VenezuelaNeděle s Lubachem

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 46
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:204
Počet zobrazení:11 263

Součástí Nizozemského království jsou i ostrovy v Karibiku, ze kterých je to do Venezuely, co by kamenem dohodil. Ačkoliv je tato země teoreticky velmi bohatá, potýká se už řadu let s ekonomickou krizí. O současném stavu země a příčinách jejích problémů je tento díl Neděle s Lubachem.

Informační bonus:
Madurodam je nizozemské město miniatur, které se nachází v Haagu.
Manželka Viléma-Alexandra se jmenuje Máxima.
Reizen Waes je vlámský televizní pořad. Tento cestopis se zaměřuje na země, do kterých turisté obvykle raději nejezdí.

Křišťálová lupa je cena udělovaná oblíbeným projektům českého Internetu. Letos se mezi nominované řadí i VideaČesky.cz. Pokud se Vám tedy Neděle s Lubachem a další naše videa líbí, budeme rádi, když nás podpoříte.

Přepis titulků

Musíme něco probrat. Četl jsem si totiž koaliční smlouvu a uviděl jsem toto: "S ohledem na napětí ve Venezuele si tato země zaslouží zvláštní pozornost, protože se jedná o naši sousední zemi." Ano, Venezuela je náš jižní soused, protože je hned pod Curaçaem, Bonaire a Arubou. A podle nové vlády si zaslouží zvláštní pozornost. Zvláštní pozornost...

To zní, jako když si paní z obce přijde hrát na honěnou s opožděným chlapcem. "Tak Paco, jak je to s tím napětím?" Zvláštní pozornost dostanou, protože je čas na novou rubriku: Ale sousede, co to děláte? Přesně tak. Ale sousede, co to děláte? A dnes je naším sousedem Maduro. Maduro je prezidentem Venezuely. A je to...

neskutečný vůl. Pak se k tomu vrátím. Ale toto je on. Vypadá jako vítěz soutěže o Saddámova dvojníka. A to i přesto, že Saddám soutěžil taky. V létě byl ve zprávách, protože si nechal napsat vlastní populistickou verzi hitu Despacito. A jak na to byl hrdý. Pro jednotu a mír naší země.

Zákonodárce se snaží. Pomalu, otevři oči a podívej se na národ. Podej jim ruku dnes, zítra a navždy. Jsou to tví bratři v útoku. Představte si, že by Mark Rutte nechal předělat známé hity a hrdě je pouštěl lidu. Nikdo se neptá, zda mám chuť na cigaretu. Jsou dvě odpoledne a já už musím do postele.

Na podlaze leží Kalvínova kniha a oblečení, které musí být mé. Ale Maduro se nestydí ani trochu. Takže byste řekli: "Veselý muž, šťastní lidé." Ale... Nevím, co dělá, ale půlka země mu odešla. Tisíce lidí opouští o překot Venezuelu. Bojí se, že tam za chvíli nebude co jíst. Většina lidí odchází z Venezuely do sousední Kolumbie.

Na její hranici je čím dál živěji. Jen v roce 2016 uprchlo ze země 150 000 Venezuelanů. Proto se ptám: "Sousede, co to děláte?" Abychom to pochopili, musíme znát Cháveze. Jakého Cháveze? Huga Cháveze... Madurova předchůdce. Chávez se stal v roce 1999 prezidentem Venezuely. To je sám o sobě prima džob.

Venezuela má totiž největší zásoby ropy na světě. Opravdu. Větší než Saúdská Arábie. Má taky zemní plyn, konkrétně 7krát víc než my v Groningenu. A v zemi je taky dost zlata. A co prostě musím říct. Mají i boží zvířata – kapybary. Ano, je jich tam fakt šíleně moc. Venezuela má tedy ropu, plyn, zlato a kapybary. To zní jako má afterparty po Televizier-Ringu.

Vážně divný večírek. Co udělal Chávez se vším tím bohatstvím? Utratil ho. Nespořil, nic nestavěl, neinvestoval, ale prostě vesele utrácel. Ropa. Zlato. Kapybary. Bylo mu to jedno. A vedle toho měl i spoustu času na jiné věci.

Třeba na televizní pořad Haló, tady prezident. Haló, tady prezident číslo jedna. "Dobrá znělka," říkal jsem si, ale přišla mi nějak povědomá. Tý jo, oni to prostě šlohli od Disneyho. Haló, tady prezident byl veselý pořad plný proslovů, písniček a diváků. A občas trvalo i osm hodin. Opravdu. Představte si, že by byl Vilém-Alexandr každý den osm hodin živě v televizi. "Haló, lidi, začnu rovnou počasím.

Maxima ještě leží v posteli." Nějaký čas mu to vyhazování peněz oknem šlapalo jako ropou namazaný stroj. Nemohlo se vlastně nic pokazit až na toto – cena ropy spadla na polovinu a s ní i základy celého systému. Když byla cena ropy vysoká, přišla si Venezuela na pěkné peníze, ale vyhodili je oknem. Dostali je lidé i sousední země.

Politici si je strčili do kapsy. Ale neinvestovali do infrastruktury ani průmyslu. Celá ekonomika se rozpadla. "Ano, paninko, celá ekonomika se rozpadla. Můžu ji vyměnit, ale jen za diktaturku. A musela by se objednat." A ironií je, že Chavez zemřel těsně před tím, než se všechno pokazilo. A tehdy se dostal k moci nový chlapík.

A tím je současný prezident a náš nový soused Nicolás Maduro. Chávez byl vůl se špatným plánem a spoustou peněz. Maduro je vůl se špatným plánem a bez peněz. Takže už nemůže lidem dávat dárky a oni jsou naštvaní. A proto se rozhodl, že bude opravdovým diktátorem. Jak na to? Vyšachujete parlament – to udělal letos v létě. Zavřete své politické protivníky – taky letos v létě.

Zmanipulujete volby – taky letos v létě. Z Madura bude za chvíli takový diktátor, že po sobě pojmenuje hlavní město. On je toho schopný. A mezitím... dělá, jako by se nic nedělo. Ale tak to není. Sedmdesát vražd denně, fronty před obchody a nedostatek léků. Musíme jít hledat nějaké jídlo, protože nic nemáme.

Taková je naše situace. Jsme čtyři. Lidé mají hlad. Naléhavost situace našich jižních sousedů ukazuje i reportáž našich jižních sousedu. Už půl hodiny projíždíme Caracasem a jedna věc tu hned praští do očí – gigantické fronty podél ulic. Všechny před supermarkety. Venezuela může jen stěží něco dovážet a obchody jsou prakticky prázdné. Co jste dnes koupil?

Kávu. Olej a mýdlo. - A mýdlo. - Mýdlo. Nevím vlastně proč, protože bez vody se nemůžeme sprchovat. Takže je k ničemu. Chudák, má mýdlo, ale nemá vodu. Řekl bych: "Užij si tu kávu." Ale...

Obchody jsou prázdné a z kohoutku neteče voda. Inflace navíc způsobuje, že bankovky, za které jste dřív koupili toaletní papír, mají teď menší hodnotu než ten papír sám. Novinář Volkskrantu to měl z první ruky. Zastavili jsme na benzínce. Veřejné záchody ve Venezuele už dlouho nemají toaletní papír. Je vzácný a ukradli by ho. Na toaletě ležely zmuchlané stobolívarové bankovky.

Mají hodnotu jednoho centu a lidé si s nimi utírají zadek. Ano. To je nepraktické, musíte totiž ještě zaplatit. A když vám pak paní řekne: "Dělá to padesát centů." "Uf. Musím ještě zpátky." A to znamená, že toaletní papír je znakem bohatství. Rapové klipy jsou proto ve Venezuele trochu jiné. Úplně jiné.

S Venezuelou to tedy jde z kopce. A to vysvětluje, proč lidé odcházejí. Proč odcházíte z Venezuely? Kvůli situaci v zemi. Pro dobro dětí a zbytku rodiny. Lidé doslova umírají hlady. Asi tři čtvrtiny Venezuelanů zhubly v minulém roce deset kilo, protože tam není dost jídla.

Lidé tomu říkají Madurova dieta. Tý jo, Madurova dieta. Lidé doslova umírají hlady a nese to jeho jméno. To ho přece muselo silně zasáhnout. Madurova dieta... Madurova dieta z vás udělá tvrďáky. I bez viagry. Tedy pokud to není největší vůl na západní polokouli.

Znám jen pár lidí, které vzrušuje hlad. Vlastně jen z písničky Jsi nadržená, nebo chceš sušenku? Ale jinak ne. Vedle smíchu a popírání dělá Maduro vše proto, aby to vypadalo, že se vláda řešením problémů intenzivně zabývá. Měli třeba tento plán. Plán Králík prezidenta Madura má podpořit produkci jídla tím, že motivuje lidi k chovu a konzumaci králíků.

Lidé musí pochopit, že králík není domácí mazlíček, ale 2,5 kilo masa. Oceňuji představení plánu Králík. Maduro tedy očividně není vůdce, ale 90 kilo hloupého masa. A proto ten gigantický proud uprchlíků. Ze země, která je na papíře nejbohatší na světě. Tedy... ne na papíře, protože i ten jim došel. Většina uprchlíků míří do sousední Kolumbie a Brazílie.

A jejich počet roste. Tady toto je počet uprchlíků ve Středozemním moři. A toto jsou Venezuelané, kteří uprchli do Kolumbie. Jen do Kolumbie tedy za měsíc uprchlo padesát tisíc lidí. Ale jsou i takoví, kteří míří na sever. Od té doby uprchlo tisíce Venezuelanů. Malá část z nich na Curaçao a Arubu. Uprchlíci snažící se dostat na Curaçao již teď způsobili neklid.

Ano, míří i do našeho království. Takže země se úplně vylidňuje a co na to Maduro? Chce přijmout dvacet tisíc syrských uprchlíků. Jako by kapitán Titaniku křičel na lidi z jiných lodí: "Pojďte sem. Je to tu prima! Hraje se tu na housle. A porcelán je nepoužitý. Prostěradla jsou taky nová."

To... Ten Maduro je úplný blázen. A taky toto. Nemá peníze pro vlastní lidi, ale Venezuela dá pět milionů dolarů obětem hurikánu Harvey v USA. Maduro je šílenější než šílenec. A aby byl obraz diktátora úplný, proběhl v létě neúspěšný puč. Muž v helikoptéře hodil ruční granát na budovu vlády. Ale jsou i náznaky, že to bylo zinscenované. Protože to připomíná film.

Ne, je to opravdu jako z filmu. Muž v helikoptéře je policista, ale taky herec. Nápadná postava. Takže je jasné, že v helikoptéře byli lidé, kteří dělali, jako by byli proti vládě. Ano, policista a herec. Něco jako Victor Reinier, který po natáčení dělá pochůzkáře. A je toho víc.

Ten herec měl chvíli předtím roli ve filmu, kde hrál policistu, který lítá s helikoptérou. Dobře, pokud to zrežíroval Maduro, tak je to hodně průhledné. Chce falešný puč. Uvidí film o policistovi v helikoptéře a chce toho herce jako pilota té helikoptéry. Jako byste byli nemocní a řekli: "Chci doktorku z Řekni Á." "Ano, ale to byla Hooymaayerová."

"Jmenuje se Van der Ploegová!" "Dobře, jen tam zavolám." A nebyl to jen stejný herec. Mluvili jsme s odborníky na helikoptéry a helikoptéra pučistů je stejná jako ta ve filmu. "Chci toho herce a tu helikoptéru." "Pane, nešla by jiná helikoptéra..." "Já chci tuhle!"

Jestli to zinscenovali – to ať určí filmoví kritici, ale Maduro byl ve svém živlu. Ve svém projevu to prezident nazval teroristickým pokusem o puč. Ujišťuji vás, že tu helikoptéru dopadneme. "Chytíme ji a hodíme do cely. Co to? Pryč s vrtulí." Naši jižní sousedi jsou na tom tedy zle. A v tuto chvíli probíhají ve Venezuele volby.

Jsou sice regionální, ale i tak důležité. Jsou dvě možnosti. Buď vyhraje Madurova strana, a pak nejspíš podváděl, protože lidi ho nenávidí. Nebo vyhraje opozice, a pak je Maduro bude faulovat ještě víc. Tohle se jen tak nezlepší. Naši sousedé jsou až po uši ve sračkách, bez toaleťáku a s bláznem u kormidla.

A tím bláznem je Maduro. A jemu je věnován tento vzkaz. Sice nebude poslouchat, ale snad se mu to aspoň bude líbit. Pomoc! Z Venezuely je skoro diktatura. Skoro nikde už není toaletní papír. Takže, prezidente Maduro, měl bys radši jít, třicet milionů lidí nemá žádný život. Tak teď pěkně táhni od našich sousedů.

Čím dál líp. Protože tvá vláda stojí za starou belu. A půda pod nohama tě pálí čím dál víc. Proto pouštíme tuto píseň do éteru. Čím dál líp. Madurovy diety už mají všichni dost, protože ti králíci se nedají žrát. Za chvíli všichni zapomenou tvoje jméno.

Čím dál líp. Ahoj, online přátelé. Začněte odebírat náš kanál. Je to jen nula euro měsíčně. To nic není. Vypijte stejně piv jako minulý měsíc a máte to. Klikněte sem. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach.

Překlad: Misschien www.videacesky.cz

Komentáře (13)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

To je čůrák :-D

09

Odpovědět

Jak jsou ti lidé na oslavných párty pro diktátora pěkně vykrmení. Přisluhovači režimu se mají koukám dobře i ve Venezuele.

270

Odpovědět

Skvělé video, díky za překlad.

70

Odpovědět

Jako vzdy nezklamal.

120

Odpovědět

komunisti celého sveta sú zase prekvapený... my normálny vám len povieme... užite si ten váš zasraný komunizmus a kľudne pochcípajte od hladu :)

910

Odpovědět

to je masakr Venezuela začíná být podobná Severní Korei

170

Odpovědět

Osobně se mi nelíbí jak se naváží do Huga Chaveze, , který byl opakem toho kdo tam vládne teď. Jelikož naopak chtěl tu ropu získat zpět pro zemi od vykoristujici USA.

Kouknete na dokument o venezuele (nevím už název).

Nebo Wiki:

Sympatie a antipatie k Chávézovi
Zjednodušeně se dá říci, že odpůrci Chávéze a jeho setrvávání v prezidentském úřadu pocházeli většinou z vyšších tříd; jeho sympatizanti se naopak rekrutovali z chudých vrstev Venezuely.

Mezi důvody, pro které si sympatizanti Chávéze chválili, se nejčastěji objevovala důvěra ve skutečnou změnu a dokončení „revoluce“ (za tímto pojmem se schovává to, co Chávez nazýval jako návrat země, její půdy a zdrojů jejím obyvatelům; jiní o tomtéž referovali jako o „redistribuci bohatství“ - laicky řečeno převzetí nerostných bohatství a jiných nejdůležitějších zdrojů zisku od nadnárodních korporací státem). Z úst odpůrců Cháveze bylo možné slyšet kritiku jeho spřízněnosti s jinou americkou zemí – Kubou a jejím někdejším vůdcem Fidelem Castrem.

1037

Odpovědět

Tím dokumentem patrně myslíš https://www.csfd.cz/film/239667-the-war-on-democracy ?

Je pravda, že Chávez je poměrně kontroverzní postava, nedá se označit za ryzího ďábla, ale taky ne za ryzího anděla. Myslím, že kdekoliv ve vyspělejší zemi by soudy o něm mohly být jednoznačnější, ovšem ve specifické situaci, kdy většina lidí v zemi neuměla ani číst, neměli kolikrát co jíst a zároveň se ze země díky zkorumpovaným vládám vyvádělo veškeré nerostné bohatství. Těžko říct, Chávez je příkladem, že jeden extrém způsobuje druhý extrém. V tomto případě extrémní kapitalismus, kdy si pár nadnárodních korporací rozparcelovalo celou zemi a její nerostné bohatství, přístup k němu si vymohly díky úplatkům na správných místech za hubičku a obyvatelé státu žili tou dobou v extrémní chudobě a z bohatství vlastní země neměli absolutně nic. A z toho vzešlý druhý extrém - komunismus pod Chávezem, který chtěl vše navrátit zpět pod vlastnictví země, až zavedl tuhý komunismus, který po čase přestal fungovat jako ostatně vždy a všude na světě.
Kategorické soudy v této složité otázce Venezuely jsou spíše přáním otce myšlenky, sám nevím, k čemu se připojit. K současné vládě Venezuely to ale rozhodně nebude. Zlatá střední cesta je většinou východisko z dvou extrémních cest, ale to je bohužel často utopie, kterou obě extrémní cesty nehodlají ve vlastním zájmu připustit.

190

Odpovědět

+ZeckKorupční korporativismus není extrémní kapitalismus.

110

Odpovědět

+misantropusChtěl jsem původně napsat "extrémní forma kapitalismu", ne extrémní kapitalismus. Když jsem to po půlhodině přečetl, editovat už nešlo. Korupční korporativismus bych do škatulky extrémní formy kapitalismu zařadil.

50

Odpovědět

+misantropusJá bych řekl, že správný výraz by měl být „korporátní fašismus“.

A korporátní fašismus je to, co u nás předvádí Andrej Babiš. Pokud je extrémní přebytek peněz a ještě to platí někdo jiný (u nás hlavně EU), tak to nikomu nevadí a ještě ho lidé plácají po zádech. Tento druh režimu je založený na tom, že jeden vykořisťuje druhé (já jsem velký nedotknutelný šéf a vy jste moji podřízení, a pokud budete hodní, můžete si koupit moje zboží). Zatímco tradiční kapitalismus je založený na volné směně (volném trhu) a dobrovolném vstupu všech zúčastněných, kdy všichni mají z provedeného obchodu prospěch (napadá mě baťovské přirovnání „nejsem jenom váš šéf, ale všichni jsme kolegové“).

30

Odpovědět

"Užij si tu kávu" :D

370

Odpovědět

uzijem neboj

09