. FRIEND ZONE Severní Korea je známá jako téměř nejizolovanější země světa. Ale přesto má diplomatické mise v zahraničí. Třeba docela zajímavé obchodní styky s některými zeměmi Afriky. Jsou tvůrci soch třeba v Zimbabwe, Namibii, Mozambiku, a dokonce Monumentu znovuzrození Afriky, největší sochy v Africe.

Obecně mají vztahy se zeměmi, které měly vztahy s komunismem, nebo jsou stále pod komunistickou vládou. například Laos, Kambodža a Vietnam byli dobří spojenci, ale tyto země přijaly některé kapitalistické struktury, čímž se od KLDR vzdálily. Řekli byste, že s USA i Velkou Británií mají špatné vztahy, ale UK má v Severní Koreji vevyslanectví a KLDR má smlouvy se třetí stranou, díky čemuž s ní mohou obchodovat soukromí investoři.

Kdykoliv KLDR tvrdí, že Američanům zavírá dveře, vždycky existuje nějaká mezírka, kterou si nechají. Třeba Dennis Rodman. Nejlepší kamarádi KLDR by byly asi Čína a Rusko, ale ty se jí trochu vyhýbají. Obě země jsou největší obchodní partneři, a také poskytují komunikaci se světem. Ta je ale také velmi omezená. Co se týče Jižní Koreje, jejich vztah je něco jako: "Miluju tě, ale nenávidím všechno, co představuješ."

Jsou to prakticky dvojčata, rozdělená při porodu a vychovaná různými rodiči. Severokorejci vidí Jihokorejce jako loutky USA, které schvalují západní imperialismus. Pro KLDR je to jednoduché: "Opusťte své vazby k USA a sankce a můžeme se sjednotit." Jih na to: "Zbavte se Kim Čong-una, přijměte náš systém a můžeme se sjednotit."

Ano, Severní Korea má pověst záhadné, izolované země plné tajemství, kypící kontroverzí a konfliktem, ale také mají jedinečný příběh, který ukazuje, jak silně ideologie ovlivňuje náš způsob života. Nevím, co čeká Severní a Jižní Koreu, doufejme, že se dá nějak dosáhnout míru. Pozor, druhé dvojče, Jižní Korea, přijde příště a bude u toho moje máma. Překlad: jesterka www.videacesky.cz