Lelystad Airport a SchipholNeděle s Lubachem

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 46
92 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:111
Počet zobrazení:7 031

Obliba létání roste a s ní i nároky na kapacitu letišť. Největší nizozemské letiště Schiphol už však téměř dosáhlo maxima své kapacity, a tak je potřeba část provozu výhledově přesměrovat na jiná letiště. Doposud nepříliš významný Lelystad Airport se proto snaží získat povolení pro navýšení kapacity, ačkoliv se proti tomu staví všechny okolní provincie. Jejich námitkám, postavení letecké dopravy v Nizozemsku a taktikám obou letišť se věnuje tento díl Neděle s Lubachem.

Informační bonus:
Lelystad je hlavní město provincie Flevoland, která vznikla přehrazením a následným vysušením části mořského zálivu Zuiderzee.
Joris Linssen je moderátorem televizního pořadu Hello Goodbye, který ukazuje příběhy lidí čekajících na Schipholu na své blízké.

Přepis titulků

Kluci a holky, jedeme do Lelystadu. Dřív se Lelystad jmenoval takto: "Krucifix jsem uprostřed Ijsselmeer, himl hergot donrvetr." Momentálně je tam město, které má malé letiště. A to letiště má plány. Jak je známo, letiště čeká výrazné rozšíření. Aha, sorry. Prý už se to ví. Dobře, já se na zprávy podívám znovu.

Dobrý večer. Máme novou vládu. To už jste věděli, alespoň pokud nejste úplný idiot. Jak už tedy všichni očividně víme, Lelystad Airport se bude rozšiřovat. Teď je to ještě rozkošné letišťátko. Pracují tam tito lidé – prima klub. Po setmění mají zavřeno. Opravdu. A na webovkách píší hrdě: "Lelystad Airport má zpevněná parkoviště."

Ale parkujte prosím na krajích, protože někde se musí i přistávat. Ale ta roztomilost brzy skončí. V roce 2019 tady bude začínat nebo končit 10 000 letů. A v příštích desetiletích se to vyšplhá na 45 000. Aby bylo jasno, tím tady nemyslí Mariëlle tady ve studiu. Mari, už letí, dej ty věci ze stolu. To tedy ne. Teď tam nelétají žádné prázdninové lety, ale potom jich bude 45 000.

To je podle mě pořádný nárůst. A taky něco, co musíte říct sousedům, protože to asi vzbudí povyk. Rozšíření letiště v Lelystadu narazilo na velký odpor. Spolky se obávají nadměrné zátěže pro 750 000 obyvatel a škod na chráněných územích. Provincie Gelderland, Drenthe, Overijssel, Frísko a Flevoland dnes předaly poslancům podpisy svých obyvatel. Ti se bojí nadměrného hluku v důsledku rozšíření Lelystad Airportu.

Týjo, rozkošné letišťátko bude růst a pět provincií se kvůli tomu zlobí. Co zlobí, kypí zlostí. Dostupné informace jsou stručné a ne zcela jasné. Gelderland běsní, že není nic známo o nových trasách, ani o letové výšce. Gelderland běsní. Ten se jen tak nenaštve, ale když už... Mluvil jsem ve fitku s Overijsselem, a ten měl taky takové... Srdíčko pro Gelderland.

Takže půlka Nizozemska nechce rozšíření letiště kvůli hluku. A pokud si říkáte: "Hluk? Co to znamená?" No, ono se to těžko vysvětluje, ale tento pán se o to aspoň pokusil. Je tu ticho jako v hrobě. Pokud budou letadla přelétat nízko, tak to ticho zmizí. Ano, teď to chápu. Toto je mimochodem Dirk Kuit.

Ten ale rychle zestárnul, že? Ještě loni mistr s Feyenoordem a teď zklamaný myslivec v loďce. Může to být rychlé. Pět provincií kolem Lelystad Airportu toto rozšíření překvapilo. Informační schůzky sice byly, ale z nějakého důvodu na ně ne vždy přišlo dost lidí. Byl tam jeden informační večer v provincii Overijssel ve městě Zwolle. Ten večer naši fotbalisté zrovna hráli zápas s Chile na mistrovství světa.

Během mistrovství světa. Tehdy to bylo něco, děti. Kdybyste si teď... Ano, kdybyste si teď měli vybrat mezi nároďákem a informačním večerem, tak by to šlo rychle. Ale dřív to bylo naopak. A můžete říct: "Ále, tu a tam letadlo, to si zvyknete." Ale tady se děje něco zvláštního. Letadla na Schipholu stoupají rychle do výšky, ale stroje létající z a do Lelystadu letí asi sto kilometrů hodně nízko.

Výš to nejde, protože by to ohrozilo Schiphol. Kvůli leteckým trasám Schipholu létají tedy hodně nízko. Takže když se půlhodiny po odletu z Lelystad Airport podíváte z okýnka, díváte se do očí někomu, kdo seká trávu. A nevýhodou takové výšky je, že ta trasa je hotový rébus. Ale mají plán. Plán je létat přes Biddinghuizen a Wezep, směrem na Arnhem.

Letiště Teugen je proti a navrhuje, aby letadla už před Biddinghuizen odbočila na jih a letěla přes Hierden na Garderen. Tím tak trochu mizí celá ta výhoda létání. Tak na Ibizu? Chviličku... Takže tady přes Wapenveldseweg, nad palačinkárnou doleva, potom A50 do Apeldoornu a tam se znovu zeptejte. Gerard podle mě zrovna seče.

Nešel by vzdušný prostor rozdělit trochu líp? To přece nemůže být tak těžké? Úplně přerozdělit vzdušný prostor by trvalo čtyři roky. Čtyři roky? Na přerozdělení vzduchu? Co tam budou dělat? A jak to bude vypadat po těch čtyřech letech? Tady to ale prokouklo.

Je to lepší. Jiné. Ale prima. Nezvětšil se trochu? Ne? Aha, stejně velký. Pocitově je větší. Ale je to složité. Ročně přes nás totiž přeletí víc než půl milionu letadel. A jejich trasy nezměníte jen tak. Prozatím musí tedy letadla do Lelystadu létat hodně nízko, a plánování jejich tras musí být velmi přesné.

Zjistil to i radní z Ede. Ptal jsem se, jak můžou tvrdit, že létají mimo velká města, a létat přes Ede s 80 000 obyvateli. Ale oni prý létají mezi Ede a Bennekomem. Dobře, to je prima. Létejte mezi nimi, to nikomu nevadí. Vyřešeno. Ale to by museli létat asi takto.

Protože už jsme srostlí. Mluví k vám kapitán, vadí, když letadlo vjéde do Bennekomu? Začínám chápat, co ty provincie tak štve. Ale jak z toho chce vybruslit Lelystad Airport? Nějaký bard mi dal tip, a tak jsem šel na temnou stranu sítě. A našel jsem toto – Lelystad Airport patří Schipholu. A o tom vím dvě věci. Zaprvé, jejich masážní křesla jsou cool.

Člověče, je to fakt... Jen tak odpoledne... Posledně to bylo super, ale když jsem vstal, uviděl jsem vyčerpaného Itala, co jsem na něm půlhodiny seděl. Každopádně... A to druhé, co o Schipholu vím, je, že chce růst. Pořád. Už hodně dlouho. A nedá se jen tak zastavit. V roce 1959 museli postavit novou dráhu, ale na tom místě už byla vesnice.

Srovnali ji se zemí. Ale nebylo to tak zlé, měli jsme totiž tu dráhu. Bylo pár zádrhelů, ale dalo se to lehce zvládnout. Ale teď už se to nesmí dělat, zbourat vesnici... - Tehdy to šlo. - Ano, šlo. Ede a Bennekom dopadli ještě dobře. Dřív by je prostě vymazali z mapy. Teď už se na to musí jemněji, například přechytračením limitů hluku.

Schiphol může v budoucnu růst, ale pod jednou důležitou podmínkou – nesmí se zvýšit hladina hluku. A proto teď budou letadla dva roky přistávat jinak – tišeji. Tišeji? Aha, ano. Dřív to totiž bylo takto. Jsme tady! Mohl by se tu někdo zastavit s tím vozíčkem na kufry? Jsme tady! Jsme tady!

Takto už to nedělají. Už ne. Řekli byste, že je to velmi jednoduché. Máte normu a pomocí zvukoměru změříte hluk. Je to v normě? Dobrá práce. Je to mimo? Musí se to ztišit. Je to jednoduše otázka měření. Ale poslechněte si tohoto vědce.

Například jsme se vědomě rozhodli, že nebudeme měřit. Hluk jsme neměřili. Jsou výzkumy, které ukazují, že když hluk nevypočítáte, ale změříte, tak jsou výsledky signifikantně vyšší. To je geniální, co Schiphol dělá. Prostě neměří, ale počítají. I já jsem ukázal váze dveře.

Teď svou váhu počítám. Je to výborné. Už zase můžu jíst všechno. Nezapnu kalhoty, ale funguje to. A tak Schiphol vytváří vlastní... Schipholovou realitu, kde jsou vždy pěkně v normě. Naměřilo se moc? Není problém, vypočítal jsem to. A i jejich způsob výpočtu hluku je staromódní.

Do loňského roku používali dávno překonanou metodu. Nevím proč, ale tou starou metodou vyšel ten nadměrný hluk nižší. Schipholová realita. A i v případě Lelystadu je s těmi čísly něco špatně. V Overijsselu ověřili ty výpočty na simulátoru. A toto by se stalo, kdyby se létalo podle plánů Schipholu. Dobře, tady je. 800 metrů a žádný plyn.

Jsme nízko. Jelikož nové letiště Lelystad nesmí překážet Schipholu, musí stroje urazit desítky kilometrů ve výšce 800 metrů s vypnutým motorem. Klesáme moc rychle. Jsme tak nízko, že když nic neudělám, spadneme. Aby nedělali moc hluku, vymysleli, že letadla musí vypnout motor. A to je dobré pro lidi v okolí. Slyšíš něco?

- Ne. - Dopadlo to dobře. Logo Corendonu se nějak přibližuje. Ale jinak je ticho. Kluci a holky, toto jsou typické schipholovské taktiky, ale teď u Lelystad Airportu. Špatné výpočty, informační večer během Nizozemsko vs. Chile, předstírání, že lze létat mezi Ede a Bennekomem. Všechno Schiphol.

Jak se z toho Schiphol vždy dostane? Kdo je za tím? Na temné straně sítě jsem zjistil toto. Schiphol není jeden z těch nelítostných kapitalistů, ale z 92 % je v rukou vlády. Takže ten ďábelský génius, který se celou dobu vysmívá občanům, to jsme my sami. A to není všechno, protože my všichni fakticky sponzorujeme letecký průmysl.

Na kerosinu není spotřební daň a na letenkách DPH. Takže Schipholu se vždy trochu píchne s hlukem a letecký průmysl téměř neplatí daně. A to je tak rozporuplné. Vláda přece chce, abychom produkovali míň CO₂, musím zateplit dům, musí přibýt větrných elektráren, musím jíst míň masa, ale v Lelystadu přibude 45 000 letů.

A to je bizarní. Kvůli polétavému prachu nemůžete vjet do centra ve starém autě. Takže ho poslušně objedu, musím opět tankovat, zaplatím daně a dojedu na Schiphol, kde s letenkou osvobozenou od DPH nastoupím do letadla na nedaněný kerosin, které produkuje spoustu CO₂ a prachu, a v něm následně přeletím přes to samé centrum. Proč má létání tak výjimečnou pozici?

Schiphol je důležitý ekonomický motor naší země. Schiphol má pro naši ekonomiku nesmírný význam. Schiphol je pro naši ekonomiku životně důležitý. Schiphol byl a stále je považován za motor nizozemské ekonomiky. Schiphol má přednost přede vším, protože je motorem naší ekonomiky. A to je zarážející, protože to není motor naší ekonomiky. V roce 2016 obdržela vláda zprávu Rady pro životní prostředí a infrastrukturu.

Jmenovala se Konec klíčových vstupů. Podstatou opět bylo, že Schiphol není motorem naší ekonomiky. Říká opět, protože už v 90. letech sdělili odborníci vládě: "Miliardy na rozšiřování Schipholu jsou peníze na nesprávném místě." Jiné sektory jako inovace a IT jsou mnohem důležitější. Zpět do Lelystadu. To byste ostatně od pilota slyšet nechtěli. Dámy a pánové, musíme zpět do Lelystadu.

Zase jsme trefili sekačku. To nechcete slyšet. A důvod té rychlé změny Lelystadu na velké letiště je, že Schiphol sám už nesmí růst. Lelystad tedy nejen používá taktiky Schipholu, on sám je jejich taktikou. Ano, Schiphol je důležitý. Já sám z něj také často létám.

A Schiphol dává hodně lidem práci – technikům, letuškám, Jorisi Linssenovi. Ale nesmí si přece dovolit všechno. Nadměrný hluk a poškozování životního prostředí jen kvůli představě, že Schiphol musí pořád růst. A i když to Schiphol neuslyší rád, mám pro ně řešení. Protože ten zákaz růstu, platí jen ve skutečné realitě, ale Schiphol může klidně růst ve své vlastní realitě.

Ahoj, já jsem Arjen. Pro více informací o nejlepších receptech na sladký chléb, odebírejte náš kanál. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach. Překlad: Misschien www.videacesky.cz

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

To je tak, když penízky putují do správných kapes..

50

Odpovědět

Hérnajs - úplně jsem si vybavil, jak před pá lety měřili hlučnost letového provozu na letišti Vodochody pro potřeby studie k rozšíření tohoto letiště a -jaká to náhoda!- pro měření si vybrali jediný den v roce, kdy mělo letiště zavírací den. Nevěřili byste: hlučnost letiště byla podle zprávy prakticky nulová.

310

Odpovědět

Tak ta část s tiším přistáváním letadel mě málem zabila :D

210

Odpovědět

mňa to, že si zvuk počítajú namiesto toho aby ho merali :D

230

Odpovědět

mě dostalo to s tím zpevněným parkovištěm, že maj parkovat na kraji ať mají letadla kde přistát :D

43

Odpovědět

+lenaciaMě to, jak prolítali kolem toho zahrádkaře se sekačkou, ale to tišší přistání taky majstrštyk :D Tahle epizoda mé bránici naložila pár poctivých záchvatů smíchu.

10