Jordan Peterson: Tragický příběh dospělého dítěte

Tohle je příběh Petra Pana: Petr Pan je kouzelný chlapec. "Pan" znamená "Bůh všeho", přibližně. A není náhoda, že se jmenuje Pan. A on je chlapec, který nechce vyrůst.
A je kouzelný. To proto, že děti jsou kouzelné. Mohou být čímkoli.
Nejsou nic než potenciál. A Petr Pan o to nechce přijít.

Proč? No... má kolem sebe pár dospělých, jenže hlavním dospělým je kapitán Hook. A kdo chce sakra dospět
v kapitána Hooka? Za prvé máte hák, za druhé jste tyran a za třetí jste pronásledováni drakem chaosu
s budíkem v žaludku.

Krokodýl už má vaši část. To se stane, když zestárnete:
čas bude mít vaši část. Má na vás chuť a nakonec vás pozře. A Hooka to tak traumatizuje,
že se z něj stane tyran. A pak se Petr Pan dívá
na traumatizovaného Hooka a říká: Ne, neobětuji své dětství
za něco takového. To je fajn, až na to, že skončí
jako král ztracených chlapců.

v Zemi Nezemi. No ta neexistuje a kdo k čertu chce
být králem ztracených chlapců? A také obětuje možnost
mít skutečný vztah se ženou – Wendy. A ona je konzervativní,
měšťácká dívka z Londýna. Chce vyrůst, mít děti a život. Přijímá svou smrtelnost,
přijímá svou dospělost. Petr Pan se musí spokojit
s vílou Zvonilkou. Ta ani neexistuje.

Ona je něco jako víla porna. Neexistuje. Ona je náhradou za skutečnou věc. Ale ta dichotomie, o které mluvíte,
je velice záludná, protože obětování se
je součástí dospívání. Musíte obětovat čirý potenciál dětství pro skutečnou strukturu. A proč byste to dělali?


No, jeden důvod je: Stane se vám to,
ať to uděláte, nebo ne. Buď si vyberete své zatracené omezení... Nebo vás zaskočí nepřipravené,
když je vám 30. Nebo ještě hůř – když je vám 40. A to pak není šťastný den. Vídám takovéto lidi a zdá se mi to
stále běžnější v naší kultuře, protože lidé mohou odložit
svou dospělost, aniž by za to museli hned zaplatit.

Ale ten "dluh" se nashromáždí. A když k vám konečně dojde,
porazí vás to, protože když je vám 25,
můžete být idiot, žádný problém. I když hledáte práci, nemáte zkušenosti
a jste bezradní... Jo jo, jste ještě mladí, žádný problém. Takoví jsou mladí lidé –
jsou plní potenciálu. Dobrá, teď jste ta samá osoba ve třicíti.

To už z vás lidé nejsou tak nadšení. Co jste sakra dělal posledních 10 let? "No, Jsem stejně bezradný,
jako když mi bylo 22." Jo, ale už vám není 22. Jste staré dítě. A to je ošklivá věc – staré dítě. Z části si volíte svou zatracenou oběť, protože oběť je nevyhnutelná, ale aspoň si ji vyberete.

A pak je tu něco ještě složitějšího
v jistém smyslu... Problém je, že pokud jste dítě,
jste pouhý potenciál. A velice neurčitý.
Můžete být cokoliv, ale nejste nic. Takže se jdete něco naučit. A pak se alespoň stanete něčím. A když jste něčím,
to vám znovu otevírá svět. Pokud jste opravdu dobrý instalatér, pak jste mnohem víc
než jen instalatér.

Stanete se dobrým šéfem. Neponižuju instalatéry.
Všechna čest instalatérům. Zachránili více životů než doktoři. Hygiena. Pokud jste opravdu dobrý instalatér,
máte zaměstnance, řídíte firmu, vyučujete další lidi,
obohacujete jejich životy, jste pilíř komunity, máte rodinu.

Jakmile se dostanete
přes to úzké období učení, které vás omezuje a zároveň rozvíjí, můžete projít na druhou stranu
s mnoha novými příležitostmi. A Jung o tom mluvil,
domníval se, že... část správného vývoje
v druhé polovině života je znovuobjevení toho dítěte, které jste opustili, když jste se učili. Takže někým jste
a znovu máte ten potenciál.

Velice chytré.
No, on byl velice chytrý. Je to velmi moudré. Velice moudré o tom vědět. Oběť. O tom také budeme mluvit. Můžete si vybrat
svou zatracenou oběť. To je vše.
Nemůžete si žádnou nevybrat. Obětujete se,
ať se vám to líbí, nebo ne.

To je dobré vědět. I když... je těžké si to uvědomit. Další otázky? Mám jednu. Všiml jste si, že lidé lelkují,
dokud jim není skoro 30... Odkud to pochází?
Z kultury, ve které žijeme? Myslím, že univerzity tomu napomáhají.

Protože můžete jít na univerzitu,
abyste se nestali ničím. Místo toho, abyste šli na univerzitu
stát se někým. Je to Ostrov potěšení. A cena, kterou za to zaplatíte,
zejména ve Státech, je dluh. A jste vlákáni, protože vedení univerzity
vás může okrást. Takže okrádají vaše budoucí já, zatímco vám umožňují předstírat,
že máte identitu. Velmi ošklivé.

A vy nemůžete vyhlásit bankrot
na svou studentskou půjčku v USA. Je to smluvní nevolnictví. A to je přesně Ostrov potěšení.
Přesně to. A školné je extrémně přemrštěné. A částečný důvod, proč univerzity
nevyvíjejí velký tlak na studenty a nechají jim mnoho věcí projít,
je v podstatě... Proč byste je sakra odháněli? To jsou stovky tisíc dolarů nebo víc.

Takže si mohou dělat, co chtějí... pokud je můžete prodat
do solných dolů. Tak. Není to jediný důvod,
protože další věc je, rychlost technologických změn
je teď tak velká, a množství obratu... Je opravdu těžší pro lidi,
kterým je třeba 18 až 20 let... Když jsem byl kluk, toto těžké období života
bylo mezi 14 a 17 lety.

Tak nějak. Teď je to myslím 18 až 25 let. A myslím, že příčinou toho je... že všechny práce,
na které si ti hipíci stěžovali, že k nim byli odsouzeni
v 60. letech, zmizely. Jejich problém byl:
"Bože, musím pracovat pro korporaci, a dostávat za to plat po zbytek života. A budu mít důchod.
A to bude celý můj život." Zdá se mi, že to je
mnohem lepší nabídka než...

nekonečná řada částečných úvazků
ve Starbucks. Takže částečně to je tím. Teď máme prostor v naší kultuře, ve kterém chybí lidé,
kteří přejdou z dětství do dospělosti. A cena za to je odložena. A to není dobrá věc. To není dobrá věc. Překlad: Nebuď knedlík
www.videacesky.cz