Nahradí raketa BFR tradiční aerolinky?Svět Elona Muska

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 22
84 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:46
Počet zobrazení:3 275

V loňském roce si japonský miliardář a podnikatel Jusaku Maezawa zaplatil týdenní let raketou BFR kolem Měsíce a zpět. Ale Elon Musk plánuje raketu BFR využít i jinak – na dálkové lety na Zemi.

Raketa BFR prošla od vzniku tohoto videa mnoha změnami – byla přejmenována na Starship a místo uhlíkových kompozitů bude vyrobena z nerezové oceli. SpaceX v současnosti vyrábí několik různých prototypů. Podrobné informace o této obří raketě najdete na webu ElonX

Přepis titulků

V roce 1620 se Mayflower vydala na 64denní plavbu přes Atlantický oceán, aby do Ameriky přivedla první poutníky. V roce 1919 piloti Alcock a Brown bez jediné zastávky přeletěli Atlantik z Kanady do Irska za necelých 16 hodin. Dnes čtyři milióny lidí každý rok létají z New Yorku do Londýna za pouhých sedm hodin. Během posledních 50 let se létání stalo dostupným způsobem cestování, a to díky zvýšení bezpečnosti letů a snížení ceny letenek.

Je to úplně jiné létání. Je to úplně jiné létání. Ale jaký je další velký krok letecké dopravy? V tomto videu se podíváme na to, jak plánuje SpaceX využít raketu BFR pro přepravu lidí po celém světě v rekordním čase. Také porovnáme BFR s tradičními aerolinkami a uvidíme, jestli orbitální rakety někdy nahradí letadla, která všichni známe. V roce 2017 společnost SpaceX oznámila, že pracuje na tom, aby mohla využít BFR raketu pro cestování na Zemi.

Když postavíte plavidlo, které zvládne cestu na Mars, co kdybyste tu stejnou loď použili pro cestování mezi destinacemi na Zemi? Jejich plán zahrnoval i loď, která by stovky pasažérů dopravila k místu startu, kde je bude čekat BFR, aby je dopravila do místa určení. BFR by odstartovala, oddělila se od pomocné rakety a v cílové destinaci by provedla propulzní přistání. Protože by opustila atmosféru Země, mohla by BFR cestovat mnohem rychleji než běžné aerolinky.

Čas letu by se tak mohl rapidně snížit. SpaceX odhaduje, že BFR zvládne dorazit kamkoliv na Zemi za méně než hodinu. Většinu mezinárodních letů tak zvládne provést za méně než 30 minut. - To přece nemyslíte vážně. - Myslím. A neříkejte mi Topřec. S probíhající výstavbou rakety BFR a plánovaným letem na Mars počátkem 20. let je dálkové cestování pomocí raket na Zemi mnohem blíž, než by nás napadlo. Ale než začnou lidé cestovat v jedné z nejsilnějších raket na světě, je nutné překonat nemalé výzvy v oblasti vývoje, ekonomiky i politiky.

Pro dosažení hodnocení bezpečnosti, které je srovnatelné s běžnými aerolinkami, by míra úmrtnosti BFR nesměla přesáhnout jedno úmrtí na každých 60 miliónů cestujících. Letecký průmysl této míry dosáhl v roce 2017. Míra úmrtnosti kosmického průmyslu prozatím činí jedno úmrtí na 31 astronautů. Z 564 lidí, kteří byli ve vesmíru, jich totiž 18 zemřelo.

Ačkoliv se tato míra s každou pilotovanou misí do vesmíru zvyšuje, je před námi z hlediska bezpečnosti ještě dlouhá cesta. BFR musí být nejen nejbezpečnější raketa, která kdy byla postavena, ale musí mít také nejlevnější provoz, pokud chce být v leteckém průmyslu konkurenceschopná. Letecké společnosti United, Delta i American spoléhají na mezinárodní lety, které tvoří velké procento jejich tržeb. Pokud SpaceX dokáže nastavit cenu letu s BFR dostatečně nízko, mohla by společnost začít s převzetím významné části leteckého trhu.

Nemluvě o logistickém průmyslu, který by logicky nechtěl přijít o možnost doručit náklad 25× rychleji než aerolinky. Aby však SpaceX mohlo být výzvou pro trh s komerčními lety, bude muset nejdříve ovládnout umění znovupoužitelnosti raket. Průměrná cena letenky v ekonomické třídě z New Yorku do Šanghaje je cca 550 dolarů. Podle Muska bude mít BFR podobnou kapacitu jako Airbus A380, tedy okolo 850 cestujících.

