The Hubble Ultra Deep Field in 3D

V roce 1996 se astronomové
pokusili o něco mimořádného. Namířili Hubbleův teleskop
na zdánlivě úplně prázdnou část oblohy, oblast bez jakýchkoliv
planet, hvězd nebo galaxií. Tato oblast je blízko
známého souhvězdí Velké medvědice a je velká jako zrnko písku
ve vzdálenosti natažené paže. To bylo od vědců poměrně riskantní, o pozorovací čas teleskopu
je velký zájem a pozorování ničeho
by se mohlo zdát jako ztráta času.

Bylo možné, že výsledné obrázky
budou černé jako pozorovaný kus oblohy. Přesto otevřeli teleskop a v průběhu
deseti následujících dní fotony cestující přes třináct miliard let
dorazily do cíle své cesty, na detektor našeho
nejsilnějšího teleskopu, sbírajícího jejich slabé signály
jeden po druhém. Když se teleskop zavřel
a snímky byly zpracovány, byl detektor poset světly více
než tří tisíc galaxií, které vytváří jeden z nejhlubších
a nejvíce inspirujících snímků historie.

Každá tečka a šmouha byla celou galaxií a obsahovala stovky miliard hvězd. V roce 2004 to astronomové udělali znovu. Tentokrát namířili teleskop do
oblasti blízko souhvězdí Orion. Na jedenáct dní, 400 oběhů
kolem Země, otevřeli závěrku. Použitím detektorů s vyšší citlivostí
a filtrů propouštějících více světla se v takzvaném ultrahlubokém poli
objevilo více než 10 000 galaxií ve snímku pozorujícím zatím
nejvzdálenější zákoutí vesmíru.

Fotony z těchto galaxií odletěly,
když byl vesmír jen 500 miliónů let starý a o 13 miliard let později zakončily
svoji cestu jako malý impuls na CCD snímači teleskopu. I když jsou nehybné,
tyto galaxie se od nás vzdalují, v některých případech
nadsvětelnou rychlostí. Časoprostor mezi námi a vším ostatním
se v každém okamžiku rozpíná a tyto galaxie jsou dnes vzdáleny
47 miliard světelných let. Díky rozpínání vesmíru,
čím dále od nás něco je, jeví se jeho světlo červenější
a zdá se, že se to pohybuje rychleji.

Toto objevil sám Edwin Hubble
pozorováním rudého posuvu mnoha galaxií, čímž se dá měřit
jejich rychlost i vzdálenost. Nedávný počin vědců
je pak třešničkou na dortu. Díky měřením rudého posuvu
všech galaxií na snímku vytvořili 3D model ultrahlubokého pole. Takto to vypadá, když do nejdůležitějšího
snímku v dějinách promítneme vzdálenosti. Ve vesmíru je přes 100 miliard galaxií.

Toto číslo nám bez souvislostí
mnoho neřekne. Náš mozek tomu neumí dát
žádný smysluplný význam. Když se ale podíváme na tyto snímky
a uvědomíme si, jak byly pořízeny, a pochopíme, co to znamená,
tento význam okamžitě nalezneme a chtě nechtě nás to navždy změní. Namířili jsme nejsilnější dalekohled
absolutně do prázdna, jen tak, z čisté zvědavosti a zjistili jsme, že se nacházíme
na malinkém místě na nebesích.

Překlad: Dr.Don
www.videacesky.cz