Vědecké studie

Věda. Je to něco,
co milujeme a respektujeme natolik, že vědce ve filmech vyobrazují
lidé jako Arnold Schwarzeneger, Nicolas Cage a Al Pacino. Tak moc si vážíme
komplexnosti jejich práce. Vědci neustále vytvářejí nové studie. Pokud jste se někdy dívali
na televizi, tak to víte. Nová studie ukazuje,
že cukr může urychlovat růst rakoviny.

Studie ukazuje, že noční svačiny mohou poškodit
vaši část mozku, která uchovává vzpomínky. Studie ukazuje, že pizza je
nejnávykovějším jídlem v USA. Nová studie naznačuje,
že objímání psa je pro něj škodlivé. Nová studie ukazuje,
že vypití skleničky červeného vína je stejně prospěšné
jako hodina v tělocvičně. Co? To poslední..
Ne, ne! To poslední nezní jako věda.

Zní to jako nápis na tričku vaší drzé tety. A když se studie nedostanou do televize,
máte je na Facebooku. Třeba "Příjemnější pohled mají
liberálové než konzervativci", "Vaše kočka může přemýšlet
nad tím, jak vás zabít" a "Vědecká studie naznačuje,
že si medvědi užívají orální sex". To mě nezajímá. Dejte mi vědět, až si začnou užívat 69. #medvědípotěšení #feminismus.

Na time.com se jednou objevil článek s názvem "Vědci tvrdí, že čichání k prdům
může předcházet rakovině." Chtělo by se mi říct, že to byla jedna
z nejhorších věcí, co Time publikoval, ale pak si vzpomenu na článek
"Ty asijskoamerické zázračné děti". Jde o to, že dnes existuje tolik studií,
že si mohou vzájemně odporovat. Jen za posledních pár měsíců
se objevily studie o kávě podle kterých může zvrátit poškození jater, může bránit vzniku rakoviny konečníku,
snížit riziko rakoviny dělohy a zvýšit riziko potratu.

Káva je jako Bůh ve Starém zákoně. Může tě zachránit i zabít, podle toho,
jak moc věříte v jeho kouzelné schopnosti. V určitém bodě vás toto šílené množství
informací může dovést k myšlence: "Je věda vlastně pitomost?" Odpovědí je zcela jasně: "Ne." Ale spousta pitomostí se
v dnešní době tváří jako věda. Dnes si tedy promluvíme
o pár důvodech, proč tomu tak je.

Zaprvé, ne všechny vědecké
studie jsou si rovny. Některé se objevují
v nepříliš prestižních časopisech. Některé jsou lehce zavádějící, protože vědci cítí tlak,
aby přinášeli kladné zajímavé objevy. Můj vědecký úspěch závisí
na zveřejňování mých objevů. Musím publikovat co nejčastěji
a v co nejprestižnějších časopisech. Ano, vědci musí publikovat,
aby se jim dostalo finančních prostředků. Aby se jejich výzkum publikoval,
musí výsledky být nové a šokující.

Jak vědci ví, nikdo nezveřejní výzkum:
"Bobule Acai nejsou ničím zvláštní." Abyste dostali tyto výsledky, tak vědomě
či nevědomě můžete svůj výzkum upravit. Výzkum může trvat příliš krátce,
můžeme mít příliš malý vzorek lidí, nebo uděláte něco,
čemu se říká p-hacking. Je to p-hacking s pomlčkou, ne phaking, což je, jak všichni víme, eufemismus
pro "šu*ání s Phillym Fanatikem". P-hacking je velmi komplikovaný. Funguje to tak, že získáte spoustu proměnných,
hrajete si s daty tak dlouho, až získáte něco, co je statisticky významné,
ale zřejmě nesmyslné.

Stránka FiveThirtyEight vyzpovídala 54 lidí
a získala tisíce proměnných. Díky p-hackingu dokázala získat
statisticky významnou korelaci mezi konzumací zelí a propadlým pupíkem, mezi pitím ledového čaje a myšlenkou,
že Crash neměl vyhrát cenu za nejlepší film, a konzumací syrových rajčat a judaismem. Rajčata mají s judaismem společné jen to, že se na Středozápadě necítí doma.

Ale ani nemusíte provádět tyto manipulace,
aby jste získali nepravdivé výsledky. I ty nejlepší studie mohou
dospět k chybným výsledkům. Nejlepší obranou proti tomu
je kontrolní studie. Jiní vědci provedou stejný výzkum a zjistí,
zda získali podobné výsledky. Bohužel se to děje méně, než by mělo. Kontrolní studie jsou tak špatně
financovány a tak málo oceňovány. Nikdo je nepublikuje, nikdo je nechce dělat. Nikdy za ně není žádná pořádná odměna.

Takže existuje spousta výzkumných studií,
které jsou brány jako fakt, ačkoliv nikdy nebyly skutečně potvrzeny. Přesně, ve vědě druhý
objevitel nic nezíská. Neexistuje Nobelova cena
za potvrzení něčeho. A věta "Neexistuje Nobelova cena
za potvrzení něčeho" je motivačním plakátem
v šatně Briana Williamse v NBC. A ze všech těchto důvodů sami vědci vědí že jednotlivým studiím
se nemá přikládat příliš velký význam, dokud nejsou brány
v širším kontextu všech výzkumů v oboru.

Ale často je malá studie s obecným závěrem nafouknuta do obřích rozměru,
když je prezentována veřejnosti. Někdy se to stává, když vědci vytvoří
tiskovou zprávu shrnující výsledek výzkumu. Letos medicínská společnost hostila konferenci, kde se srovnával vliv čokolády s nízkým
a vysokým obsahem polyfenolu během těhotenství. Pokud vám to zní jasné
a vědecké, tak to by mělo. Dokonce neměli kontrolní skupinu
z žen, které čokoládu nejedly.

Studie nenašla zvýšené nebezpečí
preeklampsie a vysokého tlaku u žen, které jedly příliš mnoho čokolády. Přece není možné, že by se takto
nudná studie dostala do televize. Počkejte, ta medicínská
společnost vydala tiskové prohlášení, s hezčím, ale zavádějícím titulkem "Výhody konzumace čokolády během těhotenství". Protože většina producentů čte
jen tiskové zprávy, stalo se tohle. Ukázalo se, že když během těhotenství
sníte asi 30 gramů čokolády denně, to jsou asi 2/3 malé tabulky čokolády, zlepší se tak krevní zásobení placenty
a plod se bude lépe vyvíjet.

Především to pomáhá u žen s rizikem
preeklampsie a vysokého krevního tlaku. Až na to, že tohle studie neříká. Je to jako hrát tichou poštu.
Zpráva je při každém předání pozměněna. Můžu si jen představovat,
jak se to někdo snaží další den převyprávět. Ve zprávách říkali, že dítě je z čokolády a že smím sníst jeho 2/3.

Navíc to není tak, že média
s nafukováním věcí potřebují pomoct. Pamatujete si ten článek
v Time o prdech a rakovině? Ukázalo se, že nic
takového studie nezmínila. Pouze ukázala na to, že jisté sirné sloučeniny
jsou užitečným nástrojem k detekci a studování mitochondriální dysfunkce. Tento článek byl později silně poupraven, ale vědci nám řekli, že stále
dostávají emaily a zvedají telefony od divných televizních a radiových
show, které chtějí mluvit o prdech.

To je jasnou ztrátou jejich času. Dělají vážnou práci. Neměli bychom plýtvat jejich časem
rozhovory s ranními DJ Gas-Man a Beef. Není pochyb o tom,
že za to můžeme i my, diváci. Máme rádi vtipnou vědu,
kterou můžeme probírat. Producenti zpráv to ví. Proto neustále slýcháte
zprávy jako jsou tyto. Muži, poslouchejte.

Nová studie tvrdí,
že ženy jsou otevřenější romantice, když jsou syté, než když jsou hladové. Dobře... Zaprvé, nekecejte! Každý je otevřenější ke všemu,
když není hladový. Ale měli byste vědět,
že té studie se účastnilo jen 20 žen. Nemůžete si myslet, že 20 žen
může mluvit za všechny ženy. Tohle je věda, ne Senát USA.

A pak se loni objevila tato zajímavá zpráva. Univerzita v Anglii tvrdí, že pití šampaňského každý týden může
oddálit demenci a Alzheimerovu chorobu. Tvrdí, že 1 až 3 skleničky týdně,
ne denně, mohou být zdraví prospěšné. Úžasné zprávy. Ne, to nejsou. S touto studií je jedna potíž. Odhlédněme od faktu, že pokud
šampaňským slavíte třikrát týdně, vaše standardy pro oslavy
musí být mnohem výš.

Šampaňské je přijatelné
na Nový rok, Valentýn, narozeniny a pokud zemře Henry Kissinger. Tohle je vše. Větším problémem je,
že ta studie probíhala na krysách. Jak je možné, že jste to lidem neřekli? A proč jste neukázali fotky
z toho experimentu? Mysleli jste si, že si k tomu dají sýr,
ale byl to spíš kokain.

To je šik.
Ty krysy jsou šik. Zábavnými je nedělají
ty drogy, ale jejich sebevědomí. Pravdou je, že studie na krysách
a myších jsou užitečné, jejich aplikovatelnost
na lidi může být omezená. Naprostá většina léčebných metod,
které zaberou u myší, nezaberou u lidí. To znamená dvě věci. Zaprvé bychom neměli bezmyšlenkovitě
zveřejňovat výsledky pokusů na hlodavcích. Zadruhé, během myších pohřbů,
když říkají, že nezemřela nadarmo, tak ve většině případů lžou.

Vím, že to není příjemné,
ale tak to prostě je. Abychom byli fér, nejde vždy o zprávy. Někdy i sami vědci výzkum
příliš zjednodušují. Dokonce i TED Talks,
kde vystupují skvělí řečníci, v minulosti dal prostor vědě
ve stylu ranních show. Třeba vystoupení Paula Zackse z roku 2011
o mozkovém hormonu oxytocinu. Dal mu chytlavé jméno.

Tady v té injekci je molekula morálky. Je velice snadné způsobit,
aby mozek vypustil oxytocin. Já vím, jak to udělat. Můj způsob patří
k těm nejjednodušším. Ukážu vám to.
Obejměte mě. A je to. Tady je váš předpis od doktora Lásky. Osm objetí denně.

Zjistili jsme, že lidé, kteří vypustí
víc oxytocinu, jsou šťastnější. Jsou šťastnější,
protože mají lepší vztahy s okolím. Doktor Láska říká: "Osm objetí denně." Zaprvé, neříkej si doktor Láska. Tuto přezdívku dal bulvár zubaři,
který ejakuloval na uspaného pacienta. Zadruhé, není možné, že bych byl
šťastnější po 8 objetích denně. Jsem Angličan, takže to je počet
objetí jako za 4 životy. Asi vás nepřekvapí, že skutečný
výzkum ohledně oxytocinu ukazuje, že je to komplikovanější,
než pojem "molekula morálky" naznačuje.

Ačkoliv byl nalezen při pozitivních
emocích jako souznění a důvěra, vědci zjistili, že může posilovat negativní
emoce jako závist a předsudky. Také tvrdili, že výzkum v této oblasti má
před sebou ještě dlouhou cestu. To zřejmě vysvětluje, proč nejnovější
výzkum o oxytocinu varuje, že zprávy o jeho vlivu na sociální chování by měly být brány se zdravým skepticismem. To je dlouhý technický popis něčeho,
co jste už asi tušili.

Když vám podivný muž,
který si říká doktor Láska, nabídne osm objetí denně, řekněte: "Ne!" A ve studii z loňského roku,
která tu bude zmíněna, narazíte na všechny tyto problémy
a na jeden další. Nová studie tvrdí, že jízda při dehydrataci
je stejně nebezpečná jako jízda v opilosti. Vědci tvrdí, že když řidič
vypije pouze 30 ml za hodinu, dělá stejné řidičské chyby
jako řidič pod vlivem. Když jsme to slyšela, řekla jsem si,
že to nemůže být pravda.

Očividně to nemohla
být pravda, protože není. Jak Britské ministerstvo zdravotnictví
dokázalo, ten výzkum byl pochybný. Byl založen pouze na 12 mužích,
data získali pouze od 11 z nich a prováděn byl
Evropským hydratačním institutem, který získal 7 milionů dolarů od Coca Coly. Od firmy, která nabízí rehydrataci ve formě šumivé hnědé cukrové vody, perlivé moči, normální moči, dietní moči, a ovocné balzamovací směsi.

Jen to, že je studie financována průmyslem, má malý vzorek nebo je dělána na myších, neznamená, že je automaticky špatná. Ale je to něco, na co by
vás média měla upozornit. Možná vás napadá: "Co je za problém? Dokud se
nesnažím vyprdět rakovinu nebo vykouřit medvědovi,
tak to nikomu neubližuje."

Tím bych si nebyl tak jistý. Tady se podívejte na graf, který mapuje
výsledky studií o kávě, vejcích a víně. Všechno podle různých studií zvyšovalo
či snižovalo riziko rakoviny. "Všechno způsobuje rakovinu" není odpověď,
kterou byste od výzkumu chtěli slyšet. Tohle byste čekali od WebMD,
kde je to jejich motto. Kdybych vám vyprávěl
o každé studii zvlášť, mohlo by vás napadnout,
že nikdo neví, co rakovinu způsobuje. A to je problém.

Díky těmto výzkumům
tabákové společnosti roky tvrdí, že věda to stále nedokáže prokázat. Pokud chcete vědět, jaký vliv má zkreslené
informování na naši důvěru ve vědu, podívejme se na příklad lidí,
kteří za to mohou především. Today Show žije z vědeckých studií a nedávno vytvořila takovýto segment. Je to jedna ze studií, kterou máme rádi. Pár jich bylo spojeno se ženami.

A pár z nich se týkalo tučného mléka. Podle posledního výzkumu,
pokud jíte plnotučné mléčné výrobky, tak spíš zhubnete. Podle mě byste si měli vybrat studii,
která vám zní nejlépe, a řídit se jí. Ne! Ne, ne, ne, ne ne! Ve vědě si nemůžete vybrat části,
které ospravedlní to, co chcete udělat. To je náboženství.


Zrovna popisujete náboženství! Popisujete náboženství. To je nebezpečné. Je to skutečně nebezpečné. Vědu jsme si začali
představovat jako jídelní lístek. Pokud se vám jedna studie nelíbí,
nebojte, brzo se objeví jiná. Proto si lidé myslí, že lidmi
vyvolaná změna klimatu neexistuje nebo že očkování způsobuje autismus. K obojímu vědecká obec
zastává celkem jednostranný názor.

Věda je ze své podstaty nedokonalá. Ale je velmi důležitá. Zaslouží si něco lepšího, než být
překroucena a přetavena v ranní show. Pokud chtějí dál říkat:
"Podle studie..." musí začít zmiňovat zdroje
a kontext a ne je zamlčovat. Pokud si říkáte: "Když to udělají,
kde budu brát svou denní dávku kraviny?" Nebojte se, my to zařídíme. Milujete komplexnost vědy, ale přáli byste si, aby byla
komplexní méně a méně vědecká?

Představujeme TODD Talks. Místo, kde se formát TED Talks
setkává s ranními show. Hmm, čokoláda. Zabije vás. Co kdybych vám řekl, že léčbou na rasismus je káva. V mém výzkumu jsem zjistila,
že červené víno dělá děti o 20 % přátelštější.

S těmito dětmi můžeme pracovat. V TODD Talks zvyšujeme laťku zábavy snižováním toho, co je věda. Vědci z Nadace Skittles
pro ochutnávání duhy udělali obří pokrok. 37 dobrovolníků z Oklahomy
6 týdnů jedlo jen Skittles a hádejte kolik z nich bylo zabito paviány. Jeden. 34 lidí přežilo.

Dva byli zabiti ve vražedné
sebevraždě nesouvisející s paviány. Proč to děláme?
Protože milujete vědu. Nechcete slyšet podrobný popis procesu. Provedl jsem randomizovanou
dvojitě zaslepenou studii na téma vlivu kávy na rakovinu hltanu. Přestože existoval statisticky
významný pokles incidence rakoviny mezi myšmi s kávou
a kontrolní skupinou, jakékoliv jasné závěry musí počkat až po pokusech na lidech,
recenzích a opakovaném testování.

Myslím, že chce říct,
že káva léčí rakovinu. Ano, dokázali jsme to. Dokázali jsme to.
Vyléčili jsme rakovinu! Naše řečníky na TED Talks nenajdete,
protože se nebojí ptát na složité otázky. Jsou vejce zdravá? Nebo vám škodí? Co kdybych vám řekl, že oboje?

Co kdybych vám řekl, že ani jedno? Co kdybych vám řekl,
že oboje a ani jedno? Ano! TODD Talks přináší vědecké objevy,
které nejsou pouze neprokazatelné, ale taky prokazatelně úžasné. Šťouchněme si zadky. Spojením našich zadků
si můžeme zvýšit hladinu serotoninu. Jak se cítíte?

- Divně?
- Divně. To pracuje serotonin. Udělám krok vpřed a pak to ještě posílím. Jaké to bylo? Nemá slov. Pokud máte rádi představy o tom,
že je to věda, budete TODD Talks milovat. To, co tu lidem říkáte, není věda. Věda je pomalým a precizním procesem, který se nepropůjčuje nejasným výsledkům.

Klídek, kámo. Zdá se, že potřebuješ
zvýšit hladinu serotoninu. No tak, do toho! TODD Talks jsou nazývány "zasvěcenými", "inspirujícími" a "jasným porušením
ochranné známky." Víte co?
Já ani nejsem vědec. Ale moje studie ukazuje,
že se zdáte o 70 % přesvědčivější, pokud na sobě máte laboratorní plášť. Já ho nosím!

Děkuju vám! Nejsem vědec! Díky. Mockrát děkuju! Já nejsem vědec. TODD Talks. Věda nemusí být úplnou vědou. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz