Thumbnail play icon

Fascinující planety ve vesmíru

91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:241
Počet zobrazení:8 370

Zatímco některá videa o vesmíru se hemží odbornými a záhadnými pojmy, a je tak místy těžké je sledovat, následující video je vyprávěno příjemnou a lehkou formou. To ale neubírá nic na obsažnosti – ve videu se dozvíte něco o zajímavých objektech ve vesmíru, jejich neuvěřitelných vlastnostech, a nechybí ani srovnání s podmínkami na Zemi pro lepší orientaci.

A co říkáte na poslední část? Dovedete si představit, jak lidstvo v budoucnosti kráčí podobným směrem?

Přepis titulků

Většinu těchto zvláštních úkazů bychom na Zemi spatřili leda v našich nejdivočejších snech. Ale jak se postupně ukazuje, co je nemožné na Zemi, to můžeme obdivovat na dalších planetách. Vezměte si třeba déšť jako takový příklad. Na Zemi je déšť studený, ponurý a velmi, velmi mokrý. Obecně je déšť na Zemi poněkud nudný.

Zato takový kamenný déšť na planetě COROT-7b, to je něco docela jiného. Tam už bychom se nenudili. Na jedné polovině tohoto vesmírného tělesa je horko. Na povrchu teplota vystoupá až na 4700 stupňů Fahrenheita, což je asi 2600 stupňů Celsia. To je dost teplo na to, aby roztály kameny a vypařily se, jak se to děje na Zemi s vodou. Mezitím je druhá strana planety o poznání chladnější, má totiž okolo 3500 stupňů Fahrenheita, což je asi 1900 stupňů Celsia.

Kameny se tedy vypaří a poté zformují do masivních kamenných oblak nad onou pekelně rozpálenou polovinou planety. Následně spadnou ve formě lávového deště na chladnější polokouli. Lávový déšť ztuhne na kamení ještě dřív, než dopadne na povrch země. Takže tu máme skutečný déšť kamení.

Umíte si představit, jak to asi vypadá naživo? I další planeta vám ale vyrazí dech. Exoplaneta HD 189773-b se nachází celkem 63 světelných let daleko od nás. Je jen o trochu větší než Jupiter a kdybych řekl, že je nádherná, nejspíš byste se mnou souhlasili. Za působivým zevnějškem se však skrývá nepředstavitelné zlo. Planeta vypadá nádherně proto, že je její atmosféra složena převážně z křemičitých částic, jako jsou písek nebo sklo.

Částice padají jako déšť za teploty 1706 stupňů Fahrenheita, v přepočtu tedy asi 930 stupňů Celsia. Na planetě navíc zuří vítr o rychlosti až 5405 mil za hodinu, tedy 8700 kilometrů za hodinu. To je sedminásobek rychlosti zvuku. Výsledkem je déšť ještě děsivější než ten předchozí. Déšť je tu čirý jako sklo.

Představte si to celé. Z dálky se valí mračna a vzduchem duní ozvěna hromů. Vítr se prohání okolo rychlostí 1,24 mil za sekundu. Najednou se oblaka roztrhnou mohutným deštěm. Masy skla se prodírají atmosférou a neskutečnou rychlostí míří přímo k vám. Kdyby se taková bouře objevila na Zemi, s takovou rychlostí větru by Zemi okolo rovníku obkroužila za pouhých pět hodin a 33 minut.

A to už by místní obyvatelé silně pocítili. Ale co se větru týče, tohle ještě nic není. Je to sotva slabý vánek ve srovnání s tím, co se odehrává na planetě HD 189733-b. Tento plynný obr na své straně obrácené ke slunci dosahuje až 1770 stupňů Fahrenheita. (966°C) Odvrácená strana přitom neklesá pod 1270 stupňů Fahrenheita, tedy asi 700 stupňů Celsia.

Malý teplotní rozdíl mezi oběma polokoulemi je způsoben prudkým větrem, jehož rychlost zde může vystoupat až na fantastických 21747 mil za hodinu, což je šest mil, případně deset kilometrů za sekundu. Tedy devětadvacetinásobek rychlosti zvuku. To je něco. Jak již zaznělo v našem dalším videu, nejprudší vitr na Zemi byl naměřen během tornáda v Oklahomě v roce 1999.

Jeho rychlost byla 300 mil za hodinu. To je 73 krát méně, než takový běžný větřík na HD 189733-b. Kdybyste měli křídla, padák, nebo klidně i obyčejný deštník, mohli byste celou planetu obletět za hodinu a osm minut jen tím, že deštník otevřete. Něco mi ale říká, že byste z té rychlosti měli v kalhotách nehodu ještě mnohem dřív.

Kameny padající z nebe, teploty 5400 stupňů Fahrenheita, skleněný déšť letící nadzvukovou rychlostí. Čím víc se o tom dozvídám, tím víc mi přijde, že peklo opravdu existuje. V předchozím videu jsem se tématu stínů příliš nevěnoval. Tak ho zmíníme. Představte si místo, kde vás ráno probudí paprsky dvou sluncí.

A večer zase můžete sledovat dva nebo dokonce tři To se dřív zdálo jako výmysl. Něco, co patří leda do Star Wars. Dokud jsme neobjevili úžasnou exoplanetu jménem Kepler 16-b, která obíhá okolo dvou hvězd v souhvězdí Labutě. Na obzoru této planety vycházejí a zapadají dvě slunce. Takže kdyby mému stínu bylo na Zemi samotnému smutno, na planetě Kepler 16-b by měl parťáka. I kdybych se tam teleportoval, dá se však bohužel čekat, že bych velmi brzo zemřel na horko a nedostatek kyslíku.

Pokud ale dovolíte, že mám na sobě ultramoderní skafandr, který mě udrží naživu, pak je vidina dvou sluncí a dvou stínů na této planetě senzační. A co teprve tři slunce a tři různé stíny! Docela nedávno astronomové objevili další těleso, a to planetu HD 121399Ab. Nová planeta zlomila všechny dosavadní rekordy.

Zaprvé obíhá okolo tří různých sluncí. Její hmotnost je navíc čtyřnásobně větší než hmota Jupiteru. A nadto má dlouhatánskou oběžnou dráhu. Jeden rok této planety, za který oběhne všechna tři slunce, trvá celkem 550 našich pozemských let. A díky pomalé rotaci planety na polovinu toho času zmizí všechna tři slunce z obzoru. Představte si, že 275 let nevyjde ani jedno slunce.

To všechno se odehrává 340 světelných let od nás, což je o 300 světelných let dál, než náš další exponát, vodní planeta GJ 1214 b. Všichni už víme, že voda pokrývá 70 % povrchu na Zemi. To je však v případě Země pouhých 0,005 % celkové hmoty planety Země. Vědci se domnívají, že u planety GJ 1214 b by voda mohla tvořit až 10% celkové hmoty planety.

To znamená, že je povrch této planety zcela pokryt gigantickým oceánem s hloubkou až stovky kilometrů. Poloměr této planety je dvou a půl násobný oproti Zemi, a její hmota přibližně šesti a půl násobná. Když se zamyslíte nad tím, co všechno žije v našich oceánech, které nemají hloubku ani 6,8 mil, je strašidelné si představit, co se skrývá v té nekonečné hloubce.

Děsivé obludy tam ale pravděpodobně žijí pouze v naší fantazii. Ve skutečnosti totiž dno takového oceánu čelí tak masivnímu tlaku, že tam jakýkoliv život v podstatě není možný. Víme pouze, že se voda na dně takového oceánu zřejmě bude vyskytovat ve formě vzácného ledu typu VII. Bohužel se mi o této záhadné substanci nepodařilo zjistit nic dalšího. Pořád nerozumím tomu, o čem tenhle led vlastně je kromě toho, že nevypadá jako běžný pozemský led.

Ačkoliv totiž drží pevnou formu, nevydává vůbec žádný chlad. Pokud snad o něm víte něco dalšího, dejte prosím vědět do komentářů. Jako dezert si dáme tuhle poslední planetu. A takhle, přátelé, vypadá peklo. Dokonce ani některé hvězdy nedosahují teploty, která panuje na planetě KELT-9b. Planeta o velikosti Jupiteru přibližně jednou za den a půl dokončí oběh okolo své hvězdy.