Při podobné ceně letenky by tržby SpaceX na jednom letu činily 467 500 dolarů. Při této ceně by však společnost neměla vůbec žádný zisk, jakmile by se započítaly náklady na palivo a vypuštění rakety takové velikosti. Tady do hry vstupuje znovupoužitelnost. Výroba Falconu 9 momentálně stojí přibližně 37 miliónů dolarů, což je výrazně méně, než kolik stojí A380. Ale jen 75 % Falconu 9 lze znovu použít, a to až po nákladných renovacích.

Asi po 10 misích se však tyto části přestanou používat úplně. A teď to porovnejte s typickým letadlem, jako je Airbus A380. Obvyklá životnost tohoto letadla je přibližně 27 let a před ukončením své činnosti zvládne asi 35 000 letů. Kdyby se tato letadla přestala používat jen po několika letech, neexistoval by trh s komerční leteckou dopravou. Na rozdíl od Falconu 9 je BFR navržena tak, aby byla kompletně znovupoužitelná a vydržela stovky letů, než bude nutná jakákoliv renovace.

Takže pro let z New Yorku do Šanghaje by se cena za letenku s BFR musela pohybovat někde mezi ekonomickou a obchodní třídou, aby SpaceX generovalo zisk. Jednou z největších výzev bude nejspíše žádost o vládní povolení. Zajistit spolupráci vlád po celém světě a získat jejich souhlas s něčím tak složitým a riskantním nebude snadné. Ve snaze ochránit populaci před padajícími raketami a hlukem bude BFR zpočátku startovat a přistávat na moři.

A to je další překážka pro transport cestujících s BFR, protože bude možné letět jen z velkých měst u moře. Tradiční aerolinky tak budou stále zajišťovat krátké regionální lety. Další námitkou proti cestování s BFR je intenzivní přetížení, kterému jsou cestující při vzletu a přistání vystaveni. Elon Musk uvedl, že přetížení bude podobné jako při jízdě na horské dráze, asi 2 nebo 3 g.

To vylučuje velkou část populace, jako jsou starší lidé, těhotné ženy a lidé se srdečními chorobami, kteří upřednostní levnější a pohodlnější lety z nabídky současných aerolinií. Přestože je plán nahrazení aerolinek raketami prozatím jen sen, který mnozí považují za nedosažitelný, je třeba si připomenout, že to samé se kdysi tvrdilo o letadlech. Abychom pochopili, kde se nacházíme z pohledu letecké křivky, podívejme se na to, jak vypadaly začátky leteckého průmyslu.

Jediná letadla, která existovala na počátku 20. století, vznikala v garážích a vypadala nějak takto. Pak si vláda uvědomila, že by je mohla využít pro přepravu pošty po celé zemi. Začala tak vyhlašovat zakázky s peněžitou odměnou pro ty, kdo postaví letadlo, které doletí nejdál, nejvýš a nejrychleji. Technologie letadel se tak začala vyvíjet a létání se stalo bezpečnějším. Výrazný pokrok zaznamenaly i motory a samotná letadla se začala zvětšovat, což jim umožnilo přepravit více pošty.

Pak si lidé řekli, že by místo pošty mohla přepravovat cestující. A tak vznikl letecký průmysl. Během první a druhé světové války dosáhla poptávka po vyspělých letadlech extrémních výšin. Technologie letadel se tak rychle vyvíjela a první tryskové letadlo se přihlásilo do služby v roce 1943. Když se přesuneme do roku 2018, je krásně vidět, jak moc se poměry změnily. Létání nyní patří mezi nejvíce bezpečné formy cestování.

Letadla zvládnou uletět 14 500 km s 850 cestujícími na palubě. Dostali jsme se opravdu daleko. Ačkoliv cestování na Zemi pomocí raket čelí mnoha překážkám, je vzrušující sledovat, že se někdo takový ambiciózní plán snaží realizovat. A jak cestování s BFR na Zemi vidíte vy? Bude úspěšné, nebo bude mít problém dosáhnout bezpečnosti tradičních aerolinek? Dejte nám vědět v komentářích. Překlad: sethe www.videacesky.cz

Komentáře (28)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Víte, proč už nelétají Concordy? Taková ta letadla, co dokázala přeletět Atlantik za necelé tři hodiny?
Zjednodušeně řečeno:
- nebyly konkurence schopné. Cena letu byla blízká ceně první třídy, čemuž neodpovídala kvalita sedačky. Ta připomínala kvalitnější autobus, což bylo nic moc proti konkurenci s plně sklopným sedadlem a televizí.
- byly příliš hlučné. Překonání zvukové bariéry, byť v obřích výškách, má stále potenciál být slyšet víc, než výstřel z děla a na rozloze mnoha set kilometrů. Bylo to tak mizerné, že kvůli tomu nesměly létat ve vnitrozemí.
- nehodovost, což byl ale už jen poslední hřebíček v rakvi. Byť se hlavně v nehodě z roku 2000 nejspíš nejednalo o chybu letadla, statistika úmrtí na let neúnosně narostla. Spolu s historickými událostmi a, několikaměsíčním uzemněním a cenou za preventivní modifikace nebyl projekt nadále udržitelný

To všechno lze převést i na BFR při letech kolem země. Sice ano, let trvající pouze desítky minut je lákavý, ale vzhledem k tomu, že by je od krachu dělil v zásadě jeden incident, nemožnosti splnit skoro žádné hlukové kvóty a praktické ceně za letenku po zahrnutí ceny paliva a letounu na let (vydělte cenu rakety počtem letů, kterých je bezpečně schopná), a spolu s tím, že pochybuji o tom, že by se jim podařilo naplnit kapacity letu, se mi to zdá, jako hrubá sci-fi.

BFR má veliký potenciál stát se hlavním nástrojem pro dopravu kosmonautů napříč sluneční soustavou. Zůstaňme u toho.

32

Odpovědět

Podla mna v nablizsej dobe (100 rokov) nenahradi raketa liatadla. Raketa je strasne draha, nie je mozne ju pouzivat tak dlho a mina vela paliva, pretoze je malo efektivna. Naproti tomu klasicky motor je tu uz viac ako sto rokov, je spolahlivy, lacny, efektivnejsi. Raketa je dobra vo vesmire alebo v riedkej atmosfere a tak to aj zostane. Hoci si viem predstavit, ze o 30 rokov to bude tak lacne, ze ludia budu kupovat listky do rakety kvoli dobrodruzstvu. Stale by malo byt podstatne lacnejsie postavit Concorde 2, schopny lietat aj 5 Mach za zlomok ceny rakety.

11

Odpovědět

Tohle je úplně zcestný dokud se nezačne používat něco jako iontový motor, protože škálovatelnost při takovým plejtvání pro pár cestujících by z ekologických důvodů nebyla ani správná ani nejspíš legálně možná. Navíc ty časy jsou taky zcestný, ten proces i kdyby byl už optimalizovanej bude určitě složitější než min. boarding do letadla (a tam sice dám Praha-Londýn za 1,5h, ale s čekáním je to jednou tolik). S nějakým přistáním a přepravou na plošinu tady i tam to bude vypadat spíš jako 30m letu a 5h příprav :D

43

Odpovědět

furt lepšie ako 13hodín letu a 4 hodiny príprav :)

34

Odpovědět

+Richmond153Na letadlo se dostaneš v klidu za 1.5 h od vstupu na letiště. Když fakt nestíháš a laskavě tě lidé pustí, dá se to i za půl hodiny.
Těch 13 hodin letu je pak právě kvůli co nejnižším nákladům. Letadla by to stihla klidně za méně, ale pak by se to prodražilo.

11

Odpovědět

Iontový motor je dobrý na velké vzdálenosti, ne na poskakování po jedné planetě. Mezihvězdné cestování ano, v rámci sluneční soustavy ale nanic. Má totiž sice nízkou spotřebu, ale také zrychlení, takže například pro let na Proximu Centauri, naší nejbližší hvězdu, by iontový motor musel půl cesty zrychlovat a půl cesty brzdit...i tak by to byla nejrychlejší cesta k našim "sousedům".

51

Odpovědět

+Zee Primeale i přesto se používají pravě teď na satelitech

00

Odpovědět

Pre mňa osobne najdôležitejšia otázka nebola zodpovedaná a to porovnanie ekologického hľadiska s bežným lietaním, lebo čokoľvek vyniesť vyššie ako do stratosféry vyžaduje nevueriteľné množstvo energie.

72

Odpovědět

dole som spomenul palivo a jeho enviromentálny dopad pri častom lietaní FalconHeavy. :) nieje to nič eko

13

Odpovědět

Četl jsem o tom malou diskusi [1] a vypadá to, že ekologické hledisko není jednoduché ani odhadnout. Odhaduju, že si Musk přeje, aby to bylo, co se týče ekologičnosti, aspoň zhruba srovnatelné s letadly. A když si člověk uvědomí, že nejnáročnější je start a přistání - tam nahoře se BFR bude pohybovat mnohem kratší dobu a s mnohem menším úsilím než letadla - tak mi přijde, že to nemusí být nereálné.

[1] https://www.quora.com/Elon-Musk-suggested-that-the-SpaceX-BFR-could-be-used-for-30-minute-flights-to-the-other-side-of-the-world-at-the-price-of-an-economy-flight-What-would-be-the-carbon-footprint-per-passenger-equivalent-and-how-would-it-compare-to-jet-travel

21

Odpovědět

Něco podobného se tvrdilo svého času o raketoplánech, Pak přišli na to, že raketoplány vyžadují opravdu "drahou" údržbu, jinak budou umírat lidé. Při dvou případech kdy byla údržba "zanedbána" šlo o těsnění (rozpadlo se na prach) a o montážní pěnu (několik gramů vážící hmota se uvolnila a prorazila ocelové křídlo). Takže provoz levný určitě nebude a cena letenek, bude hoooodně vysoká.

Ale hlavní problém je gravitace. Aby se raketa dostala do vesmíru musí překonat gravitaci země, pokud vím tak na to celkem tvrdě trénují astronauté. Jak takové přetížení asi zvládnou obyčejní cestující?

Poslední, spíše zábavný, problém: Co když se lidem udělá nevolno ve stavu beztíže, Protože když začne jeden, začne brzy i druhý a pak často třetí atd. :-)

12

Odpovědět

O přetížení se ve videu mluví a nebude to tak hrozné.

01

Odpovědět

Určite nie BFR ako ju poznáme teraz ale za dve,try dekády tejto rakety bude raketová preprava civilných osob štandardom , pokrok človek nechce zastaviť a lietadlá dosiahli svojho civilne použitelného limitu. Buď tento druh dopravy dopadne ako Concord alebo to bude ďalšia etapa v preprave ľudí.

03

Odpovědět

Otazka (v nadpise) vsak znie:
"Nahradí raketa BFR tradiční aerolinky?"
A ked presne na nu budeme hladat odpoved, tak ta je potom: "nie".

13

Odpovědět

+NadpisOna sama o sebe nie aj keby chceli bude ich držať roky legislatíva, ale jej nástupca ju určite nahradí. Nieje to prvá a posledná verzia rakety BFR.

13

Odpovědět

skoda ze neuviedli nejake porovnanie spotreby paliva.

34

Odpovědět

k čomu ak sa jedná o rozdielne druhy paliva s rozdielnou cenou i výkonom ?

24

Odpovědět

+Richmond153nazov videa sa vola "Nahradí raketa BFR tradiční aerolinky?", ak by to malo znamenat niekolkonasobne vyssiu spotrebu paliva, tak je to dost podstatna otazka...

a vzdy ich mozes nejak porovnat aj ked su to rozdielne paliva... ekonomicke naklady, enviro vplyv, atd... staci si zvolit faktory, a rovnaku cestu...

12

Odpovědět

+amyi33však náklady a teoretická cena "letenky" vo videu boli spomenuté aby bola firma v zisku.
Spotreba bude samozrejme vysoká, je to raketa, nie turbína aj palivo je iné. Ak si porovnáš nádrž z dostupných informácií, Falconheavy má cca 440ton, spomínaný Boeing cca 320ton, nieje to tak veľký rozdiel na to že je to raketa, BFR toho vcucne viac, bližšie info ešte nieje. Ale spomenul si vážny problém, enviro vplyv, ak by Falcon Heavy lietal každé dva týždne ako je v pláne tak by vytvorilo CO2 o hmotnosti 4000ton za rok pretože palivo ktoré používajú sa z 34% mení na CO2 pri spálení. Ale cena, tá nieje doležitá, nie tak rapídne akoby človek očakával ak sa spomenie raketa ktorá letí do vesmíru.

02

Odpovědět

Ta raketa je z Dooma ? BFR - Big fucking rocket ?

21

Odpovědět

Ano, Musk říkal, že se nechal inspirovat Doomem. Ale v zájmu politické korektnosti je to oficiálně Big Falcon Rocket. :)

111

Odpovědět

Nahradí raketa BFR tradiční aerolinky?
- Nie.

A to som ani nevidel video. :-)
OK, sem s dalsou kvizovou otazkou. :)

29

Odpovědět

Cena letenky není důležitá, jsou lidé, kteří za ušetřený čas vydělají 100x tolik. Ostatní námitky relevantní jsou a bude zajímavé, jak se s tím SpaceX a případně další vypořádají. Myslím, že se to zvládne, ale nečekám, že bych se tím někdy proletěl, to dřív příliš zestárnu.

43

Odpovědět

Cena letenky právě že docela důležitá je. Těch lidí, kteří za ušetřený čas vydělají 100x tolik, není dostatek na to, aby dokázali vytížit pravidelnou linku.

62

Odpovědět

+jjktak tá teoretická cena 1500USD nieje tak veľa, s touto cenovkou by sa prepravovalo dostatok ľudí.

13

Odpovědět

+Richmond153Ano, ta teoretická cena je snesitelná. A právě proto je ta cena letenky důležitá - pokud se Musk k té teoretické ceně nedokáže přiblížit, tak mu to fungovat nebude. A dosáhnout na takovou cenu letenky, abys zároveň dokázal zaplatit celou s tím spojenou infrastrukturu, personál atd. není nic jednoduchého. Konkurenční boj aerolinek srazil cenu letenek pekelně nízko.

21

Odpovědět

8:20 > 9 000 miles > ~14 500 KM

21

Odpovědět

Díky, opraveno :)

01
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK