Měly by být hranice Blízkého východu překresleny?

Před sto lety zuřila První světová válka. Jak konflikt dosáhl vrcholu, Britové a
Francouzi se potají setkali s cílem rozdělit si po skončení války Blízký východ. Pamatujeme si to jako Sykesovu-Picotovu dohodu
a zanedlouho oslavíme její sté výročí. Když se dnes podíváme na Blízký východ
a vidíme tolik problémů, mnozí říkají, že kdyby nebylo této dohody,
kdyby nebylo britského kreslení hranic a ohraničení,
Blízký východ by mohl vypadat úplně jinak. Naskýtá se tedy otázka: Co kdyby
byly hranice Blízkého východu překresleny?

Existuje spousta způsobů,
kterými by se to dalo provést. Co kdyby byly hranice určeny podle etnika? Každý si pamatuje příběh Lawrence z Arábie
a jeho arabské povstání. Slíbil Arabům vlastní stát
a mnoho Arabů čekalo jeden stát pro všechny
Araby žijící na Blízkém východě. Byla to Sykesova-Picotova dohoda,
která tento slib pohřbila, přičemž slibovala vzájemně se
vylučující výsledky jiným stranám. Jsou ale všichni Arabové stejní?

V roce 1952 svrhl Gamál Násir
egyptskou monarchii a Egypt se stal ohniskem
arabského nacionalismu. Myšlenkou bylo,
že by Arabové měli mít jediný stát, že by hranice měly být vymazány. Fungovalo to? Egypt se snažil sjednotit se Sýrií,
ale kulturní a politické rozdíly mezi těmito dvěma státy byly příliš velké. Podobně se později snažilo sjednotit
Jordánsko s Irákem, ale také to nefungovalo.

Když projdeme arabské území,
z Casablancy do Káhiry a z Bagdádu do Bejrútu.
mnoho Arabů v rozdílných státech ani nerozumí dialektu toho druhého. Tak výrazně se odlišují. Pokud o Blízkém východu můžeme něco říci, tak nikdo nemůže být někam přiřazen
pouze na základě jedné věci. Nikdo prostě není jen arab,
jen žid nebo jen šíita, nebo prostě člen toho nebo onoho kmene,
člen té nebo tamté rodiny.

Každý má velice složitou identitu a to
může vést k rychlému rozpadu jakéhokoliv politického rozdělení založeného
výhradně na etnickém původu. Takže co kdyby byly hranice Blízkého
východu překresleny dle náboženství? Třemi nejrozšířenějšími náboženstvími
Blízkého východu jsou judaismus, křesťanství a islám. Ale kdo je jejich mluvčím? A když dojde na islám, slýcháme o rozdělení
na sunnity a šíity a tyto skupiny nevypadají, že by v blízké době
došly ke společnému závěru. Pokud chcete státy dělit dle náboženství,
co se potom stane s menšinami v těchto náboženských státech?

Budou mít nějaká práva,
nebo se budou muset přesunout jinam? Nepřineslo by to další etnické čistky? Jen se na chvíli zamyslete
nad Islámským státem. Zabíjí šíity, zotročuje jezídy
a vystěhovává křesťany. Tohle přejí lidé Blízkému východu? Jeden z dalších problémů
týkajících se rozdělení Blízkého východu souvisí s geografií a historií.

Jedno údolí by mohlo patřit jedné menšině, druhé údolí další menšině,
třetí zase té první a tak dále. Takže překreslit hranice na základě
náboženství by bylo velice složité. Co kdyby byly hranice překresleny
na základě zeměpisných hranic? Je nějaký přirozený způsob,
jak to udělat? Většina populace Blízkého východu
žije podél pobřeží nebo řek, takže když jdete přes široká území
Blízkého východu potkáte velice hustě zalidněné oblasti následované
stovkami kilometrů málo zalidněných oblastí.

Řekněme si něco o populačních centrech.
Vezměte si třeba Nil a Úrodný půlměsíc. Tady máme Egypt a Irák. Zde pobřeží Středozemního moře. Izrael, palestinská samospráva,
Libanon a Sýrie. Pak tu máme všechny státy Perského zálivu. Omán, Spojené Arabské Emiráty, Katar,
Bahrajn, Kuvajt a Saudskou Arábii. Dalo by se to nějak přerozdělit?
Samozřejmě. Ale jde o to, že když začnete překreslovat
hranice podle zeměpisných parametrů, bude to ve výsledku velmi
podobné současnému stavu Dostanete státy obklopené populačními
centry a potom nakreslíte hranice někde v poušti,
jen abyste jednotlivé státy oddělily.

A co všichni ti lidé, kteří říkají,
že státy Blízkého východu jsou umělé? To mohla být možná pravda přes sto lety,
ale je tomu tak i dnes? Sto let je velice dlouhá doba a Jordánci,
Iráčané, Egypťané, Saudové i Libanonci si vyvinuli vlastní identity,
a i kdyby jste hranice překreslili, zmizely by tyto identity založené
na sto letech společných dějin, literatury, jazyku a televizních pořadů?

Pravděpodobně ne. Když lidé studují Blízký východ
nebo tam sami žijí, je těžké být optimistou. Ostatně je to oblast
se spoustou problémů, které vždy vypadají,
že se každou chvíli vymknou kontrole. Pokud nás ale posledních sto let,
tak to, že na to neexistuje žádná kouzelná formule. Měl by Blízký východ mít nové hranice?

Měla by být stoletá Sykesova-Picotova
dohoda odhozena na smetiště dějin? Napište nám do komentářů, co si myslíte ,
a dejte nám vědět o dalších tématech, která byste tu rádi viděli.