Cena zimní olympiády
U příležitosti konání olympijských her se natáčení Neděle s Lubachem přesunulo do Pchjongčchangu. Z divadla Bellevue v Jižní Koreji se Arjen Lubach podíval na náklady spojené s touto sportovní událostí.
Informační bonus
DWDD (De Wereld Draait Door) je nizozemská talk show, ve které moderátor zpovídá tři hosty. Jeden z hostů se účastní všech rozhovorů. V této roli se několikrát objevil Erben Wennemars, bývalý nizozemský rychlobruslař.
Sjinkie Kneght je nizozemský reprezentant v shorttracku.
De Curling Quiz je nizozemský zábavní pořad, který moderuje Frans Bauer. Dva týmy známých osobností soutěží o body v kombinaci sportovního kvízu a curlingu.
Henry Schut je nizozemský reportér, který komentoval teploty panující v Pchjongčchangu o něco déle než ostatní novináři.
Texel a Vlieland jsou dva z Fríských ostrovů. Výslovnost jména Texel se ve fríštině a v nizozemštině liší. Fríská varianta je [teksel], zatímco nizozemská [tessel].
je sice napínavé a prima, ale něco tomu všemu předcházelo. Sedmdesátiletá Chung Don Yun vždy žila
na chudém venkově poblíž Kangnungu. Teď se nečekaně stala
sousedkou bruslařské haly, ve které nizozemské bruslaře
čeká boj o medaile. Hry si však žádají oběti. Oběti?
Co by to mohlo být? Nějaký folklór typu odevzdání dvou koz
při významných událostech, nebo uzavřeli silnici
a ona musela dva týdny bydlet u sestry. Co byla ta její oběť? Můj dům byl srovnán se zemí
a postavili tam nový stadion. Ano, když se bruslí, létají domy. Když k vám na chvíli zavítá olympiáda,
je to pro vaši zemi velký zásah. Domy mizí,
všude se staví nové stadiony, ale k tomu všemu
je to i směšně drahé.
Celkové náklady těchto her
se odhadují na 14 bilionů wonů. Čtrnáct bilionů wonů. To je víc než deset miliard eur. Tipuju, ale... V Jižní Koreji není důležité vyhrát,
ale zúčastnit se. Je to jen letos tak bizarně drahé,
nebo je to tak pořád? Podívejme se na... Cena ledu Přesně tak – Cena ledu,
pojďte se mnou k velké obrazovce.
Tady, i tu jsme si vzali do Koreje. Tady toto jsou
všechny zimní olympiády od těch v Lake Placid v roce 1980
až do těch posledních v Soči. A tady toto jsou náklady,
tak jak je zprvu odhadli. Tady je šest miliard ze Soči –
poměrně drahé. Ale v praxi rostou náklady rychleji
než kolik jede pět Belgičanů na čtyřbobu. A toto jsou konečné náklady.
Oxfordská univerzita zjistila,
že olympiáda vždy překročí rozpočet. Vždy. A ne jen trochu,
ale v průměru o 142 %. Jediné s nulou
je Sarajevo v roce 1984. Jak to? Podle Oxfordu se náklady
nedaly spočítat kvůli hyperinflaci, takže krátce po hrách
byly peníze bezcenné. Jinak řečeno: Nemohli ty sračky spočítat,
protože se vše topilo ve sračkách.
A pak je tady ještě Nagano. Ani jejich náklady přesně neznáme,
ale co určitě není dobrým znamením – "Není jasné,
kolik museli Japonci zaplatit, protože organizace
spálila účetnictví." To je pravda. Ale držitelem olympijského rekordu
v tvorbě horentních nákladů je... Vladimír Putin,
který utratil 21 miliard dolarů.
Víc než všechny
předchozí ZOH dohromady. A tyto náklady
jsou jen náklady na sport jako takový. Když započítáte koleje, silnice a hotely,
je to ještě mnohem víc. V Soči například
víc než 50 miliard dolarů. A je to aspoň vyváženo
velkými zisky? Ne. Podle Journal of Economic Perspectives
se současná podoba her městům nevyplatí. A podívejte,
hlavní otázkou je samozřejmě: Odkud pocházíme?
Ale hned potom:
Proč země ještě usilují o pořadatelství? Řekli byste si totiž,
že jde o nejzasranější džob na světě. Cizinci vám obsadí stadiony,
stěžují si na zimu, všechno smrdí potem
a všude je průjem. Vy to budete zařizovat
a stojí to šílené peníze. A přesto reagují
budoucí organizátoři her takto. Salt Lake City. Turín.
Vancouver. Soči. Pchjongčchang. Organizovat zimní olympijské hry
je jako být hostem v DWDD. Chce to určitou průbojnost,
výnosy jsou nejisté, ale nejspíš tam potkáte Wennemarse. Ale nejdůležitější je,
že je to vaše milovaná země. To je to nejdůležitější:
vaše země na mapě světa.
A vy sami sebe poučíte,
že je to opravdu k něčemu dobré. Tak jako tamta paní,
které strhli domek. Dokonce i ona tomu uvěřila. Když k nám přijede hodně sportovců,
tak se naše stadiony naplní a Kangnung bude vzkvétat. Madam, někteří lidé
mají až moc pochopení. Tam, kde jste měla dětský pokoj,
si teď Sjinkie Knegt míchá protein. - Ale dobrá práce.
- Smekám. Panuje představa,
že ty náklady jsou dlouhodobá investice. Že olympiáda proslaví Pchjongčchang
na celá desetiletí. A zní to dobře, ale... Ale kdo byl někdy
na dovolené v Lake Placidu? Nebo si zajel do Lillehammeru
na skokanský můstek? A máte pravdu. Proč jezdit do nějaké horské vesničky,
kde kdysi náhodou byla olympiáda? Snad se turisté a sportovci
budou vracet i po skončení olympiády.
To můžeš doufat, Marieke. Ale je to jako bys na odlehlém místě
postavila velmi drahé kino, abys tam jednou promítla film
a doufala, že tam lidé budou chodit,
i když film skončí. "Nechápu, kde to vázne. Jsme přece světoznámí
díky tamtomu filmu. Podívej se na ta křesla –
nejlepší na světě. Chceš tady po nepromítání přespat?
Máme 41 prima hotelů.
Taky prázdných – nepochopitelné." A můžete si říct,
že pořád mají skvostné stadiony. Ale podívejte se třeba na místo,
kde se hry konaly v roce 1984. Dobře, to bylo Sarajevo,
kde devadesátých letech zuřila válka. Možná proto to tam tak vypadá. Ale ty hry tam byly dřív,
takže je to jako vejce nebo slepice. Ale i z míst nepostižených válkou
zůstanou brzy opuštěné trosky. A to platí
pro letní i zimní olympiádu.
Když uhasl olympijský oheň
a tisíce sportovců odjely, město ztichlo. Mnoho luxusních bytů
se neprodalo a jsou prázdné. Drama. A podívejte se na Turín. Olympijská vesnice byla kdysi symbolem
ekonomického znovuzrození Turína. Ale to nevydrželo. A v bytech pro sportovce
už léta žije dobrá tisícovka migrantů.
Takže to jde. Turín je jediné místo,
kam lidé cestují z široka daleka, aby navštívili dějiště olympiády. Sice potom nechtějí pryč, ale dobrá. Dobře, ale přece... Praxe tedy ukázala, že pokud se u vás náhodou
nějaký čas nepořádá olympiáda, tak vám olympijská vesnice a stadiony
nejsou moc platné.
Ale je tu jedna věc,
která se hodí vždy: infrastruktura. Pro olympiádu v Soči
například postavili silnici a koleje, které spojily město s lyžařiskem. Lyžařským střediskem. Lyžařským střediskem. Město s lyžařským střediskem. Náklady?
Devět miliard dolarů. To je 225 000 dolarů za metr. Jen pro srovnání – ta železnice
byla dražší než olympiáda ve Vancouveru. A ten vlak teď jezdí
jen párkrát za den. Ve sportu jsou vždy
vítězové a poražení. Ale v případě olympijský her jsou
jedinými vítězi vlastníci nemovitostí, kteří mohou pár let vydělávat miliardy
na náklady místních daňových poplatníků. Olympijské hry jsou hejno kobylek
ve tvaru realitní bubliny, převlečené
za sbratřující sportovní událost.
Je taky... Je taky naprosto šílené,
že se to staví při každé olympiádě. Musí to jít chytřeji. A jde to. A aby to dokázal je tady Tex de Wit! Jak... Tys nachystal celou maketu. Hezká, že?
Trochu jsem náš plán rozpracoval. Podle tebe je nesmysl,
že jsou hry každých pár let někde jinde a vše se musí vždy draze stavit. Takže navrhuji pořádat
letní i zimní hry vždy na stejném místě. - Představuji tedy...
- To je dobré. World Island. Skvělé. Tady máme kamerku. Tato strana hory
je pro zimní olympiádu. Tady vidíš horu, sníh,
odsud se sjíždí a tyčka, tyčka...
Ano, ano. Je tu vše včetně restaurací
a tady je i bruslařská hala. Aha, gratuluji k medaili.
"Děkuji." - A tady vidím curlingovou halu.
- Ano, pro curling a pro Curling Quiz. Je fajn,
že si slavní chtějí zahrát curling, ale ať to nedělají v televizi,
ale prostě tady. - Ano.
- Nesmysl. A je tady i Frans Bauer.
Prima. Skvělé. A co je tady? - To je Henry Schut – oblékací panenka.
- No jo. Můžeš mu oblékat svetry
až mu bude horko. To je super. - Vydrž Henry!
- Ale nemám žádné kalhoty. - Ne?
- Mám jenom... Ale má dobré nohy, tak to zvládne. Kalhoty nemívá ani při Studiu sport.
Dobře a teď? Přesuneme se k letní olympiádě –
té zelenější části. - Tady je tenis.
- Ano. Všechno je pěkně v měřítku. - Ano.
- Super, co víc? - Toto je olympijská vesnice.
- Ano. Domečky,
kde mohou bydlet olympionici. A tady...
Ale toto je samozřejmě
ta Korejka s tím domkem. Jak milé! "Děkuji IOC za nový domeček." Udělal jsem chybu,
má tam být bazén. - Ano.
- Aha. A tady... Jé, tady je budova ve tvaru nůžek. Ne, ty jsem tam zapomněl.
No, je to vážně dobré. Je to hodně univerzální. Ano, dá se tam toho
organizovat spousta. Ano, obě olympiády,
ale taky mistroství světa ve fotbale. I OSN se tu může scházet,
tady lze pořádat všechno. Mekka, tu taky zvládneme. - I příjezd Mikuláše.
- Ano? - Nedostanou se sem autobusy.
- To ne. - Šikovné.
- Multifunkční ostrov. A, ale, já... Kde to bude? Takový ostrov se staví jen jednou,
ale musí to být dobře. Bude to asi muset být
v mezinárodních vodách nebo tak... Nezávislá oblast v Pacifiku? - Toto ještě není moc hezké.
- Ano, dobře. Takže, kde to je?
Hledal jsem místo,
kde je v létě teplo, ale ne moc. A v zimě zima, ale ne moc,
aby si reportéři nestěžovali. - Ano.
- Takže... Takže mi nakonec vyšel Texel. Možná jsi poznal ten tvar. - Tessel?
- Já říkám Texel. - Ano.
- Ale... - Chápu.
- Texel. Dobře, teď chápu ty ovečky. Ty tam stále bydlí. Nevím, jestli jsi byl někdy na Texelu,
ale odkud je ta hora? To je pěkná historka,
je to obrácený Vlieland. Ověřil jsem to a když ho otočíš,
dostaneš horu. To je chytré. Tímto se omlouvám obyvatelům Vlielandu,
ale je třeba přinášet oběti. Troška kritiky –
je to v Nizozemsku.
Ano, je to Nizozemsko, ale chtěl jsem
umístit svou zem na mapu světa. Že se do toho všichni opřeme
a zorganizujeme to. - Skvělé.
- K čertu s miliardovými náklady. To cítíš tady. I tak skvělé.
Děkuji Texi za úžasný plán. To byla Neděle s Lubachem
z Jižní Koreje. Děkujeme za pozornost
a na viděnou v neděli.
A jéje, už jsme zase na konci, ale nesmutněte,
můžete mě odebírat. Stačí mi napsat 18stránkový dopis,
kde mě požádáte o dovolení. Anebo klikněte sem.
To jde taky. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach. Překlad: Misschien
www.videacesky.cz





