Venezuela

Musíme něco probrat. Četl jsem si totiž koaliční smlouvu
a uviděl jsem toto: "S ohledem na napětí ve Venezuele
si tato země zaslouží zvláštní pozornost, protože se jedná
o naši sousední zemi." Ano, Venezuela je náš jižní soused, protože je hned pod Curaçaem,
Bonaire a Arubou. A podle nové vlády
si zaslouží zvláštní pozornost. Zvláštní pozornost...

To zní, jako když si paní z obce přijde
hrát na honěnou s opožděným chlapcem. "Tak Paco, jak je to s tím napětím?" Zvláštní pozornost dostanou,
protože je čas na novou rubriku: Ale sousede, co to děláte? Přesně tak.
Ale sousede, co to děláte? A dnes je naším sousedem Maduro. Maduro je prezidentem Venezuely. A je to...

neskutečný vůl. Pak se k tomu vrátím. Ale toto je on. Vypadá jako vítěz
soutěže o Saddámova dvojníka. A to i přesto,
že Saddám soutěžil taky. V létě byl ve zprávách, protože si nechal napsat vlastní
populistickou verzi hitu Despacito. A jak na to byl hrdý. Pro jednotu a mír naší země.

Zákonodárce se snaží. Pomalu, otevři oči
a podívej se na národ. Podej jim ruku dnes, zítra a navždy. Jsou to tví bratři v útoku. Představte si, že by Mark Rutte
nechal předělat známé hity a hrdě je pouštěl lidu. Nikdo se neptá,
zda mám chuť na cigaretu. Jsou dvě odpoledne
a já už musím do postele.

Na podlaze leží Kalvínova kniha a oblečení, které musí být mé. Ale Maduro se nestydí ani trochu. Takže byste řekli:
"Veselý muž, šťastní lidé." Ale... Nevím, co dělá,
ale půlka země mu odešla. Tisíce lidí opouští
o překot Venezuelu. Bojí se, že tam
za chvíli nebude co jíst. Většina lidí odchází z Venezuely
do sousední Kolumbie.

Na její hranici je čím dál živěji. Jen v roce 2016 uprchlo ze země
150 000 Venezuelanů. Proto se ptám:
"Sousede, co to děláte?" Abychom to pochopili,
musíme znát Cháveze. Jakého Cháveze?
Huga Cháveze... Madurova předchůdce. Chávez se stal v roce 1999
prezidentem Venezuely. To je sám o sobě prima džob.

Venezuela má totiž
největší zásoby ropy na světě. Opravdu.
Větší než Saúdská Arábie. Má taky zemní plyn,
konkrétně 7krát víc než my v Groningenu. A v zemi je taky dost zlata. A co prostě musím říct.
Mají i boží zvířata – kapybary. Ano, je jich tam fakt šíleně moc. Venezuela má tedy ropu,
plyn, zlato a kapybary. To zní jako má afterparty
po Televizier-Ringu.

Vážně divný večírek. Co udělal Chávez
se vším tím bohatstvím? Utratil ho. Nespořil, nic nestavěl,
neinvestoval, ale prostě vesele utrácel. Ropa. Zlato. Kapybary. Bylo mu to jedno. A vedle toho měl i spoustu času
na jiné věci.

Třeba na televizní pořad
Haló, tady prezident. Haló, tady prezident číslo jedna. "Dobrá znělka," říkal jsem si,
ale přišla mi nějak povědomá. Tý jo, oni to prostě šlohli od Disneyho. Haló, tady prezident byl veselý pořad
plný proslovů, písniček a diváků. A občas trvalo i osm hodin.
Opravdu. Představte si, že by byl Vilém-Alexandr
každý den osm hodin živě v televizi. "Haló, lidi, začnu rovnou počasím.

Maxima ještě leží v posteli." Nějaký čas mu to
vyhazování peněz oknem šlapalo jako ropou namazaný stroj. Nemohlo se vlastně nic pokazit
až na toto – cena ropy spadla na polovinu
a s ní i základy celého systému. Když byla cena ropy vysoká, přišla si Venezuela na pěkné peníze,
ale vyhodili je oknem. Dostali je lidé i sousední země.