Tato hvězda je nyní jednou z největších, okolo kterých se podařilo najít obíhající planety. Modrý obr typu A jménem KELT 9, jehož věk se odhaduje přibližně na 300 milionů let, má dvojnásobek velikosti i teploty našeho Slunce. Díky této velikosti je planeta KELT-9b, která obíhá v bezprostřední blízkosti tohoto gigantického hvězdného reaktoru, vyhřátá na naprosto neuvěřitelných 7800 stupňů Fahrenheita, což je v přepočtu asi 4300 stupňů Celsia.

To je neskutečná teplota! To už nemá daleko do teploty na povrchu našeho vlastního Slunce, která je 9900 stupňů Fahrenheita. Většina hvězd spektrálních typů F, G, K a M nepřesahují 13 000 stupňů Fahrenheita (7300°C). Pouze hvězdy typu B a O se dostanou nad 18 000 stupňů Fahrenheita.

Exoplaneta, kterou objevil Scott Gaudi za pomoci teleskopů KELT, má tedy vyšší teplotu než řada hvězd. Nevím jak vy, ale já tuhle informaci nemůžu dostat z hlavy. My ale jedeme dál. Oblékají se do podivných obleků s našitými křídly. Vylezou někam vysoko, třeba na špičku strmé skály nebo na vrchol hory a skočí.

Nechápu, co se těm bláznům honí hlavou. Létají sotva pár metrů nad vyčnívajícími skalami a stromy, což vypadá prostě děsivě. Pak se otevře padák. Adrenalin je na maximu. A nakonec letec s nepopsatelným pocitem konečně najde pevnou půdu pod nohama. Ale i tak na tom byl nejlepší moment, kdy sama zubatá zas jednou ostrouhala. Někteří říkají, že jen tváří v tvář smrti dokáže člověk plně docenit život.

Tomuhle se na zemi říká base jumping, a je to jeden z nejnebezpečnějších sportů. Nevím jak vy, ale v mých očích mají tihle maniaci superschopnosti. Ale víte, co je ještě lepší? Existuje místo, kde by takové šílenství vypadalo jako docela neškodná zábava. To se nachází v naší sluneční soustavě jenom 71 světelných minut daleko. To je 9,3 miliard mil od naší modré planety.

Kdyby nějaký odvážlivec chtěl skočit na Titanu, mohl by tenhle Saturnův měsíc obletět docela celý. Hustá atmosféra zároveň s nízkou gravitací vytváří ideální podmínky pro budoucí kolonizaci člověkem. A jen si představte, kolik fantastických věcí by se dalo dělat v tak neskutečných podmínkách. Já bych si konečně mohl splnit svůj největší sen. Vznést se do vzduchu jako pták a jen tak si kroužit.

Takže najednou to nejsou jen ptáci, kdo umí létat. Už musíme jen vymyslet, jak se na Titan dostat a jak se tam hezky pohodlně uhnízdit. A to tedy rozhodně nebude jednoduché. Pravdou zůstává, že kromě výhod a bonusů pro budoucí osadníky Titan připravil i celou řadu závažných překážek. Ale i tak to stojí za to. Mají tu vlastní atmosféru, která je dokonce jedenapůlkrát hustší než naše zemská, a to už lepší snad ani být nemůže.

Tíhové zrychlení na Titanu je pouhá sedmina našeho. A ano, Titan je ještě menší než náš Měsíc. Což teoreticky znamená, že by se dalo po Titanu chodit jen za použití základního potápěčského vybavení. Což taky vůbec není špatné. Má to ale háček. Zaprvé je tam fakt velká zima.

Venku je -290 stupňů Fahrenheita (-170 až -180°C). A pak je tu ještě ta drobnost, že průměrná rychlost větru se pohybuje okolo 20 mil za sekundu. Takže to vypadá, že po povrchu by se dalo chodit jen v blízkosti něčeho s opravdu velkou výhřevností a s jaderným nebo termojaderným reaktorem. Atmosféra, ať sebevíc hustá, navíc bohužel neobsahuje žádný kyslík. Naopak v ní ale najdeme takové dobroty, jako jsou dikyan a kyanovodík.

To znamená, že atmosféra je nejen nedýchatelná, ale dokonce je jedovatá a usmrtí vás při první příležitosti. Všechny příbytky na Titanu by tak musely být vzduchotěsně uzavřené. Navíc by musely mít přechodové komory, které by při vstupu a při výstupu čistily kontaminovaný vzduch. Celkově je Titan plný uhlovodíků, ale postrádá kyslík, který je nutný k jejich spalování. Získávání energie a transport po povrchu by tak byly docela jiné, než jak to známe na Zemi.

Látka jménem acetylen, která se rozkládá teplem, a jež je na Titanu k dispozici, by byla použitelná jako palivo namísto uhlí nebo benzínu. Naopak solární nebo vodní energii bychom nemohli použít vůbec. Na získávání vodní energie jsou řeky na Titanu příliš pomalé. Snad jen vítr by šlo použít. Jaderné reaktory by potřebovaly uran pro vytápění usazovacích nádrží, uran však chybí nejen na Titanu, ale v celé soustavě Saturnu.

Prakticky tam chybí stabilní těžké prvky a kovy, takže by je nejspíš bylo potřeba dopravit z asteroidů. Místní dopravu by zajistila letadla, helikoptéry a vzducholodě, a to díky husté atmosféře a nízké gravitaci. Mimochodem, obydlená a okysličená základna pod tlakem jedné atmosféry by mohla být lehčí než vzduch na Titanu, takže by neměla daleko do vzducholodi.

Představte si, jak by bylo super bydlet v plujícím městě. Řeky a jezera pravidelně vysychají, protože neexistuje žádný oceán, takže nad vodní dopravou není třeba ani přemýšlet. Využít by se dala jen čas od času pro výjimečné případy. Jako pohon pro vozidla na kolech bychom museli použít opět acetylen. Pozemní dopravu by ale ztěžovaly nejrůznější faktory, jako vlhký písek, nerovnosti terénu a silný vítr. Výhodnější by tak bylo použít vlaky s vlaky na magnetických platformách.

Dnešní vesmírné vysílání se chýlí ke konci. Děkujeme za vaše shlédnutí, hodnocení a odběry. Brzy se přihlásíme s dalšími vzrušujícími informacemi. Na shledanou, přátelé. Překlad: Mia_91 www.videacesky.cz

Komentáře (27)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Pokud je na té vodní planetě skutečně H20, tak je podle mě velká šance, že tam život v nějaké (alespoň mikroskopické) formě bude existovat.

https://cs.wikipedia.org/wiki/GJ_1214_b

00

Odpovědět

Podle mne by tohle meli byt 2 ruzne videa, namisto jednoho. Protoze mluvit o TOP nejzajimavejsich planetach a pak zniceho nic prejit k Titanu a ten rozebrat do podrobna mi prislo zvlastni...

160

Odpovědět

What Will Happen In 1 GOOGOL Years From Now? What Will Happen In 1 GOOGOL Years From Now?

00

Odpovědět

Byste mohli přeložit tohle video, když jste do těch exoplanet: Whole New Worlds: An Aladdin History of Exoplanets | A Capella Science, Trudbol, SamRobson, Gia Mora :-)

00

Odpovědět

nie je to hlas Marka Hamilla?

11

Odpovědět

no myslim že ne... dneska vyšel graham norton s hamillem a zni to uplně jinak :D

10

Odpovědět

11:26 ne, Titan není menší než Měsíc ;) viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Titan_(měsíc)#/media/File:Titan_Earth_Moon_Comparison.png
Ale to mají blbě řečeno ve videu, překlad je správně.

40

Odpovědět

pan je snilek

30

Odpovědět

Blbej clickbait :D já se tak těšil na donutovou planetu a ono hovno :D jinak super.

420

Odpovědět

Nejvíce mě zaujal led 7. Doteď jsem si myslel, že může mít jen jednu podobu.

102

Odpovědět

led má několik podob, hezky se o tom, krom jiného, píše v http://www.aldebaran.cz/produkty/2016_kuchyne/

10

Odpovědět

Zvláštní žánr videa, popularizační video pro adrnalinem našlapaný lidi co nedokáží udržet pozornost u jednoho tématu?

270

Odpovědět

Konečne vesmír, jupiiii

41

Odpovědět

Geniální video... jen se mi strašně líbí, jak tvrdí, že by v tom oceánu nemohlo nic žít, když se u nás také podmínky nevyskytují, tak logicky ani nemohla vzniknout životní forma, která by jim odolala. Pokud ale na dané planetě život vznikl, pak je téměř jisté, že by se jim adaptoval a ovládl i nejhlubší části. V našich podmínkách by pak jeho kůže byla "nezranitelná"/ umřel stejně jaky mi ve vakuu vesmírného typu.

102

Odpovědět

Naopak to vůbec není jisté. V některých podmínkách to už prostě není fyzicky možné. A s tou kůží taky nemáš pravdu, naše hlubinné potvory jsou úplně stejně zranitelné, jako ty mělkovodní, ne-li ještě víc.

41

Odpovědět

+Artia Antsnení fyzicky možné pouze při našich fyzických vědomostech... nech trošku pustit myšlenku že člověk nezjistil všecko a neovládl všechny vědy na maximum tak aby se dalo se 100% jistotou říct že něco není možné... vesmír je různý, obrovský a neznámý... nevíme co se mohlo zformovat jinde...

53

Odpovědět

+pffPodle současného poznání jsou uhlíkové (a i jiné, hypotetické) formy života založené na různých makromolekulách, které pod extrémním tlakem kolabují, tohle je fyzická vlastnost, nikoliv chemická nebo biologická, nelze se proti tomu adaptovat. Stejně tak se uhlíková forma nemůže adaptovat nad určitou teplotu. A křemíkové nebo borové formy se na vodní planetě vyvinou jen těžko, jelikož by reagovaly s vodou. Ale třeba tam ve vzduchu lítají klauni, co serou cukrovou vatu, nic přece není na 100% jisté.

91

Odpovědět

+Artia AntsJenže všechny tyhle hypotézy o existenci života jsou založené pouze na myšlence, že veškerý život ve vesmíru funguje na podobném principu jako u nás na Zemi a to mi připadá velice hloupé. Klidně bych věřil, že někde jinde vznikl a existuje život v pro nás nepředstavitelných podmínkách. A pro ně je život v našich podmínkách stejně nereálný.

44

Odpovědět

+Johan3kŽivot v nepředstavitelných podmínkách tu nikdo nezpochybňuje, kolega tu dokonce zmiňuje životní formy na bází křemíku nebo boru, které potřebují podmínky pro nás opravdu nepředstavitelné. Zato život v nemožných podmínkách, to je něco úplně jiného... :) Život není nějaký univerzální jev, ale přesně určená lidská definice. A stejně jako neexistují prvky, které by umožňovaly život na Slunci, neexistují prvky, které by umožňovaly život v extrémním tlaku.

20

Odpovědět

Led 7 kategorie ... jen velice povrchně ..
https://cs.wikipedia.org/wiki/Led#Exotick%C3%A9_f%C3%A1ze_ledu

30

Odpovědět

Mě by zajímalo, zda je možné aby existovala planeta zemského typu, která by byla velká jako např. Jupiter? Tedy planeta velikosti Jupiteru ale s podmínkami jako na Zemi?

50

Odpovědět

No, napadá mě že základní problém by mohl být s gravitací (kvůli hmotnosti), ale samotného by mě to zajímalo.

40

Odpovědět

+Celegormhlavne neberte toho kripla co vi uplny hovno vazne

03

Odpovědět

3:37 -> Vítr tam určitě nedosahuje devětadvacetinásobku rychlosti SVĚTLA.

Ale jinak díky za překlad.

130

Odpovědět

Opraveno, díky. ;-)

41
Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK