Japonský mýtus o lstivém tanukimTED-Ed

„Tanuki podle všeho spadl z nebe a svůj šourek použil jako padák.“ Po prašné cestě jedné vesničky kráčel podomní prodejce, kterému se nedařilo prodat své zboží. Před pár týdny procestoval celý region křížem krážem a většina vesničanů už jeho zboží viděla. Putoval tedy po předměstí v naději, že najde nějaké nové zákazníky. Silnice ale byla bohužel z velké části opuštěná a prodavač se už chtěl vrátit, když zaslechl pronikavý křik vycházející z okraje lesa.

Když se vydal za původcem křiku, objevil uvězněného tanukiho. Zatímco tito tvorové podobní mývalům byli známí pro svou lstivost, tento naopak vypadal vyděšeně a bezmocně. Prodavač zápolícího živočicha osvobodil, ale než mu stihl ošetřit rány, ztratil se v hustém porostu. Prodavač se další den vydal na obvyklou cestu. Na té však objevil odhozenou čajovou konvici.

Byla rezavá a stará, ale možná by ji mohl prodat místním mnichům. Prodavač ji leštil, dokud leskem nezářila. Odnesl konvici do chrámu chrámu Morin-dži a ukázal ji obřadným mnichům. Přišel právě včas. Potřebovali velkou konvici pro důležité bohoslužby, a tak ji koupili za slušnou částku. Aby zahájili ceremonii, nalévali všem mnichům šálek čaje. Konvice však vždy rychle vystydla.

Během dlouhé bohoslužby musela být stále ohřívána, a když byla horká, zdálo se, že se v rukou nalévajícího svíjela. Mniši se na konci obřadu cítili touto koupí podvedení a požadovali, aby se prodejce vrátil a vysvětlil to. Prodejce následujícího rána konvici prozkoumal, ale nenašel na ní nic neobvyklého. A tak v naději, že jim šálek čaje pomůže přemýšlet, konvici zapálili. Kov se během pár chvil začal potit.

Najednou mu vyrostl huňatý ocas, chlupaté tlapky a špičatý nos. Když zakřičel, prodavač v něm poznal tanukiho, kterého osvobodil. Prodavač nevěřil svým očím. Slyšel příběhy o tanukim měnícím podobu po zatahání za varlata. Byli to obvykle nepříjemní podvodníci, kteří si z cestovatelů různě stříleli nebo nechali pršet peníze, které se pak změnily v listí. Někteří lidé dávají sochy tanukiů před své domovy a podniky, aby odradili potenciální šprýmaře od jejich legrácek.

Tento tanuki se však pouze mile usmíval. Proč si vybral tuto nenápadnou podobu? Tanuki vysvětlil, že se chtěl prodejci odměnit za jeho laskavost. Jako konvici mu však bylo příliš vedro a nelíbilo se mu, když ho pálili, drhli a leštili. Mnich s prodavačem se začali smát nad tímto počestným podvodníčkem. Od toho dne se tanuki stal v chrámu váženým hostem. Často vyprávěl příběhy a předváděl různé kousky, které pobavily i ty nejvážnější mnichy.

Vesničané chodili z daleka, aby viděli chrámového tanukiho, a když ho prodavač navštěvoval, popíjeli čaj ze zcela normální konvice. Překlad: Kara www.videacesky.cz