Předevčírem proběhly prezidentské volby, které vůbec nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. James Corden se nám pokusí ten komplikovaný a často špatně pochopený proces vysvětlit s pomocí vtipů, přirovnání a mixéru.
Strana Divokých pařících příšer (Monster Raving Loony Party) byla registrovaná roku 1983 britským hudebníkem Davidem Sutchem jako parodie britské politiky.
Překlad: hAnko
www.videacesky.cz CELEBRITY VYSVĚTLUJÍ KOMPLIKOVANÉ VĚCI
JAMES CORDEN A VOLBA PREZIDENTA V USA Nadcházející volby
amerického prezidenta rozhodnou, kdo bude vládnout
nejsilnějšímu národu na světě, druhé největší demokracii po Indii a zemi, která stvořila
jedinečné symboly svobody: Kanye Westa a koblihy. Volby se konají každé 4 roky a od odhalení kandidátů po zvolení
jednoho z nich uběhnou 2 roky.
Je to jako nejdelší
pracovní pohovor na světě. Pro srovnání, u nás v Británii
trvá volba premiéra 6 týdnů. Nebo jako nedávno, 5 dnů,
protože vlastně nikdo nikoho nevolil. Zatímco my Britové
se držíme svých stereotypů s různorodými stranami typu
Divoké pařící příšery a UKIP, ve Státech je to závod dvou koní:
demokratů a republikánů. Jako poslední dva chudáci na baru,
ze kterých si má Amerika vybrat milence pro dnešní noc.
Takže si vyberete kandidáta
a hodíte do krabice. Jednoduché, že? Ne tak docela.
A já vám řeknu proč. Americký prezident
nevzejde z hlasování lidu, což ke svému zděšení
většina občanů neví. Nejen ti z Floridy;
všichni Američané. Sice si vyberete kandidáty
a jeden z nich vyhraje hlasování, ovšem to mu vítězství ve volbách nezaručí.
Je to jako soutěž v pojídání párků –
výhra z vás nutně nedělá vítěze. Tady to začíná být zajímavé a zároveň
neuvěřitelně komplikované a zmatené. Amerického prezidenta ve skutečnosti volí
vysoká volební škola, což je jako normální výška, až na to, že nikdo nepije,
nemá sex a... vůbec to není jako výška. Když lidé hlasují pro prezidenta,
zároveň tak vybírají bezejmenného volitele, a právě tito volitelé pak o měsíc později
v úplně jiných volbách vyberou prezidenta. A tak se technicky vzato
může stát prezidentem ten, kterého volilo méně lidí.
V minulosti k tomu došlo čtyřikrát. Naposled v roce 2000, kdy Al Gore získal
o půl milionu víc hlasů než George W. Bush, ale Bush dostal víc hlasů od volitelů,
a tak se stal vůdcem svobodných... a všichni víme, jak to dopadlo. Zní to jako pěknej bordel?
Ano i ne. Systém vysoké volební vznikl,
protože se lidé u moci báli, že pro běžné občany
je to příliš těžké rozhodnutí. Nastane chaos, řekli.
Anarchie! Lidé si zvolí špatně, nedá se jim věřit!
Je to trochu blahosklonné, ale mám vlastní mantru, která mi pomáhá
vidět věci z jejich úhlu – Brexit. Ani ne tak mantra jako živoucí
noční můra, ale chápete. Takže kdo jsou tito volitelé? Každý stát má přesně tolik volitelů,
kolik má senátorů a zastupitelů. Každý stát má dva volené senátory
a několik volených zastupitelů. Čím víc občanů žije ve státě,
tím víc budou mít zastupitelů. Například v Kalifornii,
kde žije spousta lidí, protože teplo, má 53 zastupitelů, z nichž většina
jsou nejspíš Kardashianovy.
Ale Aljaška, ačkoliv je rozlohou větší,
má jednoho zastupitele, protože tam moc lidí nežije kvůli
zimě a obřím medvědům. Jako příklad si vezmeme New York,
který má 27 zastupitelů a 2 senátory. Což znamená, že mají 29 volitelů. V den voleb, kdy občané rozhodují mezi chlápkem
v červené kšiltovce a dámou v modrém kostýmu, ve skutečnosti vybírají volitele,
kteří přísluší dané straně. Ovšem kromě dvou států vysoká volební
funguje tak, že vítěz bere vše.
Takže pokud třeba v New Yorku
demokraté získají 17 volitelů a republikáni 13, v prosinci musí nakonec
všech 29 volitelů hlasovat pro demokraty. I ti, kteří patří do strany republikánů. Všechno, nebo nic.
Jako sex párty u Quentina Tarantina. Mezi státy je rozděleno celkem 538 volitelů a kandidát musí získat nejméně 270 hlasů,
aby se stal vítězem. Lidé ví, jak budou které státy volit,
protože volí stejně už spoustu let. A pak můžete slyšet o váhavých státech,
což jsou takové přelétavé milenky.
Obě strany se můžou na některé státy spolehnout.
Třeba republikáni vždy získají Texas a Kalifornie zase vždy volí demokraty. Stejně jako stálý partner,
který vás bezpodmínečně miluje, a tak se přestanete snažit
a zůstáváte spolu kvůli dětem. V případě Texasu kvůli zbraním. A tak se snažíte vlichotit váhavým státům. Vezmete je na večeři,
napíšete esemesku, možná půjdete na kurz kreslení,
o kterém neustále žvatlají.
Letos si na nedobytné hrají Ohio,
Virginia, Severní Karolína a ta malá mrška Pensylvánie. Takže jsme mohli vidět Trumpa a Hilary
pomrkávat jejich směrem. Nakonec pokud hlas lidu spustí lavinu,
je jasné, jak budou hlasovat volitelé. A pokud k nějakému sesuvu půdy
dojde v den voleb v Kalifornii, připravte se na prezidenta Trumpa. Na tomhle všem bude záležet,
jen pokud bude hlasování těsné A kdo ví, jak to letos proběhne?
A to je vše. Veřejné hlasování v listopadu,
vysoká volební bude následovat v prosinci a poté oficiální vyhlášení prezidenta
a viceprezidenta. Držme si palce, protože upřímně,
nechci být deportován. To je humus!
hAnkoPublikováno: Před 9 lety
