S Hankem Greenem se dnes podíváme na dno nejhlubšího vrtu na světě, který se nachází v západní části Ruska, nedaleko města Zapolarnyj. Co tam ruští vědci našli a jakým výzvám museli čelit? To se dozvíte v této epizodě Scishow.
Poznámka:
Ano, na konci říká 0,002 % vzdálenosti do středu Země, ale u původního videa byla poznámka, že se spletli ve výpočtech. V titulcích je tedy už opravené číslo.
Hluboko v západním Rusku
se v ledové pustině nachází zbytky jednoho z nejambicióznějších
vědeckých projektů všech dob. Teď jsou tam trosky,
rozeklaný kov a drolící se beton. Když budete hledat dost dlouho,
najdete zrezivělou desku přišroubovanu k zemi. Takovou obyčejnou,
možná byste ji zkusili zvednout. To by se vám ale nepovedlo. Je to poklop přivařený na vrtu,
který proniká hlouběji než 12 km do Země, hlouběji než nejhlubší oceány.
Je to ta nejhlubší díra na Zemi. Říká se tomu Kolský superhluboký vrt
a vůbec není spojený s hledáním ropy. Když v 70. letech vrtání začalo,
sovětští vědci se chtěli dostat k 15 km. Doufali, že zjistí více o zemské kůře.
Protože popravdě víme méně o tom, co je pod našima nohama,
než na druhém konci Sluneční soustavy. S přestávkami vrtali 24 let,
a ačkoliv se nedostali ke svému cíli, než byly práce v roce 1994 zastaveny,
dosáhli rekordu v podobě hloubky 12 262 metrů, který stále nebyl překonán.
Tento vrt je i o dvacet let později
mimořádným technologickým a vědeckým úspěchem. Pro vyvrtání
vytvořili inženýři novou techniku, při které se otáčí
jenom vrták na konci šachty. Lubrikant, v tomto případě
natlakovaná výplachová kapalina, pumpovali dolů vrtákem,
který se díky tomu dále otáčel. Musely být vynalezeny nové přístroje,
kterými se na dně prováděla měření. Co jsme se provrtáním do třetiny
baltské kontinentální kůry dozvěděli? Zaprvé, tam dole je voda.
V hloubkách, kde vědci nevěřili, že by se voda dala najít.
Předpokládají, že se vytvořila z kyslíku a vodíku,
které byly vytlačeny z krystalů kvůli šílenému tlaku v té hloubce. Na rozdíl od podzemní vody
vznikla tato přímo z těch nerostů. To nikdy předtím nebylo pozorováno. Další překvapení:
mikroskopické fosílie objevené Rusy v hloubce až 6,7 km. Vědci během projektu klasifikovali
24 druhů jednobuněčného planktonu, který nenašli v usazeninách, na jaké
jsme zvyklí jako vápenec nebo křemen.
Byly obaleny organickým uhlíkem a dusíkem,
které zůstaly zachované díky vysokému tlaku a teplotám,
které tak hluboko panují. Co se týče teploty, když překonali 12 km,
kde byly horniny staré 2,7 miliard let, horko začalo být zásadním problémem. Vědci předpokládali,
že teplota hornin bude asi 100 °C, ale zjistili, že je to spíše 180 °C.
Vrtání skončilo kvůli tomuto horku. Inženýři popisovali,
že horniny se v té hloubce chovaly více jako plast než jako kámen.
Jakkoli byl tento projekt ohromující,
sahá ten vrt pouze do zlomku všech vrstev Země. 12 km je třikrát hlouběji,
než se lidé dostali kdy před tím, ale zemský plášť začíná
až 35 km pod povrchem. Pokračuje potom dalších 2 800 km a střed vnitřního jádra
je 6 300 km pod povrchem. Takže tento vrt, který nám trval 24 let,
dosáhl zhruba 0,2 % cesty ke středu Země.
Je to velká planeta, lidi. Díky za zhlédnutí této dávky Scishow,
hlavně našim odběratelům na Subbable. Pokud chcete vědět, jak nás podpořit,
jděte na subbable.com. Podívejte se na náš nový kanál,
Scishow Space, kde jsou novinky z kosmu a výlety do fascinujících hloubek vesmíru. Pokud máte otázky,
jsme na Facebooku a Twitteru a také v komentářích pod videem.
Pokud se s námi chcete vzdělávat, můžete nás odebírat
na youtube.com/scishow.
jesterkaPublikováno: 8 let
