Ekonomické pobídky

Práce – jediný důvod,
proč někdo vstává před 11 dopoledne. Politika pracovní pozice zajímají víc
než cokoliv jiného. Poznáte to podle toho, jak často je zmiňují. Já se soustředím na práci, práci, práci. Práce, práce, práce. Práce, práce, práce. Práce, práce, práce.

Je to o práci, práci, práci.
O dobře placené práci. Je o to práci. Práce, práce, práce a více práce.
O americké práci. Politici si zřejmě myslí,
že pracovní místa jsou jako Beetlejuice. Jakmile to slovo
řeknete několikrát za sebou, najednou se odnikud zjeví. Dnes si chci promluvit o jednom způsobu,
kterým politici chtějí pracovní místa vytvářet – pobídky k ekonomickému rozvoji.

Vím, že to nezní moc zajímavě. Moment, co to děláte?! Dáváte mě jako miniaturu do záběru? To je filmová verze Vincentova světa? Tak víte co? Zapněte si audio, poslechněte
si první větu a rádi se ke mně vrátíte. Asi si ho vyhoním ještě před tím,
než se tam dostaneme.

Tak co říkáte? Najednou se pořad o ekonomickém rozvoji
nezdá jako ta nejhorší možnost, co? Takže jak jsem říkal... pobídky k ekonomickému rozvoji vznikají, když státní a místní úřady
nabízí firmám výhody, aby je pobídly k rozšíření svého podnikání. V New Yorku funguje
program StartUp New York. Přináší opravdu neuvěřitelné daňové úlevy.

StartUp New Yorky vytváří pro nové firmy
zónu nulových daní po dobu 10 let. Nulová daň z nemovitostí,
nulová daň právnických osob, nulové obchodní daně
a nulové daně z příjmů. Páni! Nulové daně z nemovitosti, právnických osob,
obchodní daně i daně z příjmů. Tento zvuk byl nejspíše Donald Trump,
který právě dostal erekci. Počkejte, nebojte, počkejte si na to... A už je pryč.

Uvidíme se za rok, kamaráde. Tohle nefunguje jen v New Yorku. Všech 50 států nabízí k nalákání společností
pobídky jako například daňové úlevy. Obhajují to tím,
že to přitáhne zaměstnavatele, ti vytvoří pracovní místa,
to zvýší výdaje a to vytvoří další místa a tak dále. Mnoho míst se do toho pustilo po hlavě. Snaží se přeplatit ostatní.

Indiana dokonce začala
útočit na ostatní státy. Na tomto billboardu se píše:
"Illi-unaven z vysokých daní?" "Pojeďte do Indiany –
státu, kde se pracuje." Je to agresivní, ačkoliv je to mírnější
než jejich původní billboard: "Arkan-viděl jste své daně?
Ida-já doufám, že naše se vám líbí. Protože vám nepřijdou Colora-zajímavé,
ufikneme vám Connecti-kule." A pokud je společnost dostatečně velká, může dokonce zažehnout pobídkovou válku.

To se nyní děje v Amazonu. Někde v USA plánují
postavit svou druhou centrálu. Nechávají státy, aby jim něco nabídly. Dokonce vydali osmistránkový manuál, podle kterého mají zájemci
myslet ve velkém a být kreativní. Mnoho měst začalo dělat šílené píčoviny. Přes noc se Velké jablko
změnilo na pomeranč. New Yorský starosta
město rozsvítil oranžovou Amazonu.

Město Birmingham vytvořilo
obří balíčky z Amazonu, aby přitáhlo pozornost společnosti. Stonecrest v Georgii nabízí,
že vytvoří nové město jménem Amazon. Vytvoří nové město a pojmenují ho Amazon. Trochu se divím, že jim Omaha v Nebrasce nenabídla, že Jeff Bazos
smí zabít jakékoliv tři lidi. Víte, že by to udělal. Podívejte, opravdu to chce!

To je jediné, co nemůže mít,
ale hrozně to chce. Mnoho starostů se snažilo
Amazonu zalichotit videi, která končila
tím samým špatným vtipem. Alexo, kde by měl Amazon
postavit svou druhou centrálu? Ve Frisco v Texasu. Alexo, kde sídlí nejzajímavější
společnost na světě? Samozřejmě ve Washingtonu D.C. Alexo, kam by měl Amazon umístit
svou druhou světovou centrálu?

Danbury v Connecticutu. Já to říkal. Mým jediným problémem
s těmito výstupy je, a to myslím upřímně, že jsou až příliš směšné. Avšak tyto kousky jsou jen divadélkem. Amazonu mnohem víc záleží, jak to ve svém manuálu zmínil 21krát, na pobídkách.

Jen pár měst zveřejnilo, co nabízí. New Jersey nabídlo
7 miliard v daňových úlevách. To je neuvěřitelná suma, které musí ostatní konkurovat. Zamyslete se, to znamená,
že miliony dolarů na daních nebudou vybrány a použity na silnice,
školy nebo nemocnice. A Amazon má už nyní tolik peněz,
že neví co s nimi.

Jak jinak si vysvětlíte
existenci Goliatha, seriálu, a to je pravda, který nikdo nikdy neviděl. Nikdo! Žádný člověk, žádné zvíře, nikdo! Prostě nikdo! Existuje vůbec? Když natočíte seriál,
který nikdo nesleduje, existuje vůbec?

Co myslíte? O to jde. Nabízíme společnostem
skrz pobídky spoustu peněz. Podle jednoho odhadu
to stálo státy a města 45 miliard dolarů. Tyto peníze mohou zůstat
i pochybným projektům. Před pár lety Kentucky podpořilo tohle. Replika Noemovy archy v životní velikosti láká tisíce návštěvníků
do Williams Town v Kentucky.

Toto je archa. Příběh z knihy Genesis
vyšel na 100 milionů dolarů. Ve čtyřech patrech najdete Noema,
jeho rodinu a velká i malá zvířata. Projekt získal 18 milionu dolarů
na daňových úlevách. 18 milionů dolarů
za obří muzejní archu. Netvrdím, že je to špatný nápad. Docela bych se tam podíval. Hlavně když jejich stránky
mají sekci věnovanou otázce "Co se vším tím hnojem?"

Odpovědí jsou, samozřejmě, roštové podlahy
nebo víceúrovňové klece. To není ideálním řešením. Nechtěl bych být zvířetem
v nejspodnějším patře té lodi. Archa samozřejmě vytvořila pracovní místa, ale některé pozice byly zvláštní. Kritici si stěžují na diskriminaci.

Zaměstnají jen křesťany,
práci nedají gayům a lesbám, a svobodní lidé musí
podepsat slib cudnosti. Ale no tak! Pokud pominu homofobii, je zvláštní požadovat slib
cudnosti v muzeu, které je v podstatě obří replikou
plovoucí šukací zoo. Nebrali dva od každého druhu, aby si mohli pokecat.

Přišli tam šukáááát. Šukáááát. Financování obří archy obhajovali tím, že z ní bude těžit celá oblast. Jak vám ale místní úředník řekne, ekonomický dopad byl minimální. Úspěch archy neměl takový vliv,
ve který mnozí doufali. Centrum Williams Townu,
kde se čekala hustší doprava i více chodců, má skoro stejný počet obchodů
a prázdných obchodů k pronájmu.

Co se změnilo v centru Williams Townu? Nic. Nechci znít negativně, ale venku není ani noha. To dává smysl. Po třech hodinách strávených
v dřevěné lodi, kde vás bude provázet
sexuálně frustrovaný průvodce, a kde si budete představovat zebru
až po krk v hovnech, protože paluby byly
přiřazovány abecedně, nejspíše do blízkého města ani nepojedete.

Dobře nastavené a monitorované
programy s jasnými cíli mohou dávat smysl. Ale často jsou požadavky velmi vágní. Někdy vůbec nepožadují,
abyste vytvořili pracovní místa. Některé jich požadují směšně málo.

Pamatujete StartUp New York? Nulové daně po 10 let? Kurva, moc se omlouvám. Omlouvám se, nemyslete na to, to přejde. Tento program po firmách požaduje, aby vytvořili jedno pracovní místo ročně. Stát nyní uvažuje, že to opět sníží
na jedno pracovní místo za prvních pět let. Někdy se tyto pobídky nabízejí,
i když to není vůbec nutné.

Podívejte se na Fargo v Severní Dakotě. Víte co, už je to v pohodě,
věděl jsem, že to zabere. Fargo umožnilo firmě FedEx daňové úlevy
výměnou za přestěhování centra do jejich města. Ale proč? Museli to udělat? Poslechněte si, jak jeden člen městské rady
stejnou otázku položil zástupci FedExu. Pane Willsone, kdybyste nedostali pobídku,
přestěhovali byste se do Farga? Ano, přestěhovali.

Přesto o deset minut později
odhlasovali daňové úlevy. Proč? Kdyby se někdo chtěl
dobrovolně přestěhovat do Farga, nepotřebuje daňové úlevy, potřebuje tvrdý výslech, který začne otázkou: "Koho jsi zabil?" Necháme tě tu žít,
ale potřebujeme to vědět. Dále existují programy,
které se zaměřují na velice úzké odvětví.

To zní dobře, ale nemusí to vést
k trvalému nárůstu pracovních pozic. Příkladem jsou televizní a filmové pobídky. Během posledních desítek let
se téměř každý stát rozhodl, že se stane dalším Hollywoodem. Nyní má 31 států program
pobídek pro filmový průmysl. Problémem je,
že pokud jste jedním z nich, musíte tvrdě soupeřit
s 30 ostatními státy. A protože natáčení filmů
není vázáno na stálé místo, když se pokusíte pobídky snížit,
prostě odjedou za lepším.