Politici si je strčili do kapsy. Ale neinvestovali
do infrastruktury ani průmyslu. Celá ekonomika se rozpadla. "Ano, paninko,
celá ekonomika se rozpadla. Můžu ji vyměnit,
ale jen za diktaturku. A musela by se objednat." A ironií je, že Chavez zemřel
těsně před tím, než se všechno pokazilo. A tehdy se dostal k moci nový chlapík.

A tím je současný prezident
a náš nový soused Nicolás Maduro. Chávez byl vůl se špatným plánem
a spoustou peněz. Maduro je vůl se špatným plánem
a bez peněz. Takže už nemůže lidem dávat dárky
a oni jsou naštvaní. A proto se rozhodl,
že bude opravdovým diktátorem. Jak na to? Vyšachujete parlament –
to udělal letos v létě. Zavřete své politické protivníky –
taky letos v létě.

Zmanipulujete volby –
taky letos v létě. Z Madura bude za chvíli takový diktátor,
že po sobě pojmenuje hlavní město. On je toho schopný. A mezitím... dělá, jako by se nic nedělo. Ale tak to není. Sedmdesát vražd denně,
fronty před obchody a nedostatek léků. Musíme jít hledat nějaké jídlo,
protože nic nemáme.

Taková je naše situace. Jsme čtyři. Lidé mají hlad. Naléhavost situace našich jižních sousedů
ukazuje i reportáž našich jižních sousedu. Už půl hodiny projíždíme Caracasem
a jedna věc tu hned praští do očí – gigantické fronty podél ulic. Všechny před supermarkety. Venezuela může jen stěží něco dovážet
a obchody jsou prakticky prázdné. Co jste dnes koupil?

Kávu. Olej a mýdlo. - A mýdlo.
- Mýdlo. Nevím vlastně proč,
protože bez vody se nemůžeme sprchovat. Takže je k ničemu. Chudák, má mýdlo, ale nemá vodu. Řekl bych: "Užij si tu kávu." Ale...

Obchody jsou prázdné
a z kohoutku neteče voda. Inflace navíc způsobuje, že bankovky,
za které jste dřív koupili toaletní papír, mají teď menší hodnotu
než ten papír sám. Novinář Volkskrantu
to měl z první ruky. Zastavili jsme na benzínce. Veřejné záchody ve Venezuele
už dlouho nemají toaletní papír. Je vzácný a ukradli by ho. Na toaletě ležely
zmuchlané stobolívarové bankovky.

Mají hodnotu jednoho centu
a lidé si s nimi utírají zadek. Ano. To je nepraktické,
musíte totiž ještě zaplatit. A když vám pak paní řekne:
"Dělá to padesát centů." "Uf. Musím ještě zpátky." A to znamená,
že toaletní papír je znakem bohatství. Rapové klipy jsou proto
ve Venezuele trochu jiné. Úplně jiné.

S Venezuelou to tedy jde z kopce. A to vysvětluje,
proč lidé odcházejí. Proč odcházíte z Venezuely? Kvůli situaci v zemi. Pro dobro dětí a zbytku rodiny. Lidé doslova umírají hlady. Asi tři čtvrtiny Venezuelanů
zhubly v minulém roce deset kilo, protože tam není dost jídla.

Lidé tomu říkají Madurova dieta. Tý jo, Madurova dieta. Lidé doslova umírají hlady
a nese to jeho jméno. To ho přece muselo silně zasáhnout. Madurova dieta... Madurova dieta z vás udělá tvrďáky. I bez viagry. Tedy pokud to není
největší vůl na západní polokouli.

Znám jen pár lidí,
které vzrušuje hlad. Vlastně jen z písničky
Jsi nadržená, nebo chceš sušenku? Ale jinak ne. Vedle smíchu a popírání
dělá Maduro vše proto, aby to vypadalo, že se vláda
řešením problémů intenzivně zabývá. Měli třeba tento plán. Plán Králík prezidenta Madura
má podpořit produkci jídla tím, že motivuje lidi
k chovu a konzumaci králíků.

Lidé musí pochopit, že králík není domácí mazlíček,
ale 2,5 kilo masa. Oceňuji představení plánu Králík. Maduro tedy očividně není vůdce,
ale 90 kilo hloupého masa. A proto ten gigantický
proud uprchlíků. Ze země, která je na papíře
nejbohatší na světě. Tedy... ne na papíře,
protože i ten jim došel. Většina uprchlíků míří do
sousední Kolumbie a Brazílie.

A jejich počet roste. Tady toto je počet uprchlíků
ve Středozemním moři. A toto jsou Venezuelané,
kteří uprchli do Kolumbie. Jen do Kolumbie tedy za měsíc
uprchlo padesát tisíc lidí. Ale jsou i takoví,
kteří míří na sever. Od té doby uprchlo
tisíce Venezuelanů. Malá část z nich na Curaçao a Arubu. Uprchlíci snažící se dostat na Curaçao
již teď způsobili neklid.

Ano, míří i do našeho království. Takže země se úplně vylidňuje
a co na to Maduro? Chce přijmout
dvacet tisíc syrských uprchlíků. Jako by kapitán Titaniku
křičel na lidi z jiných lodí: "Pojďte sem. Je to tu prima! Hraje se tu na housle. A porcelán je nepoužitý. Prostěradla jsou taky nová."

To... Ten Maduro je úplný blázen. A taky toto.
Nemá peníze pro vlastní lidi, ale Venezuela dá pět milionů dolarů
obětem hurikánu Harvey v USA. Maduro je šílenější než šílenec. A aby byl obraz diktátora úplný,
proběhl v létě neúspěšný puč. Muž v helikoptéře hodil
ruční granát na budovu vlády. Ale jsou i náznaky,
že to bylo zinscenované. Protože to připomíná film.

Ne, je to opravdu jako z filmu. Muž v helikoptéře je policista,
ale taky herec. Nápadná postava. Takže je jasné,
že v helikoptéře byli lidé, kteří dělali,
jako by byli proti vládě. Ano, policista a herec. Něco jako Victor Reinier,
který po natáčení dělá pochůzkáře. A je toho víc.

Ten herec měl chvíli předtím
roli ve filmu, kde hrál policistu,
který lítá s helikoptérou. Dobře, pokud to zrežíroval Maduro,
tak je to hodně průhledné. Chce falešný puč. Uvidí film o policistovi v helikoptéře a chce toho herce
jako pilota té helikoptéry. Jako byste byli nemocní
a řekli: "Chci doktorku z Řekni Á." "Ano, ale to byla Hooymaayerová."

"Jmenuje se Van der Ploegová!" "Dobře, jen tam zavolám." A nebyl to jen stejný herec. Mluvili jsme s odborníky na helikoptéry a helikoptéra pučistů
je stejná jako ta ve filmu. "Chci toho herce a tu helikoptéru." "Pane, nešla by jiná helikoptéra..." "Já chci tuhle!"

Jestli to zinscenovali –
to ať určí filmoví kritici, ale Maduro byl ve svém živlu. Ve svém projevu to prezident nazval
teroristickým pokusem o puč. Ujišťuji vás,
že tu helikoptéru dopadneme. "Chytíme ji a hodíme do cely. Co to? Pryč s vrtulí." Naši jižní sousedi
jsou na tom tedy zle. A v tuto chvíli
probíhají ve Venezuele volby.

Jsou sice regionální,
ale i tak důležité. Jsou dvě možnosti. Buď vyhraje Madurova strana,
a pak nejspíš podváděl, protože lidi ho nenávidí. Nebo vyhraje opozice, a pak je Maduro
bude faulovat ještě víc. Tohle se jen tak nezlepší. Naši sousedé jsou až po uši ve sračkách,
bez toaleťáku a s bláznem u kormidla.

A tím bláznem je Maduro. A jemu je věnován tento vzkaz. Sice nebude poslouchat,
ale snad se mu to aspoň bude líbit. Pomoc!
Z Venezuely je skoro diktatura. Skoro nikde už není toaletní papír. Takže, prezidente Maduro,
měl bys radši jít, třicet milionů lidí nemá žádný život. Tak teď pěkně táhni
od našich sousedů.

Čím dál líp. Protože tvá vláda
stojí za starou belu. A půda pod nohama
tě pálí čím dál víc. Proto pouštíme tuto píseň do éteru. Čím dál líp. Madurovy diety už mají všichni dost, protože ti králíci se nedají žrát. Za chvíli všichni zapomenou
tvoje jméno.

Čím dál líp. Ahoj, online přátelé. Začněte odebírat náš kanál. Je to jen nula euro měsíčně.
To nic není. Vypijte stejně piv jako minulý měsíc
a máte to. Klikněte sem. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach.

Překlad: Misschien
www.videacesky.cz