Opravdové falešné kamery v Toy Story 4Nerdwriter1

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 24
91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:91
Počet zobrazení:7 833

Filmy od Pixaru se už léta řadí mezi špičku animované tvorby a série o oživlých hračkách, která proslulost studia odstartovala, to dokázala znovu i svým nejnovějším pokračováním. Co je na čtvrtém dílu Toy Story: Příběhu hraček tak pozoruhodného, rozebírá Nerdwriter v novém videu.

Poznámky:
motion capture – snímání pohybu herce a následné převedení jeho pohybů do digitální podoby
bokeh – estetické kvality snímků mimo zaostřenou část

Přepis titulků

V Toy Story 4 se nachází záběr, který mi naprosto vyrazil dech. A ne z důvodu, který si možná myslíte. Takže... Kdy se vrací Woody? Jak jsem řekla, brzo. Nezapomněl by na tebe. Jde o tenhle záběr. Tady. Připadá vám na něm něco zvláštního? Tomuto záběru se říká "split diopter". "Split focus diopter" je skleněný nástavec, který zakrývá část čočky objektivu, abyste mohli mít v jednom záběru dvě ohniska.

Často je využíván k napodobení hloubky pole, když jí nelze dosáhnout ve skutečnosti. Tyto split dioptery můžou být prakticky bezešvé jako tyto ze Star Trek: Filmu. Pane Sulu, máte velení. Nebo se můžou využívat stylisticky jako ve filmech Briana De Palmy nebo Tarantina.

Ale teď zpátky k Toy Story 4. - Tohle je jasný split diopter záběr. - Jak to víš? Můžeme to poznat, protože Gabby Gabby je zaostřená tady v popředí, ale barva a štětec za ní už zaostřené nejsou. A přitom ty a tamten talíř ještě víc vzadu jste už zase zaostření. To prostě s obyčejným objektivem není možné. To přesně říkal Woody! - Fakt?

- Zajímavé. Co? To tu mluvím se lžidličkou? Je to celé na hlavu, protože v Toy Story 4 žádné čočky nejsou. Je to animovaný film! Proč by jeho tvůrci animovali scénu s efektem, který je potřeba jen ve skutečném světě? Odpověď má nejspíš co do činění s tímto mužem, Patrickem Linem, kameramanem Toy Story 4 stejně jako V hlavě, Vzhůru do oblak, Úžasňákových a kraťasu z roku 2013, Lásky mezi kapkami deště.

Lin do počítačem generovaného světa Pixaru dostal skutečné kamery. V Lásce mezi kapkami deště poprvé vyzkoušel snímací kamerovou techniku, která zachycuje pohyby kamery stejným způsobem jako herce, který dělá "motion capture". Výsledkem je pohyb kamery, z kterého je cítit dotek člověka. Pixar v této technice pokračoval i V hlavě, kde Lin a jeho kolegové postavili do kontrastu vnitřní a vnější světy užitím různých pohybů kamery.

Uvnitř Rileyiny hlavy je kamera ladná a dokonale plynulá, vně je kamera roztřesenější jako ruční kamera, hlavně s tím, jak se Riley ke konci film noří do stále větší úzkosti. V hlavě byl také prvním filmem Pixaru, který postavil vzhled virtuálních kamer na skutečných čočkách. Ve světě mysli použili Ultra Prime objektiv od Arri, který zkresluje pouze minimálně. Pro skutečný svět použili objektiv Cooke S4, který zkresluje světlo, barvu a tvar o poznání víc.

Když říkám "o poznání víc", platí to v rámci objektivů, ale jako divák si rozdílu možná nevšimnete, ale pocítíte ho. O to víc to platí pro Toy Story 4, první film v sérii, který byl vytvořen ve formátu 2,39:1. To dalo kamerovému týmu příležitost napodobit anamorfické čočky, které stupňují efekty zkreslení a všemu dávají filmovější podobu.

V tomto záběru je spousta těchto efektů. Anamorfické čočky mívají mělčí hloubku ostrosti a jsou známé tím, jak zdařile oddělují sledovaný subjekt od pozadí. Pastýřka jako by vybíhala z toho, co je za ní. Anamorfické objektivy také vytváří známé oválné tvary a bokeh nedoostřených odrazů světla. Tento anamorfický vzhled si tvůrci vyčlenili hlavně pro Pastýřku, která se podle Lina nebojí změny.

Pro Woodyho, který změnám vzdoruje, zvolili sférické čočky. Jen si všimněte rozdílu mezi těmito dvěma detaily ze stejného místa. Animace v Toy Story 4 je ohromující v tolika rovinách. Detaily hraček a jejich okolí, částečky ve vzduchu, které antikvariátu dodávají dojem struktury a skutečnosti, zatracené světlo!

Jean-Claude Kalache, další kameraman, dohlížející na světlo, precizně vykalibroval každičké světýlko na pouti, aby nakonec měli plně funkční plac plný realistických světel. To samé s antikvariátem, kde hlavní výzvou nebylo, kam přidat světla, ale kde je ubrat. Otázkou bylo, jak využít realistické osvětlení prostoru selektivně, abyste podpořili příběh.

Čímž se konečně vracím k tomuto split diopteru. I když ho můžete dobře schovat, je na něm něco zásadně stylistického, protože víme, jak kamery věci vidí, a na obrazu s vícero ohnisky je prostě něco špatně. Nejlepší užití split diopterů vězí v propojení pocitu znepokojení se znepokojivým momentem v příběhu. Takže... Kdy se vrací Woody? Jak jsem řekla, brzo.

Nezapomněl by na tebe. A proto si myslím, že se Patrick Lin nebo režisér Josh Cooley nebo celý tým rozhodli použít toto analogové řešení pro tento zcela digitální film. Gabby Gabby se snaží Vidlíka zmanipulovat, aby jí sdělil informace. Split diopter zprostředkovává, že je na její laskavosti něco falešného. Co se týče našeho kamaráda Woodyho... Chci o něm vědět úplně všecičko. Animace se vždycky učila z poznatků hraných filmů. O vizuálním jazyku filmového vyprávění všichni, kdo pracovali na Toy Story 4, ví, že nedokonalosti, to, jak čočka zkresluje, jak se třese kamera a jak se odráží světlo, má v sobě svůj vlastní výrazový potenciál.

Pokud je spojíte se světem neomezených možností animace, výsledky můžou být neuvěřitelně skutečné. OPRAVDOVÉ FALEŠNÉ KAMERY V TOY STORY 4 Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (7)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

V páté minutě bych použil spíš slovo "analogové" než "analogické" ;)

01

Odpovědět

Díky za postřeh, opraveno :)

11

Odpovědět

Luxusní video.

52

Odpovědět

to proto lebo si nerd

18

Odpovědět

+ur mumProud to be nerd

11

Odpovědět

Hodně zajímavý pokrok v animaci :) I když srovnám Toy Story 1 a Toy Story 4 tak je to neuvěřitelný jak si dokážou vyhrát s detaily. U filmu Auta 3 mě například zaujala krajina, štěrk takové detaily byly naprosto fantastické, mnohdy bych nepoznal, že jde o animovaný film dokud neuvidím postavu :)

103

Odpovědět

TinTin od Spielberga v scéne kde našiel v budove maketu lode, vtedy som si uvedmil kam sme sa to sakra dostali. Ak by tam nebola tá postava ktorá nepripomína anatomicky ľudskú postavu, tak ani neviem že je to animácia.

43