Imigrační soudyLast Week Tonight
235
Pokud do USA vstoupíte nelegálně a chytí vás, imigrační soudy posoudí, zda je vaše žádost o azyl oprávněná, nebo ne. Ovšem i přes slovo "soud" v názvu tyto procesy mohou mít ke spravedlnosti daleko. Jak je možné, že někde vaši žádost schválí, ale jinde vás téměř jistě deportují?
Přepis titulků
Soudy – místo, kde každý rok skončí
miliony Američanů poté, co vytvoří velkou veverku,
která pomlouvá ředitele společnosti. Všichni to známe.
Všichni to známe, ne? Soudy jsou jádrem justičního systému. Jsou páteří denního vysílání. Student na vysoké
dotáhl matku k soudu. Nechtějte, abych vám udělala přednášku.
Sledujete verdikt se soudkyní Hatchett. Pořad, který může něco změnit. Musíte být střízlivý 7 dní v týdnu. Rodinný soud. Nejsem hloupá a vím, že jste byl lhářem a lhářem pořád jste! Lidový soud. Psí smečka ucítila kořist. Tohle je doznání podepsané psem.
Ano, vypálil jsem všechny rány. Trestná lavice. Ano, vím, že to vypadá jako vtipná epizoda Trestné lavice, ale ten roztomilý pes se přiznal k vraždě 14 lidí, takže to až tak zábavné není. Dnes se zaměříme na část soudnictví, kterou v televizi neuvidíte. Mluvím o imigračních soudech. Je to něco, o čem toho možná příliš nevíte, ale jsou velmi důležité pro velký počet lidí.
Například pro gefilte fiš nebo pro Insane Clown Posse. V posledních měsících jste mohli vidět záběry agentů imigračního, kteří pořádají zátahy a zatýkají lidi. Tyto případy jsou děsivé a každého upoutají, ale tito lidé pak končí u imigračních soudů, které jsou podobně špatné. Po USA jich je kolem 60 a stovky tisíc lidí se tam každý rok brání deportaci.
Důsledky mohou být vážné. A v sázce toho může být opravdu mnoho. Jedna dívka vám to potvrdí. Co se stane, pokud tě pošlou domů? Zabijí mě. Zabijí mě i mou rodinu. To je hrozné.
Žádné dítě by se nemělo obávat toho, zda ho nezavraždí. Mělo by řešit jen to, zda může sedět s oblíbenými děcky, zatímco jí prací prostředek, a jak se mohou zalíbit Slandermanovi. To poslední je směšné. Děti, pamatujte, Slenderman vás má rád takové, jací jste. Tohle je důležitý proces, který může rozhodnout o životě a smrti. Bohužel tento systém je velmi problémový.
Netvrdím to jen já. Tvrdí to mnoho současných a bývalých soudců u tohoto soudu. Myslím, že mnoho lidí by nevěřilo, co se občas u imigračních soudů děje a co je občas považováno za řádný proces. Soudy jsou dysfunkční. Jako bychom udíleli rozsudky smrti u dopravního soudu. Rozsudky smrti u dopravního soudu? Ty by neměly padat někde, kde to rozhodně není správné.
Je to jako uspořádat kohoutí zápasy v nemocnici. Nebo si dát lajnu v hračkářství. Je to šílené a zachytává se to na plyšácích, takže je to neefektivní. Jak je možné, že je systém natolik špatný? Začněme faktem, že vzrostl počet imigrantů ze Střední Ameriky, začalo se po nich více jít a soudce najímali velmi pomalu.
Tím vzniklo obří množství nevyřízených procesů. Nyní je odloženo více než 617 tisíc imigračních případů. Toto číslo se od roku 2009 zdvojnásobilo. "Jako by na nás zapomněli," říká Andre z Guatemaly, čekající na slyšení v San Franciscu. Průměrná čekací doba je tři roky. V Miami je to asi rok a půl. Ve městech jako San Antonio, Atlanta a Chicago je to ještě horší.
Ano, průměrná čekací doba v Chicagu je pět let. Pokud pořád jen čekáte, není to pro vás dobré. Důkazy ve váš prospěch zastarávají a svědci mohou zmizet nebo zemřít. A přesto se více než 600 tisíc případů neustále hromadí. Podobně jako kupóny do Bed, Bath & Beyond, časopisy New Yorker a DVD epizody o válce ve Vietnamu od Kena Burnse. Ano, vím, že jsou dobré, ale nikdy nejsem ve správném rozpoložení a nikdy v něm nebudu.
Nikdy. Nikdy. Nikdy. Nikdy! Avšak problémy sahají mnohem dál. Přestože se imigrační soudy podobají trestnímu soudu, můžete tam být převezeni z vazby, mohou vás uvěznit po dobu čekání na soud a spor vedete s vládou, tak jsou to občanské soudy. Není to trestní řízení.
Pouze se rozhoduje, zda smíte zůstat v USA. To je vše. A lidé v těchto případech nemají přístup k něčemu, co byste očekávali. Prvním problémem je toto. Na rozdíl od trestního soudu u imigračního soudu vláda nemá povinnost poskytnout právníky těm, kteří si je nemohou dovolit. Přesně, pokud si právníka nemůžete dovolit, musíte se hájit sami. To je hrozný nápad.
Imigrační soud je jako operace. Můžete se o ni pokusit sami, ale pokud chcete ještě někdy vidět rodinu, svěřte se profesionálovi. Bohužel jen 37 % imigrantů má svého zástupce. Většina z nich se před soudcem hájí bez právníka. Někteří by ho opravdu potřebovali. Mnoho dětí, kteří vstoupí do soudních síní imigračního soudu, nemá právníka a musí se hájit samo.
Jsou tam děti mezi 2 a 17 lety, které se musí obhajovat samy. Sedí tam a netuší, co se děje. To je směšné. Nemůžete nechat dvouleté dítě u soudu bez dozoru. Nemůžete ho nechat bez dozoru ani ve skákacím hradu. Vyjde pokryté třpytkami, v ruce bude mít rozbitou lahev a mrtvého ptáka. Jak se to tam dostalo?
Kdo ví, ale jde o to, že je nemůžete nechat bez dozoru a že toho ptáka měly v puse. Je to tak a musíte se s tím vyrovnat. Zatímco vám může přijít šílené posílat děti k soudu bez obhájce, někteří soudci s tím překvapivě nemají problém. Když se řešil případ, že všechny děti potřebují obhájce, Jack Weil, zástupce hlavního imigračního soudce, tvrdil, že to není nutné.
Podařilo se mi seznámit tříleté a čtyřleté děti s imigračním zákonem. Zabere to spoustu času a spoustu trpělivosti, ale chápou to. Není to příliš efektivní, ale dá se to zvládnout. Ne, nejde! Nemůžete vysvětli imigrační zákony tříletému dítěti. Vždyť takhle staré dítě ani nechápe, že Elmo není jeho kamarád. Elmo není jen loutka, ale je to i celebrita.
Nikdy o tobě neslyšel. Váš vztah je naprosto jedonstranný. Jedna z imigračních právniček otestovala Weilovu teorii o tříletých dětech. Vznikl z toho asi ten nejlepší falešný soudní proces. Je tvým mateřským jazykem angličtina? Jo, miluju balónky. Také je mám ráda. Jaký jazyk ovládáš nejlépe?
Na víly jsem dala stužku... Modrá. Kde ses narodila? Já... já... já... Já... já... já... Byla to mamka a Cheech? Cítíš se na to, aby ses hájila u imigračního soudu, který rozhodne o tvé národnosti? Těšíš se na to?
Jo! Jo! Jo! Jistě že se těší. Zná ty nejdůležitější obhajoby. Pokud miluju balónky, nesmíte mě deportovat. A pokud dám stužku na víly... Azyl.
Ta právnička vytvořila celou sérii videí s dětmi. Všechny jsou skvělé, ale nejlepší je asi tohle. Pokud budeš deportována, chceš uvést stát, kam by to mělo být? Jo. Jaký stát by to byl? Pizza. Jo, jo, teď se smějete, ale nebylo by to vtipné, kdyby ji deportovali na Papa John.
Technicky to pizza je a je to přesně důvod, proč děti potřebují právníky. Avšak pravdou je, že ať už máte právníka, nebo ne, vaše šance na úspěch až děsivě určuje vaše místo pobytu. V San Franciscu jsou imigranti deportování ve 36 % případů. V Charlotte číslo vyletí na 84 %. V New Yorku jen 24 % případů vyústí v deportaci. V Atlantě je to téměř 90 %. Případy se od sebe liší, ale tohle jsou výrazně rozdílné výsledky.
Jedinou věcí, která se může podle oblasti natolik lišit, je počet fanoušku Jeffa Dunhama na obyvatele. A ani to by nikdy nikde nemělo dosáhnout 90 %. Hlavním problémem je, že imigrační soudy nejsou nezávislé, jak by měly být. Asi si myslíte, že budou součástí soudní moci, ale imigrační soudy jsou součástí výkonné moci. Přesněji, vede je ministerstvo spravedlnosti.
Mohou být předmětem změny politických priorit. Nyní je šéfem všech soudců tento muž, Jeff Sessions. Jediný člen kabinetu, který smí létat jako dítě na klíně. Zde jasně přednesl, jaké jsou jeho priority. Vy, kteří nelegálně vstupujete do této země, buďte varováni. Začíná nové éra. Trumpova éra.
Jen velmi zvláštní typ osobnosti se takhle kření při slovech Trumpova éra. Dělají to jen lidé s Trump ve jméně, lidé s čepicí Trump a ten jediný člověk v USA, co se pořád baví slovem kavefe. Nesouhlasím se vším, co říká, ale tomuhle jsme se řezali. Není to slovo.
Kavefe není slovo. Proto je to vtipné. Je to k nezaplacení. Sessions má až podivně velký vliv na fungování imigračních soudů. Může si případy převádět pod sebe. Může osobně posuzovat rozhodnutí soudu. Nedávno si vybral případ ženy, která před rokem získala azyl, protože byla roky vystavena domácímu násilí ze strany bývalého manžela v El Salvadoru.
Pokud to rozhodnutí změní, nejenže tu ženu mohou deportovat, ale také to může vytvořit precedent pro oběti domácího násilí hledající azyl. Sessions sice není poslední osobou, která by měla určit precedent o domácím násilí, ale je blízko konci toho seznamu. Je hned nad O. J. Simpsonem, Johnnym Deppem a panem Burákem. Pokud nevíte, na co to poslední odkazuje, vyhledejte si "mr.
peanut domestic violence". Popravdě netuším, co najdete, ale zkuste to, možná vás to překvapí. Jde o to, že pokud spojíte všechny tyto faktory – zahlcení soudů, nedostatečnou obhajobu a soudce bez plné nezávislosti – můžete získat případy, které nepřipomínají spravedlivý proces. Před pár měsíci New Yorker otiskl případ ženy z Hondurasu, která chtěla, aby jí říkali Elena.
Gang MS-13 zabil její dva bratry a postřelil sestru. Utekla do USA a sama se nahlásila pohraniční stráži. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že na azyl neměla právo, protože nedokázala oprávněný strach z násilí. Proto požádala o slyšení u imigračního soudce. Přehraji vám celé to slyšení. Opravdu, tohle je úplně celé.
Četl jsem, co napsal imigrační úředník. Řekla jste mu, že se do vás nějaký člen gangu zamiloval. Chtěl vás a chtěl, abyste si otevřela bankovní účet, aby tam mohly být ukládány peníze získané trestnou činností. - A vy jste odmítla. - Ano. Řekla jsem ne. Přestěhovala jste se do jiného města v Hondurasu, než jste přišla do USA?
Ne. Nemáte tedy oprávněné důvody pro udělení azylu v USA. Potvrzuji rozhodnutí imigračního úředníka. To je vše. Přestěhovala jste se? Ne? Fajn, sbohem. Díky tomuto slyšení se Elena vrátila zpět do Hondurasu, kde byla postřelena střelnou zbraní členem gangu, před kterým utekla. Ukázalo se, že její strach z násilí byl kurevsky oprávněný.
Vystříhali jsme části, kde překladatel překládal. Ale i když je tam necháme, celé slyšení má 1 minutu a 43 vteřin. Padly jen dvě otázky. Ta epizoda Trestné lavice, kterou jste předtím viděli, kde pes napsal přiznání, byla 8 minut dlouhá. Napočítali jsme 32 otázek. To je absurdní.
Měli položit jen jednu otázku. Jak mohl ten pes napsat tento dopis? Nevinen! V některých případech je deportace rozsudkem smrti. Vezměte si Conastantina Morala. Byl to mexický policista, na kterého se zaměřil drogový kartel. Uprchl do USA a skončil u imigračního soudu v Nebrasce, nemohl si dovolit obhájce, takže se hájil sám před soudcem, který nařídí deportaci v 84 % případů.
Morales prohrál a poté natočil tuhle zprávu. Budu deportován. Pošlou mě zpět. Byl to čtyřletý boj. Moje žádost byla zamítnuta, ale musíte bojovat až do konce. Nebojte se. Život jde dál. Byl deportován do Mexika a o 6 měsíců a 29 dní později byl zabit.
To je opravdu srdcervoucí. Celý ten systém je špatný. Otázkou je, jak se dá napravit. Sessions chce najmout víc soudců, což je určitě třeba. Ale také tvrdí, že chce, aby rozhodovali rychleji a brání narůstající kontroly takzvaných falešných žádostí o azyl. To není dobrý přístup. Imigrační soudy jsou jako sex.
Nikdy je nezlepšíte tím, že řeknete: "Uděláme to mnohem rychleji a násilněji a Jeff Sessions nám na to bude dohlížet." Ale pravdou je, že musí proběhnout velké změny. Ideálně by bylo třeba zbavit tyto soudy závislosti na ministerstvu spravedlnosti. To se nestane přes noc a při tomto složení Kongresu asi vůbec. Ale přinejmenším bychom měli napravit ten nejhloupější problém a nenechávat nikoho, především dítě, hájit u soudu sebe sama.
Děti právu nerozumí. Vyslýchat je v soudní síni je hrozný nápad. Abych vám to dokázal, přináším vám ten nejpitomější soudní pořad. Viděli jste spoustu soudních pořadů, ale s takovýmto jste se ještě nesetkali. Ano, v této soudní síni jsou všem tři nebo čtyři roky. Ráda jím mango.
Všem až na vyslýchaného. Co to kurva je? To je vtip? Ne, tohle je Dětská lavice. V dnešní epizodě sedí tento žhář na rozpálené lavici. Jsi zlý. Zlý, zlý, zlý. - Opravdu?
- Zlý, zlý, zlý, zlý. - Vinný, vinný, vinný. - Námitka? Řekni námitka. - Námitka. - Nádivku na tebe! Nádivku na tebe. Je to námitka. Ne nádivka. Dostane nejlepší právní rady, které mu může tříleté dítě dát. Víš, jaký je rozdíl mezi banánem a krávou?
Jaký je rozdíl mezi banánem a krávou? Nevím. Jaký? Banán je žlutý. V dětské lavici najdete vše. Zřízence, zapisovatelku... - Víš vůbec, jak se jmenuju? - David Schwimmer. Jak víš, kdo je to David Schwimmer? Hacksaw Ridge. David Schwimmer v Hacksaw Ridge nehrál.
Zapisovatelka odchází. ...kreslířku... To je kreslířka? Určitě je hrozná. Kurva, to je skvělý. ...a také soudkyni Riley. Jak ses stala soudkyní? Rozhodla jsem se, že jsem soudkyně.
Jak dlouho to děláš? Čtrnáct let? Děláš to čtrnáct let, i když jsou ti čtyři? Jo. Je to případ plný zvratů. Byla tu jiná soudkyně, co se jí stalo? Počůrala se. A svačinky.
Spousta svačinek. Kdo se se mnou podělí o svačinu? Ne! Uvidíte, jak se právník otočí proti svému vlastnímu klientovi. Řekni jim, že jsem tu nemocnici nepodpálil. Zapálil jsi tu nemocnici. - Nezapálil. - Ticho. Pardon. - Zapálil tu nemocnici...
- Ne, já... Zapálil nemocnici. Víte co? Jsem vinen. Fajn! Máte to. Jsem vinen. Kašlu na to. Dětská lavice. Je to hloupé? Jistě. Je to hloupější než fungování amerických imigračních soudů? To sotva.
Soudce mě odsoudil na bžilion let. Bžilion ani není skutečné číslo. Kdo to hodil? Dětská lavice! Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Sledujete verdikt se soudkyní Hatchett. Pořad, který může něco změnit. Musíte být střízlivý 7 dní v týdnu. Rodinný soud. Nejsem hloupá a vím, že jste byl lhářem a lhářem pořád jste! Lidový soud. Psí smečka ucítila kořist. Tohle je doznání podepsané psem.
Ano, vypálil jsem všechny rány. Trestná lavice. Ano, vím, že to vypadá jako vtipná epizoda Trestné lavice, ale ten roztomilý pes se přiznal k vraždě 14 lidí, takže to až tak zábavné není. Dnes se zaměříme na část soudnictví, kterou v televizi neuvidíte. Mluvím o imigračních soudech. Je to něco, o čem toho možná příliš nevíte, ale jsou velmi důležité pro velký počet lidí.
Například pro gefilte fiš nebo pro Insane Clown Posse. V posledních měsících jste mohli vidět záběry agentů imigračního, kteří pořádají zátahy a zatýkají lidi. Tyto případy jsou děsivé a každého upoutají, ale tito lidé pak končí u imigračních soudů, které jsou podobně špatné. Po USA jich je kolem 60 a stovky tisíc lidí se tam každý rok brání deportaci.
Důsledky mohou být vážné. A v sázce toho může být opravdu mnoho. Jedna dívka vám to potvrdí. Co se stane, pokud tě pošlou domů? Zabijí mě. Zabijí mě i mou rodinu. To je hrozné.
Žádné dítě by se nemělo obávat toho, zda ho nezavraždí. Mělo by řešit jen to, zda může sedět s oblíbenými děcky, zatímco jí prací prostředek, a jak se mohou zalíbit Slandermanovi. To poslední je směšné. Děti, pamatujte, Slenderman vás má rád takové, jací jste. Tohle je důležitý proces, který může rozhodnout o životě a smrti. Bohužel tento systém je velmi problémový.
Netvrdím to jen já. Tvrdí to mnoho současných a bývalých soudců u tohoto soudu. Myslím, že mnoho lidí by nevěřilo, co se občas u imigračních soudů děje a co je občas považováno za řádný proces. Soudy jsou dysfunkční. Jako bychom udíleli rozsudky smrti u dopravního soudu. Rozsudky smrti u dopravního soudu? Ty by neměly padat někde, kde to rozhodně není správné.
Je to jako uspořádat kohoutí zápasy v nemocnici. Nebo si dát lajnu v hračkářství. Je to šílené a zachytává se to na plyšácích, takže je to neefektivní. Jak je možné, že je systém natolik špatný? Začněme faktem, že vzrostl počet imigrantů ze Střední Ameriky, začalo se po nich více jít a soudce najímali velmi pomalu.
Tím vzniklo obří množství nevyřízených procesů. Nyní je odloženo více než 617 tisíc imigračních případů. Toto číslo se od roku 2009 zdvojnásobilo. "Jako by na nás zapomněli," říká Andre z Guatemaly, čekající na slyšení v San Franciscu. Průměrná čekací doba je tři roky. V Miami je to asi rok a půl. Ve městech jako San Antonio, Atlanta a Chicago je to ještě horší.
Ano, průměrná čekací doba v Chicagu je pět let. Pokud pořád jen čekáte, není to pro vás dobré. Důkazy ve váš prospěch zastarávají a svědci mohou zmizet nebo zemřít. A přesto se více než 600 tisíc případů neustále hromadí. Podobně jako kupóny do Bed, Bath & Beyond, časopisy New Yorker a DVD epizody o válce ve Vietnamu od Kena Burnse. Ano, vím, že jsou dobré, ale nikdy nejsem ve správném rozpoložení a nikdy v něm nebudu.
Nikdy. Nikdy. Nikdy. Nikdy! Avšak problémy sahají mnohem dál. Přestože se imigrační soudy podobají trestnímu soudu, můžete tam být převezeni z vazby, mohou vás uvěznit po dobu čekání na soud a spor vedete s vládou, tak jsou to občanské soudy. Není to trestní řízení.
Pouze se rozhoduje, zda smíte zůstat v USA. To je vše. A lidé v těchto případech nemají přístup k něčemu, co byste očekávali. Prvním problémem je toto. Na rozdíl od trestního soudu u imigračního soudu vláda nemá povinnost poskytnout právníky těm, kteří si je nemohou dovolit. Přesně, pokud si právníka nemůžete dovolit, musíte se hájit sami. To je hrozný nápad.
Imigrační soud je jako operace. Můžete se o ni pokusit sami, ale pokud chcete ještě někdy vidět rodinu, svěřte se profesionálovi. Bohužel jen 37 % imigrantů má svého zástupce. Většina z nich se před soudcem hájí bez právníka. Někteří by ho opravdu potřebovali. Mnoho dětí, kteří vstoupí do soudních síní imigračního soudu, nemá právníka a musí se hájit samo.
Jsou tam děti mezi 2 a 17 lety, které se musí obhajovat samy. Sedí tam a netuší, co se děje. To je směšné. Nemůžete nechat dvouleté dítě u soudu bez dozoru. Nemůžete ho nechat bez dozoru ani ve skákacím hradu. Vyjde pokryté třpytkami, v ruce bude mít rozbitou lahev a mrtvého ptáka. Jak se to tam dostalo?
Kdo ví, ale jde o to, že je nemůžete nechat bez dozoru a že toho ptáka měly v puse. Je to tak a musíte se s tím vyrovnat. Zatímco vám může přijít šílené posílat děti k soudu bez obhájce, někteří soudci s tím překvapivě nemají problém. Když se řešil případ, že všechny děti potřebují obhájce, Jack Weil, zástupce hlavního imigračního soudce, tvrdil, že to není nutné.
Podařilo se mi seznámit tříleté a čtyřleté děti s imigračním zákonem. Zabere to spoustu času a spoustu trpělivosti, ale chápou to. Není to příliš efektivní, ale dá se to zvládnout. Ne, nejde! Nemůžete vysvětli imigrační zákony tříletému dítěti. Vždyť takhle staré dítě ani nechápe, že Elmo není jeho kamarád. Elmo není jen loutka, ale je to i celebrita.
Nikdy o tobě neslyšel. Váš vztah je naprosto jedonstranný. Jedna z imigračních právniček otestovala Weilovu teorii o tříletých dětech. Vznikl z toho asi ten nejlepší falešný soudní proces. Je tvým mateřským jazykem angličtina? Jo, miluju balónky. Také je mám ráda. Jaký jazyk ovládáš nejlépe?
Na víly jsem dala stužku... Modrá. Kde ses narodila? Já... já... já... Já... já... já... Byla to mamka a Cheech? Cítíš se na to, aby ses hájila u imigračního soudu, který rozhodne o tvé národnosti? Těšíš se na to?
Jo! Jo! Jo! Jistě že se těší. Zná ty nejdůležitější obhajoby. Pokud miluju balónky, nesmíte mě deportovat. A pokud dám stužku na víly... Azyl.
Ta právnička vytvořila celou sérii videí s dětmi. Všechny jsou skvělé, ale nejlepší je asi tohle. Pokud budeš deportována, chceš uvést stát, kam by to mělo být? Jo. Jaký stát by to byl? Pizza. Jo, jo, teď se smějete, ale nebylo by to vtipné, kdyby ji deportovali na Papa John.
Technicky to pizza je a je to přesně důvod, proč děti potřebují právníky. Avšak pravdou je, že ať už máte právníka, nebo ne, vaše šance na úspěch až děsivě určuje vaše místo pobytu. V San Franciscu jsou imigranti deportování ve 36 % případů. V Charlotte číslo vyletí na 84 %. V New Yorku jen 24 % případů vyústí v deportaci. V Atlantě je to téměř 90 %. Případy se od sebe liší, ale tohle jsou výrazně rozdílné výsledky.
Jedinou věcí, která se může podle oblasti natolik lišit, je počet fanoušku Jeffa Dunhama na obyvatele. A ani to by nikdy nikde nemělo dosáhnout 90 %. Hlavním problémem je, že imigrační soudy nejsou nezávislé, jak by měly být. Asi si myslíte, že budou součástí soudní moci, ale imigrační soudy jsou součástí výkonné moci. Přesněji, vede je ministerstvo spravedlnosti.
Mohou být předmětem změny politických priorit. Nyní je šéfem všech soudců tento muž, Jeff Sessions. Jediný člen kabinetu, který smí létat jako dítě na klíně. Zde jasně přednesl, jaké jsou jeho priority. Vy, kteří nelegálně vstupujete do této země, buďte varováni. Začíná nové éra. Trumpova éra.
Jen velmi zvláštní typ osobnosti se takhle kření při slovech Trumpova éra. Dělají to jen lidé s Trump ve jméně, lidé s čepicí Trump a ten jediný člověk v USA, co se pořád baví slovem kavefe. Nesouhlasím se vším, co říká, ale tomuhle jsme se řezali. Není to slovo.
Kavefe není slovo. Proto je to vtipné. Je to k nezaplacení. Sessions má až podivně velký vliv na fungování imigračních soudů. Může si případy převádět pod sebe. Může osobně posuzovat rozhodnutí soudu. Nedávno si vybral případ ženy, která před rokem získala azyl, protože byla roky vystavena domácímu násilí ze strany bývalého manžela v El Salvadoru.
Pokud to rozhodnutí změní, nejenže tu ženu mohou deportovat, ale také to může vytvořit precedent pro oběti domácího násilí hledající azyl. Sessions sice není poslední osobou, která by měla určit precedent o domácím násilí, ale je blízko konci toho seznamu. Je hned nad O. J. Simpsonem, Johnnym Deppem a panem Burákem. Pokud nevíte, na co to poslední odkazuje, vyhledejte si "mr.
peanut domestic violence". Popravdě netuším, co najdete, ale zkuste to, možná vás to překvapí. Jde o to, že pokud spojíte všechny tyto faktory – zahlcení soudů, nedostatečnou obhajobu a soudce bez plné nezávislosti – můžete získat případy, které nepřipomínají spravedlivý proces. Před pár měsíci New Yorker otiskl případ ženy z Hondurasu, která chtěla, aby jí říkali Elena.
Gang MS-13 zabil její dva bratry a postřelil sestru. Utekla do USA a sama se nahlásila pohraniční stráži. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že na azyl neměla právo, protože nedokázala oprávněný strach z násilí. Proto požádala o slyšení u imigračního soudce. Přehraji vám celé to slyšení. Opravdu, tohle je úplně celé.
Četl jsem, co napsal imigrační úředník. Řekla jste mu, že se do vás nějaký člen gangu zamiloval. Chtěl vás a chtěl, abyste si otevřela bankovní účet, aby tam mohly být ukládány peníze získané trestnou činností. - A vy jste odmítla. - Ano. Řekla jsem ne. Přestěhovala jste se do jiného města v Hondurasu, než jste přišla do USA?
Ne. Nemáte tedy oprávněné důvody pro udělení azylu v USA. Potvrzuji rozhodnutí imigračního úředníka. To je vše. Přestěhovala jste se? Ne? Fajn, sbohem. Díky tomuto slyšení se Elena vrátila zpět do Hondurasu, kde byla postřelena střelnou zbraní členem gangu, před kterým utekla. Ukázalo se, že její strach z násilí byl kurevsky oprávněný.
Vystříhali jsme části, kde překladatel překládal. Ale i když je tam necháme, celé slyšení má 1 minutu a 43 vteřin. Padly jen dvě otázky. Ta epizoda Trestné lavice, kterou jste předtím viděli, kde pes napsal přiznání, byla 8 minut dlouhá. Napočítali jsme 32 otázek. To je absurdní.
Měli položit jen jednu otázku. Jak mohl ten pes napsat tento dopis? Nevinen! V některých případech je deportace rozsudkem smrti. Vezměte si Conastantina Morala. Byl to mexický policista, na kterého se zaměřil drogový kartel. Uprchl do USA a skončil u imigračního soudu v Nebrasce, nemohl si dovolit obhájce, takže se hájil sám před soudcem, který nařídí deportaci v 84 % případů.
Morales prohrál a poté natočil tuhle zprávu. Budu deportován. Pošlou mě zpět. Byl to čtyřletý boj. Moje žádost byla zamítnuta, ale musíte bojovat až do konce. Nebojte se. Život jde dál. Byl deportován do Mexika a o 6 měsíců a 29 dní později byl zabit.
To je opravdu srdcervoucí. Celý ten systém je špatný. Otázkou je, jak se dá napravit. Sessions chce najmout víc soudců, což je určitě třeba. Ale také tvrdí, že chce, aby rozhodovali rychleji a brání narůstající kontroly takzvaných falešných žádostí o azyl. To není dobrý přístup. Imigrační soudy jsou jako sex.
Nikdy je nezlepšíte tím, že řeknete: "Uděláme to mnohem rychleji a násilněji a Jeff Sessions nám na to bude dohlížet." Ale pravdou je, že musí proběhnout velké změny. Ideálně by bylo třeba zbavit tyto soudy závislosti na ministerstvu spravedlnosti. To se nestane přes noc a při tomto složení Kongresu asi vůbec. Ale přinejmenším bychom měli napravit ten nejhloupější problém a nenechávat nikoho, především dítě, hájit u soudu sebe sama.
Děti právu nerozumí. Vyslýchat je v soudní síni je hrozný nápad. Abych vám to dokázal, přináším vám ten nejpitomější soudní pořad. Viděli jste spoustu soudních pořadů, ale s takovýmto jste se ještě nesetkali. Ano, v této soudní síni jsou všem tři nebo čtyři roky. Ráda jím mango.
Všem až na vyslýchaného. Co to kurva je? To je vtip? Ne, tohle je Dětská lavice. V dnešní epizodě sedí tento žhář na rozpálené lavici. Jsi zlý. Zlý, zlý, zlý. - Opravdu?
- Zlý, zlý, zlý, zlý. - Vinný, vinný, vinný. - Námitka? Řekni námitka. - Námitka. - Nádivku na tebe! Nádivku na tebe. Je to námitka. Ne nádivka. Dostane nejlepší právní rady, které mu může tříleté dítě dát. Víš, jaký je rozdíl mezi banánem a krávou?
Jaký je rozdíl mezi banánem a krávou? Nevím. Jaký? Banán je žlutý. V dětské lavici najdete vše. Zřízence, zapisovatelku... - Víš vůbec, jak se jmenuju? - David Schwimmer. Jak víš, kdo je to David Schwimmer? Hacksaw Ridge. David Schwimmer v Hacksaw Ridge nehrál.
Zapisovatelka odchází. ...kreslířku... To je kreslířka? Určitě je hrozná. Kurva, to je skvělý. ...a také soudkyni Riley. Jak ses stala soudkyní? Rozhodla jsem se, že jsem soudkyně.
Jak dlouho to děláš? Čtrnáct let? Děláš to čtrnáct let, i když jsou ti čtyři? Jo. Je to případ plný zvratů. Byla tu jiná soudkyně, co se jí stalo? Počůrala se. A svačinky.
Spousta svačinek. Kdo se se mnou podělí o svačinu? Ne! Uvidíte, jak se právník otočí proti svému vlastnímu klientovi. Řekni jim, že jsem tu nemocnici nepodpálil. Zapálil jsi tu nemocnici. - Nezapálil. - Ticho. Pardon. - Zapálil tu nemocnici...
- Ne, já... Zapálil nemocnici. Víte co? Jsem vinen. Fajn! Máte to. Jsem vinen. Kašlu na to. Dětská lavice. Je to hloupé? Jistě. Je to hloupější než fungování amerických imigračních soudů? To sotva.
Soudce mě odsoudil na bžilion let. Bžilion ani není skutečné číslo. Kdo to hodil? Dětská lavice! Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)