Poslechněte si filmového producenta,
který využil mnoho státních pobídek. Nenatočil bych film někde,
kde bych nedostal pobídku, která by se mi líbila. Pokud se objeví nějaká pobídka, jsem spokojený. Podívejte... Nedělá nic špatného.

Ano, vypadá jako nejhorší
expřítel všech žen, ale nedělá nic špatného. Nemá v popisu práce zajímat se,
zda je pobídka pro stát výhodná. Jeho prací je vyslovovat
sushi jako šuši. Stoprocentně to tak vyslovuje. Ale někdo by se měl o dopady
těchto programů zajímat. Když se o to občas začaly státy zajímat,
nedostalo se jim dobrých zpráv. Lousiana zjistila, že za každý dolar
investovaný do filmových pobídek, vydělali jen 22 centů na daních.

Zní to hrozně, ale pořád
dopadli lépe než Maryland, který vydělal 10 centů za každý dolar. Ale stále je to lepší
než program Connecticutu, kde se jim vrátilo jen
7 centů z každého dolaru. Jako byste strčili
dolar do automatu a z něj vám vypadl jeden jediný bonbon. To, co dostanete, nestojí za tu investici.

Zastánci ekonomických pobídek budou tvrdit, že je to jen zlomek ekonomických výhod,
které přinášejí. Problémem je,
že pro to neexistuje moc důkazů. Vím, že určování celkového
ekonomického dopadu je složité. Ale investujeme miliardy
dolarů do pouhé víry. Může být těžké zjistit i základní informace. Jedna studie zjistila,
že tři čtvrtiny rozvojových programů nezveřejňují počet nových pracovních pozic
nebo vyškolených pracovníků.

Prostě házíme peníze do díry a doufáme v prosperitu. To je obchodní model
posrané studny přání! Abyste viděli tu nejabsurdnější záležitost, podívejte se na Kansas a Missouri. Už roky nabízí daňové pobídky pro firmy. V jedné oblasti je to opravdu zajímavé. Za mnou je Kansas City v Missouri, na druhé straně je Kansas City v Kansasu.

Dva státy – jedno město, ale oba státy
mají systém pobídek pro firmy. Daňová úlevy za každé pracovní místo. Co tedy firmy dělají? Firmy v Missouri
se přesunou s pracovníky na stranu Kansasu získají daňovou úlevu,
přesunou se zpět a získají další úlevu. To je pravda. Kansas City v Missouri přišel o tyto
společnosti, které se přesunuly do Kansasu, zatímco ten přišel o tyto společnosti,
které se přesunuly do Missouri.

Takhle se nevytváří nová pracovní místa stejně jako se přesunutím gauče z ložnice
do obýváku nevyrábí nábytek. Tato válka je skutečně drahá. Místní nadace studovala
dva tyto státní programy a odhadla, že se od roku 2009
kolem 6 600 pracovních míst přesunulo z Missouri do Kansasu. Ale kolem 5 500 pracovních míst
se přesunulo z Kansasu do Missouri.

Takže to znamená, že Kansas
na tom získal 1 100 pracovních pozic, což oba dva státy stálo
331 milionu dolarů na daních. Zamyslete se nad tím. Mohli byste vytvořit program,
kde prvních 1 100 lidí, kteří se přestěhují
z Kansasu do Missouri, dostane Ferrari, kterým budou moct jezdit kolem
kupy bankovek v hodnotě 30 milionů, které stát zapálí, a stále budete rozpočtově zodpovědní, protože byste ušetřili 20 milionů dolarů.

Není pochyb o tom, že na ekonomické
pobídky musíme jít chytřeji. Já z toho ani neviním společnosti. Když jim vláda nabídne
šílenou pobídku, tak si ji vezmou. Vláda i společnosti
však musí být zodpovědnější. Pokud firma nesplní to, co slíbila,
musíme z ní peníze dostat zpět. Ale aby to vyšlo, musíme mít větší dohled nad programy a nad jejich výsledky. Vím o něčem, co je skutečným výsledkem.

Film Vincentův svět. Získal daňovou úlevu 5,8 milionu
dolarů od státu Kalifornie. Kde jinde by měli Vincentův svět točit? V Idahu? Kalifornie, jsi nepřímo
zodpovědná za vznik filmu, který – znovu vám připomínám –
začínal touto replikou. Asi si ho vyhoním ještě před tím,
než se tam dostaneme. Něco musím přiznat.

Gratuluji, Archo v Kentucky. Nějakým záhadným způsobem ses stala
až druhou nejhorší jebací lodí v tomto příběhu. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz