Thumbnail play icon

Haiti a Dominikánská republika – dvě země na jednom ostrověVox

Přidat do sledovaných sérií 50
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:112
Počet zobrazení:5 369

Na jednom ostrově se rozprostírají dvě zcela odlišné země. Jak k tomu došlo, jak se tam žije a jaké jsou tamní problémy? 

Přepis titulků

Tady se zastavme. Jedu po cestě, která odděluje Haiti od Dominikánské republiky. Přímo tady je hranice, která odděluje dvě velice odlišné země. Pokud se narodíte na Haiti, máte jako dítě 2,5krát větší šanci, že zemřete, než kdybyste se narodili v DR. Jste skoro 10krát chudší a dožijete se mnohem méně let. Přišel jsem sem zjistit, jak mohou být dvě země na jednom ostrově tak odlišné.

Na jedné straně je chudé Haiti a na druhé relativně bohatá Dominikánská republika. Jak dala tato čára vzniknout dvěma naprosto odlišným světům? Má cesta začíná zde, v přímořské vesničce v jižním Haiti, kde se haitští obchodníci, většinou ženy, připravují na noční plavbu. Ženy nastupující na tuto loď mají jediný cíl. Dostat se na hranici, kde budou vpuštěni na dominikánské tržiště. a kde prodají a nakoupí věci, než se vrátí zpět do vesnice. Je to nejneformálnější mezinárodní obchod.

Plujeme těmito loděmi, protože cestu po souši činí blízké pohoří prakticky nemožnou. Tyto opotřebované dřevěné lodě vyplouvají dvakrát týdně už po několik desetiletí, a přesto je celý proces chaotický a neorganizovaný, jako by to bylo poprvé. Tolik úsilí, času a práce kvůli přepravení trochy zboží, které by bylo ve většině zemí přepraveno v kontejneru. Do příhraničního města jsme po sedmihodinové plavbě dorazili ve čtyři ráno. Vychází slunce a my jdeme k pohraničnímu tržišti.

Tržiště bylo vybudováno přímo na hranici jako symbol partnerství mezi oběma zeměmi a jako možnost pro obchodníky z obou zemí prodávat a kupovat za stejných podmínek. Při příchodu k hranici jsem si rychle uvědomil, že to tak ani zdaleka není. Právě se dívám přes hranici na tržiště a vidím, že Dominikánci už se chystají. Tohle je jedna z velkých výčitek Haiťanů, že jsou zaseknutí na hranici, čekají na možnost přejít, ale pohraničníci to zdržují, a tak si Dominikánci zaberou ta nejlepší místa.

Nikdy s námi nezachází tak, jak by měli. Dominikánci nemají Haiťany rádi. Haiťané sem urazili úmornou cestu na opotřebovaných lodích – z vlastní zkušenosti vím, že je velice úmorná – přišli na hranici a pohraničníci je bezdůvodně zastavili. Správně mají hranici otevřít pro všechny ve stejný čas. Nevím proč, ale nevpustí nás tam. Strážní brání Haiťankám v přechodu a nikdo neví, jak dlouho to bude trvat. Napětí roste, ale několik hodin po vpuštění Dominikánců, strážní konečně otevírají most.

Po zbytek dne kupují a prodávají a potom se vrátí na lodě a plují domů. Vyčerpávající cesta lodí a bezdůvodná diskriminace ztělesňují asymetrii existující na tomto ostrově. Když to vidím, nejde se neptat, jak k tomu došlo. Je zde několik klíčových věcí, které vysvětlují, kde se na tomto ostrově vzaly dvě velice odlišné země, ale jestli se chceme dostat na počátek, musíme se vrátit do doby, kdy byl ostrov vlastněn dvěma evropskými mocnostmi: Francií a Španělskem.

Tento ostrov je vlastně prvním místem, kde Kryštof Kolumbus založil kolonii na cestě do Nového světa kolem roku 1490. Francie chtěla kus ostrova, protože byl bohatý na cukr a kávu, takže se Španělskem válčili, a nakonec si ostrov rozdělili. Na jedné straně bude španělská kolonie Santo Domingo a na druhé straně francouzská kolonie se stejným jménem Sain-Domingue. Nejdůležitější částí porozumění celé této záležitosti je skutečnost, jak ony mocnosti nakládaly se svými koloniemi.

Francouzi zemi vykořisťovali. Přivedli tuny otroků a chtěli ze Saint-Domingue učinit čistě ekonomického producenta. Zničili půdu agresivním pěstováním stejné plodiny rok za rokem a vytvořili skupinu vzdorných, přepracovaných a zneužívaných otroků, kteří se nakonec vzbouřili. Španělé zaujali jiný přístup.

Po založení kolonie na ostrově zmasakrováním domorodé populace ji nechtěli vykořisťovat jako Francouzi. Namísto toho šli do Mexika a Peru hledat zlato. Takže do kolonie nepřivedli ani zdaleka tolik otroků a následkem toho nebyla kolonie příliš výdělečná. Namísto toho se Španělé sžili s původními obyvateli uznáním autority místních vůdců a sňatky s domorodci. Výsledkem byla menší a rasověji pestřejší populace s udržitelnou ekonomikou a politickým systémem, což ve francouzské kolonii zcela chybělo.

To je velice důležité na začátku 19. století, kdy byla vyhlášena nezávislost. Haiti vyhlásí nezávislost, vyžene Francouze a v podstatě se vyhlásí první černou, bývalou otrockou republikou na světě. Učiní tak s velice špatnými podmínkami pro společnost a vládu a rovněž tak učiní se zemí, který byla vykořisťována, když se na ní rok za rokem vysazovaly stejné plodiny, a snižovala se tak její úrodnost.

A k tomu všemu, protože byla první černou republikou, ji svět v podstatě izoloval. Spojené státy nechtěly uznat nezávislost černého národa. Myslely si, že se stane otrockou říší prahnoucí po pomstě. Francouzi se nedlouho po vyhlášení nezávislosti ukázali na haitském pobřeží a řekli: "Dlužíte nám za všechno, co jste nám ukradli, když jste se stali nezávislými, za všechen majetek nám dlužíte a musíte nám to po dalších třicet let splácet."

Tento paralyzující dluh Haiti během let splatilo, ale podepsalo se to na jeho rozvoji. Historie neospravedlňuje diktátory a zkorumpované politiky, které bránili rozvoji Haiti od vyhlášení nezávislosti, ale pomáhá jim porozumět. Neúprosná embarga a dluh související s nezávislostí spolu s minimálními investicemi do vládních institucí zajistil selhání Haiti od chvíle, kdy vzniklo, a rasistický svět to pojistil.

Rasismus není jen součástí haitských dějin, ale přežívá tam dodnes. Když jsem jel dále po hranici, můj řidič byl shodou náhod dominikánský pohraničník. Během pár hodin mi pomalu a opatrně říkal, jak imigrační politika v minulých letech DR změnila. Dominikánská vláda učinila rozhodnutí. Chce vědět a regulovat, kde všichni Haiťané jsou uvnitř Dominikánské republiky.

Chtějí vědět, kde jsou, kolik jich je a co který z nich dělá. A s tímto záměrem vytvořili regulační program. Regulační program je eufemismus. Mluví o politice cílení na všechny haitského původu, dokonce i občanů, jejich shromáždění a deportování. V Dominikánské republice byly vždy protihaitské nálady, které často přerostly v rasové násilí...

ale od roku 2010 jsou tyto nálady ukotveny v legislativě. V Dominikánské ústavě, která byla představena v roce 1929, stojí, že každý, kdo se v zemi narodí, automaticky získá občanství, i když jsou jeho rodiče imigranti bez dokladů. Tak tomu je například i v USA, ale DR ústavu v roce 2010 přepsala, aby při narození na půdě DR získaly občanství jen děti zákonných obyvatel. Potom v roce 2013 nejvyšší soud v DR rozhodl, že změna bude platit i retroaktivně až do roku 1929, což znamená, že každý občan, který se v DR narodil imigrantům bez dokladů o své občanství přišel.

Více než 200 000 Dominikánců najednou nemělo žádné občanství. Je to zcela jistě ilegální akt, je to amorální akt a je to rasistický akt dominikánské vlády. A děje se to, protože jsou ti lidé černí. Občanství nezískají automaticky poté, co se zde narodí? Ne, bylo to tak, ale teď se musí nahlásit do cizineckého registru.

Dominikánský zákon říká, že jestli tito lidé bez občanství chtějí zůstat, musí jít na úřad a zapsat se do registru cizinců. Vláda dala lidem jeden rok na to zapsat se do registru, nebo čelit deportaci. Od chvíle, co v červnu 2015 vypršelo ultimátum, bylo deportováno přes 55 000 lidí. Podle OSN uprchlo 128 000 lidí do Haiti – do země, ve které nikdy nežili. Někteří přišli do tohoto tábora na hranicích, kde žijí v zapomenutí už několik let. Někteří jsou zatýkáni na ulici a někteří ve svých domovech. Mě sbalili, když jsem šel z práce.

Zatkli mě, hodili do auta a odvezli pryč. Vyhrožovali, že nás zabijí, tak jsem vzala děti a utekla sem. a už jsem tu dva roky. Kdyby mohlo 200 000 lidí volit, dopadly by volby jinak. Měl jsem dobytek, ale vzali mi prasata. Za dva nebo tři dny přišli znovu a vypálili mi dům a s ním všechny věci. Bezdůvodně mi vzali prasata a pozemek. Mé matce vypálili dům. Řekli, že jestli zůstaneme, zabijí nás.

Tady spíme klidně. Když jsme žili v DR, pronásledovali všechny Haiťany a žili jsme ve strachu, že nás zatknou, ublíží nám nebo nás zabijí. Ve chvíli, kdy jsem vstoupil do DR, viděl jsem, jak tyto zátahy probíhají. Při 75km jízdě autobusem jsme projeli osm kontrolních stanovišť, při kterých strážníci nastoupili do autobusu podívat se, kdo v něm sedí a příležitostně zkontrolovat doklady. Ale při každé zastávce kontrolovali papíry stejným lidem.

Zrovna zkontroloval pasy nejčernějším chlapům v autobuse. Můj a dvou dalších. Jsme tu nejčernější a opravdu prověřili jen nás. To je můj tlumočník Pascale. Je to Američan, ale vždy, když je v DR, žádají po něm bezpečnostní složky pas. V půli cesty jsme přijeli k budově, před kterou vysedávali mladí vojáci. Náš řidič dovedl tuhle ženu a její dvě děti k vojákům. Mluví s nimi perfektní dominikánskou španělštinou a říká, že její děti jsou Dominikánci, a že ji sem řidič přivedl jen proto, že je černá.

Na tom ale nezáleží, protože nemá doklady a její barva vypovídá o všem. Haiti a jeho lidé byli zneužívání, už když to byla otrocká kolonie. Svět ho potom izoloval embargy a dluhem kvůli nezávislosti a dnes Haiťané v DR zažívají rasismus, který je tak otevřený, že byl uzákoněný. Když jedu po této křivolaké cestě, mám DR napravo a Haiti nalevo. Když zde byli Francouzi, byla to nejbohatší kolonie na planetě, ale vybralo si to svoji daň.

Cenou nebyli jen zneužívaní otroci, ale také půda, na které pracovali. Kácení lesů a vysazování stejných plodin pokračovalo i poté, co odešli Francouzi, ale namísto výroby žádaného nábytku byly stromy používány pro vaření jídla. Proto je po mé pravé ruce bujná džungle a po mé levé ruce jen erodující kopce. Podívejme se zdálky a uvidíme to velice jasně. Jedu po cestě až na sever, dokud nedorazím na další tržiště. Chtěl jsem vědět, jestli i zde dochází k diskriminaci jako na jihu. Toto tržiště bylo vybudováno z peněz Evropské unie a rozvojového fondu OSN s cílem vytvořit místo, kde budou občané obou zemí prodávat a kupovat za stejných podmínek.

Stejně jako na tržišti na jihu se i zde Dominikánci chystají jako první. Šel jsem k hranici a našel tuhle skupinu lidí uplácející pohraničníky, aby mohli projít. Je to stejné jako na jihu, jen je tu více úplatků a pohraničníci nemají očividně problém mlátit Haiťany klackem. Po několika hodinách čekání se brány otevírají a Haiťané mohou konečně projít. Zachází s námi hůř než se psy.

Strkají do nás a zahazují naše věci. Haiťany bijí a říkají, že jsou horší než psi. Jednají s námi jako se psy, jako se smetím. Jsme na tom špatně, ale nemáme na výběr. I když s námi zachází špatně, jsme pořád tady. Toto je příběh o hranici, která rozděluje dvě velice odlišné země, ale je to také příběh o politice, o tom, jak staletí rasistické politiky ze strany Francie, USA, světa a DR mohou zabránit národu v rozvoji.

Haiti, první černá republika, zažila jednu z nejdravějších a rasistických politik od okolního světa. Pro Haiťany není tento příběh historií, pro ně je současností. Je to jeviště, kde žijí své životy. Nemáme na výběr, musíme sem chodit. Nezbývá nám nic než si na špatné zacházení zvyknout, ale nás nezostudí. Mé velké díky patří lululemonu, který je sponzorem tohoto pořadu.

Poslali mi tyto ABC kalhoty, které jsou velice všestranné a flexibilní. Jsou pevné a určené pro turistiku a podobné aktivity, ale taky na doma, když se flákám a měl jsem je při obou příležitostech a zbožňuji je. Díky, lulumenone, za tyhle kalhoty a díky za sponzorování pořadu, který by jinak nevznikl. Pokud chcete vlastní ABC kalhoty od lululemon, můžete si koupit vlastní. Určitě byste je měli zkusit.

Komentáře (20)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Predstavte si, že by slovensko alebo česko bolo na podobnom ostrove s cigánmi. Myslím, že aj naše vlády by sa zachovali rovnako, storočia svoju krajinu zanedbali, áno chápem, nikto im neukázal ako majú vlastnú krajinu spravovať, ale bohužiaľ je to fakt, v dnešnom svete každý hľadí na seba, problémy iných nikoho nezaujímajú, Dominikánci zase nie sú Kuvajt, až taká bohatá krajina to nie je, ale aj to málo čo majú sa snažia dať svojim občanom a nie imigrantom z iných krajín, aj u nás nadávame na tlupy ukrajincov či občanov z iných krajín z chudobnejších častí európy, deje sa to všade nie len na tom ostrove, príde mi, že ten chlapík je príliš veľký humanista

157

Odpovědět

Opice diskriminují opice a běloch volá: Slyšte, rasismus!!! Mám dost :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

1219

Odpovědět

To to stačí málo...

01

Odpovědět

Rozhodně si myslím, že rasismus je špatný a že by měli mít na tržnici stejné podmínky. Co mě ale překvapuje je, že i když už přes 200 let nejsou kolonii (dluh spláceli 30 let), tak stejně si zemi totálně zničili. Za 100 let mohl byt ostrov opět zalesněný. Zemědělství se mohlo upravit. Já vím, že z 0 se vaří blbě, ale sakra 200 let a tam to pořád vypadá jako v chánově. Jo rasismus okolních zemí jim asi moc nepomůže, ale opravdu může za to, jak to tam vypadá? A proč se ty zákony DR mění až teď v tak "vyspělé" době? Bezdůvodně? Proč mi na to něco hrozně nesedí?

251

Odpovědět

A co tam měli asi tak dělat jinýho než pěstovat plodiny a využívat okolí? V době kdy u nás probíhala industrializace a ničili jsme si sami svoji zem a ovzduší, tam byla "parta otroků", kteří neznali nic jiného než trochu zemědělství, kterou okolní svět nejen neuznával, ale i vydíral a připravoval o výdělek, nějak zapomněl zmínit, že na tom kde jsou, má svůj podíl taky USA, obecně toho mohl říct mnohem víc, ale nějak se zasek na tom že za všechno může francie.

25

Odpovědět

+Karel VorelAno, ale před 200 lety tak nějak všichni uměli jen pěstovat plodiny a využívat okolí. A ještě válčit, ale to se jim snad vyhlo. Bylo to na počátku průmyslové revoluce. A zmiňoval tam, že i USA mají svůj podíl na jejich situaci. Jen mi to trochu připomíná ten "sociální experiment" typu severní/jižní korea. Severní korejci ti taky řeknou že za jejich hladomor muže USA. Ale hernajz 200 let si v klidu vládnou sami, bez účasti v mezinárodních válkách a podobně. Ne že bych byl teda expert na jejich historii, ale vycházím z tohoto videa. A toto video mi říká, že rasismus okolních zemí může za to, že mají v zemi bordel jak v ghetu, zničenou zemi a nechcou je pustit na zahraniční tržiště, dokud ho nenachystají. A já říkám, že je to podle mě ptákovina. Aby černí šikanovali černější jen proto, že jsou černější? To o něčem vypovídá..

21

Odpovědět

+TutanchamonJenže oni tam mají dva-tří roky hurikán takové síly, že jim zpustoší to, co mezitím vybudovali (hurikán George 1998, hurikán Lili 2002, hurikán Jeanne 2004, hurikán Ernesto 2006, hurikán Dean 2007, hurikán Ike 2008, tropická bouře Matthew 2010, hurikán Matthew 2016, hurikán Maria 2017).

Naopak Dominikánské republice se hurikány vyhýbají a měli tam pouze Mariu 2017.

Asi jako kdybys porovnával Švýcarsko a Českou (Československou) republiku...Proč se Hitler zajímal o slovanské Čechoslováky, ale Švýcary nechával v poklidu? No protože to byl rasista až na půdu, ale nacisté měli konta ve Švýcarsku.

Nebo jako bys porovnával (východní) Německo a Československo (Českou) republiku. Východní Němci si v podstatě nadiktovali, že se u nich budou vyrábět dodávky, nebo malá vozidla. Naopak na Československo zbylo dovážení tisíců hektolitrů mléka a mléčných výrobků do Ruska (a proto vznikly ty různé pomazánky s nápisem "pomazánkové máslo". )

06

Odpovědět

+HeliumNo, moc nerozumím tomu, že hurikán pravidelně zasáhne jen jednu polovinu ostrova. A to nijak velkého ostrova. Žádná VB nebo NZ. Ale ano, hurikány bych nikomu nepřál.. a to mě je jich líto.
Jinak jsou tvé srovnání němcu, čechu, švycaru naprosto mimo mísu. Jim nikdo nediktuje co mají pěstovat. Nikdo na ně neútočí. Jen je nikdo nemá rád.... já se ptám proč? Co nám toto video neřeklo?

40

Odpovědět

+TutanchamonTak si nastuduj něco o hystorii, není to tak, že by je 200 let nechali jakože žít v míru a nezajímali se o ně (tak jako to bylo u korejců po válce), naopak spíš dostali Haiťany tam kde jsou teď. Nejpodstatnější vliv od USA je okupace a následná podpora diktátora (protože samozřejmě diktátor je lepší, než kdyby tam byl komunismus - myšlení západu) a několik desetiletí trvající vykořisťování lidí, které skončilo až teprve nedávno a od té doby tam probíhají nepokoje (protože diktátor si vycvičil armádu, která neuznává demokracii - svržení prezidenta s 90% podporou lidí a další nepokoje) a posledních 15 let jsou tam spojenecké jednotky pod vedením OSN.

03

Odpovědět

+Karel VorelA dominikánská republika byla demokracie? Ne, v tom se také nelišili, jen jejich diktátoři byli inteligentnější.

20

Odpovědět

+TutanchamonNevím, co považuješ za "velký" ostrov, ale Hispaniola je přibližně veliká jako Česká republika (76 000 KM čtverečních vs 78 000 KM čtverečních), takže by se dalo očekávat, že obě části mají trochu jiné klimatické podmínky.

Navíc východ je převážně rovinatý, naopak západ je poměrně kopcovitý s nejvyšším bodem 3 100 metrů nad mořem, opět se z této infomace dá vydolovat, kde bude častěji pršet a kde se bude hurikán pohybovat (například pro příklad by se dalo uvést Sasko a Ústecký kraj; Ústecký krají leží ve srážkovém stínu, a proto se této oblasti říkalo zahrada Čech a dokonce se tam pěstuje chmel, naopak saská strana má dokonce "saské Švýcarsko"-krásný název pro "jsou tam pořád nesnadné klimatické podmínky").

V porovnání (pouze) s Velkou Británií jsou jak rozměry, tak populace zhruba třetinové (76 000 km čtverečních a 20 milionů obyvatel celkově).

02

Odpovědět

+HeliumBavili jsme se tady o hurikánech. Hurikány mají v průměru i 2000 km. To asi jsi mimo mísu, když to srovnáváš se saskem a usteckým krajem.. ale to ti asi nevysvětlím.
Jinak bych byl určitě v kopcovitém terénu raději, než na rovné pláni, kdyby se na mě hnal hurikán. A rozhodně si nemyslím, že by u hurikánu byl hlavní problém množství srážek, které nese.
A hlavně si nemyslím, že by to mělo tak extrémní vliv na ekonomickou situaci země.
A rovněž si nemyslím, že za to může francie nebo USA.

11

Odpovědět

+TutanchamonHurikán není jen silný vítr, ale především silný a vytrvalý déšť.

Dokážeš si představit, co dokáže déšť způsobit na erodované, kopcovité krajině; naopak, co dokáže na zalesněné, převážně rovinaté krajině?

02

Odpovědět

+HeliumRozhodně budu radeji mezi horami, než na rovině, kterou to srovná se zemí a ještě ji to vyplavi. Protože z hor voda teče právě do těch opevovanych nizin.

01

Odpovědět

No... to je ale pěkná indoktrinace... Tak zaprvé... ti lidé co jim vypálili baráky a vyhrožovali ukrizovanim a vyriznutim jazyka si mohou velice snadno vymýšlet... to, že kontrolují jen ty černé je asi logické ne? Když si představím, že v ČR se hledá skupina 100 nigerijců tak asi taky budou legitimovat černochy... dost mě zamrzelo, že to všechno svedl na kolonisty (kteří se s nima asi fakt moc nesrali) a přitom vůbec nezmínil Papa Doca, který ty blbce okradal desetiletí a oni se v klidu nechali... A ještě mu u toho tleskali... a pak jeho syna o kterém platí na to samé. Nesnáším když si někdo nevidí do huby a říká ,,lituju, že jsem si zkurvil život za všechno může Lister''

153

Odpovědět

Ahoj, čase:

8:41

je psáno "rekroaktivně, má to být reTroaktivně", je to jen překlep.

Díky za překlad a více takovýchto zeměpisných a a geopolitických témat.

10

Odpovědět

Opraveno, díky. ;-)

20

Odpovědět

A není to paradox? Rasově rozmanitější část ostrova diskriminuje tu, jak by možná řekl Jan Hartl, "nepřirozeně etnicky homogenní" část. Černí - tedy tady asi jen Hnědí diskriminují Tmavější Hnědé - tedy teď už Černé. V dnešní době se správný uvědomělý rasista bez vzorníku barev s jasnou dělící čárou neobejde.

232

Odpovědět

Doporučuji dokoukat video, zjistit díky němu v rychlosti historii i kontext dané oblasti a posléze si pro zábavu pustit tohle vtipné, ale zároveň děsivé video: Příčiny tragédie na Haiti konečně objasněny

31

Odpovědět

Ty vole, som myslel, ze Boh dava AIDS deckam v Afrike(podla Ricky Gervais) a on ma na starosti aj toto :)

11
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK