Zvládne Tesla jízdu na sněhu?

Co se jízdy v zimě týče,
mají elektromobily špatnou reputaci. Když klesne teplota,
ztrácí až 30 % dojezdu, a kvůli hmotnosti baterií mívají
na sněhu špatnou řiditelnost. Obzvláště Tesla má špatnou reputaci. Nejslavnější kalifornský
start-up s elektromobily má pověst výrobce kalifornských aut, tedy strojů, kterým je třeba přibalit
svetr navíc, když se po ránu ochladí. Spousta lidí v extrémnějších oblastech
proto má pocit, že si musí koupit auto, které jezdí na naftu
a má náhon na všechna čtyři kola.

Vydali jsme se na sever,
abychom vám ukázali, že to jde i jinak. Vítejte v testovacím areálu Tesly na Aljašce,
kde vám ukážeme některé z testů, které inženýři Tesly provádějí,
aby se ujistili, že zvládnou zimní provoz. Máme tu tento Model 3
s dvěma motory, tento Model S P100D, a samozřejmě i Model X
s těmi velkými bláznivými dveřmi. Začneme s velikánem a měli bychom s sebou hodit,
zbývá jen pár hodin světla.

Testovací zařízení Tesly
se nachází uprostřed státu, zhruba 2 hodiny od Fairbanks, směrem k... Vlastně k ničemu. V této oblasti dokonce testuje armáda
spoustu své techniky v zimních podmínkách. S počasím tu touhle dobou
není žádná legrace. Inženýři Tesly tu mají k dispozici náročné
testovací okruhy včetně ledových ploch, obrovského cvičiště školy smyku,
upravená sněhová pole, testovací dráhy pro ovládání auta
a taky nějaké slušné stoupání.

Prvním testem je kopec,
což nevypadá jako nic extra, ale tohle je opravu prudký kopec, 30% stoupání,
na nic horšího na cestě nenarazíte. Ale aby to nebylo tak jednoduché,
máme uprostřed pás ledu. Budu se snažit řídit tak, aby jedna
strana kol byla na ledu a druhá ne. Navíc jsme vypnuli všechny
softwarové asistenty Modelu X, abychom viděli,
jak se tohle auto chová samo o sobě.

To může udělat jen vývojář,
který do auta připojí svůj počítač. Tak jdeme na to. Na začátek na to trochu šlápnu,
abych dal autu šanci. Mám nohu na podlaze
a slyším protáčení pneumatik. A nikam nejedeme, vracíme se zpátky. No tak jo. Nevyšlo to. Důvodem je to, že jako spousta jiných aut
využívá i Model X otevřený diferenciál.

Mohl bych o tom mluvit hodinyl,
ale vám by mělo stačit vědět, že diferenciál převádí
pohon z levé strany auta na pravou a za běžných podmínek
odvádí dobrou práci. Neplatí to však
při kluzkých podmínkách, kdy otevřený diferenciál roztočí kola,
která jsou na ledu, a přesně k tomu došlo. Abychom tomu zabránili,
zapneme zase software. Jsme ve stejném modelu Modelu X,
u stejného kopce s ledovým pásem, s tím rozdílem, že jsme zapnuli
všechny asistenční softwarové systémy.

A uvidíme, co se stane. A auto jede až... úplně nahoru. Na hardwaru se nic nezměnilo. K elektromotorům je vepředu i vzadu
stále připojený otevřený diferenciál. Tak proč to bylo tak snadné? Teď software využívá brzdy,
aby zpomalil kolo, které se protáčí, a tím přesunul pohon na kolo,
které lépe drží na cestě, díky čemuž vyjedeme kopec.

A to o dost snadněji
než v předchozím případě. Použití brzd pro překonání
nedostatku otevřeného diferenciálu rozhodně není vynálezem Tesly. Audi a mnoho dalších
ho využívají už dlouho, ale je působivé vidět,
jak efektivní metoda to je a jak bezmocný je otevřený diferenciál
bez softwarové podpory.

Pro další test jsme se
přesunuli do Modelu S, protože pojedeme trochu rychleji. Teď otestujeme nouzovou změnu
jízdního pruhu na sněhu. V autě jsme opět vše vypnuli, všechny bezpečnostní systémy
jsme deaktivovali ve vývojářském režimu. Právě vstupujeme na sníh, jedeme rychlostí asi 100 km/h a...
ale ne, los! Vybral jsem to, ale bylo to o...

Nebo ne. Páni, myslel jsem, že jo. Tomu, co se tam stalo,
bychom mohli říkat tank-slapper. Rychlé řízení jedním směrem rozpohybovalo
auto natolik, že můj protismyskový manévr přenesl váhu na zadek auta,
který se vydal opačným směrem. To vyústilo v zoufalé kličkování napravo
a nalevo ve snaze mít auto pod kontrolou. Test jsme několikrát zopakovali
a párkrát jsem udržel kontrolu, ale tento způsob jízdy by průměrného řidiče
nejspíš roztočil směrem do pustiny. Průměrný řidič Modelu S se však
do takové situace nejspíš nedostane.

Stabilizační systém v Modelu S,
který normálně nejde vypnout, aktivně omezí pohon
a brzdí každé kolo zvlášť, abychom nadále měli kontrolu nad autem. Auto jsme přenastavili, máme zase
vše zapnuto a zkusíme to ještě jednou. Už cítím,
jak kontrola trakce ubírá na výkonu, jak najíždím na sněhovou plochu.
Jako minule zrychlíme na 100 km/h, a budeme si dávat pozor na losa a... Páni, teda...

to byla docela nuda.
Ale kdybyste byli na dálnici pokryté sněhem a před vámi se objevil los,
který by vám chtěl zakousnout ségru, nejspíš byste chtěli,
aby to byla zívačka. Tedy... klidná, bezpečná jízda pod kontrolou. Pokud si však chcete trochu víc užít
a nepotřebujete takový pocit kontroly, tak na to budeme potřebovat...
jiné auto. Jsme v Modelu 3 Performance na okruhu,
který je v podstatě jen sníh na ledu, takové velké škole smyku
s pořádnou dávkou čerstvého sněhu.

Pokrývkou, na které si trochu zařádím. Začneme v běžném módu, kdy je vše, včetně
trakce a bezpečnostních prvků, zapnuto. Inženýři z Tesly mi totiž tvrdili,
že si s tímto nastavením užiju mnohem víc než s Modelem S nebo X,
i když mají všechny systémy zapnuty. Zadek mi trošku ujíždí, ale když se dostane trochu dál,
tak 15 až 20 stupňů, rozhodně cítím,
že se mění rozdělení pohonu, brzdy začínají zabírat,
systém v podstatě brzdí vnější kola.

Snaží se auto řídit a směrovat předek,
aby vůz zůstal pod kontrolou. I když dělám něco tak hloupého,
jako že třeba přetočím volant, auto se neroztočí. Jen zpomalí a ubere
na výkonu, prostě mě drží v bezpečí. Ale... i tak si jízdu můžete vychutnat. Na rozdíl od Modelu S,
který okamžitě ubral všechen výkon, aby se auto drželo pěkně v lajně. Krása Modelu 3 Performance tkví v tom, že nepotřebujete inženýra s počítačem,
abyste se trochu pobavili.

Stačí jen přejít do nastavení auta, kde zvolíte Track Mode a teď... Hned cítím, že auto víc zabírá, předtím se
výkon hned snížil, aby se auto neprotáčelo. Ale teď můžu jet
mnohem rychleji a taky víc do strany. I když dokážu vyjet z trasy,
pořád je cítit, že mi systémy pomáhají
mít auto pod kontrolou.

Ale pořád mám dost prostoru na hraní, dost času udělat to, co je třeba,
abych měl auto pod kontrolou. Jen když se věci opravdu vymknou,
teprve pak mi auto pomůže. Když auto třeba přestane dotáčet,
můžu trochu ubrat plyn, přenést těžiště na předek
a auto se srovná. Abych udržel i zadní část, musím
samozřejmě vyrovnávat opačným pohybem. Je to fakt zábava
a přitom mi auto stále kryje záda. Mám zkusit něco fakt hloupého?

Teď jsme na tom,
čemu inženýři říkají "lom". V podstatě je to úzká trať
se spoustou prudkých svahů, kliček a zatáček,
což je velmi dobrý test pro aktivní směrování točivého momentu
Modelu 3 v režimu Track Mode. Auto zvládne rychle přenést
točivý moment zepředu dozadu a v zásadě vám vepředu umožní
reagovat tak, jak potřebujete. Anebo vzadu. Abyste mohli udělat, co je třeba.


Tady máme pěknou levotočivou zatáčku. Tento model reaguje mnohem více
než ostatní auta s pohonem na čtyři kola. Bez otevřeného diferenciálu není třeba řešit lamely spojky
či centrální viskózní diferenciál, cokoliv, co by bylo nutné upravit. Auto zvládne přenést požadovaný výkon
na předek nebo zadek dle potřeby. Téměř okamžitě. A protože jsem diferenciálový nadšenec, tak bych moc rád tenhle potenciál
vyzkoušel třeba při závodění na ledu.

Tam se opravdu hodí
rychlý přesun výkonu, aby auto dělalo to, co chcete,
když to chcete udělat. Tohle je tak skvělá zábava,
že to ani neumím popsat. Tohle by průměrný vlastník Tesly
asi zrovna neprováděl. Ale je fajn vědět, že to jde. Pořád je cítit, že mi auto trochu pomáhá. Že mi pomáhá brzděním napříč nápravami,
aby se auto vycentrovalo. Auto usiluje o to,
abych byl v bezpečí, pomáhá mi mít jízdu pod kontrolou
a nebýt příliš mimo trasu.

Ale zase platí, že mě auto
nechá řídit, jak chci já. Prostě dělá to, co chci dělat já. A to... je nádhera. Abych byl upřímný, nevěděl jsem,
co od tohohle místa mám čekat. Teprve před pár týdny jsem zjistil,
že něco takového existuje. Ale nakonec to na mě
udělalo velký dojem. Pokud jste sledovali mé recenze Modelu 3,
pak víte, že nejsem jeho největší fanda, ale že se dá zvládnout takový manévr
i se zapnutou kontrolou trakce, tak to je fakt něco.

Bylo by fajn umět všechno
vypnout bez vývojáře s počítačem. A ano, při použití těchto aut v zimě
přijdete o určitou část dojezdu. Pokud však vlastníte Teslu a na zimu
ji schováváte, děláte velkou chybu. A teď mě omluvte. Ještě zbývá trochu denního světla,
takže si jdu zařádit na sněhové pole. Překlad: sethe
www.videačesky.cz