Thumbnail play icon

5 skvělých levelů roku 2017Game Maker's Toolkit

Přidat do sledovaných sérií 28
87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:55
Počet zobrazení:3 386

Mark Brown vybral 5 nejzajímavějších levelů roku 2017.

Přepis titulků

Ahoj, já jsem Mark a tohle je Game Maker's Toolkit. Vždy v prosinci se ohlédnu za celým rokem a vyberu nejzajímavější nápady z herního designu. V minulosti jsem mluvil o balónu v Metal Gear Solid 5, záchranných bodech v Ori and the Blind Forest, Overwatch a výběru nejlepšího momentu hry a o systému konverzace v Oxenfree. Přemýšlel jsem, o čem budu mluvit za rok 2017.

Možná o Prey a možnostech zbraně střílející lepidlo? Nebo čipovém systému Nier: Automata? Nebo o letadlu v PlayerUnknown's Battlegrounds? Ale uvědomil jsem si, že jsem letos hrál spoustu skvělých levelů. Může to být nazváno jinak, třeba mise, kapitola, sekvence, oblast, mapa. Ať je to jakkoliv, za poslední rok jsem hrál spoustu úžasných levelů. A o tom budu v dnešní epizodě mluvit.

Budu ale spoilerovat, takže když budu mluvit o hře, kterou jste nehráli, ale chtěli byste, tak si prosím pauzněte video, podívejte se do popisu videa a skočte na další hru. Rozumíme si? Dobře, tak jdeme na to. Série Dishonored je známá skvělými levely. Od Lady Boyle's Last Party v jedničce po nesmysly s cestováním v čase ve dvojce, Arkane umí vytvářet skvělé otevřené levely v žánru immersive sim. Podařilo se jim to i ve spin-offu nazvaném Death of the Outsider.

Vynikající level je ve třetí kapitole: The Bank Job. Jak název naznačuje, level je o bankovním přepadení. Billie Lurk musí ukrást kouzelnou dýku z komplexního výtahového trezoru, který je uvnitř banky Delores Michaels. V levelu se dostanete do banky, seberete věci a utečete. Stejně jako u všeho ostatního v Dishonored i v bance má hráč spoustu různých možností.

Jen do banky se lze dostat třemi různými způsoby. Můžete najít malířův výtah, zprovoznit ho pomocí velrybího oleje a vyjet na střechu banky. Nebo můžete najít klíč u strážného, odemknout tyto dveře a vyjet v popelnici do sanitární části banky. Nebo můžete ukrást francouzský klíč u údržbářů, povolit pár ventilů a proplavat kanálem. Proč to vždycky musí být kanál?

Ze všeho nejdřív je dobré najít uspávací látku a pustit ji do ventilačního systému. Lze ji získat na aukci, kde buď použijete schopnost přeměny obličeje, abyste vyhráli aukci pro sebe, nebo se můžete proplížit a ukrást ji. A pokud jste bohatí a líni, můžete ji koupit na černém trhu. Jakmile jste uvnitř banky, tak další cesta už je o něco omezenější.

Musíte otevřít dveře do atria, dostat se přes obranný systém, je docela otravný, těžko se u něj odhaduje bezpečná vzdálenost, a pak vypnout nebo přenastavit tuto elektrickou bránu, abyste se dostali na schodiště. Jakmile tohle splníte, tak máte více možností. Můžete najít přístupový kód, který pošle trezor do kanceláře šéfky banky, nebo se můžete vplížit na půdu, postavit se na trezor, povolit zajištění a spadnout s ním do archivu.

Poté, co vyberete trezor, musíte utéct a vrátit se na začátek levelu. Proplížíte se, odejdete v přestrojení, nebo půjdete přes mrtvoly? Je to napínavá část, která dává vzpomenout na spletitý systém kradení předchůdce Dishonored, hry Thief. Navíc využívá všeho, co dělá Dishonored dobře. Díky mnoha možnostem nemáte pocit, že by šlo jen o naskriptované sekvence, a můžete kdykoliv změnit svůj plán.

Navíc banku tvoří několik propojených budov, takže to nepůsobí jako typický herní level. Je tu chytře postavena spousta vyvýšených míst pro herní mechaniky, takže můžete shora sledovat stráže a plánovat další útok. Plus spousta možností pro různé neplechy. A také je tu spousta odměn pro hráče, kteří rádi prozkoumávají a jsou všímaví. Jsou tu další trezory a zámky, do kterých se můžete dostat, pokud k nim najdete kódy.

Další Jindoshova hádanka pro všechny matikáře podobná té v Dishonored 2. A odkaz na další hru od Arkane, Prey. A nezapomeňme na kontrakty. Jde o dobrovolné bonusové mise, které vám nedají jen úkol navíc, také díky nim můžete odehrát misi úplně jinak. Tento, "Quiet as a Mouse", vás odmění, když za celou misi nezabijete strážného a ani žádným nebudete spatřeni.

Díky tomu možná odehrajete misi jinak, zajímavěji. Naughty Dog v loňském Uncharted 4 experimentovali s širším lineárním level designem. V části Madagaskaru bylo možné trochu prozkoumávat okolí. Tento koncept byl rozšířen v letošním Uncharted: The Lost Legacy. Začíná to ve čtvrté kapitole, The Western Ghats. Chloe a Nadine v džípu prozkoumávají tuto otevřenou oblast.

Jejich cílem je vyšplhat na tři věže, na každé vyřešit jednoduchou hádanku a vytvořit cestu k další oblasti. Věže jsou samozřejmě pinďouři. Jak jsme řešili v epizodě: Jak vývojáři navádí hráče prostředím, Naughty Dog rádi používají velké budovy jako navigační body. Hodí se to v kapitole, kde se očekává, že si hráč najde cestu sám. Když se ztratíte, tak máte i mapu, máte ji přímo ve hře, to miluju. Každopádně každá věž má trochu ze všeho, co je v Uncharted.

Mix soubojů, šplhání a řešení hádanek. Jedna věž je více o hádankách na platformách, které mi připomínají Lara Croft GO. Další je více o souboji s desítkami padouchů. Věže jsou také chytře navržené, takže nemusíte jít zpátky stejnou cestou, kudy jste přišli. Používáním cest a bran na jedno použití se věže stávají smyčkami, které projdete nahoru jednou cestou a dolů jinou.

Chytré. Věže můžete prolézt v libovolném pořadí. Naughty Dog používá chytrý trik, díky kterému se obtížnost ani příběh nerozpadnou. Protože hádanka, kterou vyřešíte na vrchu věže, vždy zvýší obtížnost té další, nehledě na to, v jakém pořadí věže zdoláváte. A hádanka je potom automaticky lehčí, nebo těžší, podle toho, zda je to první, nebo druhá...

Tahle je složitější. nebo třetí věž, na kterou jste vylezli. Co to má být? To není fér! Stejně tak rozhovor mezi Chloe a Nadine vždy proběhne ve stejném pořadí, nehledě na to, jakou věží začnete. Cutscény jsou stejné, ale pozadí se mění, díky tomu příběh působí přirozeně nehledě na to, jak hrajete. Slyšela jsem, že jste si s bratry Drakeovými blízcí.

To dokazuje, že nelineární hraní nemusí zkazit příběh či způsob zvyšování obtížnosti hádanek a soubojů. Level design nemusí být neměnný, může se přizpůsobit postupu hráče. Kanálu Gaming Brit patří dík za to, že na to upozornili ve videu: Naughty Dog and Nonlinearity. Tušil jsem to, ale Charlie mi to potvrdil. Každopádně krom tří věží je možné vyřešit pár vedlejších hádanek pro získání pokladů.

Jde třeba o šplhání k určitému bodu s časovým limitem, o rozezvonění zvonů či akční část, kdy je potřeba vybít menší kemp. Když těchto žetonů nasbíráte hodně, tak získáte skvělý a užitečný poklad, neřeknu vám, k čemu je. Je skvělé, že nic z toho nemusíte dělat. Pokud chcete, můžete se tomu vyhnout a soustředit se na hlavní děj. Je to na vás. Já jsem si to užil.

Strávil jsem několik hodin průzkumem, poslouchal Chloe a Nadine, jak se lépe poznávají, hledal blbůstky a trochu polevil z rychlejšího tempa skvělých lineárních kapitol. Proboha. Je těžké vybrat jediné království ze Super Mario Odyssey. Mám vybrat Steam Gardens s jeho báječnou hudbou, skvělými nepřáteli a hlubokými lesy? Nebo Luncheon Kingdom s jeho sopečnou kuchyní o pár polygonech, bublající lávou a kuchaři Koopa?

