Technologické monopoly

Dnešní hlavní téma se týká internetu. Pomůcky, která změnila svět a původně byla propagovaná takto. Internet jsme si na počítač nainstalovali teprve nedávno a od té doby z něj děti nemůžu dostat. Nejenom že hrají počítačové hry jako všechny děti, ale jejich zájem o učení prudce stoupl. Peter nám neustále sděluje sportovní výsledky a zná ta nejlepší místa na surfování.



A to jsme ani neřekli, že se mu zlepšily známky. A Dashe taky. Dobře, zaprvé, Peter nehledal místa na surfování nebo sport, Peter masturboval, to Peter dělal. Ale co chudák Dasha? Ta má jenom „taky dobré známky“? Zasloužíš si víc, Dasho. Doufám, že investuješ do mobilů, vyděláš miliony a na svou divnou rodinu zapomeneš. Konkrétně budeme mluvit o tom, že našemu pohybu na internetu nyní dominuje skupinka firem, které jsou zvyklé prosazovat si svou.



V roce 2020 Soudní antitrustový podvýbor vydal obří 450stránkovou zprávu, která líčí, jak Apple, Amazon, Facebook a Alphabet, mateřská společnost Googlu, narušují hospodářskou soutěž. A jejich závěry jsou jasné. Každá z platforem je zprostředkovatel klíčového distribučního kanálu, což těmto gigantům umožňuje rozhodovat o tom, kdo zaboduje a kdo ne.



A vím, že právě to se na tom někomu líbí. Apple je impérium smartphonů a dalších služeb. Facebook je archiv vaší identity. Amazon je online obchod s cloudem. Alphabet je přes vyhledávání. Vytvořily úžasné produkty, bez kterých neumíme žít. Jde o obří podniky, které jsou povětšinou milovány těmi nejdůležitějšími lidmi, jejich zákazníky! Jsou to monopoly?



Je mi to fuk! Fakt! Vzbuďte mě, až to někdo bude umět líp. Má to pár zádrhelů. Zaprvé: Abyste mohli být probuzeni, musíte jít taky někdy spát. Což je něco, co Jim Cramer, který vypadá, jako že jde pozdě na „tu věc“ svého dítěte, už dlouho neudělal. Ale zadruhé: Tyto firmy jsou obviněny z toho, že konkurenci potlačují tak moc, že ani nemůžeme zjistit, jestli to někdo nedokáže líp, protože nedostanou šanci to zkusit.



O to tady jde. Tyto společnosti nejsou špatné, protože jsou velké, ale protože narušují soutěž. A tady nezvykle možná přináším dobré zprávy. U Kongresu nyní totiž čekají dva návrhy zákona s podporou obou stran, které by něco z toho mohly omezit. Ale pokud neprojdou během příštího měsíce z důvodů, které ještě zmíníme, nejspíš vůbec neprojdou.



Proto se zaměříme na technologické monopoly, na to, jak můžou škodit a jak se tomu postavit. A začněme pohledem do historie. V minulosti totiž USA proti škodlivým monopolům tvrdě zasáhly. Na začátku 20. století jsme rozdělili Standard Oil a před 40 lety vláda zakročila proti komu jinému než AT&T, našemu firemnímu tatínkovi, který nás navždy opustil pro cigarety. Tehdy to totiž byla největší firma na světě a těšila se všeobecné úctě, čímž se tedy k nepoznání odlišuje od AT&T, jak ji známe dnes.



Ale té popularitě se dost možná těšila, protože lidé neměli jinou možnost. Telefon jste si museli od AT&T pronajmout a dohlížela na místní i dálkové služby, které byly, jak víme dnes, strašně předražené. A když mnohem menší firma MCI nabídla dálkové telefonní služby za nižší cenu, AT&T si to nenechala líbit.



MCI, která si účtuje až o 50 % méně než systém Bell, tvrdí, že se ji AT&T snaží zlikvidovat, když jí odmítá poskytnout vybavení potřebné pro dálkové přenosy. Klíčový důkaz – poznámky AT&T ze setkání ředitelů firmy na Floridě z roku 1972, ve kterých jeden řekl: „Zadusme je, než vůbec začnou.“ Nutno říct: do prdele s AT&T teď i navždy. Ale fakt se tam tohle píše?



Protože jediné klikyháky, co dokážu rozšifrovat, jsou slova „pro Samanty nebezpečné“, značka dolaru, něco, co bude asi „covid“, a pak něco, co jsou bez pochyb a bez váhání „Koule“ s velkým K. Ministerstvo spravedlnosti pak podalo antitrustovou žalobu, které se AT&T s vervou bránilo 10 let. A když bylo roku 1984 vládou formálně rozděleno, předseda AT&T veřejnost varoval, že toho jednou budeme litovat. Mé stanovisko, o kterém jsem mluvil hned na několika fórech, je, že toho naše země bude časem litovat.



Nechce se mi věřit, že věci budou fungovat v budoucnosti tak, jak fungovaly v minulosti. Ano, ale mýlil se. Věci začaly fungovat lépe, protože se ukázalo, že ukončit monopoly je téměř vždy dobrý krok. Ať už jde o AT&T, Standard Oil nebo jakoukoliv hru Monopoly. Tehdy jsme to nevěděli, ale nadvláda AT&T bránila vzniku inovací. Ale jakmile už nedohlížela na telefonní linky a na to, co můžete zapojit do sítě, začala se šířit nová zařízení jako záznamník nebo modem.



Rozpad AT&T byl klíčový krok při vzniku internetové revoluce, která nám dala web, jak ho známe, a Peterovi možnost najít si sportovní výsledky, místa na surfování a to, co opravdu hledal. Takže když škodlivé monopoly skončí, začne se dařit inovacím. A na to prosím myslete, až budeme mluvit o monopolech dneška: technologických firmách.



A dnes se zaměříme jen na jeden způsob, kterým dokazují svou sílu: tzv. self-preferencing. To je situace, kdy firma zvýhodňuje své produkty na svých platformách, přičemž většina z nás nemá na výběr a musí je používat. To je obzvlášť velký problém u těchto tří firem. A začneme s Applem. Konkrétně s App Storem, což je jediné místo, odkud si můžete do iPhonu stahovat software.



Což už je samo o sobě trochu zvláštní, ne? Na svůj stolní počítač si můžete stáhnout jakýkoliv software, ale pokud máte iPhone, Apple zařídil, že jeho App Store je jediný možný zdroj. Apple už byl obviněn z toho, že své aplikace ve vyhledávání posouvá výš. Firma to popírá, ale Wall Street Journal zjistil, že appky, co nabízejí předplatné nebo prodej jako Hudba nebo Knihy, se na prvním místě objevily v 95 % souvisejících vyhledávání.



Ale možná ještě důležitější je moc, kterou má Apple nad vývojáři, co chtějí své appky na vašich mobilech. Jsou totiž povinni používat platební systém Applu, který si bere obří část toho, co zákazníci utratí na těchto appkách a všech digitálních nákupech v jejich rozhraní. Apple si bere 30% provizi z prodeje aplikací a nákupů v aplikacích. Pokud tedy aplikace stojí 4,99 dolaru, Apple dostane 1,50 dolaru. Totéž platí, když si v aplikaci kupujete digitální zboží, třeba virtuální zbraně, nebo se přihlásíte k měsíčnímu předplatnému.



Je to tak a pro mě to bylo šokující. Pokaždé, když si někdo koupil appku Jeremyho Rennera, což lidé opravdu dělali, aby zvedli dosah svých příspěvků o něm, aby si jich #všiml Jeremy Renner, což lidé opravdu chtěli za částky od 1,99 až 100 skutečných dolarů, Apple za to dostal provizi.



To jsou tedy špinavý peníze! Apple každoročně vydělává doslova miliardy a miliardy jenom na provizích z nákupů na App Store. A někteří vývojáři se tomu snaží vyhýbat. Tinder si například účtuje více, když si ho předplatíte v aplikaci místo jejich webu. A když si na iPhonu zapnete Netflix a nemáte účet, vyskočí na vás zpráva: „Chcete si zřídit Netflix? V aplikaci to nelze. Víme, že je to otrava.



Až si účet zřídíte, aplikaci můžete začít používat.“ A asi chápete, proč to Netflix udělal. Nechce dát třetinu zisku z předplatného Applu. Netflix ty peníze potřebuje na propagaci své kolekce k měsíci Pridu. Je parádní. Stačí proskrolovat desítky stand-upů, co se vysmívají trans lidem, a je tam. Zažijte výjimečnou hrdost! Apple sice bude tvrdit, že od některých menších vývojářů si bere nižší provize a některým aplikacím povoluje se provizím vyhnout přes odkaz na externí stránku, ale k tomu došlo, protože byl pod obrovským tlakem žalob a zahraničních orgánů.



A pokud si říkáte, že Apple v tom není sám, co třeba Google Play? Od vývojářů si účtují podobně vysoké provize a přes 99 % smartphonů spadá pod aplikační systém Googlu nebo Applu. A pojďme se teď zaměřit na Google.



Jejich obchod s aplikacemi je jen drobnost, protože určitě víte, že dominují online vyhledávání. Loni Google vykonal 90 % světových internetových vyhledávání. Když se miliardy lidí ptaly na biliony otázek, to Google poskytoval odpovědi za použití počítačových algoritmů, které zná pouze Google. Používají takovou frázi: „Konkurence je na dosah jediného kliknutí.“ Žádnou konkurenci ale nemají.



Bing, což je jejich konkurence, má 2 % trhu. Oni mají 90 %. Přesně tak. Lidé používají Google tak moc, že „googlit“ je nyní sloveso. O žádném jiném vyhledávači se to říct nedá. Nikdo nikdy neřekl, že to „vybinguje“, tedy možná kromě Binga Crosbyho před tím, než šel masturbovat. Ale toť vše.



A Google své dominance na trhu nenápadně zneužívá, což souvisí s výsledky vyhledávání. Když jste něco vygooglili kdysi, ukázala se vám takováto stránka plná modrých odkazů na jiné stránky, které Google vyhodnotil jako nejrelevantnější. Tehdy to byl jejich cíl. V roce 2004 spoluzakladatel Larry Page řekl: „Většina portálů nejdříve ukazuje vlastní obsah než obsah jinde na webu.



To je podle nás střet zájmů. Chceme vás co nejrychleji dostat z Googlu na to správné místo.“ Ale když něco budete hledat dnes, ukáže se vám spousta Google obsahu před vším ostatním. The Markup zjistil, že 41 % první stránky výsledků vyhledávání na mobilních zařízeních Google používá na své služby a tzv. přímé odpovědi, což znamená, že uživatel musí proskrolovat skoro půl stránky, než se dostane k prvnímu organickému výsledku.



Google zpochybňuje jejich metody, ale zamyslete se nad tím, jaké je dnes googlit. Třeba když chcete googlit delfíny. Zadáte „delfín zvíře“ a dostanete tohle: obrázky delfínů z Obrázků Google. Nahoře spoustu tlačítek, třeba „Zvuky“, které převážně vedou na YouTube, což taky vlastní Google, sekci vpravo s odkazy na příbuzná vyhledávání o kosatkách nebo delfínovci amazonském a okno s přímými odpověďmi na otázky, na které se lidé ptají.



Třeba: 5 zajímavostí o delfínech? Nebo: Je delfín přátelské zvíře? Nebo: Může vás delfín milovat? A i když vás to nikdy ani nenapadlo, zaujme vás to, tak na to kliknete. A píše se tam: „Delfíni vůči lidem vykazují láskyplné emoce.“ A srdce vám zaplesá, protože jste netušili, že delfín dokáže milovat. Možná by mohl milovat vás? A pak vidíte další otázky: Chrání delfíni lidi?



To určitě musí, vždyť nás milují. Ale odpověď zní: „Neexistují pro to spolehlivé důkazy.“ Co to kurva znamená? Že jsou ochotní nás milovat, ale ne chránit? Prostě naši lásku odhodí? A když začnete pociťovat zradu, vidíte další otázku: Jsou delfíni zlí? A odpověď je: „Delfíni jsou velice schopní zla.“ No samozřejmě! Jsou to stvůry, které nechápou, že jste se po dlouhé době někomu otevřeli, a oni vás jako nicku opustí.



A pak vidíte: Co si delfíni myslí o lidech? A jen těžko se vám popadá dech, než to otevřete, ale pravdu už stejně dávno víte. „Delfíni jsou v podstatě upláceni rybami, aby s lidmi komunikovali.“ A i když vás to ranilo, aspoň si řeknete, že to nebylo vámi, vždycky to bylo tím zasraným delfínem. A jde o to, že během celé této emocionálně vypjaté jízdy jste ani neodešli z Googlu. Jedna analýza zjistila, že dvě třetiny vyhledávání na Googlu skončily, aniž by uživatel klikl na cizí odkaz.



A informace, které vám Google takto poskytuje, mohly být zkopírovány z jiných zdrojů a někdy bez jejich vědomí či souhlasu. A pokud si říkáte, že ty informace jsou zdarma, proč záleží na tom, z které stránky je čtu? Pro mnoho stránek, a ty bezplatné zvlášť, je návštěvnost hlavní nástroj, jak prodat místo na reklamu. Odklonit návštěvníky z jejich stránky je tedy v podstatě okrádání o zisk. A když Yelp přímo odmítl, aby si Google bral jejich data, Google jim řekl, že jejich data můžou být odstraněna jen tehdy, když bude firma z výsledků vyhledávání odstraněna úplně.



A jak vysvětluje výkonný ředitel Yelpu, to je v podstatě rozsudek smrti. Jak důležitá je první stránka? Nejde ani o první stránku, jde o prvních pár odkazů na ní. Tam spadá většina uživatelské pozornosti a přes ně vzniká návštěvnost. Takže pokud nejste nahoře nebo dole na první stránce nebo na druhé stránce, to ovlivní vaše podnikání?



Pokud jste na druhé stránce, tak skutečně nepodnikáte. A bez ohledu na zásluhy Yelpu by algoritmus Googlu neměl určovat, jestli je vaše podnikání skutečné. K tomu by mělo dojít jen v případě, pokud podnikáte jako influencer. Protože to není práce. Není to podnik, jste jen atraktivní, nezávislí, bohatí a venku je hezky. O nic jiného se nejedná.



A než Jim Cramer řekne: „No a co? Přijďte s něčím lepším a budete na první straně,“ výsledky, které vám Google ukazuje jako první, nemusí být ty nejlepší. Třeba Lety Google. Bývalo to tak, že když jste vygooglili „z NYC do Boise“, první výsledky byly odkazy na tyto stránky. Ale dnes se vám skoro pokaždé nejdřív ukáže tento widget Letů Google, který už je vyplněný, abyste mohli zůstat na Googlu a neklikat jinam. A i když vy osobně možná skrolujete dál, mnoho lidí to tak nedělá.



A letecký průmysl to pocítil. Jeden analytik napsal toto: „O tom, že Google využívá svou moc vyhledávače, aby své konkurenci v oblasti turismu bral podíl na trhu, už není ani pochyb.“ A Google možná řekne, že je nahoře, protože je nejlepší, ale The Markup zjistil, že Lety Google ne vždy ukazují nejlevnější letenky nebo všechny spoje. Ale to možná vysvětluje, proč pozadí Letů Google je obrázek ženy a dítěte, jak někam jdou a ukazují na letadlo, ve kterém nesedí.



Nejspíš říkají: „Cože, do prdele, ono se tam dá letět? Google říkal, že nejlepší bude do Denveru dojít pěšky!“ Ale Google, stejně jako Apple, se bude handrkovat o tom, co jsem vám právě řekl. Budou tvrdit, že každý den se lidé z Googlu prokliknou miliardkrát a že Lety Google neukazují přednostně. Na to říkám: Oukej. Oukej, Google. Také řekne, že Yelp a další firmy nyní můžou specifikovat, která data může Google použít.



Ale k tomu došlo až po výrazném tlaku ze strany obchodní komise. A pokud jste si všimli, že se tyto firmy zachovají správně jen tehdy, když jsou chyceny pod krkem, tak o to tak trochu jde. Ale nejvíce se self-preferencingu dopouští zřejmě Amazon, založený mužem, který si může koupit cokoliv, podle všeho i práva na Pitbullovu identitu.



Amazon údajně dohlíží na 65 až 70 % veškerého online prodeje v USA. Působí na něm 2,3 milionu aktivních prodejců třetích stran z celého světa a pro tyto prodejce, jako pro tohoto muže, to byla prakticky jediná dostupná možnost. Musíte být na Amazonu. Musíte tam být, protože tam jsou i všichni ostatní. 100 milionů předplatitelů Amazon Prime. Vedení Amazonu nám řeklo, že existuje spousta dalších možností. Existuje Walmart, Alibaba.



Jako prodejce máte možnosti. Toto jsem od vedení Amazonu už slyšel. A my to zkusili. Všechny naše produkty jsme začali nabízet na všech online platformách. Všechny ostatní neamazonské nám dohromady přinesly 10 % toho, co nám přinesl sám Amazon. Přesně tak. Amazon vlastně tvoří celý trh. Je to jediné místo, kde cokoliv prodávat online. Tedy pokud se nechcete zbavit lidských zubů.



Pak je Craigslist jasná volba, zlato. A pro prodejce třetích stran je nejdůležitější takzvaný Buy Box. To je to malé okno na stránce produktu, kde můžete kliknout na „Koupit“. Když jsme hledali baterie Duracell AAA, ukázala se tato stránka a tady je Buy Box. Jeden klik a máte balení za 14 dolarů. A možná předpokládáte, že je to ta nejlepší možnost, ale když kliknete sem, uvidíte další prodejce, kteří nabízejí stejný produkt, a mnozí i levněji. Tohoto si ale většina lidí nevšimne, protože odhadem 80 % prodejů na Amazonu projde Buy Boxem a ještě více při nákupech z mobilu.



Pokud jsme se dnes něco naučili, tak to, že nikdo nikdy nechce nikam skrolovat. Do toho boxu se dostane jen jeden prodejce. A kromě Amazonu nikdo netuší, jak algoritmus určí vítěze. Ale zdá se, že opakovaně upřednostňuje Amazon. Podle jedné analýzy si Amazon do Buy Boxu vybral sebe v případě asi 40 % produktů a druhý největší prodejce se tam dostal jen v případě 0,5 % populárních produktů.



A i když se do Buy Boxu dostal prodejce třetích stran, v 9 z 10 případů šlo o prodejce, který využívá přepravní služby Amazonu. Zkrátka to je amazonské hřiště, oni vytváří pravidla a zdá se, že často vyhrávají. A jak upozorňuje tato expertka, pokud s vámi soutěží, je s vámi amen. Prodejci třetích stran mi řekli, že když vidí, že Amazon prodává stejné zboží jako oni, své zboží rozprodají.



Ví, že konkurovat Amazonu na jeho vlastní platformě je nemožné. Samozřejmě. Samozřejmě že nemáte šanci. Amazon je pro prodejce to, co jsou delfíni pro naše srdce. Pokud se o vás začnou zajímat, skončíte naprosto zdrcení. Jdi do prdele, Flippere!



A Amazon není jen internetový obchod nebo přepravní společnost. Začal prodávat také své vlastní produkty. Momentálně má zhruba 158 000 produktů pod privátní značkou v rámci 45 vnitropodnikových značek a byl obviněn z toho, že je upřednostňuje před konkurencí, anebo ještě hůř – vytváří jasné padělky produktů, které se dobře prodávají. To se stalo malé firmě Peak Design.



Vytvořili tuto brašnu na foťák, a když si všimli, že Amazon prodává podezřele podobnou tašku, natočili toto pěkné sarkastické video. Tohle je Everyday Sling od Peak Designu. A tohle je Everyday Sling od Amazon Basics. Podezřele se podobá brašně od Peak Designu, ale nemusíte platit za všechno to zbytečné pozlátko. Jako jsou roky výzkumu a vývoje, materiál s certifikací bluesign®, doživotní záruka, spravedlivě placení dělníci a úplná uhlíková neutralita.



Místo toho si prostě koupíte tašku, kterou navrhl elitní tým oddělení Amazon Basics. Ano, opravdu se zdá, že Amazon prodává levnou kopii se stejným jménem a designem. A je zvláštní, že jedna z největších společností světa používá stejnou strategii jako padělaná DVD, co mají zmást rodiče.



Děti, koupili jsme ty filmy, co jste chtěly: Ratatoing, Transmorphers a Sek Kop Panda. Proč brečíte? To jste přece chtěly! A Amazon má oproti své konkurenci obrovskou výhodu, protože tu platformu řídí a má přístup k datům prodejců. Třeba hypoteticky k tomu, která brašna má aktuálně úspěch. A Amazon popírá, že upřednostňují sebe, své produkty nebo prodejce, kteří platí za jejich logistické služby.



Také popírají to, že padělají produkty na základě interních dat, ale když se na to zeptali Jeffa Bezose, jeho odpověď nebyla nic moc. Pane Bezosi, má Amazon přístup k datům o prodejcích třetích stran a používá je při obchodních rozhodnutích? Ano nebo ne bude stačit. Nemůžu odpovědět ano nebo ne. Existuje u nás ale zákaz používání dat o konkrétních prodejcích pro potřebu našich privátních značek.



Ale nemůžu vám zaručit, že tento zákaz nebyl nikdy porušen. Nic moc, Jeffe. „Máme zákaz, ale nemůžu zaručit, že nebyl porušen,“ je velmi usvědčují odpověď. Je to jako na otázku „Porušil jste zákon?“ odpovědět: „Který?“ Je to poměrně jasné. Self-preferencing narušuje soutěž, škodí malým podnikům a často vede k prodeji nekvalitního zboží.



Co s tím můžeme dělat? Tím se dostávám k dobrým zprávám ze začátku. Tyto dva návrhy zákona nyní stojí před Kongresem a potýkají se s některými problémy. Např. by zabránily velkým firmám s obchody s aplikacemi, Applu či Googlu, vyžadovat po vývojářích využívat jejich vlastní platební systém a platformám by zakázaly zvýhodňovat vlastní produkty, služby či podnikání oproti konkurenci.



A není překvapivé, že se jim tyto společnosti tvrdě brání v podstatě stejnými argumenty, které používala AT&T před 40 lety. Že když se v tom budete vrtat, nebude to už fungovat jako do této chvíle. Ale tentokrát mají navíc odborné kruhy, které vydávají směšné reklamy. Washington je plný problémů, ne řešení. Pokaždé, když se začnou motat do našich životů, jen tím věci zhoršují. A teď se politici chlubí s tím, že budou dohlížet na má zařízení a jak je používám?



Svými hloupými nápady můžou zničit služby, na které se spoléhám. Pokud potřebuju znát cestu, stačí jeden klik a jedu, kam potřebuju. V D.C. se honí za popularitou a mocí, nezajímá je, jestli pro mě zničí internet. Co chci říct Washingtonu? Zaměřte se na řešení skutečných problémů. Nechte můj mobil být. Co má ten znepokojivý muž za problém? Zaměřte se na skutečné problémy, jako jsem já a můj problém. Protože co to se mnou je?



Co to mám na korbě? Je to popelnice na stole? Je to Jabbova loď s komínem? Co jsem s tím zrovna udělal a proč? Chtěl jsem tím říct, ať vláda nevěnuje pozornost těm podivnostem, co plánuju. Prostě nechte můj mobil a cokoliv usvědčujícího, co na něm mám, na pokoji, nebo se na vás vrhnu. Vrhnu se přímo na vás, Washingtone! Tyto společnosti prosazují neskutečné argumenty.



Tvrdí, že tyto zákony pomůžou Číně nebo že uškodí rasovým menšinám, ale my nemáme čas všechny jejich lživé strašáky projít, ale žádný z nich neobstojí a některé se rozpadají přímo úžasně. Např. Apple tvrdí, že musí mít výlučnou kontrolu nad aplikacemi, které stahujete, jinak by uživatelům hrozila vážná bezpečnostní rizika. Ignorují ale to, že právě z toho důvodu ty zákony umožňují výjimky, pokud Apple může dokázat, že ta rizika skutečně existují.



Amazon a Google zase tvrdí, že ty zákony uškodí malým podnikům, a založily lobbingové skupiny, např. Connected Commerce Council, která má zastupovat 5000 malých podniků, které jsou proti antitrustovým předpisům. Ale skoro všechny podniky, které kontaktoval deník Politico, řekly, že o Connected Commerce Council nikdy neslyšely. A chápu, proč by je o tom zrovna Amazon neinformoval. Když své prodejce třetích stran požádal, ať se reformám postaví, jeden odepsal: „Všichni informovaní prodejci podpoří masivní zákrok proti Amazonu v oblasti antitrustu.



Nejsme tupci, umíme číst i myslet.“ To je slušně řečeno: „Ty i ta loď, na který jsi přijel, jděte do prdele.“ Tyto zákony jsou ve skutečnosti dost omezené, možná až moc, ale možná právě proto mají velkou podporu obou stran.



Bernie Sanders i Josh Hawley tyto zákony chtějí prosadit. To je v podstatě to jediné, co mají společného. Tedy kromě toho, že jejich úsměv jsou horní zuby, žádný ret. Proč se ty zákony ještě nedostaly dál? Podle některých tomu nepomáhá, že alespoň 17 členů Kongresu má děti, co pracují nebo nedávno pracovaly pro 4 z největších společností. Mezi ně patří dcery Chucka Schumera, jedna pracuje jako marketingová manažerka v Meta a druhá je registrovaná lobbistka za Amazon.



A to je zajímavé, protože Chuck Schumer je člověk, který má o těchto zákonech svolat hlasování. A i když řekl, že to udělá, zatím to neudělal, a pokud to neudělá do srpna před kongresovými prázdninami, bude těm návrhům konec, protože na podzim se budou řešit jen volby, ve kterých, jak všichni víme, budou demokraté naprosto převálcovaní.



Takže právě teď máme omezený prostor na to něco s tím udělat. A pokud si říkáte, komu je co do toho, všechno teď funguje v pohodě, nezapomínejte, že to samé si lidé mysleli o AT&T, než byla rozdělena. Protože prostě nevěděli, o co přicházejí. Nechat pár firem dohlížet na celý sektor ekonomiky je problematické, protože to omezuje možnosti pro start-upy, a to tak, a dovolím si citovat nečitelnou zprávu AT&T, že „je zadusí, než vůbec začnou“.



Inovativní appka, webovky nebo výrobek se ani nemusí prosadit, protože bude zatížen provizemi, pohřben ve výsledcích vyhledávání nebo padělán. Tyto zákony by opět otevřely dveře inovacím a z internetu by udělaly to, čím měl od začátku být. Revoluční nástroj, který rozšíří přístup k informacím, a to nejlepší místo, kde hledat místa na surfování.



Jen si to užívej, Petere, jen užívej. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz