Sputnik – 60 let po začátku vesmírných závodů

Thumbnail play icon
97 %
189. nejoblíbenějšíTvoje hodnocení
Počet hodnocení:90
Počet zobrazení:6 755

Sputnik, první satelit vynesený do vesmíru v roce 1957, vyvolal okamžité reakce po celém světě. Co následovalo a jak Sputnik změnil průběh studené války, vysvětluje Paul Shillito z kanálu Curious Droid.

Přepis titulků

Toto pípání bylo zvukem, který odstartoval vesmírné závody. Poprvé se ozvalo před šedesáti lety, když Sovětský svaz 4. října 1957 vyslal Sputnik 1 na oběžnou dráhu Země. Byla to jen kovová koule o průměru 56 cm, ze které koukaly čtyři antény, ale přes svou malou velikost měla ohromný dopad. Ve skutečnosti změnila historii lidstva. Koncept satelitu poprvé navrhl Michail Tichonravov ve své zprávě v roce 1954, zatímco jeho bývalý šéf, hlavní konstruktér Sergej Koroljov, pracoval na raketě R-7, první balistické mezikontinentální střele.

Tichonravov si uvědomil, že když raketa může nést jadernou hlavici vesmírem na opačnou stranu planety, mohla by vynést na oběžnou dráhu satelit. Koroljov si tento potenciál uvědomil a nadhodil tento návrh ministru obrany Dimitriji Ustinovovi. 30.

ledna 1956 bylo vydáno vládní usnesení, které požadovalo výrobu satelitu, označovaného "Objekt D", o hmotnosti mezi 1000 a 1400 kg, obsahujícího vědecká výzkumná zařízení. Ovšem nejen Sověti chtěli do vesmíru vynést satelit. V roce 1955 americký prezident Dwight D. Eisenhower přislíbil, že USA vynesou satelit k příležitosti Mezinárodního geofyzikálního roku, který měl probíhat od července 1957 do prosince 1958. Brzy po začátku sovětského projektu zkušební zážehy motorů rakety R-7 ukázaly, že motory nemají očekávaný tah, a i když pro odpalování jaderných hlavic stačily, na vynesení tunového "Objektu D" na oběžnou dráhu by stačit nemusely.

Aby se start neopozdil, museli postavit značně zredukovanou verzi nazvanou "Prostějšij Sputnik" neboli jednoduchý satelit, tu slavnou kovovou kouli vážící jenom 83 kilogramů. V kulovitém tepelném štítu byla kovová koule naplněná dusíkem, která obsahovala dva vysílače, tři baterie a ventilaci. Sputnik odstartoval 4.

října 1957 z kosmodromu Tjura-Tam, dnes známého jako Bajkonur v Kazachstánu. Byl vynesen na eliptickou dráhu o maximální výšce 900 km nad zemí a začal rychlostí 29 000 km/h obíhat Zemi, jednou každých 96,2 minut, a vysílat signál na dvou frekvencích, 20,005 a 40,002 MHz. Boris Čertok, akademik a konstruktér u pozdějšího Gagarinova letu, uvedl, že se rozšířil mýtus, že lesklá koule Sputniku byla ze Země viditelná i pouhým okem a dala se pozorovat malým dalekohledem, ale ve skutečnosti byl vidět pouze druhý stupeň rakety R-7, který byl na stejné oběžné dráze.

Samotný Sputnik byl moc malý. Dokonce nepozorovaně dvakrát přeletěl Spojené státy, než sovětská tisková agentura TASS jeho existenci oficiálně oznámila světu. Každý člověk s radiopřijímačem mohl poslouchat pípání Sputniku, a i když to bylo to jediné, co satelit dělal, vědci byli schopni změřit zkreslení signálu a tím poprvé přesně změřit hustotu horních vrstev atmosféry a získat první informace o ionosféře.

Sputnik byl ale daleko víc než jen pípající koule. Jeho dopady byly okamžité a celosvětové. Následoval "sputnikový šok". Reakce v USA byly hysterické. Američané se nechali ukolébat důvěrou, že mají před nepřáteli zpoza železné opony technologický náskok.

Během okamžiku tomu věřit přestali. Začali věřit, že za Sovětským svazem zaostávají, brzy budou do vesmíru vyslány pokročilé zbraně a šance Sověty dohnat jsou mizivé. Lidé si vybavili slova Nikity Chruščova z roku 1965, kdy lidem mimo SSSR vzkázal: "Pohřbíme vás." I když Chruščov opakovaně tvrdil, že to bylo médii špatně interpretováno, vyděšení Američané to nevnímali, jako by pípání satelitu přehlušilo racionální myšlenky.

Eisenhower se pokoušel národ uklidnit: "Co se satelitu jako takového týče, nemám z něj vůbec obavy. Ani za mák." Ale musel uznat, že Spojené státy čelí třem tvrdým faktům: Sovětský svaz má ve vesmíru převahu, v sázce je prestiž a vedoucí postavení USA ve světě a Sověti potenciálně mohou získat vojenskou převahu.

Kromě tohoto zjištění se američtí vědci potýkali se skutečností, že i když byl Sputnik oproti původnímu návrhu desetkrát lehčí, stále byl osmkrát těžší než jejich navrhovaný satelit. V televizi vysílané selhání startu prvního amerického satelitu, které proběhlo v prosinci 1957 na raketě Vanguard TV-3, jenom utvrdilo veřejnost v názoru, že Sověti mají před USA značný náskok. Boris Čertok tehdy tvrdil, že SSSR má před USA náskok asi tři roky, což se ukazovalo opakovaně až do doby prvního výstupu do volného kosmu Alexeje Leonova v roce 1965, kdy Američané s projekty Gemini a Apollo Sověty definitivně předehnali.

Eisenhower žádal občany, aby reagovali vynalézavostí a vervou. Jeho vláda šla příkladem a zrušila úřad pro letecký výzkum NACA, který 1. října 1958 nahradila NASA. První rozpočet NASA by dnes měl hodnotu 730 milionů dolarů. Současný rozpočet NASA je 18 miliard dolarů a nejvyšší hodnota v roce 1965 činila ekvivalent 44 miliard dolarů, více než 4 % rozpočtu USA.

Vláda také představila zákon o vzdělávání v oblasti obrany, který studenty podporoval ve studiu fyziky a matematiky, aby byli schopni pomoci ve vesmírném závodě. Existovaly totiž obavy, že sovětské děti získávají lepší vzdělání než americké. Samotný Sputnik pokračoval v pípání, dokud mu 22 dní po startu nedošly baterie. Ve vesmíru zůstal do 4. ledna 1958, kdy shořel při návratu do atmosféry po 1440 obězích Země a uražení 70 milionů kilometrů.

Tou dobou byl už vesmírný závod v plném běhu. I když Američané až do 31. ledna 1958 nedostali satelit na oběžnou dráhu, kdy uspěla mise Exploreru 1, koncem desetiletí bylo skóre deset úspěšných misí pro Američany a šest pro Sověty. Zatímco Američané nahlásili šestnáct neúspěšných misí, Sověti kromě svých úspěšných letů nepřiznali veřejnosti nic. Další prvenství získali, když se Luna 2 stala první sondou, která narazila do Měsíce.

Sputnik změnil mnohé. Kromě zahájení vesmírného závodu započal novou kapitolu studené války. I když přinesl lidem nové obavy, tak také přinesl nové obzory. Nový svět k objevování. Tato nová fascinace spolu s politikou a propagandou vedla prezidenta Kennedyho k jeho slavnému proslovu "Rozhodli jsme se letět na Měsíc" z 12.

září 1962 a ke krokům Neila Armstronga na Měsíci o pouhých sedm let později, 20. července 1969. Experti jsou názoru, že bez "sputnikového šoku" by vyslání člověka na Měsíc trvalo mnohem déle. A zatímco studená válka pokračovala dalších 34 let, plnila arzenály mocností stovkami balistických střel a přinesla strach z hvězdných válek, programů vesmírných zbraní, Sputnik a jeho mezinárodní ohlas přinesl také zrychlení technologického pokroku a inspiroval celou generaci inženýrů a vědců.

Zkoumání vesmíru, globální komunikace a analýza minulosti, současnosti a budoucnosti naší planety, to vše mělo užitek z pípání Sputniku. Současné nejambicióznější cíle amerického vesmírného programu jsou vyslání posádky k asteroidu do roku 2025 a na Mars do roku 2040.

Jestli se podaří tyto cíle splnit, prozradí až budoucnost. Ale jsou to nejnovější ozvěny pípání, které svět slyšel od malé kovové koule před šedesáti lety.

Komentáře (16)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Já teda nechci kverulovat, ale Koroljov od začátku primárně počítal s vynášením družic a lidí. Armáda mu platila vývoj ICBM, tak dělal ICBM, ale prioritní pro něj bylo dostat tam nahoru přístroje a lidi. Nápad na malý Sputnik měl sice opravdu Tichoranov, ale byla to z nouze ctnost daná tím, že s potajmu konstruovanou "dospělou" družicí měli v té době technické problémy a chtěli vynést alespoň něco.

Viz seriál Vesmírné osudy na Kosmonautixu konkrétně sedmý díl.
http://www.kosmonautix.cz/tag/vesmirne-osudy/page/13/

10

Odpovědět

To je pravda, v tomhle video úplně přesné není. Jak Koroljov, tak vlastně i Von Braun měli, co se týče cest do vesmíru, celkem megalomanské vize. Nicméně doba tomu úplně nepřála a jak americká, tak sovětská vláda viděla užitek raket hlavně v kombinaci ICBM + jaderná hlavice. To, že si Koroljov i Von Braun výzkumem raket realizovali svoje fantazie, jim bylo poměrně ukradený, dokud nezjistili možné propagandistické využití vesmírných programů. Tichonravova "první zmínka" se pravděpodobně bere jako první zmínka v oficiálních dokumentech sovětského raketového programu.
(EDIT: díky za tip na články, to si rád přečtu)

10

Odpovědět

+Dr.DonJenom doplním druhou větu: jak americká a sovětská, tak německá vláda. Von Braun snil o vesmíru už před válkou (ovšem tehdy samozřejmě jeho sponzorům šlo "jen" o dopravu klasických výbušnin). Koneckonců stejně tak Koroljov, ale ten měl tehdy mnohem menší možnosti a nakonec skončil v gulagu.
Seriál na Kosmonautixu doporučuju projet celý od začátku, stojí za to.

10

Odpovědět

00:28 - Koncept satelitu navrhl 25. 5. 1945 Arthur C. Clarke... viz například https://www.wired.com/2011/05/0525arthur-c-clarke-proposes-geostationary-satellites/

01

Odpovědět

Clarke navrhl koncept geostacionárních komunikačních družic. Samotná myšlenka umělého satelitu je mnohem starší, zaobíral se jí už Isaac Newton.

20

Odpovědět

I ty nejúžasnější věci jako je podpora dětí ve vzdělání a celkový technologický pokrok jsou motivovány soutěží o většího pinďoura. Z dobrých úmyslů bychom toho nedosáhli. To je děs...

80

Odpovědět

Varys drunk as f**k, talking about space and s**t

40

Odpovědět

Jaký je rozdíl mezi Sputnikem a manželkou?
Sputnik lítá ve vesmíru a dělá pi pi pi
Manželka lítá za manželem a dělá nepi nepi nepi.

143

Odpovědět

hm hm

21

Odpovědět

Aj v tej dobe boli ľudia ako Jarinin a iný ktorý tomu nechceli uveriť že to bude úspech alebo ľudstvu prospešné, prečo neveriť vizionárom ? Každý kto sa podielal na podobných projektoch alebo ich tvoril bol vizionár a dostal sa ďalej ako len kritizovaním niečomu čomu absolútne nerozumieme v podstate všetci až na fakt výnimky, čo už ide o obchod, výskum a tak podobne :)

34

Odpovědět

100 percent, go russia go

713

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK