Manipulace s volebními obvody

Demokracie. Nepopiratelně nejlepší vývozní zboží z Řecka,
které na dně nemá ovoce. V současnosti se hodně mluví o osobách,
které demokracii ohrožují. Ale dnes si promluvme
o velkém strukturálním problému. Především demokraté si na to rádi stěžují. Viděli jsme, jak republikáni
obchází systém manipulací s obvody. Často nelegální. Ve státech ovládaných republikány
se objevuje manipulace s obvody.

Politická manipulace s obvody je
asi největší současnou hrozbou pro demokracii. Moment, to je přehnané. Největší hrozbou pro demokracii je tweet, který prezident
plánuje na oslavu Cinco de Mayo. Nevíme, co to bude, nevíme,
která španělská slova špatně napíše, ale můžeme předpokládat, že to bude hrozné. Manipulace s obvody je problémem. Jedná se o tvorbu volebních obvodů, ze kterých budě těžit ten,
kdo vytváří jejich hranice.

Zní to nepodstatně,
ale může to mít vážné následky. Republikáni ve Sněmovně reprezentatů mají
takový vliv hlavně díky manipulaci s obvody. Podívejte se, co se při tvorbě
hranic obvodů v některých státech dělo. V Pennsylvánii v roce 2014 44 % voličů volilo
do Sněmovny reprezentantů demokraty. Ale 13 z 18 obvodů, což jsou více
než dvě třetiny, reprezentují republikáni. V Ohiu asi 40 % voličů hlasovalo
pro demokratické kandidáty. 12 ze 16 křesel, což jsou tři čtvrtiny,
jsou obsazeny republikány.

Tato čísla jsou mnohem
neúměrnější, než lidé čekají. Nikdo by si nekupoval zmrzlinu Neapolitan,
kdyby ji ze 3/4 tvořila jahodová zmrzlina. Tohle není v pořádku.
Která zvrácená mysl to odhlasovala? Ten, kdo určuje obvody, má velkou moc. S technologickým rozvojem
lze tuto moc využít velice přesně. V době počítačů můžete
s vědeckou přesností překreslit hranice i skrz stromořadí nebo ulici. Pečlivě můžete zahrnout nebo vyřadit voliče,
které v obvodu chcete a nechcete.

Stalo se to pečlivou vědou. Pravda. Manipulace s obvody se stala vědou. Je to jedna z mála věd,
ve které republikáni stále věří. Politici s obvody
manipulují z mnoha důvodů. Děje se tak pro znevýhodnění voličů
určitých ras, politické příslušnosti, nebo k uzmutí míst současných politiků,
někdy i těch z vlastní strany. Vezměte si Hakeema Jeffriese.

V roce 2000 byl vážným kandidátem
v demokratických primárkách v New Yorku. V roce 2002 plánoval kandidovat znovu. Ale demokraté s mapou
provedli něco zajímavého. Vytvořená mapa byla fascinující. V nové mapě doslova vyřízli blok,
ve kterém žil Hakeem Jeffries, z okrsku číslo 57. Nevěřícně jsem kroutil hlavou. Mnoho lidí doufalo,
že pro mě bude moct hlasovat.

S překvapením zjistili, že nežijí v okrsku,
ve kterém žili roky, možná i desítky let. Zkažení politici mohou být velmi drsní. Ale tohle bylo jak z gangsterky. Jo, jak z gangsterky. Pamatujte si, že v Brooklynu je gangsterem The Notorious BIG, jehož debutové album začínalo
skladbami o ozbrojeném přepadení, střelbě, přepadení a střelbě a o možnosti zastřelení,
zatímco vykrádáte banku.

Ale tohle není nic nového. Výraz gerrymandering je starý stovky let. Název vznikl díky politikovi
z 19. století jménem Elbridge Gerry. Jako guvernér Massachusetts pomohl
vytvořit tak očividně jednostranný obvod, že jeho tvar jeden kritik
připodobnil k salamandrovi. Další ho opravil,
že se jedná o gerrymandera. To byl v roce 1810 vtip.

V té době jste se mohli
bavit západy slunce, romány Washingtona Ervinga
a nakopáním od koně. Možná jste si všimnli,
že "džery" ve slově gerrymander odkazuje na jméno chlapa jménem Gerry, protože vše na tomto
principu je hloupé a špatné. Na přetváření volebních okrsků
není nic špatného. Je to dokonce nutné. Musí se v nich nacházet
zhruba stejné množství lidí.

Populace se mění,
protože se lidé stěhují, umírají, nebo emigrují, protože jejich
kariéra standup komika může být charakterizována
jako pogrom lhostejnosti. Proto každých 10 let
probíhá sčítání lidu, po kterém se přetvoří hranice okrsků
pro sněmovní i státní volby. Ale problémem je,
že ve většině států hranice tvoří politici. Ve 37 státech tvorba státních volebních
obvodů spadá do kompetence samotných zákonodárců.

A v tom hrají roli jejich zájmy. Pokud vám to přijde šílené, nejste sami. Mluvil jsem s 5 nebo 6 členy
britského parlamentu, kteří navštívili stínové členy Kongresu. Musím jim vysvětlit,
jak se volby vyhrávají. Vidím jejich šokované výrazy
na britských tvářích. Jednou mi jeden řekl, že je to hrozné. "Takto si voliči nevybírají zástupce."

"Takto si zástupci vybírají voliče." Zaprvé, to je rasistické. Zadruhé...
Zadruhé... I já mám problém poslouchat přednášku
o určování hranic od někoho s britským přízvukem. "Podle mě se ty hromady
písku a prachu nijak neliší." "Hranice bude přesně tady,
protože mi došel inkoust." "Smíří se s tím. Co by se mohlo stát?" Ale pravdou je, že pokud vaše strana
může přetvořit hranice obvodů, má obří moc.

Může využít mnoho technik. Existuje několik možností,
jak lidi rozdělit do obvodů. Existuje technika roztříštění, nebo koncentrace. Roztříštění, nebo koncentrace. Nepleťte si to s drogovým trendem
mladých, zvaným koncentrace a roztříštění. To si vydlabou okurku, naplní si crackem a strčí si ji do zadku
a rozmáčknou ji, aby se rychleji vstřebal.

Viděl jsem to v místních zprávách,
takže je to pravda a dělá to každý teenager. Koncentrace znamená, že voliče druhé strany
shromáždíte jen v několika málo okrscích. Roztříštění znamená,
že je rozmístíte po různých okrscích, takže v žádném z nich nezískají většinu. V obou případech tím snižují jejich vliv. Představte si to
jako zasedací pořádek na svatbě. Můžete rozdělit svých 8 hrozných příbuzných
a rozházet je k různým stolům, nebo je všechny můžete usadit
k jednomu stolu smrti.

Washington post ukázal, jak to funguje. Máme tu hypotetický stát. 60 % voličů volí modrou,
40 % volí červenou. Musí vzniknout 5 okrsků. Aby to bylo fér, měli byste mít
tři modré a dva červené okrsky. Pokud nakreslíte hranice takto,
máte 3 okrsky červených a 2 modrých. Pokud je vytvoříte takto,
máte 5 modrých okrsků a žádný červený.

Pokud je vytvoříte takto,
vypadá to jako péro, což s příběhem nemá
nic společného, ale je to vtipné. Pokud vás napadá,
že tohle by mělo být nelegální, tak vězte, že je to složité. Pokud měníte obvody,
abyste znevýhodnili menšiny, tak je to podle volebního zákona nelegální. Ale pokud změnou obvodů
znevýhodníte konkurenční stranu, tak je to obecně povoleno.

Změna z obvodů na základě rasy?
Ne! Změna na základě volebních preferencí?
To je tak nějak v pořádku. Politici dokážou být poměrně drzí. Třeba loni v Severní Karolíně. Jejich mapa okrsků do Kongresu byla
soudem zrušena kvůli rasové diskriminaci. To je špatně, takže ji museli předělat. Během toho reprezentant
David Lewis začal vysvětlovat, jak nová mapa nebude
nelegálně vyjebávat s menšinami, ale bude legálně vyjebávat s demokraty.

Chceme, aby bylo jasno, že během tvoření mapy okrsků
využijeme politická data k tomu, abychom získali výhodu. Chci, aby to bylo jasně řečeno. Musíte pochopit, že tohle není
rasová diskriminace, protože ta je zakázaná. Chceme mapu, která popožene
republikány jako Ann Romney. To je vše.


To je vše, co chceme. Snažte se mě pochopit. Tato mapa fungovala. V roce 2016 republikáni
získali asi jen polovinu hlasů, ale ovládli 77 % státních křesel. To je ještě drzejší pohrdání přáním lidu, než když vám nějaký idiot
dá na Halloween bonbóny Bazooka Joe. Zbraň z dob Roosveltovy vlády zabalená v komiksu také
z dob vlády Roosvelta.

Ten chlap rozdávající Snickersky
se žiletkami vám aspoň dá Snickersku. Republikáni z toho udělali umění za pomoci plánu Červená mapa. Nebo-li Projekt změny většin v obvodech. Během poslední změny obvodů
nalili do voleb 30 milionů dolarů a díky tomu získali obří počet křesel
a to se jim velice vyplatilo. Když republikáni získali většinu
ve většině států v roce 2010, zajistili si, že v těchto státech
budou měnit okrsky oni.

V roce 2012 se jim to bohatě vyplatilo. V celé zemi demokraté kandidující
do Kongresu získali o 1,1 milionu více hlasů. Ale republikáni získali o 33 více křesel. Přesně. Jejich mapa značně
znevýhodnila demokraty. Jako by San Antonio Spurs muselo
místo Tima Duncana postavit Tima Burtona. Není nemožné vyhrát, ale bude to mnohem těžší.

Do určité míry měli republikáni štěstí. V roce 2010 to pro ně bylo drtivé vítězství. Ale tím netvrdím,
že demokraté jsou svatoušci. Ani náhodou. Když měli možnost, měnili okrsky
v Marylandu, až se z nich kouřilo. Také byli dost drzí. Vezměte si Illinois. V roce 2001 vyhráli
demokraté možnost měnit okrsky po něčem, co je moc komplikované
a debilní na vysvětlování.

Vytáhli jméno
z repliky Lincolnova cylindru. Ale sledujte, jak jeden
demokratický zákonodárce učiní jeden z nejméně přesvědčivých slibů. Sedneme si a vytvoříme férovou mapu. Prosím tě... Jako vážně? Ten jeho výraz je hrozně podezřelý.

To je výraz někoho, kdo se právě
vymočil do veřejného bazénu. "Voda je dneska teplá, co?" "Užijte si plavání." Takže jak poznáte,
že váš okrsek byl vytvořen neférově? To je složité. Až příliš často lidé poukazují
na okrsky, které mají podivný tvar. 12. okrsek v Severní Karolíně
vypadá jako rozlitá káva. 16.

okrsek v Pennsylvanii
je muž zatínající ruku. Někdo nazval 3. okrsek Marylandu
jako pterodaktyla se zlomeným křídlem. A tento nazývají jako klapky na uši. Ano, klapkový okrsek. Nepleťte si to
se skutečným klapkovým okrskem. To je blok na Manhattanu,
kde podivný chlap prodává klapky na uši
z kožešiny ohrožených druhů. Měli byste ho navštívit. Svádí to k tomu, abychom zvláštně
tvarované okrsky brali za podezřelé.

Ale proti vytváření přímých hranic
existuje celkem dobrý argument. Vytvořil čtverce se zdá být férové. Navádí to k tomu,
že můžete vytvořit síť jako v Tronu. Že byste mohli lidi shromáždit v okrscích, které by nešly zmanipulovat. Ale Američané nežijí,
až na Montanu a další podobná místa, v přesných čtvercích. Komunity jsou nepravidelné a rozházené.

Ano. Americké komunity nejsou čtvercové. Jsou jako jazz. Jsou mnohotvaré, volné a plné opiátů. Neexistuje univerzálně
správný způsob, jak okrsky vytvářet. Rozumní lidé se neshodnou. Někdo může prosazovat okrsky
se silnou politickou konkurencí. Někdo může upřednostňovat kompaktnost.

Někdo chce spolu udržet takzvané
komunity se společným zájmem. Problémem je, že na jednom místě
většinou není možné dodržet vše. Vezměte si ten klapkový okrsek. To tenké místo
spojující dvě půlky je jen jedna cesta. Lidé si z toho střílí. V Chicagu je mezi dvěma dálnicemi tento úzký pruh nutný ke spojení dvou půlek zmanipulovaného okrsku.

Díky němu je okrsek souvislý,
což je vyžadováno. Zde se obchází pravidlo o spojitosti. Nikdo zde nežije. Možná pár bezdomovců. Je tu někdo? Je tu nějaký volič? Můžete se smát,
ale za chvilku z vysoké trávy vystoupí baseballový tým
duchů ze začátku 20.

století a ubijí ho k smrti
svými nehmotnými pálkami. Trochu si o to říkal. Ale jde tu o tohle. Tento tvar má z dobrého důvodu. V severní a jižní části
žijí latinskoamerické komunity, zatímco oblast uprostřed
obývají Afroameričané. Obě komunity volí demokraty,
takže to nemá zvýhodňovat jednu stranu. Má to zajistit, že obě komunity získají
zástupce jednajícího v jejich prospěch.

Často je kritizován,
ale experti na okrsky ho milují. Dva z nich si ho dokonce
dali na svatební dort. To je skutečný svatební dort. Rozlučkový dort byl asi něco ve stylu: "Ještě jedna noc roztříštění a koncentrace." Aby bylo jasno, ne všechny
zvláštně tvarované okrsky jsou špatné a ne všechny normálně
tvarované okrsky jsou v pořádku. A ještě něco.

Manipulace s okrsky není hlavním
důvodem, proč nesouhlasí počet hlasů s počtem zvolených reprezentantů. Může za to i to, kde demokraté žijí. Demokraté žijí na špatných místech. Rozhodli se žít ve městech. Jen těžko se vyhrává,
když to vaši voliči udělají. Máte vysokou školu a chcete mít dobrý plat,
odstěhujete se do města. Tato místa jsou už tak plná demokratů.

Demokraté musí zlepšit obraz míst jako Des Moines,
Columbus nebo Religh v Severní Karolíně. Lidé se tam pak přestěhují,
ale to není běžnou politickou strategií. Moment! Co myslíš tím,
že musí zlepšit obraz Des Moine? Mají starožitný kolotoč. Ten nejnářezovější rychlý kolotoč
na celém středozápadě. Ano, podle jejich stránek
je nyní uzavřený po celé jaro. To pro jízdu na kolotoči
stejně není dobrá doba.

Ale až nastane 28. května,
nastane šílená matějská! Do 20:00. Ale pravdou je, že se demokraté
sami sdružují v okrscích. A to se v dohledné době asi nezmění. Ale ještě je tu jeden problém,
který se netýká stran. V demokracii by fakt,
kdo kreslí mapu obvodů, neměl hrát takový vliv jako nyní. K Nejvyššímu soudu se blíží případ ohledně změny obvodů ve Wisconsinu.

Jejich obvody byly tak rozděleny podle
stran, že je soud nižší instance zrušil, a Nejvyšší soud poprvé může
vydat jasná pravidla pro to, jak změny obvodů mohou probíhat. Naše naděje leží v lahodných
klepetech soudce Neila Gorsucha. Ale i bez jasného návodu
mnoho expertů tvrdí, že bychom možnost změny
okrsků měli odebrat politikům a dát tu možnost nezávislým komisím.

To je skvělý nápad. Pár států už něco podobného zavedlo. Není to dokonalé. Je těžké odstranit snahy o zvýhodnění stran. Jeden zákonodárce
se tento nápad pokusil rozcupovat. Kdybych cítil, že je to možné, postavil bych se před mé voliče a řekl: "Věřím, že je možné najít skupinu lidí, kteří nepreferují žádnou stranu a kteří budou jen sedět v místnosti a jako kouzlem vytvoří obvody."

Podpořil bych je.
Naprosto bych je podpořil. Ale tací lidé neexistují. Toho chlapa znáte. Viděli jste ho asi před 10 minutami, když všechny ujišťoval, že hodlá změnit
obvody, aby republikáni získali výhodu.

Vlastně tvrdí: "Nikdo není neutrální,
takže se toho ujmu já, nejvíce jednostranně zaměřený
člověk v celém vesmíru." To je stejné jako říct:
"Žádná chůva není dokonalá, takže pozveme Slendermana." Nezávislé komise nemusí být dokonalé,
ale budou rozhodně lepší. Je těžké vymyslet horší systém,
než jaký některé státy používají. A nehraje se tu o nic malého.

Zákonodárci by neměli mít možnost tříštit naše
hlasy tím, že si nakreslí vlastní hranice, a tím si vyberou voliče. Já vám řeknu proč. Základy demokracie
jsou postaveny na myšlence, že všechny hlasy jsou si rovny. Všechny. To je podstatou Ameriky. Každý z nás by měl mít
rovnou šanci udělat špatné rozhodnutí, které posere život všem ostatním.

Ať jste kdokoliv,
ať jsou naše rozhodnutí jakkoli špatná, ať jste Juggalo... Sklapni. Nebo 47letý hráč famfrpálu. Je to sport! Nebo někdo, kdo si koupil tu pitomou
bundu za 6 000 dolarů z minulého dílu. Je otřesná.

Naše hlasy by měly mít stejnou váhu,
ať už jsme scientologové, nosíme papouškovskou čepici,
nebo jezdíme na jednokolce, která je naším
hlavním dopravním prostředkem. V tomto případě bychom
si měli být rovni, bez ohledu na naše
podivná životní rozhodnutí. Ať už jste pařmen, chlápek, který strká nůž do toasteru, fanoušek Washington Red Skins, nebo dokonce podporovatel Gill Steinové.

- Vyhrála by.
- Jak by mohla vyhrát. Jakým způsobem byste chtěli... Jde o to, že její hlas by měl
mít stejnou váhu jako ostatní. Podobně jako hlas chlápka v klobouku,
pekařky erotických cukrovinek, účastníka SantaConu,
nebo rasistické babičky nás všech. Nic neříkej. Tohle je podstatou tohoto státu.

Díky tomu je Amerika skvělá. Myslete na to. Výsledky voleb by neměly
být výsledkem podivných hranic zákonodárců. Měly by být výsledkem
našich šílených rozhodnutí. Mám pravdu? Mám pravdu? Překlad: Mithril
www.videacesky.cz