James Corden vysvětluje volbu prezidenta USA
Předevčírem proběhly prezidentské volby, které vůbec nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. James Corden se nám pokusí ten komplikovaný a často špatně pochopený proces vysvětlit s pomocí vtipů, přirovnání a mixéru.
Strana Divokých pařících příšer (Monster Raving Loony Party) byla registrovaná roku 1983 britským hudebníkem Davidem Sutchem jako parodie britské politiky.
Přepis titulků
Překlad: hAnko
www.videacesky.cz CELEBRITY VYSVĚTLUJÍ KOMPLIKOVANÉ VĚCI
JAMES CORDEN A VOLBA PREZIDENTA V USA Nadcházející volby
amerického prezidenta rozhodnou, kdo bude vládnout
nejsilnějšímu národu na světě, druhé největší demokracii po Indii a zemi, která stvořila
jedinečné symboly svobody: Kanye Westa a koblihy. Volby se konají každé 4 roky a od odhalení kandidátů po zvolení
jednoho z nich uběhnou 2 roky.
Je to jako nejdelší pracovní pohovor na světě. Pro srovnání, u nás v Británii trvá volba premiéra 6 týdnů. Nebo jako nedávno, 5 dnů, protože vlastně nikdo nikoho nevolil. Zatímco my Britové se držíme svých stereotypů s různorodými stranami typu Divoké pařící příšery a UKIP, ve Státech je to závod dvou koní: demokratů a republikánů. Jako poslední dva chudáci na baru, ze kterých si má Amerika vybrat milence pro dnešní noc.
Takže si vyberete kandidáta a hodíte do krabice. Jednoduché, že? Ne tak docela. A já vám řeknu proč. Americký prezident nevzejde z hlasování lidu, což ke svému zděšení většina občanů neví. Nejen ti z Floridy; všichni Američané. Sice si vyberete kandidáty a jeden z nich vyhraje hlasování, ovšem to mu vítězství ve volbách nezaručí.
Je to jako soutěž v pojídání párků – výhra z vás nutně nedělá vítěze. Tady to začíná být zajímavé a zároveň neuvěřitelně komplikované a zmatené. Amerického prezidenta ve skutečnosti volí vysoká volební škola, což je jako normální výška, až na to, že nikdo nepije, nemá sex a... vůbec to není jako výška. Když lidé hlasují pro prezidenta, zároveň tak vybírají bezejmenného volitele, a právě tito volitelé pak o měsíc později v úplně jiných volbách vyberou prezidenta. A tak se technicky vzato může stát prezidentem ten, kterého volilo méně lidí.
V minulosti k tomu došlo čtyřikrát. Naposled v roce 2000, kdy Al Gore získal o půl milionu víc hlasů než George W. Bush, ale Bush dostal víc hlasů od volitelů, a tak se stal vůdcem svobodných... a všichni víme, jak to dopadlo. Zní to jako pěknej bordel? Ano i ne. Systém vysoké volební vznikl, protože se lidé u moci báli, že pro běžné občany je to příliš těžké rozhodnutí. Nastane chaos, řekli.
Anarchie! Lidé si zvolí špatně, nedá se jim věřit! Je to trochu blahosklonné, ale mám vlastní mantru, která mi pomáhá vidět věci z jejich úhlu – Brexit. Ani ne tak mantra jako živoucí noční můra, ale chápete. Takže kdo jsou tito volitelé? Každý stát má přesně tolik volitelů, kolik má senátorů a zastupitelů. Každý stát má dva volené senátory a několik volených zastupitelů. Čím víc občanů žije ve státě, tím víc budou mít zastupitelů. Například v Kalifornii, kde žije spousta lidí, protože teplo, má 53 zastupitelů, z nichž většina jsou nejspíš Kardashianovy.
Ale Aljaška, ačkoliv je rozlohou větší, má jednoho zastupitele, protože tam moc lidí nežije kvůli zimě a obřím medvědům. Jako příklad si vezmeme New York, který má 27 zastupitelů a 2 senátory. Což znamená, že mají 29 volitelů. V den voleb, kdy občané rozhodují mezi chlápkem v červené kšiltovce a dámou v modrém kostýmu, ve skutečnosti vybírají volitele, kteří přísluší dané straně. Ovšem kromě dvou států vysoká volební funguje tak, že vítěz bere vše.
Takže pokud třeba v New Yorku demokraté získají 17 volitelů a republikáni 13, v prosinci musí nakonec všech 29 volitelů hlasovat pro demokraty. I ti, kteří patří do strany republikánů. Všechno, nebo nic. Jako sex párty u Quentina Tarantina. Mezi státy je rozděleno celkem 538 volitelů a kandidát musí získat nejméně 270 hlasů, aby se stal vítězem. Lidé ví, jak budou které státy volit, protože volí stejně už spoustu let. A pak můžete slyšet o váhavých státech, což jsou takové přelétavé milenky.
Obě strany se můžou na některé státy spolehnout. Třeba republikáni vždy získají Texas a Kalifornie zase vždy volí demokraty. Stejně jako stálý partner, který vás bezpodmínečně miluje, a tak se přestanete snažit a zůstáváte spolu kvůli dětem. V případě Texasu kvůli zbraním. A tak se snažíte vlichotit váhavým státům. Vezmete je na večeři, napíšete esemesku, možná půjdete na kurz kreslení, o kterém neustále žvatlají.
Letos si na nedobytné hrají Ohio, Virginia, Severní Karolína a ta malá mrška Pensylvánie. Takže jsme mohli vidět Trumpa a Hilary pomrkávat jejich směrem. Nakonec pokud hlas lidu spustí lavinu, je jasné, jak budou hlasovat volitelé. A pokud k nějakému sesuvu půdy dojde v den voleb v Kalifornii, připravte se na prezidenta Trumpa. Na tomhle všem bude záležet, jen pokud bude hlasování těsné A kdo ví, jak to letos proběhne?
A to je vše. Veřejné hlasování v listopadu, vysoká volební bude následovat v prosinci a poté oficiální vyhlášení prezidenta a viceprezidenta. Držme si palce, protože upřímně, nechci být deportován. To je humus!
Je to jako nejdelší pracovní pohovor na světě. Pro srovnání, u nás v Británii trvá volba premiéra 6 týdnů. Nebo jako nedávno, 5 dnů, protože vlastně nikdo nikoho nevolil. Zatímco my Britové se držíme svých stereotypů s různorodými stranami typu Divoké pařící příšery a UKIP, ve Státech je to závod dvou koní: demokratů a republikánů. Jako poslední dva chudáci na baru, ze kterých si má Amerika vybrat milence pro dnešní noc.
Takže si vyberete kandidáta a hodíte do krabice. Jednoduché, že? Ne tak docela. A já vám řeknu proč. Americký prezident nevzejde z hlasování lidu, což ke svému zděšení většina občanů neví. Nejen ti z Floridy; všichni Američané. Sice si vyberete kandidáty a jeden z nich vyhraje hlasování, ovšem to mu vítězství ve volbách nezaručí.
Je to jako soutěž v pojídání párků – výhra z vás nutně nedělá vítěze. Tady to začíná být zajímavé a zároveň neuvěřitelně komplikované a zmatené. Amerického prezidenta ve skutečnosti volí vysoká volební škola, což je jako normální výška, až na to, že nikdo nepije, nemá sex a... vůbec to není jako výška. Když lidé hlasují pro prezidenta, zároveň tak vybírají bezejmenného volitele, a právě tito volitelé pak o měsíc později v úplně jiných volbách vyberou prezidenta. A tak se technicky vzato může stát prezidentem ten, kterého volilo méně lidí.
V minulosti k tomu došlo čtyřikrát. Naposled v roce 2000, kdy Al Gore získal o půl milionu víc hlasů než George W. Bush, ale Bush dostal víc hlasů od volitelů, a tak se stal vůdcem svobodných... a všichni víme, jak to dopadlo. Zní to jako pěknej bordel? Ano i ne. Systém vysoké volební vznikl, protože se lidé u moci báli, že pro běžné občany je to příliš těžké rozhodnutí. Nastane chaos, řekli.
Anarchie! Lidé si zvolí špatně, nedá se jim věřit! Je to trochu blahosklonné, ale mám vlastní mantru, která mi pomáhá vidět věci z jejich úhlu – Brexit. Ani ne tak mantra jako živoucí noční můra, ale chápete. Takže kdo jsou tito volitelé? Každý stát má přesně tolik volitelů, kolik má senátorů a zastupitelů. Každý stát má dva volené senátory a několik volených zastupitelů. Čím víc občanů žije ve státě, tím víc budou mít zastupitelů. Například v Kalifornii, kde žije spousta lidí, protože teplo, má 53 zastupitelů, z nichž většina jsou nejspíš Kardashianovy.
Ale Aljaška, ačkoliv je rozlohou větší, má jednoho zastupitele, protože tam moc lidí nežije kvůli zimě a obřím medvědům. Jako příklad si vezmeme New York, který má 27 zastupitelů a 2 senátory. Což znamená, že mají 29 volitelů. V den voleb, kdy občané rozhodují mezi chlápkem v červené kšiltovce a dámou v modrém kostýmu, ve skutečnosti vybírají volitele, kteří přísluší dané straně. Ovšem kromě dvou států vysoká volební funguje tak, že vítěz bere vše.
Takže pokud třeba v New Yorku demokraté získají 17 volitelů a republikáni 13, v prosinci musí nakonec všech 29 volitelů hlasovat pro demokraty. I ti, kteří patří do strany republikánů. Všechno, nebo nic. Jako sex párty u Quentina Tarantina. Mezi státy je rozděleno celkem 538 volitelů a kandidát musí získat nejméně 270 hlasů, aby se stal vítězem. Lidé ví, jak budou které státy volit, protože volí stejně už spoustu let. A pak můžete slyšet o váhavých státech, což jsou takové přelétavé milenky.
Obě strany se můžou na některé státy spolehnout. Třeba republikáni vždy získají Texas a Kalifornie zase vždy volí demokraty. Stejně jako stálý partner, který vás bezpodmínečně miluje, a tak se přestanete snažit a zůstáváte spolu kvůli dětem. V případě Texasu kvůli zbraním. A tak se snažíte vlichotit váhavým státům. Vezmete je na večeři, napíšete esemesku, možná půjdete na kurz kreslení, o kterém neustále žvatlají.
Letos si na nedobytné hrají Ohio, Virginia, Severní Karolína a ta malá mrška Pensylvánie. Takže jsme mohli vidět Trumpa a Hilary pomrkávat jejich směrem. Nakonec pokud hlas lidu spustí lavinu, je jasné, jak budou hlasovat volitelé. A pokud k nějakému sesuvu půdy dojde v den voleb v Kalifornii, připravte se na prezidenta Trumpa. Na tomhle všem bude záležet, jen pokud bude hlasování těsné A kdo ví, jak to letos proběhne?
A to je vše. Veřejné hlasování v listopadu, vysoká volební bude následovat v prosinci a poté oficiální vyhlášení prezidenta a viceprezidenta. Držme si palce, protože upřímně, nechci být deportován. To je humus!
Komentáře (80)
Mara2021 (anonym)Odpovědět
16.11.2016 20:31:03
Aktuálně Hillary má o cca 1 000 000 hlasů více a to "její" státy ještě nejsou dopočteny...
Mirek (anonym)Odpovědět
13.11.2016 22:39:00
Cordena mám rád, jeho show mě baví. Ať klidně vystupuje a vysvětluje jak probíhají americké prezidentské volby, na tom nic není. Proč má ale potřebu do toho cpát své politické názory? Nemohlo to jít bez nich? Jinak jsem velmi rád, že to vyhrál Trump.
MikeOdpovědět
12.11.2016 02:08:54
Takže jestli to dobře chápu, tyhle volby co byly jsou o ničem a ještě budejedna volba v prosinci, kdy budou stejně volit volitelé? Takže nic není stejně jisté? :)
Ne (anonym)Odpovědět
13.11.2016 12:46:54
Ne volili jak voliči tak volitelé, takže je přesně dáno že prezident prostě bude Trump a to už nic nezmění.
NeNe (anonym)Odpovědět
14.11.2016 13:28:12
+NeZatím volili jen voliči, ale volitelé musí volit povinně podle svých států, takže se dá s klidem spočítat, že i volby voličů dopadnou tak, jak ty co právě proběhly.
Ne (anonym)Odpovědět
14.11.2016 15:35:01
+NeNehttps://www.google.cz/#safe=off&q=Volby+USA+2016 Zajímavé tady jsou jak voliči tak volitelé.
https://elections16.usatoday.com/results/president A tady taky, akorát je jiný počet voličů ale očividně již volili i volitelé.
HrdlodusOdpovědět
18.11.2016 11:34:37
+NeTa čísla jsou výpočet volitelů.
Volili občané. A protože volitelé budou později volit podle toho, jak dopadly volby občanů, tak zpravodajské servery již zobrazují počty, jak budou volit volitelé.
Volitelé mají jen ceremoniální funkci - oni sami nerozhodují - pouze dle voličů ve svých státech provedou ceremoniální volbu.
Trump dostane hlasy 306 volitelů, Clintonová hlasy 232 volitelů.
Michigan ještě nemá potvrzené, kdo v Michiganu vyhrál, proto se u Trumpa zatím uvádí 290, ale podle průběžných počtů v Michiganu vyhraje Trump, takže mu těch 16 Michiganských volitelů můžeme přičíst.
DartanasOdpovědět
11.11.2016 03:28:00
No s Amerikou je konec a já navrhuji změnu státu, kterému teď budeme lézt do zadku. Rusákům už jsme do zadku lezli, číňani jsou rusáci v asijském provedení takže ty taky ne, korejci jsou napůl a tak jako tak bych do zadku nelezl žádné té polovině. Takže navrhuji buď Anglii, nebo Japonsko, oboje jsou to velké země takže jim můžeme lézt do zadnice více, lépe a radostněji.
MikeOdpovědět
12.11.2016 02:07:19
A jinak v pohodě? :)
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
13.11.2016 08:39:16
No nejvíce jsme lezli do zadku....O ano, je to Německo. Ekonomicky (nejvíce výrobků vyvážíme tam a nejvíce investic získáváme z Německa), politicky atp.
No a o kanadském vojákovi zachraňující Evropu toho dosud bylo řečeno docela dost, ne?
Mxxl (anonym)Odpovědět
19.11.2016 21:39:29
"číňani jsou rusáci v asijském provedení" a akí sú rusáci v ne-ázijskom prevedení? lebo takí si myslím že neexistujú
HrdlodusOdpovědět
11.11.2016 01:05:47
Každý z 50 států + District of Columbia má vlastní volby. Kandidát, který získá nejvíce hlasů v daném státu vyhrál.
Každý stát má určitý počet volitelů, jak to vysvětloval Corden. Dohromady 538. Samotnou volbu prezidenta provádějí volitelé. Teoreticky se mohou rozhodnout podle vlastního svědomí, ale protože by tím šli proti systému a vůli lidu - a fakticky by pohřbili jak svou kariéru, tak důvěru v demokracii - tak vždy volí podle výsledků - tj. všichni volí pro vítěze v daném státu. Lidé volí letos 8. listopadu a podle výsledků voleb budou volitelé volit prezidenta. (Takže během kampaně jsme mohli vidět Trumpa, kterak se choval způsobem, který zapůsobí na lidi. Teď po volbách se chová korektně, když ho teď budou volit "elity".) V zásadě je to pojistka proti zvolení extrémně špatného kandidáta.
Výjimkou jsou Maine (4 volitelé) a Nebraska (5 volitelů). Vítěz v těchto státech získá pouze dva volitele (odpovídá počtu senátorů). Zbylé hlasy dostane vítěz v jednotlivých distriktech. Maine má dva distrikty, Nebraska tři. Letos Trump vyhrál v jednom districtu Maine, ve druhém Hillary. Celkem v součtu vyhrála Hillary. To je tedy 3 ku 1. V Nebrasce vyhrál ve všech třech Trump, tak má 5 tamních volitelů.
Jeden z důvod, proč to tak je, je suverenita států. Hlas malého řídce obydleného státu by byl ztracen mezi velkými státy. Proto se určila "síla" každého státu (ač to vychází zejména z počtu obyvatel) a každý stát má daný počet volitelů. Je to jakýsi kompromis mezi čistě poměrným systémem a systémem, kde každý stát má jeden hlas.
Vymysleli to tak ale i kvůli ochraně před populisty. Velké aglomerace měla vláda více pod kontrolou, takže tam měli velkou šanci, že uhájí "svého" kandidáta. A sníží se riziko, že jih a vzdálené vnitřní státy v kombinaci s menšinou volící populisty z Washingtonu a okolí získají navrch.
Vede to k zajímavému efektu. Progresivní, draví a vzdělaní lidé mají tendenci se stěhovat do Californie a New Yorku. Oba státy jsou typicky demokratické a tito přistěhovalci většinou inklinují k demokratům. Prostě se stěhují tam, kde jim je to názorově blízké. Tím sice posilují pozici demokratů v těchto státech, ale demokratům to nepřinese nové hlasy. Jenomže odchází ze států, které v poušti a v horách nenabízí příliš příležitostí. V těch státech tak zůstávají voliči republikánů. Posílení republikánů vyžene další demokraty do LA a NY. A republikáni tak bez práce získají tyto státy. Sice jsou to státy s nízkým počtem volitelů, ale je jich hodně.
komunardOdpovědět
11.11.2016 13:48:41
Ano, je dobré, že jste tu popsal argumenty pro tento podivný systém. Ale popravdě nejsou příliš přesvědčivé.
Jediný skutečně relevantní je ten o rovnováze mezi státy. K němu později.
Nepřímé volby nemohou zabránit zvolení extrémně špatného kandidáta, protože by to bylo popření demokracie. Jedině lid má právo říci, kdo je extrémně špatný kandidát. Ostatně, moc to nefunguje. U nás byla zavedena 5% hranice vstupu do Sněmovny, aby se do ní nedostali komunisté. Ti s ní neměli nikdy problém, zatímco zařezává SZ, PS, jednou dokonce KDU-ČSL.
Co se týče rovnováhy mezi státy, je to hodně problematické. Kdyby měli voliči v jednom státě 1,001 hlasu a v druhém 0,999, vsadím boty, že by se proti tomu Američané vzbouřili. Ale přesně takový výsledek to vyvažování má. Ale dejme tomu, že je pro fungování federace něco takového nezbytné, nebo natolik užitečné, že to vyváží narušení demokracie. I to jde udělat mnohem lépe. První možností jsou nerovné hlasy. Ano, je to výsměch občanské rovnosti, třeba to z toho důvodu nemůže projít. Pak je možnost dát státům bonusové hlasy pro vítěze (všem stejně, nebo podle nějakého vzorce odvislého od populace, případně i účasti.
Třeba ale USA trvá na symbolickém hlasování skrze volitele. Pak je ovšem nesmysl určovat je většinovým systémem (u zákonodárců se mi to taky nelíbí, ale má to tam alespoň nějaké opodstatnění, tady ne). Bylo by vhodné použít systém poměrný, ať už čistě, nebo s nějakými minimy pro malé státy (viz Evropský parlament).
Dokonce i kdyby byli Američané takoví blázni, že by trvali na systému většinovém (i když by to nevyloučilo vítězství s méně hlasy, a nezměnilo to nic na tom, že newyorští republikáni a texaští demokraté se můžou akorát koukat v TV, koho floriďané vybrali za prezidenta), tak by přechod na systém Nebrasky a Maine znamenal zlepšení oproti této parodii na demokratické volby, co tam mají dnes.
HrdlodusOdpovědět
11.11.2016 17:07:34
+komunardTím extrémním kandidátem jsem myslel někoho typu Hitler z roku 1940 - ten nejkrajnější extrém. Jinak si nemohou dovolit hlasovat proti vůli lidu.
5% hranice u nás není cílená na KSČM. Je proto to, aby ve sněmovně nebylo deset stran o jednom poslanci, ale malý počet stran, které mohou něco dohodnout. Malinké strany by prodlužovaly diskuzi; jejich hlasy by byly opakovaně ignorovány; sloužily by jako mocenský nástroj, kdy by se nechávali přetahovat (koupit), aby podpořili tu jednu, tu jinou stranu. A také to má ten efekt, že se do sněmovny nedostanou obskurní a extremistické strany, které dostanou ve volbách 0,5 %. (Což by tedy fungovalo na KSČM, kdyby opravdu spadla pod 5 %.)
Souhlas. Poměrný systém v rámci států by mi dával větší smysl. Jak píšete - hlasy demokratů od Idaha po Jižní Karolínu jsou ztracené - hlasy těch lidí nejsou vyslyšeny. Stejně jako republikáni na západním pobřeží a mezi Atlantikem a velkými jezery.
komunardOdpovědět
12.11.2016 14:54:27
+HrdlodusSnaha zabránit nástupu extrémismu volebním systémem nemůže fungovat. Strana s jedním poslancem nic extrémního neprosadí, a když získají určitou podporu, tak tahle "ochrana" selže. Navíc o hlasy pošuků se takhle hlásí velké strany, které tím degenerují a legitimizují ony problematické návrhy.
Speciálně v USA: Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby měl nějaký totální pošuk takovou obrovskou lidovou podporu, aby vyhrál, a partajní elita ho odmítla? Připomínám, že je to stát, jehož ústava garantuje občanům právo chystat revoluci.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
13.11.2016 09:09:09
+komunardV našem volební systému právě pro tyto situace je zřízena funkce prezidenta.
Právě on má první slovo při výběru premiéra, který pak je potvrzen poslaneckou sněmovnou. Zásadní problém byl v roce 1946, kdy v podstatě NEEXISTOVALA opozice.
Naopak politická kultura anglo-amerických voleb s ní počítá téměř vždy. A proto se během Obamovy vlády zablokoval Kongres-prezident je na čtyři roky a představuje vládu, Kongres se volí každé dva roky a představuje parlament.
HrdlodusOdpovědět
14.11.2016 17:42:36
+komunardJe vlastně pravda, že pokud by byl kandidátem někdo extrémně špatný, tak by ho dřív zavřeli. Takže jo - nemá to funkci pojistky.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
13.11.2016 08:46:14
+HrdlodusJenže Hitler NEDOSÁHL více než 50% hlasů, ale právě spojením se stranou Centrum a Německou národně lidovou stranou prosadil tzv. zmocňovací zákon.
john.postel (anonym)Odpovědět
12.11.2016 11:47:16
+komunardUzavírací klauzule, která je u nás pětiprocetní, rozhodně nebyla zavedena kvůli komunistům. Jeho přítomnost je pojistkou efektivního fungování volebního systému poměrného zastoupení a slouží k tomu, aby nebylo fungování zastupitelského tělesa ochromeno přítomností zástupců z enormního množství stran.
komunardOdpovědět
12.11.2016 14:47:39
+john.postelTo říkal v nějakém rozhovoru nějaký tehdejší politik, už nevím kdo, takže se mi to nedaří dohledat. Má samozřejmě i jiné efekty, které splňuje. Je jasné, že ve sněmovně s dvaceti partajemi, z nichž má půlka 1 poslance, by nešlo sestavit stabilní vládní koalici. Byť u čistě legislativního orgánu bych se toho nebál.
rodierOdpovědět
10.11.2016 22:44:59
Nejak nechapu jak teda mohlo vice volitelu volit trumpa, kdyz mel min hlasu nez clintonova?
pokud mela clintonova vic hlasu, tak musela vyhgrat vic uzemi a mit tim padem vic volitelu ne?
MudrátorOdpovědět
10.11.2016 23:05:08
Chtěl jsem napsat aby sis to pustil ještě aspoň 10x ale tvoje komentáře čtu často, takže marná snaha:D (povolání: troll ?)
komunardOdpovědět
10.11.2016 23:12:11
Tři stejné modelové státy A, B a C, 1000 000 lidí, 4 volitelé každý.
A: HC 700 000 hlasů, DT: 300 000 hlasů. 4 volitelé pro HC.
B: HC 450 000 hlasů, DT: 550 000 hlasů. 4 volitelé pro DT.
C: HC 450 000 hlasů, DT: 550 000 hlasů. 4 volitelé pro DT.
Celkem: HC 1 600 000 hlasů, DT: 1 400 000, 4 volitelé pro HC, 8 volitelů pro DT.
Ve skutečnosti jsou čísla komplikovanější, ale podstata je stejná.
Incanus__ (anonym)Odpovědět
10.11.2016 23:12:35
Ne. Vysvětlím zjednodušeně.
Stát A = 200 voličů zvolí 4 volitele
Stát B = 100 voličů zvolí 3 volitele
Stát C = 1000 voličů zvolí 6 volitelů
Pro kandidáta Y volí za
A: 150 lidí vyhrál B: 60 voličů vyhrál C: 300 voličů prohrál - získal tedy 3+4+0=7volitelů
Kandidát Z
A: 50 voličů prohrál B: 40 voličů prohrál C 700 voličů vyhrál - zisk 6 volitelů
Y vyhrál volby protože dostal 7 volitelů i když pro něj hlasovalo jen 510 voličů
Z ostrouhla, dostal 6 volitelů takže mu nestačilo, že dostal na svou stranu 790 voličů
freak thinkerOdpovědět
10.11.2016 23:17:46
ne, zjednodušeně - volitelé se počítaj podle obvodů (států) - když ve 3 obvodech-státech dostane Clintonová 100 hlasů, 0 hlasů, 0 hlasů a Trump dostane 1 hlas, 1 hlas, 1 hlas - Clintonová bude mít za 100 hlasů volitele z 1 státu, kde vyhraje 100/1 a Trump bude mít za 3 hlasy volitele ze 2 států, ve kterejch obou vyhraje 1/0
...ale Vy máte s tou matikou dlouhodoběji problémy, pamatuju si, jak jste u Johnsona hulákal, že má dostat 100 tisíc hlasů... dostal 4 miliony hlasů, tak asi tak...
ZeckOdpovědět
11.11.2016 02:58:40
Počet volitelů nerovná se počet voličů. Volitelé jsou pevně přidělení k jednotlivým státům bez ohledu na populaci (je to výhodnější pro menší státy, které díky tomu mají větší slovo a možnost směrovat politiku než kdyby se počítali pouze hlasy voličů, kteří by byli přehlasování třeba jednou větší metropolí). Dejme tomu, že v Kalifornie má stejný počet volitelů jako Texas (což podle mě rozhodně nemá, ale je to jen příklad). Clinton vyhrála v Californii (vítěz bere všechny volitele, poražený nic), Trump vyhrál v Texasu (vítěz bere všechny volitele, poražený nic), jenže v Californii žije více lidí než v Texasu, takže víc celkových hlasů pro Clinton než pro Trumpa v Texasu. Clinton tedy i díky tomu bude mít více unikátních voličů, ale volitelů stejně jako Trump.
Zda to je nebo není spravedlivé, to ponechám na každém. Oba kandidáti to ale věděli předem a mohli se na to patřičně připravit. Z počtu volitelů se taky odvozují ty spekulace, jaké státy jsou klíčové a kde musí kandidát vyhrát, aby mohl vyhrát i celkově.
freak thinkerOdpovědět
11.11.2016 17:40:24
+Zeckještě bych Vás s dovolením doplnil - pro Clintovou bylo nevýhodné, že své volitele vyhrávala s velkým rozdílem (Kalifornie), zatímco Trump vyhrával těsně, ale častěji...
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
13.11.2016 11:29:23
+freak thinkerOno bylo i nevýhodné, že volby do Kongresu a prezidentské volby se potkaly.
Lidé jsou naštváni na Kongres (důvěra v něj v hluboko pod 10%) a nyní mají republikánského prezidenta i republikánský Kongres. Trump tedy může uplatňovat své vize a dát "tomu byrokratickému districtu žilou".
freak thinkerOdpovědět
10.11.2016 18:03:52
překladatelsko-politologický tip: "Aljaška má jen 1 zastupitele..." - překládal bych zde zastupitele volněji jako poslance, aby to bylo divákům jasné o co jde...
oy (anonym)Odpovědět
10.11.2016 13:01:58
V překladu jste nerozlišili pojmy "volič" a "volitel", což je v tomhle vysvětlovacím videu poměrně důležitej rozdíl :)
BugHer0 (Překladatel)Odpovědět
10.11.2016 17:07:56
Opraveno. ;-)
ehm (anonym)Odpovědět
10.11.2016 12:30:33
USA je republika.. thats why.
SleevaOdpovědět
10.11.2016 12:24:47
Nerozumím, jakou ochrannou moc před nekompetentní volbou "nevzdělaného lidu" tam mají ti volení zástupci. Vždyť oni jen musí zvolit kandidáta A nebo B podle předem zvoleného vzorce! Nebo jsem nepochopila správně?
Tedy, pokud ve státě XY zvolí 1.000.000 lidí kandidáta A a 1.000.001 lidí kandidáta B, musí všech např. 20 zastupitelů volit kandidáta B?
A co to říkal s tím prosincem? Jakože se ještě bude Trump nějak potvrzovat nebo co?
Peldik (anonym)Odpovědět
10.11.2016 14:03:57
Ne pokud zvoli 1 000 001 kandidata B musi vsichni volit kandidata B krome nekolika státá kde maji povoleno zákonem volit koho chtejí. čiže pokud ma hilary dost grošů muže se jeste stát že bude prezidentka :)
freak thinkerOdpovědět
10.11.2016 18:12:48
+Peldiktěch několik států si nemůže volit koho chtějí, ale rozdělují se tam volitelé poměrně - třeba v Maine letos mám dojem bere Clintonová 3 volitele (vyhrála tam) a Trump jednoho.
KyleeOdpovědět
10.11.2016 20:56:59
+freak thinkerJe to ještě složitější, volit "koho chtějí" můžou v zásadě všude, jen v části států to mají ošéfované zákonem, že je pak budou popotahovat - viz https://en.wikipedia.org/wiki/Faithless_elector
Druhá věc je, že to reálně nedělají a fakt volí toho, koho volit mají. Ale jo, v zásadě ještě ten prezident není úplně jistý.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
11.11.2016 19:20:07
Je to z důvodu, kdyby se stalo něco velmi nečekaného nebo nepatřičného. Což ovšem neospravedlňuje důvod, proč v každém státě připadá na jednoho volitele odlišný počet voličů.
Čistě hypoteticky:
a) Trumpovi rupne v kouli vezme motorovou pilu a rozpáře s ní půlku rodiny a řekne, že jako prezident je už chráněn Ústavou a ať teda provedou Impeachment
b) vyhrála by Hillary, ale shodou okolností by se několik dnů po volbách prokázalo, že založila Daeš
c) ani jeden z kandidátů nezíská potřebných 270 volitelů a jeden z třetích kandidátů, Gary Johnson nebo Evan McMullin by získali jeden stát; nové volby by mohly skončit opět patem a stály by hromadu peněz (nemluvě o tom, že voliči už jsou z nekonečných reklam po půl roce otrávení).
V bodě a) i b) by volitelé nejspíše hlasovali pro vítěznou stranu, ale místo Trumpa a Clinton by zvolili za prezidenta původního kandidáta na viceprezidenta (Pence, Kaine - ti by si znovu zvolili jiného VP dle svého svědomí a ignoroval názory voličů i volitelů, podobně to bylo v House of Cards) nebo ty, co odstoupili (Kasich, Sanders - VP by nejspíše zůstal stejný). V bodě c) si nejsem jistý ústavními zvyklostmi, ale pravděpodobně by každý volitel vybíral mezi prvními třemi (ovšem v minulosti byla výjimka John Quincy Adams).
Vyzná se někdo ve volební systému v USA lépe než já?
MorceOdpovědět
10.11.2016 11:06:49
“Evil is evil, lesser, greater, middling…makes no difference. The degree is arbitrary. The definition’s blurred. If I’m to choose between one evil and another, I’d rather not choose at all.”
-Geralt of Rivia
Dranae (anonym)Odpovědět
10.11.2016 13:41:27
Vôl tu cituje zo Zaklínača.. xD
MorceOdpovědět
10.11.2016 15:16:46
+DranaeNáhodou to sedne. Oba dva kandidáti byli zlo. A rozhodnout se mezi dvěma zly?
Gundalf (anonym)Odpovědět
10.11.2016 16:49:07
+MorceA Eragona v Polštině tu nikdo citovat nebude...? Zlopáne?
MorceOdpovědět
10.11.2016 17:37:58
+GundalfJe mi obrovskou ctí když si o mě myslíš že jsem Zlopán.
freak thinkerOdpovědět
10.11.2016 18:21:10
nevolit je jistě také demokratická volba... zároveň bych ale rád podotknul, že zhruba 6 milionů Američanů se rozhodlo nevybírat mezi dvěma zly a zvolit jinou volbu, které byly k dispozici, ne že nebyly...
-=(GT)=-Odpovědět
10.11.2016 10:55:04
Já to pořád nechápu :D Proč teda chodí volit všichni, když rozhodne těch 535 či kolik lidí? Nebo jako v den voleb jde volit jen těch pár stovek lidí? :O Nebo všichni jdou volit v primárkách a pak těch 500 jsou zástupci a jen hlasují jako oni nebo co?:D Naprosto zmatenej a jestli fakt volí něco málo přes 530 lidí, tak wtf, takhle to určitě nemůže být :D Má někdo vysvětlení, jak to teda vlastně celkově funguje?:D
Dial (anonym)Odpovědět
10.11.2016 11:10:03
Všichni volí ve svém státu, jehož volební zástupci pak jdou všichni zvolit kandidáta, který měl převahu. Tj. když Ohio bude mít 51% lidí pro jednoho kandidáta, výsledek je stejný, jako kdyby mělo 100%. A kdyby se všichni nastěhovali do Aljašky, budou mít všichni dohromady jeden hlas.
Rebellcz (anonym)Odpovědět
10.11.2016 11:44:37
+DialVe skutečnosti stačí nadpoloviční většina (50% + 1 hlas).
KyleeOdpovědět
10.11.2016 20:54:13
+RebellczVe skutečnosti stačí mít víc jak druhý v pořadí (v těchto volbách ve víc jak deseti státech ani jeden kandidát na 50% nedosáhl).
Moggs (Překladatel)Odpovědět
10.11.2016 21:41:51
+KyleePřesně tak.
-=(GT)=-Odpovědět
10.11.2016 22:41:08
+DialTakže jestli to dobře chápu, tak v jeden den jdou všichni volit, např. Florida zvolí 51 % pro Trumpa a protože má x obyvatel, tak jí připadne y zástupců a ti jdou pak volit v ten den vítěze?:D Zajímavý systém :D
Ra's al GhulOdpovědět
11.11.2016 01:00:05
+DialKdyž se všichni nastěhují Na Aljašku, nebudou mít jen jeden hlas. Zastupitelé půjdou taky a budou mít o jednoho víc :-)
Cool Hand Luke (anonym)Odpovědět
10.11.2016 10:26:53
Prej "Držte mi palce, nechci být deportován", tak to gl Jamesi :D