Jak přistihnout lháře při lži

Z průzkumů veřejného mínění je
zřejmé, že lidem záleží na poctivosti osob, se kterými mají co do činění. Ať už je to jejich doktor
nebo politický vůdce. A přesto je to mnohem složitější. Často nechceme znát pravdu. Chcete vědět, že vás podvádí žena? Chcete zjistit, že ten, koho jste doporučili
do vaší společnosti, zpronevěřil peníze? Chcete vědět,
zda vaše děti užívají heroin?

Tohle jsou určitě věci, které chcete
vědět a zároveň určitě nechcete. Takže je opravdu těžké říct,
zda opravdu chceme přistihnou lháře. Myslíme si, že chceme. Ale co když zjistíme, že oba
kandidáti na prezidenta jsou lháři? Co pak uděláme? Netvrdím, že jsou. Zásadně se nevyjadřuji
k nikomu, kdo je v úřadu nebo kandiduje. Jen až jsou mimo hru, pak je to fér. Clinton řekl:
"S tou ženou jsem neměl sex."

A pak jí dal jméno. "Ta žena"
je způsob, jak se od ní distancovat. A teď... existuje mnoho důvodů,
proč lidé lžou, a některé jsou úctyhodné. Studoval jsem lži,
na kterých společnosti záleží. U kterých jde o chycení lháře. Ty, které nikdo neschvaluje. Nejčastější důvody,
proč lidé lžou, aby se vyhnuli trestu
za porušení pravidla.

Obvykle dojde k porušení pravidel náhodou. Příliš rychle opustíte předsíň
a shodíte ze stolku džbán za 2000 dolarů. Nechtěli jste to udělat. Shodili jste ten džbán?
Neřeknete, že ano. Nevím, komu se to podařilo.
Nebyla na zemi, když jsem tudy procházel. Nechcete být potrestáni. Ale často se stává, že porušíte pravidlo
a vědomě se rozhodnete, že budete podvádět. A budu o tom lhát.


Nepřiznám, že jsem podváděl. Nechci být přistižen. Rozhodnutí, že budete lhát, tak vzniká
ve chvíli, kdy se rozhodnete podvádět. A když lidi učíme,
a my to děláme formou workshopů, učíme je, jak přistihnout lháře... trvá nám to 32 hodin. Rozpoznání mikrovýrazu
je velice užitečná věc. Je to výraz, který trvá
asi pětadvacetinu vteřiny. Otestovali jsme okolo 15000 lidí,
z různých vrstev.

A více než 99 % je nevidí. A stačí hodinový trénink
na internetu a naučí se je vidět. Nicméně, to vám řekne jen to,
že daný člověk skrývá své emoce. Lže v tom, že neřekne, jak se opravdu
cítí. Ale to neznamená, že spáchal zločin. Je to strašný příklad,
ale musím jej použít. Moji ženu našli mrtvou. Jsem první podezřelý, bohužel,
ženu prostě nejčastěji zabije vlastní manžel. Ale já svou ženu miluju. Já ji nezabil.

Policie zbytečně
ztrácí čas a uráží mě! Čas plyne a oni
nehledají skutečného vraha. Můžu mít na ně vztek
a zakrývat svůj hněv. A když si všimnete skrývaného hněvu,
neznamená to, že jsem zabil svou ženu. Znamená to jen, že skrývám svůj hněv. Ovšem pokud je lež o tom,
jak se opravdu cítíte, Paule? A všimli jste si mikrovýrazu,
pak máte k dispozici důkaz. Za druhé je třeba si uvědomit, že poznáte jen gesta z vaší kultury.

Je to konkrétní řeč řeč
těla, ale tato gesta už znáte. Nemůžete... Ale když se vás zeptám,
kolik gest se dnes v Americe používá, řeknete, že asi dvanáct. Ale je jich 80. A kdybych vám je všechny
ukázal, věděli byste co znamenají. A to, které se opravdu vyplatí znát, je to nejčastěji používané -
pokývání hlavou, ano nebo ne.

Právě jsem to udělal.
Tohle je ano a tohle ne. Ale objeví se jako mikrovýraz. Pracoval jsem na případu defraudanta,
který zpronevěřil více než 100 mil. dolarů. Byl to velký případ
než se objevil Bernie Madoff... Tento defraudant v řadě bank obvinil
lidi z toho, že se na podvodu podíleli, což pro banky znamenalo ohrožení,
protože by musely zaplatit za zpronevěru. A když se ho zeptali na jednu z falešně
obviněných: "Pomohla vám ukrást peníze?" Řekl: "Ano, pomohla mi je ukrást."

A při tom lehce pokýval
hlavou na znamení, že ne. Ještě méně, než já. A tady máte jedno gesto.
A jednu tvář. Překlad: sethe
www.videacesky.cz