Či snad The Darker Side, které vyzkouší vše, co jste se ve hře naučili různými úkoly na platformách? Ale teď už vážně... Je to Metro Kingdom. S městem New Donk City. Nic podobného jsme ještě v Mariovi neviděli. Zdá se, že obchodník z 50. let je živočišný druh stejně jako žábák, hlemýžď a mluvící vidlička.

Ale to předbíhám. Level začíná v dešti a tmě. Musíte vtrhnout do města, dobývat, střílet a vyhýbat se tankům zvaným Sherm, abyste se mohli pohnout dál. Hlavním cílem je Mechawiggler na vrcholu věže radnice, kam musíte vylézt po schodech, skákat mezi trámy a odrážet se uvnitř radnice. Pak je tu boss. Sice ne nejlepší boss ve hře, ale po jeho zdolání se město úplně změní.

Denní světlo, slunečná obloha a level je kompletně otevřený. Nejsou tu hradby, přes které byste nemohli prozkoumávat postranní uličky. Díky novým cestám se můžete snadno dostat na střechy. A tady se dá vyřádit s Mariovým pohybem. Můžete skákat z jedné budovy na druhou pomocí normálních skoků, volného pádu a házení čepice. Vyobrazení New York City může připomenout jiný virtuální Manhattan, třeba Grand Theft Auto.

Způsob, jakým se lze pohybovat, jako skákání na taxíky, houpání se na lampách a skákání mezi budovami, je naprosto ojedinělý. A na skútru můžete jezdit pořád. Najednou vám začne docházet, že v New Donk City nejsou žádní nepřátelé. Pár monster je ve vedlejších místnostech a elektrárnách, ale ne venku. Tam můžete sbírat předměty, skákat a zkoumat okolí. Je to taková zábava, že se Metro Kingdom obejde bez soubojů. Což je u mě vždycky plus.

Jakmile splníte pár úkolů navíc pro starostku Pauline, tak začne festival, což je oslava Mariova vítězství nad Donkey Kongem z 80. let. Je to skvělé gesto pro blázny do Maria, jako jsem já. Tohle dokazuje, jak hry s Mariem mohou být svěží a překvapující, ale zároveň i nostalgické. To možná zkresluje můj názor. Lepší level by se nejspíš soustředil na jednu mechaniku, rozšířil by ji a postupně použil jinými způsoby.

Ale New Donk City má něco, co je podstatou Mario Odyssey. Je to zvláštní, kreativní a naplněné otevřené město, které je neuvěřitelná zábava prozkoumávat. Letošní simulátory chození přišly s novým způsobem vyprávění příběhů. Tacoma od vývojářů Fullbright, kteří udělali Gone Home, použila staré známé zvukové nahrávky jako interaktivní cutscénu, kde hologramy ve virtuální realitě chodí a mluví uvnitř lodi.

Ale hra, která vyčnívá, je What Remains of Edith Finch. Dojemný příběh o rodině a ztrátě, který využívá ovládání tak, aby vytvořil pouto mezi vámi a nešťastnými postavami z Finchovy rodiny. Začíná to jednoduchými úkony jako zmáčknutí analogu nebo myši pro otevření dveří, nakouknutí skrz poštovní schránku a otevření plechovky. V krátkých medailoncích ale budete hrát za různá zvířata, houpat se a pouštět papírového draka tak, že vás to okamžitě zapojí do příběhu.

Nepochybně nejlepší je medailonek pro Lewise Finche. Drahá paní Finchová, jakožto Lewisova psychiatrička rozumím vaší touze po vysvětlení. Myslím si, že potíže začaly v lednu, krátce poté, co jsme přesvědčili vašeho syna k léčbě kvůli užívání návykových látek. Jste v konzervárně ryb. Berete ryby z levé strany obrazovky, posouváte je ke gilotině vpravo a potom je dáváte na běžící pás nahoře. Neustále dokola a dokola.

Je to monotónní práce, kde Lewis nevyhnutelně začne snít, a z toho se stane druhá hra na levé straně obrazovky. Začíná to jako herní bludiště, ale postupně to začne být zajímavější a propracovanější. Dojde vám, že musíte hrát obě hry zároveň. Nejen proto, že ryba snění brání, ale některé části vymyšleného světa se dál neposunou, dokud neuseknete rybě hlavu v reálném světě.

Navíc se ryba neobjeví vždy ve stejnou chvíli, takže nelze spoléhat jen na svalovou paměť a vypnout u toho mozek. Časem se bude snění postupně zvětšovat a zabírat více obrazovky. Protože se na to Lewis čím dál víc soustředí, jeho nudná práce se do vymyšleného světa promítá stále méně. Druhá hra najednou nabízí možnosti, zvětšuje se, je hlasitější, poté zabere celou obrazovku a změní se z pohledu třetí osoby na první. Najednou jeho vymyšlený svět pohltí realitu z konzervárny, což způsobí...

No, zahrajte si to. Tohle je skvělý způsob empatického vyprávění, protože používá herní interaktivitu pro znázornění snění při práci. Vaše ruce dělají dvě věci, což ukazuje, jak Lewis sní jen napůl. Pak jde vidět, jak jedna strana převládá nad druhou. Ukazuje to, jak Lewis hledá útočiště ve svém vymyšleném světě. Tohle je skutečná výhoda herního vyprávění, používání interaktivity, která nás vtáhne do hry a donutí přemýšlet a cítit se jako hrdina příběhu.

A nakonec může být překvapením vidět level z Call of Duty na takovémhle seznamu. Tyto mise jsou většinou velmi lineární: úzké chodby, opakující se scény a ve starších dílech se dokola respawnovali nepřátelé, dokud jste se nehnuli dopředu. Byly tu ale i kultovní kousky jako milovaná sniperská mise z Call of Duty 4.

A dnes bych chtěl ukázat další skvělou pasáž z letošního WWII dílu. Level se jmenuje Liberation. 25. SRPEN 1944 FRANCIE, PAŘÍŽ Kdo tě poslal? - Herr Spiegel. - Dobrá. Jakmile dojde na předání, tak nesmíš za žádnou cenu ztratit kufřík. Když už jsem se dostala takhle daleko, tak už to sakra dokončím. Level je o zničení nacistických kasáren a dělí se na 4 hlavní sekce.

Level začíná dost neobvykle. Jste francouzská špionka Rousseau převlečená za nacistku a můžete volně chodit po kasárnách. Zastaví vás akorát důstojníci, kteří vám zkontrolují papíry. Budete muset odpovídat na otázky ohledně vaší minulosti, takže byste si měli pamatovat svůj příběh, který si můžete kdykoliv zkontrolovat. Není to nejpropracovanější mechanika, přiznávám, je to otázka a k ní dvě možnosti.

Špatná odpověď vede ke konci mise, nebo k bezvýznamné změně příběhu. Tudy, seržante. Pospíchám. Jistě, pane. Tudy, slečno Schneider. Ale je to něco nového a víc se tím vžijete do hlavní postavy. Je dobrý pocit znát vaši falešnou minulost a správně zodpovídat otázky. Vzniká tím skutečné špionážní drama. Každopádně máte najít Fishera a spojit se s ním.

Je několik možností, jak toho dosáhnout. Budete hledat a najdete ho, nebo se můžete ptát lidí, jestli ho viděli. Můžete ukrást klíč a odemknout si cestu do suterénu, nebo vypáčit tento zámek a dostat se do druhého patra. Nemá to možnosti a rozlohu jako Hitman a Dishonored, ale funguje to. Můžete najít a osvobodit francouzské zajatce, kteří vám pomůžou v pozdější fázi levelu, pokud je zachráníte.

Po nalezení Fishera, výměně kufříků a návratu za parťákem Crowleyem se hra změní. V další pasáži se budete muset plížit. Objevíte se na nádvoří s pistolí s tlumičem a úkolem nastražit výbušniny u severní a jižní brány. Máte spoustu možností. Můžete se odplížit zpět ke kasárnám, vylézt na balkóny, nebo se normálně proplížit. Pokud vás uvidí, tak si s tím hra poradí a dojde na klasickou přestřelku.

Což dokazuje, že si musíme lépe poradit s částmi, kde selžeme kvůli netradičnímu postupu. Zde přichází na řadu zajatci, které jste zachránili. Přidají se do přestřelky a pomůžou vám, čímž se vám odvděčí na váš předchozí hrdinský čin. Po nastražení výbušnin se hra přepne do role hlavního protagonisty, vojína Danielse. Jeho tým čeká u kasáren na výbuch dveří, což je signál k útoku. Tohle je tradiční přestřelka, klasika Call of Duty, ale funguje dobře.

Chcete pomoct Rousseau, vžijete se do ní tím, že za ni hrajete, a pak víte, kam máte přesně jít. Nacistické kasárny pokryté svastikami a světly jsou skvělý pinďour, který vás navede po cestě a přes most. U kasáren je pouze přestřelka, ale jakmile se dostanete dovnitř, Crawley vám dá brokovnici a na chvíli to je souboj na blízko. Nahoře se hra zase změní, z ofenzívy přejdete do defenzívy. Seberete sniperku a molotovy a staráte se o vlny nácků, kteří se snaží získat kasárna zpět.

To místo znáte, protože jste na tom mostě byli před pěti minutami. Takže víte, odkud nepřátelé přicházejí a jak se ke kasárnám dostanou. Všechny zabijte a dostanete typickou zpomalenou filmovou ukázku se zvoněním v uších, kdy je čas odbouchnout transportér a dokončit level. Kasárna jsou vaše a Paříž je osvobozena. Není cesty zpět.

Francie získala Paříž zpět. Tento level je dobrý z mnoha důvodů. Přichází s novým stylem gameplaye, díky použití stejných míst víckrát si lépe pamatujete prostředí. Ale tím hlavním je tempo. Přechází ze špionáže do plížení, přestřelek, střelby v místnosti a obrany pozice. Každá část funguje jinak, má jiné tempo a cíl, ale budují napětí levelu pomalým a tichým začátkem k hlasitému a bombastickému finále.

Toto tempo a rytmus se dají najít v nejlepších filmovějších hrách, takže když budete vytvářet jednu z těchto přeskriptovaných a lineárních fází, měla by být stejně dobrá jako tato. Tak tady to máme. Pět skvělých levelů, na které budu ještě nějakou dobu myslet. Ale samozřejmě je tu několik dalších, které jsem mohl zmínit. Dům Bakera z Resident Evil 7, pár světů z A Hat in Time a pár svatyní a dungeonů z The Legend of Zelda: Breath of the Wild.

K těm se vrátím, nebojte. Prosím, napište své oblíbené levely do komentářů. Do konce roku se vrátím s nejzajímavější a nejinovativnější hrou za posledních 12 měsíců. Děkuji za zhlédnutí, Game Maker's Toolkit je možný díky přispěvatelům z Patreonu a tihle přispívají nejvíce. Tentokrát chci zmínit náš kanál na Discordu. Je jen pro přispěvatele a je to malá útulná místnost, kde se bavíme o hrách, herním vývoji a o obrázcích koček a tak.

Je to dobré místo na pokec, tak zvažte přispívání dolaru měsíčně, abyste se k nám přidali. Překlad: Markst www.videacesky.cz

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

"What Remains of Edith Finch" je super hra, dohrál jsem to asi před hodinou. Sice mi tohle video vyspoilerovalo asi tu nejlepší část, ale nebýt toho, tak se o hře nejspíš nikdy nedozvím... Tyhle příběhovky mají něco do sebe.

00

Odpovědět

VIIIIIIIIIIIC

01

Odpovědět

01:12 - Dishonored: Death of the Outsider - The Bank Job
04:44 - Uncharted: The Lost Legacy - The Western Ghats
08:16 - Super Mario Odyssey - New Donk City
11:15 - What Remains of Edith Finch - Lewis Finch
14:12 - Call of Duty: WWII - Liberation

101

Odpovědět

No, takže po úvodu jsem zjistil že se na video raději koukat už vůbec nemám.... :D

40

Odpovědět

Tohle se netýká videa, ale BazBattles dnes na svém kanálu zveřejnili video o Bitvě u Kressenbrunnu. Jelikož jsou tu jejich videa dost populární a v tomhle figuruje v hlavní roli Přemysl Otakar II. a České království, myslím že by byl překlad velmi oceněn! :)

90

Odpovědět

Díky za tip, upozorním na to Inka, který BazBattles překládá. Propříště doporučuji naše rozšíření do prohlížeče, případně webový formulář, pomocí kterého se dá video doporučit pomocí několika kliknutí a přijde nám rovnou do adminu :-) Více info zde Posílejte nám tipy na videa přímo z YouTube!

40
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK