Složte cizímu člověku písničku

- Dobrý den. - Dobrý den. - Dobrý den. - Dobrý den. - Dobrej. - Dobrý den. - Dobrý den. - Tak fajn. - Máte… Máme… Máme vás udeřit? - Mám si vzít ten úkol? - Chceš si ho vzít? - Asi jo. Vezmu ho. Díky. Tohle zvládneme.



„Složte a zazpívejte písničku o této ženě.“ „Nejlepší zvítězí.“ - „Pět minut můžete ženu zpovídat.“ - „A třicet minut skládat.“ „Začínáme teď.“ Musíme získat informace. - Vaše jméno? - Rosalind. - Odkud jste? - Ze Southportu. - Vaše práce? - Překladatelka japonštiny. - Máte děti? - Ano, dva syny. - Dva.



Jsou to dobří lidé? - Trochu nešikové, ale ano. - Co děláte ve volném čase? - Jsem atletická rozhodčí. Také skáču do dálky a běhám sprinty. Dálkařka. Skokanka! - Jaká je vaše nejoblíbenější kapela? Naveďte nás. - Dobrý nápad. - Mám ráda Mozarta. - Mozarta? - To je i má oblíbená kapela. Kradla jste v životě hodně? Ano, asi v deseti letech jsem s kamarádkou Elaine v obchodech kradla sladkosti. Také hraji na cello.



- Hrajete sama, nebo s někým? - S manželem a přáteli tvoříme kvartet. - A jak se jmenuje… - Můj manžel je Alan. - A hrajete na veřejnosti? - Ano. Většinou ne s řadami sledujících diváků, pouze zvukově. - Jíte maso, Rosalind? - Pokud je košer. - Jaké je vaše oblíbené maso? - Nejspíš kuřecí. - Oblíbený film? - Pařba ve Vegas a v Bangkoku. - Oblíbené jídlo?



- Fazole s toustem. Ti další dva ve vašem kvartetu jsou také pár? Bývali, ale pak jeden z nich dostal otravu krve a přišel o tři prsty na levé ruce. - Chtěla byste umět létat? - Ne. Bobovy první čtyři otázky: „Máme vás udeřit?“ „Ukradla jste někdy něco?“ „Jaké je vaše oblíbené maso?“ „Chtěla byste umět létat?“ Naštěstí tam s ním byli jeho spoluhráči, kteří se o to postarali.



Chceš nejprve vidět Marka a Nishe? - Ano, prosím. - Dobře. Tohle… Tady je exkluzivní premiéra písně pro cizince od Marka a Nishe. - Ahoj, Velká Británie! - Ahoj. - Jak se cítíte? - Všichni dobře, díky. Přichází dlouho očekávaná chvíle. Kapela!



Dobrý večer, Londýne! My jsme Rozmanité pruhy. Já jsem Jack Brown a tohle je má žena a sestra, Mark. Tahle písnička se jmenuje „Vždycky tě vidím (dělat něco hustýho)“. Tak jo. Raz, dva, tři, čtyři. Báseň z japonštiny jsi přeložila, zdálo se to těžké, tím ses netrápila. Byla jsi rozhodčí skoku do dálky, mně sporty nejdou, mám radši zahálky.



Vždycky tě vidím dělat něco hustýho, snažím se, jak můžu, ale… jsem jen za blbýho. Tuhle ses dívala na Pařbu ve Vegas, já sledoval Pařbu na třetí zas. Mozartovu symfonii dala sis potom, ale rozsah mé pozornosti…



Hele, strom! - Dva, tři, čtyři! - Vždycky tě vidím dělat něco hustýho, snažím se, jak můžu, ale… jsem jen za blbýho. Rád bych ti fazole s toustem připravil, to bych se ale asi jenom chlubil. Tvým městem je Southport, mým daleký Balham, ale jsem srab a straší mě Alan. Vždycky tě vidím dělat něco hustýho, snažím se, jak můžu, ale…



jsem jen za blbýho. Jsem jen za blbýho. A ještě jednou! Vždycky tě vidím dělat něco hustýho, snažím se, jak můžu, ale… jsem jen za blbýho. Mám něco v oku. Tak tohle…



neuvěřitelné. Kdo by tušil, že je Mark Watson bubeník? Teď jsi možná napravil celou tu záležitost s volavkou. Netušil jsem, že Nish umí zpívat a hrát na kytaru. To byl… zázrak. A celou tu dobu tam jen seděla s kamenným výrazem. Tohle je poprvé v této sérii, kdy nemám, co negativního bych dodal. Gratuluji vám k vaší vynikající písničce. Něžnou skladbu Marka a Nishe už jsme slyšeli a teď nás čeká výtvor Aisling, Boba a Sally.



Tohle je jejich skladba. Dobrý den, dámo! Vítejte na festivalu Taskonbury. Mají duši, znáte je jako PP… Tady jsou! - Zdravíme Taskonbury! - Ahoj! Vítejte, rádi vás všechny vidíme. Páni, to je frmol.



My jsme Produkty početí a je nám potěšením dnes zahrát naši debutovou skladbu, - která se jmenuje: „Docela dobrá, když se to tak vezme.“ - Hudba! Rosalind, Rosalind. Rosalind je svině. Rosalind je ze Southportu, kradla sladkosti, to není fér. Rosalind byla novinářka, ale nejí maso, jen kuřecí či košer. Rosalind má dva syny, nešikovné, ale dobré srdce mají, Rosalind je zlodějka, ale dluhy už se jí netýkají.



Rosalind, naše geriatrická atletka, skáče celkem daleko na ženu svého věku. Rosalind je průměrná cellistka, hraje celkem dobře, ale ne před lidmi. Rosalind a Alan ze smyčcového kvartetu se vzali, fidlovali společně s přáteli a tak se poznali. Alan je prostě skvělý, dokonalý už napoprvé, ale ten hráč na violu bohužel dostal otravu krve.



Rosalind je strašná svině, skáče celkem daleko, na ženu svého věku. Rosalind je průměrná cellistka, hraje celkem dobře, ale ne před lidmi, ne před lidmi. Děkujeme! Tohle je pro vás, Rosalind. Velmi odlišný…



Velmi odlišný pohled na tu samou ženu. To je jedna z nejodvážnějších vět v dějinách. „Rosalind je strašná svině.“ - Je Rosalind tady? - Je to možné. - Tam je! - Panebože! Nikdy předtím jste ji neviděli, od té doby taky ne. Ale její podstatu jsme zachytili. Markova a Nishova skladba se mi vážně líbila.



Opravdu krásná. A taky jsem rád slyšel, jak tak krásné ženě jako Rosalind zpíváte, že je strašná svině. Abych řekl pravdu, protože jsem v Markově oku viděl slzu, uděluji Nishovi s Markem tři body a zbylé trojici dva body. Váš úkol: Sledujte VideaČesky. Překlad: heindlik www.videacesky.cz