Nálety dronů

Drony jsou třetí
nejotravnější věcí na obloze, hned po komárech
a plastových sáčcích ve větru. Nejsou krásné, ty divné
děcko z Americké krásy. Je to odpad, který zabíjí mořské želvy. Máš na svých rukou želví krev. Ale najednou jsou drony všude. Dokonce je používají k natáčení
romantických scén ze svatby. Co by se na tom mohlo pokazit?

Byl v pohodě, byl v pohodě. Nejspíš byl...
Nevím, jestli byl v pohodě. V obou případech je to vtipné. Ale v zámoří jsou drony
trochu vážnějším tématem. Například tento týden jsme uskutečnili smrtící nálety dronů
ve Vazíristánu a Jemenu. Asi jste o nich ve zprávách
neslyšeli, pokud jste nesledovali toto. USA opět zaútočily drony v kmenových oblastech
v Pákistánu a zabily nejméně 8 lidí.

Toto jsou jediné zprávy
o útoku, které jsme našli. Jsou z íránské anglické státní televize. Tenhle kanál je ve vašem kabelovém
balíčku schován hodně hluboko. Myslím, že se nachází
někde mezi C-SPAN Junior a KAN, kanálu Kirstie Alley. Ale fakt, že vysíláme drony
na smrtící nálety do dvou suverénních států
a nikdo o tom tady neví, je poměrně zvláštní.

Jenže proč by to vůbec mělo
být v nejnovějších zprávách? Používáme je neustále. Přesný počet se těžko
zjišťuje, ale k tomu se dostanu. Podle jednoho odhadu
jsme během Obamovy vlády oproti jeho předchůdci
počet útoků drony zosminásobili. A i když jejich počet klesá, útoky drony budou hlavní charakteristikou
Obamova úřadování, stejně jako ObamaCare nebo přeposlané rasistické
emaily od vzdálených příbuzných.

Není těžké pochopit,
proč jsou drony tak populární. Stojí méně než lidmi řízená
letadla a zabíjí spoustu teroristů. Jejich sloganem by mělo být:
"Přitažlivě levné a neskutečně smrtící." Ale to je už slogan občerstvení Hardee's. Drony nejsou
oblíbené jen Bílým domem. Průzkumy neustále ukazují,
že většina Američanů schvaluje používání dronů
proti extrémistům v zámoří.

Je nám to tak pohodlné, že nikdo
ani nemrkl, když prezident řekl toto. Jsou zde Jonas Brothers. Někde tady jsou. Sasha a Malia jsou vašimi fanynkami. Ale, chlapci, opovažte
se na ně něco zkoušet. Mám pro vás dvě slova.
Drony Predator. Ani je neuvidíte přicházet. Budete tam ležet, proděravění šrapnely, které se snesly z nebes, a budete
popadat svůj poslední zkrvavený dech.

Je to vtipné, protože je to možné.
Tohle můžu zařídit. Tohle můžu zařídit! Na to, že jsou drony
tak kladně přijímány, toho o nich víme poměrně málo. Tento týden jsme strávili spoustu času
hledáním odpovědí na základní otázky. Je to až překvapivě těžké. Jak se například rozhodujeme,
kdy drony použijeme?

Na prvním pohled se odpověď
Obamovy administrativy zdá jasná. Uchylujeme se k tomu jen tehdy, pokud se jedná o bezprostřední
hrozbu, zajmutí není proveditelné a kdy jsme si jisti, že postupujeme
podle federálního a mezinárodního práva. To zní přijatelně,
dokud to nezačnete víc zkoumat. Naše pravidla pro útok drony
jsou jak koule Harveyho Keitela. Všichni jsme je viděli v Pianu,
Poručíkovi nebo na Snapchatu. Z dálky si pomyslíte:
"Těm obrysům rozumím."

Ale pokud je
opravdu prozkoumáte, zjistíte, že jsou skryty v oparu
rozmazanosti a nejasnosti. Stejně jako naše
pravidla pro nálety dronů. Eric Holder řekl, že drony lze použít,
pokud se jedná o bezprostřední hrozbu. To zní jasně. Nezdá se, že by existovala nějaká
zadní vrátka, pokud si je nevytvoříte. Zpravodajství NBC obdrželo tento tajný 16stránkový dokument
Ministerstva spravedlnosti.

Píše se v něm,
že bezprostřední ohrožení nevyžaduje, aby USA měly jasné důkazy o plánovaném
útoku na občany USA nebo jejich zájmy, který by se v budoucnu měl odehrát. Ale bezprostřední ohrožení
se v blízkém budoucnu musí projevit. To slovo bezprostřední totiž znamená! Když někdo řekne,
že bude bezprostředně rodit, neznamená to:
"Někdy v budoucnu možná budu mít dítě." Znamená to: "Popadni klíčky
od auta, praskla mi voda!"

Ukazuje se, že bezprostřední
není jediné slovo, které má u náletů dronů
proměnlivou definici. Když dojde na civilní
oběti, pojem civilista má také údajně různé interpretace. Dokonce vznikly jisté neshody ohledně toho, jak se počítají oběti. CIA často počítá muže v produktivním
věku zabité při útoku jako bojovníky,
pokud nemá přímý důkaz, že byli nevinní.

Moment, pokud jste podezřelý
z toho, že jste terorista, jen proto, že jste nedaleko
od nich a jste v podobném věku, tak z této definice
jsem já, jako britský třicátník, při každé návštěvě
Londýna členem Coldplay. To mě uráží!
Uráží mě to! V té kapele jsem byl několik let.

Dávno jsme se dohodli, že odejdu. Ale asi ta nejzajímavější věc
na našem programu dronů, který většina z nás podporuje, není to, jak málo
víme o tom, koho vláda zabíjí, ale to, jak to ani ona sama neví. NBC prozkoumala tajný dokument, který obsahoval
informace o 114 útocích dronů. Bylo v něm i to, co důstojníci nevědí.

Kolik lidí vlastně zabili. Při jednom útoku to
bylo 7 až 10 lidí , ve druhém 20 a 22. To naznačuje, že důstojníci
vždy neví, koho a kolik lidí zabili. To je docela znepokojivé. Protože když se vás ptají,
kolik lidí jste při útoku zabili, není uspokojivé odpovědět, že nevíte. Není to jako se ptát
na to, kdo daboval Alladina, nebo z čeho se vyrábějí Skittles.

To je úplně něco jiného! Nejšílenější na tom je,
že to takhle bylo vždy. První útok dronem, organizovaný
CIA roku 2002, zabil tři muže. Podle některých zpráv jeden
z nich mohl být bin Ladin, protože, a to je pravda,
byl podobně vysoký. Díky těmto úvahám je s podivem, že jsme během těch let
neodstřelili Jeffa Goldbluma. Pozdější zprávy naznačily,
že obětí byl nevinný muž, který sbíral šrot.

Podívejte, jak si
Pentagon vytvořil šablonu, kterou od té doby používá
v každé diskuzi o náletech dronů. Takže nevíte, kdo byl při útoku zabit,
jestli to byl civilista nebo člen Talibanu. - Já... promiňte.
- Nevíme přesně, kdo to byl. Neznáme identity těchto jedinců. - Jste si jistí, že patřil k Talibanu?
- Jsme přesvědčeni... Jsme přesvědčeni, že to byl vhodný cíl.

Podle pozorování i dostupných
informací byli vhodným cílem. Ale zatím přesně nevíme, kdo to byl. Nikdy není dobrý nápad dělat
podstatná rozhodnutí o někom, když ani nevíte, kdo to je. - Lidi, v noci jsem se vdala!
- Jo? Kdo je to? Zatím to přesně nevím, ale na základě jeho výšky jsem
přesvědčena, že je to vhodný manžel. Stále vládě dovolujeme,
aby takovéto odpovědi procházely.

Nálety dronů jsou jednou z věcí,
nad kterou se raději nepřemýšlí. Třeba jako o denním životě cirkusových slonů,
nebo že Beck je scientolog. Nechcete, aby vám lidé
takové věci připomínali. Ale pokud vám drony létají nad hlavou, musíte na ně myslet. Drony létající nad hlavou
k vašemu duševnímu klidu nepřispívají. Hlavně proto, že je ani nemusíte vidět. I když vím, že mám
nad hlavou dron Predator, nic neslyším.

A když se podíváme na přesné místo,
kde má Predator právě teď být, vidíme jen mraky a modrou oblohu. Gratuluju, zvládli jsme to! Udělali jsme z jednoho posledního
univerzálního příjemného symbolu, z modrého nebe, něco ku*evsky děsivého. Zatímco my tu nad nálety
dronů moc nepřemýšlíme, v zemích jako Pákistán,
kde se opravdu uskutečňují, se s tím musí vyrovnávat skrz
podivný satirický animák, ve kterém vystupuje americký dron
a komár přenášející horečku dengue.

Řekni mi, co si myslíš o Pákistánu? Co si o něm myslím?
Přivedl jsem sem celou svou rodinu. Udělala proti tobě vláda něco? Zatím jen vydala prohlášení. Jo, to slýchávám už roky. Proto v Pákistánu můžeme dál žít.

Abychom byli fér, vtipnější by to bylo, kdybyste mluvili urdsky
a žili neustále ve strachu z dronů. Kdyby ano, tak je
to jako Šimek a Grossman. Nálety dronů jsou v Pákistánu tak běžné, že takhle ve zprávách
prezentují jejich statistiky. Drony mají svou vlastní animaci. Do takové vysoce
kvalitní grafiky neinvestujete, pokud si nejste jisti,
že ji budete hojně používat.

Je to jako by místní zprávy v Las Vegas
měly animaci s bojujícím tygrem. To za ty peníze stojí. Abyste pochopili psychologický
efekt toho, že vám nad hlavou létají drony, poslechněte si tohoto jemenského muže. Ameriku miluje
a tohle pronesl loni v Kongresu. Týden potom, co na jeho
vesnici zaútočil dron. Roky jsem žil v americké rodině
a chodil na americkou střední školu. Byly to jedny
z nejlepších let mého života.

Mé zkušenosti o přátelství
a hodnotách jsem vesničanům popsal a pomohl jim pochopit,
jak USA znám já a proč je miluji. Avšak když nyní pomyslí na USA, napadne je hrůza z dronů,
které jim létají nad hlavami a které jsou vždy
připravené vypálit rakety. Pro mnoho Jemenců
jsou tváří USA nálety dronů. To dává smysl. Zamyslete se nad tím.

Kdyby se nad vámi právě
vznášel ozbrojený italský dron, asi by to ovlivnilo váš názor na Itálii. Kdybyste měli odpovědět,
co vás při slově Itálie napadne, nebyly by to lasagne,
ale spíš očekávání možné smrti. Tedy spíš očekáfání móžné smrti. Lasagne by byly až druhé. Když vyrůstáte s drony nad hlavou, ovlivní to váš způsob nahlížení na svět.

Poslechněte si tohoto
13letého pákistánského hocha, jehož babičku zabily drony. Už nemiluji modrou oblohu. Nyní mám raději šedou oblohu. Když je nebe šedé, drony nelétají. Na malou chvilku
se napětí a strach vytratí. Je přirozené, že nechceme přemýšlet
nad důsledky používání dronů. Ale když děti z jiných zemí začnou
vyprávět, jak jsme je naučili se bát nebe, možná je na čase si položit nějaké otázky.

Problémem je,
že i když jsme týden hledali, našli jsme až příliš málo odpovědí. Nejlepší shrnutí, které jsme našli o způsobu, jakým rozhodujeme o náletech
dronů a jak je ospravedlňujeme, je od této bývalé
poradkyně ministerstva obrany. Exekutiva nyní zastává tvrzení, že má právo kohokoliv kdykoliv
a kdekoliv na světě zabít.

Z tajných důvodů,
na základě tajných důkazů, v tajném procesu,
který vede neznámý úředník. To ve mně vyvolává obavy. Jo. Nejspíš to v tobě vyvolává obavy,
protože je to ku*evsky děsivé! Každá snaha boje proti terorismu
bude vyžadovat prvek utajení. Díky našemu programu
dronů nejenže nevíme, koho jsme zabili, ale oficiální směrnice mají zadní vrátka
tak velká, že jimi proletí smrtící robot.

A po týdenní snaze pochopit důvody, legálnost a následky
našeho používání dronů, začínám chápat, jak se ten chlap cítil. Přesně. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz