Kdo přijde po Merkelové?heute show

Od počátku až k parlamentním volbám, malý příběh velkých stran. Parlamentní volby 2021. Lidi, vy můžete volit! Demokracie! A teď šok: Toto je můj čtvrtý a poslední rok na postu kancléřky. Po šestnácti letech se německý kancléř nebude jmenovat Angela Merkelová.

Cože?! Přesně tak. Angela Merkelová, spolková kancléřka od roku 2005. Je úplně první, kdo se postu kancléře vzdává dobrovolně a není odvolán. Typická Merkelová. Už se mi nechce, lůzři! Tak cool. Ale nejde volit ne Angelu Merkelovou.

Představíme vám šest největších stran, které to nejspíš dotáhnou do parlamentu. Začneme se dvěma největšími, tzv. lidovými stranami. Nejdřív ta nejstarší: SPD. Sociálnědemokratická strana Německa. 404 000 členů, průměrný věk 60, 33% podíl žen. Podporují průmysl, sociální stát, spravedlnost, odbory, tarif. 35 hodin, ne atomové energii, pacifismus, pro EU, sňatek pro všechny, rychlost. SPD je stará, velmi stará.

Starší než ostatní strany, než naše prababička, než Ötzi, než ZDF. Už od roku 1890 působí jako sociálnědemokratická strana Německa. Původně to byli extrémně levicoví, drsní socialisté. Revoluce, Karl Marx, proletariát proti kapitalismu. To už dneska právě u levice neslýcháte. Tehdy bylo spoustu dělníků a dělnic.

60 hodin týdně, žádná dovolená, a ještě k tomu neexistovali influenceři! SPD byla top! První svobodně zvolený prezident Výmarské republiky byl Friedrich Ebert z SPD. Před 100 lety. A jediní, kteří roku 1933 v parlamentu hlasovali proti Adolfu Hitlerovi, bylo 49 poslanců z SPD, takže něco dobrého mají.

Po válce začal nekonečný souboj lidových stran. CDU proti SPD. Unie chtěla nejlépe všechno privatizovat, SPD zestátnit části průmyslu. Od té doby se zásady SPD vůbec nezměnily. Tady volební spot z roku 1957. Místo toho, aby se peníze z daní utratily za tanky, které zničí stromy, postavíme radši nemocnice a školy, prostě sociální.

Už roku 1966 se vedle CDU a SPD nevytvořilo žádné jiné spojení. Byla to první velká koalice. Dodnes oblíbený koncept. CDU vládne a nikdo si nevšimne, že je zapojená i SPD. Socíci byla vždycky strana jednoduchých lidí. Například televize. Roku 1967 stiskl Willy Brandt tlačítko, které obarvilo televizi.

Potlesk barvě! Nabízí se otázka, zda tehdy existovaly ženy. Mohly vůbec ven? 1969. První spolkový kancléř z SPD, Willy Brandt. Pokleknutí ve Varšavě mu hodně lidí vyčítalo. Východní smlouvy, Nobelova cena za mír. I tak musel odstoupit. Vtipný příběh, ten muž za ním, jeho blízký kolega, byl bohužel špion DDR.

To už se stalo nám všem. Každopádně SPD měla navrch, kancléřem se stal Helmut Schmidt. Lidi šíleli nadšením, jednička ve volbách tehdejší doby. Volím poprvé, informoval jsem se dobře, volím Helmuta Schmidta. Pane prezidente, přijímám post. Ten Schmidt byl borec. Povodně v Hamburku, teror RAF, dohody o odzbrojení s Ruskem. Vše s cígem v puse.

Odhaduje se, že daně z tabáku financovaly několik německých škol. Dříve se mohlo v televizi kouřit, a když mluvíme o Helmutu Schmidtovi... Nemůžu, OK. Roku 1982 se stal kancléřem Helmut Kohl. To pro SPD znamenalo 16 dlouhých let opozice. Socíci už vybírali své kandidáty sami a vystřídali po Willym Brandtovi 13 předsedů strany. Kdo zná všechna jejich jména, tomu daruji tuto vlaječku SPD.

Ale v roce 1998, když vyšel tenhle hit: Kancléřem Gerhard Schröder. Konečně u moci, v koalici se Zelenými. A jako CDU Merkelové pořád směřuje k SPD, blížilo se Schröderovo SPD k CDU. Pracovnímu trhu byla dodána flexibilita. Snížily se dávky, omezily podřadné práce a vedlejšáky, daně z vysokého příjmu. Agenda 12, už to nebylo tak sociálnědemokratické.

Chci láhev piva, jinak mě tu klepne a už nic nepodepíšu. Dnes se Schröder zabývá ruským plynem a na instáči šípky. To jsou podzimní rostliny, vtipné. Zklamaný ze strany vystoupil, stejně jako pozdější levicový předseda Lafontaine, protože mu SPD nebyla dost levicová. Od té doby byly tři velké koalice (GroKo). Poslední dva ze 16 let patřily GroKo s SPD jako partnerem. Dokonce prosadili levicová témata.

Minimální mzda, kvóty pro ženy na burzách, omezení ceny nájmu. Vlastně dobrá bilance. I tak měl Martin Schulz při posledních parlamentních volbách nejhorší výsledek. Teď je na řadě Olaf Scholz. Ten se jako ministr financí neukázal úplně levicově, ale když chcete sociální demokracii... Minimální mzda 12 €, právo na home office, majetková daň. To vše chce SPD.

Pojďme ke druhé velké lidové straně. CDU a CSU, Unie. Tu jistě volili už vaši prarodiče. Nedivte se, že CSU patří k CDU. Tvoří společně tzv. frakční společenství. Křesťansko-demokratická unie a Křesťansko-sociální unie. Dohromady 536 000 členů, průměrný věk 60, 24% podíl žen, konzervativní rodinné hodnoty, pro EU, kostel, bezpečí, pracovní místa, armáda, ne drogám, doprava bez omezení rychlosti, růst, prostě konzervativní.

Žádná strana nevládla Německu déle. Unie byla kingem, bossem, kápem, v začátcích spolkové republiky. Po válce se všude zakládaly CDU spolky. A hned roku 1949 vyhráli první parlamentní volby. Velmi těsně před SPD. Těsně před SPD. To dnes zní jako vtip.

Vyhrává strana těsně před SPD. Ale tak to bylo. Úplně prvním kancléřem se stal Konrad Adenauer. - Bůh nám žehnej. - To už neznáte. Byl na dvoumarkové minci. Tu už taky neznáte. Doba hospodářského zázraku, práce, auta, hodně jídla. Jen to stačí k souboji u voleb.

Prosperita v životě i v břiše. Ztloustnout bylo dobré. Kdy tohle přestalo platit? Německo vstoupilo do NATO a začalo být proamerické, je dodnes. Nepřítele viděla Unie na východě. Pozor! Strach před volbami před 70 lety. Všechny cesty marxismu vedou do Moskvy, SPD jsou komunisti. Z komunistů září červený laser!

Ještě nebyl Instagram. Jednoduché. Žádné experimenty, starý bílý pán na starém bílém pozadí. Tím si Adenauer v roce 1957 získal absolutní většinu. Abych to vysvětlila. Jedna strana měla více hlasů než všechny ostatní dohromady. Dnes to zní absurdně. Jo, takže...

Roku 1963 přišel další kancléř z CDU. Ludwig Erhard byl později také na dvoumarkové minci. Nechám toho. Georg Kiesinger, třetí křesťansko-demokratický kancléř. Až do šedesátých let jim to fakt šlapalo, potom se ozvali studenti. Mladí protestovali, že mnoho členů CDU včetně Kiesingera bylo členy NSDAP. To zatím nikomu nevadilo.

Zvláštní, když se drží křesťanských zásad. Ty protesty vedly k tomu, že roku 1969 CDU poprvé musela do opozice. Nuly! Pane prezidente, post přijímám. Někteří si museli slovo opozice vygooglit. Ale nebyl internet, takže se museli podívat do lexikonu.

To byly tlusté knihy, takový vytištěný Google. Helmut Kohl mohl usednout do čela Unie až o 13 let později. Málokdo ví, že jsem byl 25 let čestným předsedou strany. Byl tam dlouho, Kohl zůstal kancléřem 16 let, také protože roku 1990 malá událost jménem znovusjednocení přinesla CDU hlasy, ale ekonomicky už to tak dobře nešlo. Růst nezaměstnanosti, Kohl zesměšňován, stále trapnější volební kampaně. Vážně?

Helmut Kohl v davu lidí bez žen, nevidím ani jednu ženu. Tamhle tři jeptišky, ty se počítají. Hezká rodinka jako vždycky. Dítě, jak pije z prsu, cože? Ve spotu CDU?! Ekonomické nepřátelství CDU vedlo ke korupčním příběhům. Amigo aféra, ilegální stranické sbírky, viva da mafia. Toho chaosu využila tato žena. Byla první ženskou předsedkyní velké lidové strany. To bylo roku 2000.

A zbytek znáte. Roku 2005 se stala spolkovou kancléřkou, v roce 2009 znovu. Tak přísahám s Boží pomocí. Stejně tak roku 2013. To jsme zvládli společně. A ještě roku 2017. Vše leží v našich rukách. Páni!

CDU za Merkelové se stala více sociálnědemokratická a hlavně zelená. Uprchlíci, atomový výstup, energetický převrat, všechno, co Helmut opomněl. Ale jak bylo řečeno, letošní volby budou bez Merkelové. Nastupuje Armin Laschet. Ten doposud vedl problémové Severní Porýní-Vestfálsko. To nechceš. Ptáte se teď: Můžu vlastně volit CDU bez CSU?

Ne, to nejde. Tahle specialitka platí dodnes. Když zvítězí CDU, kromě Bavorska, tam je jen CSU, budou obě strany sedět v parlamentu v jedné frakci. Je to nespravedlivé, ale všechny pokusy o změnu selhaly, protože takhle se to dělalo vždycky. Takže lidi, to byly dvě největší spolkové strany.

Možná ještě závěrečné slovo. Adenauera jsem si moc vážil. Tyto růže jsou pro Willyho Brandta. To je ale milé, mějte se. Další vtipný fakt. V roce 2005, když se Merkelová stala kancléřkou, vyšel v Německu Chňapík, maličký krokodýl. V Africe bydlí, kde teče řeka Nil.

Z vajíčka se vyklubal a potom na cestu se dal. To musíte vědět. Klidně se podívejte na další videa. Překlad: losenka www.videacesky.cz