Sovětští váleční zajatci neexistují, jen zrádciDruhá světová válka

Haló? Počkej, počkej, počkej. Mají držet linii a zároveň útočit? A taky převelet uskupení jinam? Jak to mají udělat? Aha, ten rozkaz neříká jak, jen, že to mají udělat. Jasně. 22.

srpna 1941. Představte si, že jste si jako velitel vedl dobře, ale nyní vám došla munice, jídlo a obklíčil vás početnější nepřítel. Takže se vzdáte, abyste zachránil životy svých mužů. Jenže pokud velíte v Rudé armádě, tak jste se dopustil zrady. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden se Churchill setkal s Rooseveltem v Newfoundlandu, kde domluvili Atlantickou chartu – prohlášení zásad společné politiky a odsouzení agresivních kroků druhých.

Adolf Hitler vydal nové rozkazy ohledně směrů útoků v SSSR a na Ukrajině tyto útoky opět vyústily ve stovky tisíc zajatců. Tento týden se tam pořád tvrdě bojuje. Některé Guderianovy tankové jednotky ze SA Střed postupovaly na jih a 18. srpna spolu s pěchotou z 2. armády dobyly Počep a dojely skoro k Homelu. Jeho útok rovněž hrozí oddělením sovětské 13.

a 21. armády, což by vrazilo klín mezi sovětský centrální a severozápadní front. 14. srpna se tomu Stalin snažil předejít a Stavka zformovala Bryjanský front pod velením Andreje Jeremenka, který měl utěsnit mezeru mezi centrálním a severozápadním směrem a ochránit Kyjev před útokem ze severu. Směr je dočasná formace, která je nadřazena frontu. Tento nový front byl vyzbrojen co nejmodernějším vybavením – prapory tanků T-34 a bateriemi raketometů Kaťuša.

Jeremenko má postoupit do mezery mezi Rundstedtovými jednotkami na jihu a přijíždějícími Guderianovými tanky. 21. srpna Hitler přikázal, aby celá 2. armáda a celá 2. tanková skupina zaútočily na jih na Ukrajinu. Obnovený útok začne za pár dní. Semjon Buďonnyj již stahoval co nejvíce rudoarmějců za řeku Dněpr a 21.

srpna se Sověti stáhli z Homelu. Avšak porážka a kapitulace generálů Ponědělina a Muzyčenka na jihu donutila Josefa Stalina jednat. 16. srpna vydává rozkaz Stavky č. 270. Vydává jej z pozice lidového komisaře obrany, na které 19. července nahradil Semjona Timošenka. Celé znění rozkazu je v popisku, ale v zásadě jde o tohle: V preambuli vyjmenovává sovětské velitele, kteří si probojovali cestu z obklíčení, které následují velitelé, kteří to nezvládli a byli zajati, jako Ponědělin.

Rozkaz říká, že kdokoliv, nehledě na situaci, i když bude obklíčen a bez zásob, kdokoliv, kdo se vzdá, aniž by bojoval až do konce, bude zničen. Jeho rodina bude zatčena a neobdrží státní kompenzaci za ztrátu manžela, otce nebo syna. Velitelé divizí mají rozkaz degradovat nebo na místě zastřelit velitele, kteří nepovedou bitvu přímo z bojiště.

Mnozí velitelé, kteří byli dosud zajati, jako například Ponědělin, jsou obviněni ze zrady a v nepřítomnosti odsouzeni k smrti. Stalin údajně řekl: „Sovětští váleční zajatci neexistují, pouze zrádci.“ I Adolf Hitler tento týden vydává rozkazy. 18.

srpna představil náčelník štábu OKH Franz Halder Hitlerovi další plán postupu na Moskvu, ale Hitler ho 21. srpna odmítl. Řekl: „Armádní návrh z 18. srpna pro další operace na východě se neshoduje s mými záměry.“ Jeho rozkazy z toho dne zní: „Nejdůležitějším úkolem před příchodem zimy není obsadit Moskvu, ale Krym a průmyslovou a uhelnou oblast Doněcku a odříznout ruské dodávky ropy z Kavkazu. Na severu je cílem odříznout Leningrad a spojit se s Finy.“ Takže skupina armád Střed má zůstat v defenzívě a propůjčit své pravé křídlo skupině armád Jih, se kterou zaženou sovětskou 5.

armádu za Dněpr a poté obsadí Krym. Stalin si stále myslí, že hlavním německým cílem je Moskva. Michail Kirponos, bránící Ukrajinu, znovu opakuje, že Kyjevu hrozí vážné nebezpečí. Georgij Žukov, který kvůli sporům o Kyjev přišel o místo náčelníka štábu a nyní velí záložnímu frontu, píše Stalinovi telegram, ve kterém stojí: „Hitlerovy šokové, mobilní a tankové jednotky útočí na centrální, severozápadní a jižní front, zatímco se aktivně brání proti západnímu a záložnímu frontu.“ Tedy že cílem německých útoků je jih.

A pokud si myslíte, že Stalin tato slova ignoruje, tak se mí přátelé pletete. Jeremenkovu novému frontu přikáže postarat se o Guderiana, ale zároveň trvá na tom, aby Kirponos bránil Kyjev.

My však víme, že Kirponos chce město opustit a stáhnout se za Dněpr. Takže 19. srpna vydává Stavka nový rozkaz pro obranu oblasti Kyjeva. 5. armáda se stáhne k Dněpru a vybuduje obranná postavení na západním břehu. 37. armáda bude na západním břehu bránit Kyjev. Nově má být zformovaná 40. armáda, která pod velením generála K.

P. Podlase zaujme pozice na řece Děsně a zastaví Guderianův postup ze severu. Němci tento týden postupují také na severu. Sovětské a německé útoky kolem Staré Rusi, které začaly minulý týden, jsou na konci tohoto týdne stále nerozhodné. Německý X. sbor se pokouší probít z obklíčení a německé motorizované jednotky se snaží zničit Sověty, kteří ho obklíčili, ale Němci také 17. srpna vstoupili do Novgorodu a 21. srpna dobyli Chodovo, čímž přetnuli železniční trať z Moskvy do Leningradu.

Co se týče jednotek SA Střed, jejichž úkolem je držet linii… Po obklíčení Sovětů u Smolensku před dvěma týdny se začaly německé motorizované divize stahovat z fronty ke znovunabytí síly. To však trvá déle, než se čekalo. Bouře z minulého týdne rozmáčely již tak otřesné cesty a faktorů, které ovlivňovaly rychlost revitalizace, bylo více. „Bláhové logistické předpoklady, na jejichž základech Barbarossa stála, vyplavaly na povrch.

Armáda měla nejen problém s pokrytím nejzákladnějších potřeb na frontě, zatímco docházelo k revitalizaci jednotek, ale teoreticky se měla zanedlouho vydat na další dlouhý pochod na východ.“ Nepoužitelný železniční systém je nutil spoléhat na automobily, které za tak hrozných podmínek neměly takové množství zásob nikdy vozit, a náklaďáky to prostě nezvládaly. „Důsledky selhávajícího přepravního systému pro životně důležitý revitalizační proces byly jasné.

Bez vyřešení tohoto problému tankové divize obnoveny nebudou.“ A taky tohle: Od začátku tažení Němci ztratili 10 000 důstojníků. 15. srpna Halder odhadl, že do konce roku bude potřeba 16 000 důstojníků, avšak k dispozici jich je jen 5 000. Velitel skupiny armád Střed Fedor von Bock je také znepokojen obranou otevřených rozlehlých oblastí SSSR.

Hovořil o tom s Halderem, který si zapsal do deníku: „Změna postavení na obranné není v nynější situaci možná. 730km fronta skupiny armád Střed, kterou pokrývá 40 divizí, je tak přepjatá, že přesun na pevné obranné pozice by vyžadoval podrobné přípravy, které nebyly vypracovány. Současné rozložení a organizace jednotek nejsou v žádném případě vhodné pro dlouhodobou obranu.“ Pokud je to pravda, potom mají Němci problém.

Není totiž jednoduché postoupit vpřed, ale ani přejít do dlouhodobé obrany. Bockovy obavy jsou pochopitelné. Má ubránit střed, zaútočit na jihu a poslat mobilní jednotky na sever. A Rudá armáda prokázala neuvěřitelnou schopnost formovat nové divize tak rychle, jako Němci ničí ty staré, a to není samo sebou. Posledních dvacet let měla Rudá armáda uskupení, která měla během míru jen několik aktivních vojáků, avšak v době války naplní stavy povoláním dobrovolníků a rezervistů.

S koncem třicátých let a rostoucí hrozbou války se Sověti od konceptu odchýlili a mobilizovali většinu jednotek, ale, a toto je důležité, protože podle předválečných odhadů, že během těžkých bojů bude potřeba armádu nahrazovat každých 4–8 měsíců, přijali v roce 1938 zákon o obecné vojenské službě, který nařizoval rezervistům sloužit do 50 let a na základě kterého vznikly školy pro výcvik rezervistů.

Takže když 3 000 000 Němců zahájily invazi, měl Sovětský svaz 14 000 000 mužů s alespoň základním vojenským tréninkem, takže Rudá armáda přes všechny problémy a nedostatky, kterých jsme byli svědky, měla početnou a odolnou základnu. V Operaci Barbarossa David Glantz píše, že od začátku invaze se proces formování nových jednotek změnil. Od 29. července Vrchní výbor pro vznik a udržování Rudé armády zajišťoval, aby vojenské okruhy mimo válečnou zónu zavedly postupy pro klonování existujících jednotek.

Ale ještě předtím bylo do konce června povoláno 5 000 000 rezervistů, v červenci vzniklo 13 nových armád a tento měsíc dalších 14. „Předválečné a mobilizované divize byly samozřejmě nesrovnatelné. Přes všechny nedostatky byly divize ztracené v prvních týdnech války lépe vycvičené a vybavené než ty nové. Nově mobilizované divize a brigády postrádaly skoro všechno kromě pušek a politických komisařů.

Měly jen málo času na výcvik. Jejich výkony vedly k německé představě o podřadném nepříteli, kterému ještě nedošlo, že byl poražen.“ Němcům však také přichází posily. 20. srpna byla zformována Modrá divize složená ze španělských dobrovolníků, která míří do okupovaného Polska. Toto španělské uskupení se pod generálmajorem Muñozem Grandesem utká se Sověty. Její jméno pochází z barvy uniformy falangistické strany, kterou vojáci nosili, než dostali německé uniformy a vybavení.

Divize dostala číslo 250. A další armáda, které se posil nedostává, je tento týden nahrazena. Australská 9. divize byla v Tobruku obležená několik měsíců a nyní Thomas Blamey, velitel australského uskupení, žádá s podporou své vlády o stažení. Claude Auchinlek, velitel válčiště, souhlasí, ale aby se předešlo leteckým útokům, bude možné jednotky přesouvat jen na rychlých lodích za bezměsíčných nocí.

Nov připadá na konec týdne na 22. srpna, avšak od 19. srpna do konce dalšího týdne je evakuováno 5 040 mužů australské pěchoty a indické jízdy, které nahradilo 6 116 polských a československých pěšáků spolu se zhruba 1 300 tunami zásob. A daleko na východě posílají USA 17. srpna Japoncům formální varování na základě dohody z minulého týdne v Kanadě.

Stále ještě nerozhodli o návrhu japonského premiéra Konojeho setkat se s Rooseveltem, avšak za pár týdnů dojdou k závěru, že na jednání nepřistoupí. Obávají se, že Konoje nebude schopný přinutit císařskou armádu a námořnictvo ctít dohodnuté závazky. A tím se dostáváme na konec týdne, kdy Stalin vydal drakonické rozkazy, Hitler rozkázal zamířit na jih a skupina armád Střed bádá, jak splní tolik rozdílných zadání.

Němci tento týden nemění jen směr, ale také postupy. 1. srpna byl velitel SS Heinrich Himmler svědkem popravy zastřelením v Minsku. Generál SS Karl Wolff popsal „nehodu“, když na Himmlerův plášť dopadly kusy mozku „a myslím, že je měl i na obličeji, načež zezelenal a zbledl. Nadavovalo se mu, otočil se a vrávoral, musel jsem k němu přiskočit a podepřít ho.“ Himmler požádal Arthura Nebea, náčelníka německé kriminální policie a generála SS, aby přišli s novou metodou hromadného vraždění.

Himmlerovi bude brzy vyhověno, protože tento měsíc v Osvětimi zástupce velitele tábora Karl Fritsch zkouší vraždit sovětské zajatce plynem s příměsí komerčního pesticidu. Pesticid byl obohacen dráždidlem, aby lidé, kteří jím budou hubit hmyz, díky zápachu pocítili jeho přítomnost a vzdálili se, ale nyní je dráždidlo vyjmuto, aby mezi lidmi, na kterých bude pesticid použit, nevyvolalo paniku.

Německý obchodní název tohoto pesticidu, jehož účinnou látkou je kyanovodík, je Cyklon B. Překlad Viktor Horký aka InkCZ pro www.videacesky.cz