Jugoslávský odboj poráží Němce a vyhlašuje Užickou republikuDruhá světová válka

Co že chtějí? Rozdělit ho do oblastí a v každé z nich spočítat lodě? Jestli to zní podezřele? Vůbec ne, co by na tom mohlo být podezřelého? Tak jo, zatím. V posledních dvou letech prošla Hitlerova armáda skoro celou Evropou. Porážela zemi za zemí a dobývala čím dál více území. Ale tento týden se stane něco nového.

Tento týden se objeví nová země. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden padl Kyjev, třetí největší město v SSSR, Leningrad, druhé největší město, byl v obležení a také na pokraji pádu a Japonci zahájili novou ofenzivu s cílem dobýt Čchang-ša. Tento týden 26. září se připravili obklíčit město a poprvé v této východní válce nasadili parašutisty.

Japonci toho však tento týden dělají víc. 24. září dostal japonský konzul na Havaji nařízeno rozdělit Pearl Harbor do pěti oblastí a ohlásit přesný počet lodí v každé oblasti. Americká rozvědka tuto zprávu zachytila, ale neví, jak ji rozšifrovat, takže ji poslali letecky do Washingtonu. Letadlo však letí jednou týdně a tento let byl zrušen kvůli počasí, takže poslali zprávu lodí.

Pohled do budoucnosti: Do Washingtonu dorazí až 6. října, a když bude o pár dní později konečně rozšifrována, nebude považována za nic víc než všední špionážní úkol. Podobné rozkazy byly rozeslány i do jižního Pacifiku a jihovýchodní Asie. Pozornost většiny světa se však stále upírá na SSSR, kde pokračuje německá invaze. Minulý týden Němci na severu dobyli Pulkovo a Alexandrovku méně než 10 kilometrů od centra Leningradu.

Avšak na jižních svazích pulkovských kopců byli zastaveni. Minulý týden dorazil Georgij Žukov převzít velení obrany Leningradu. Okamžitě vydal rozkazy „zadusit nepřítele za pomoci dělostřelectva, minometů a letectva a nedovolit mu proniknout obrannými postaveními.“ Nyní jsou vidět výsledky. Hoepnerovy tanky městská postavení neprorazily.

Finové přestali doléhat na město ze severu. I když si německá palba žádá 4 000 raněných a mrtvých denně a má na svědomí mnoho požárů, Leningrad prozatím nepadne, protože většina tanků bude odvelena k operaci Tajfun, nadcházejícímu útoku na Moskvu. Sporadické boje budou pokračovat i další týden, avšak sovětská postavení přesvědčila velitele SA Sever Wilhelma von Leeba, že dál už nepostoupí.

24. září ohlásí, že se situace zhoršila natolik, že nemůže pokračovat v ofenzivních operacích a jedinou možností je přejít do obrany. Hitler nesouhlasí. V dekretu z 22. září stojí: „Vůdce rozhodl vymazat Petrohrad z povrchu zemského. Nepřeji si, aby takto velké město existovalo po pádu sovětského Ruska.“ Hitlerovy rozkazy ze 6.

září pro operaci Tajfun volají po zničení sil blokujících cestu do Moskvy „v omezeném čase před příchodem zimního počasí.“ Ale německá armáda, která má ty jednotky zničit, není tou stejnou armádou, která 22. června překročila hranice. Tato armáda je o půl milionu mužů slabší. Kvůli ztrátám a nemocem. To je nic v porovnání se sovětskými ztrátami, ale přesto spolu s logistikou zásadně ovlivnily německou morálku.

Toto stojí v deníku 98. pěší divize po 650km pochodu od Kyjeva k Moskvě: „Moderní povozy s gumovými koly a kuličkovými ložisky vypověděly kvůli příšernému stavu cest službu a byly nahrazeny ruskými farmářskými povozy. Kvalitní německé koně denně umírali kvůli vyčerpání a nedostatku jídla. Vybavení, včetně mnoha tun divizních zásob munice, muselo být ponecháno u cesty, protože nebylo čím převést.

Postupně zmizely nezbytné každodenní potřeby. Břitvy, mýdlo i zubní pasta. Už v září před příchodem zimy hodně pršelo a foukal studený severní vítr, takže jsme každý večer bojovali o příbytek, i když byl většinou špinavý a prolezlý brouky. Déšť, zima a nedostatek odpočinku navýšily nemocnost, která by normálně vyústila v hospitalizaci, ale nyní museli nemocní pochodovat se zbytkem i 40 kilometrů denně, protože je nebylo jak převést a nemohli jsme je nechat na pospas partyzánům.

Armádní boty se rozpadaly na kusy. Vojáci všech šarží byli špinaví a zarostlí, nosili špinavé, shnilé a červavé oblečení. Tyfus byl na cestě.“ Tento týden pošle britská rozvědka Josefu Stalinovi několik varování na základě dešifrování tajných německých zpráv ohledně německých plánů útoku na Moskvu.

Ještě předtím ale musí Němci vyčistit kapsu kolem Kyjeva. Vlasovova 37. armáda pořád bojuje jihovýchodně od města, avšak je rozdělena do dvou skupin, které padnou 23. září. Konec týdne znamená také konec pro Kostenkovu 26. armádu, která se vzdá u Oržici. Patopovova 5.

a Kuznětsovova 21. armáda, tedy co z nich zbylo, vytrvají do 25. září. Poté se Potapov se svým velitelstvím a zbytky 5. armády připojil ke Kirponosovu štábu ve snaze probít se k Pyrjatynu. Kirponos, který velel Jihozápadnímu frontu, se štábem není. Stalo se mu toto: Stavka mu posílá zprávu za zprávou, jako např. 21. září tuhle od náčelníka štábu Borise Šapošnikova: „Nejvyšší velení Stavky požaduje, abyste okamžitě ohlásil: 1.

Opustily jednotky Kyjev? 2. Pokud byl Kyjev opuštěn, byly odpáleny mosty? 3. Pokud byly mosty odpáleny, kdo ručí za to, že byly odpáleny?“ Šapošnikov ani Stavka nedostali žádnou odpověď, protože Kirponos je tou dobou po smrti. Spolu se štábem ztratil veškeré spojení se zbytky svých armád. 20. září se dostali na Driukovčinskou farmu. To je několik hodin jihozápadně od Lochvici.

Tam se ocitli pod útokem německé 3. tankové divize a byli zahnáni do lesa, kde se postavili na konečný vzdor. Kirponos, Potapov, jejich štáb a 2 000 mužů bojovalo několik hodin. Kirponos zemřel v boji spolu s mnoha vojáky, zatímco Potapov je se zbytkem zajat Němci. I když bylo obklíčení Kyjeva velkou a spektakulární událostí, nebylo neprodyšně uzavřené, takže se malým skupinkám rudoarmějců podařilo uniknout, včetně Nikity Chruščova, Semjona Buďonnyje a Semjona Timošenka, což jsou, jak víte, vysoce postavení lidé.

Přesto je kyjevská katastrofa něčím nevídaným. 1. září čítal Jihozápadní front 850 000 včetně záloh a týlových jednotek. Obklíčením Kyjeva padlo do zajetí 452 700 vojáků, z nichž se 15 000 podařilo uniknout. Ale pokud sečtete všechny ztráty, mrtvé, raněné, zajaté a nezvěstné, ztratil Jihozápadní front 700 544 mužů.

Čtyři sovětské armády přestaly existovat. Cesta na Donbas je otevřená, stejně jako jižní cesta k Moskvě. Co se týče Jižního frontu, přesněji oděské oblasti, která zadržovala rumunskou 4. armádu déle než měsíc… začíná být trochu neposedná a zvažuje evakuaci. 22. září zahájila výsadkovou a námořní operaci proti Grigorievce, čímž rozšířila obranný perimetr o skoro 8 kilometrů, ale protože německá 11.

armáda postupuje na Krym, nastal možná čas Oděsu opustit a pomoci s obranou Krymu. Líbí se mi toto shrnutí boje o Ukrajinu od Davida Glantze: „Dlouhotrvající zápolení na Ukrajině s dramatickými a katastrofálními obklíčeními u Umanu na konci července a v září u Kyjeva značně poškodilo Rudou armádu a zničilo soudržnost sovětských strategických postavení. Během skoro třech měsíců eliminovalo Německo skoro milion vojáků – celý Jihozápadní front a zkušenější jednotky Jižního frontu.

A ještě tohle: „V každém ohledu dosáhl wehrmacht u Umanu a Kyjeva znamenitých vítězství. Vítězství, která nijak nezmenšila šance operace Barbarossa na úspěch. Pokud Barbarossa selže, Hitlerovo kyjevské dobrodružství nebude na vině.“ To je závažný závěr, ale já se k němu přikláním. Je pravdou, že se SA Střed od půlky srpna nepohnula směrem k Moskvě a je pravda, že její jednotky byly převeleny do bojů na Ukrajině.

Hitler nařídil obnovený postup na Moskvu, ale pokud tato operace neskončí před příchodem zimy, může to mít pro Němce vážné následky, ale moc nechápu, jak by za to mohl moct Kyjev. Hitler převelel mnoho vojáků také na sever do bojů o Leningrad, ale ještě důležitější je, že SA Střed byla zastavena a nucena přejít do defenzívy, po několik týdnů byly tanky v týlu a procházely údržbou, viděli jsme kolosální logistické problémy, kdy byly motorizované jednotky stovky kilometrů před pěchotou, a viděli jsme opadnout čísla a kvalitu těchto motorizovaných jednotek a viděli jsme sovětské protiútoky jako například v Jelni, které Němce nejen zastavily, ale porazily.

A ještě tohle. Pokud by Guderian nezamířil na jih a nepomohl zničit 600 000 mužů, kteří ohrožovali křídlo SA Střed, potom by představovali ještě větší hrozbu pro křídlo během operace Tajfun.

Guderian taky vyčistil cestu do Moskvy přes Brjansk. Tři fronty stojící proti SA Střed, Záložní, Západní a Brjanský, byly nyní tak oslabeny, že jejich schopnost odolat útoku je velice pochybná. A co nyní brání skupině armád Jih postoupit přes Donbas do Rostova?

Ale i když Němci dobývají nové území, tak také nějaké ztrácí. Tento týden v nyní již osvobozené části Jugoslávie dobyli Titovi partyzáni město Užice, kde tamní zbrojovka dokáže produkovat 400 pušek denně. Tento týden vzniká Užická republika. Je to první území osvobozené od Němců.

Jugoslávie padla před několika měsíci, ale tamní odboj je již organizovaný a skládá se ze dvou hlavních táborů – Titových komunistických partyzánů a Mihailovićových četniků věrných jugoslávské vládě v exilu. 21. září se Franz Böhme, tamní německý velitel, pod tlakem odboje z Užice stáhne a 24. září je vyhlášena „republika“. Používám uvozovky, protože je to nezvyklý útvar.

Nemá přesně stanovenou hranici, protože se její rozloha mění s pohybem jejích obyvatel a nepřátel, ale rozkládá se přibližně na 19 000 km², kde žije asi milion lidí. Protože ji ovládají dva rozdílné tábory, má dvojí vedení a dvojité armádní vedení. I když partyzáni vojensky přispívají více. Jejich velitelství je v Užici a to četnické v Požege. Více o tomto všem řeknu ve speciální epizodě o Užické republice.

A tímto ukončím tuto pravidelnou epizodu. Boje v Číně, zdánlivě končící boje u Leningradu, doznívající boje na Ukrajině a nová svobodná země v okupované Evropě. Což Hitlera samozřejmě naštvalo. Ale jeho štve očividně hodně věcí. Nyní se soustředí na Moskvu. Protože její pád vyhraje válku. Nebo ne?

Hitler to sice říká, ale každých pár týdnů od začátku operace Barbarossa přichází něco, co má ukončit válku. Dobytí prvních cílů válku neukončilo. Dobytí dalších ji neukončilo. Zajetí miliónu vojáků ji neukončilo. Stalin má v tuto chvíli zbrojovky daleko za Moskvou, vyrábí bezpočet nových tanků a letadel a za Moskvou má hodně území, lidí a vojáků.

Ukončí pád Moskvy válku? Nevím. K Moskvě je to ještě daleko. Pokud chcete vědět více o Jugoslávii před válkou, klikněte na tuto epizodu ze série Mezi dvěma válkami. Členem TimeGhost armády týdne je Casino Dal Pizz… Pizzol? - Pizzol. - Casino Dal Pizzol. Díky, Cassino…

počkat. On je členem armády od roku 2017. Je jedním z prvních. To jméno poznávám. Je to TimeGhost armáda, která financuje náš pořad, a pokud chcete ještě více obsahu, narukujte na timeghost.tv a patreon.com. Nezapomeňte odebírat a uvidíme se za týden. Překlad Viktor Horký aka Dr. Ink pro www.videacesky.cz