Kousek od Reykjavíku je možné užít si jeden z divů světa, Modrou lagunu. Lázně, kde se můžete vykoupat v nezvykle zářivě modré vodě plné oxidu křemičitého alias siliky. Ovšem pozor, také se dá říct, že plavete v odpadní vodě z elektrárny. Jak a proč to funguje, vám prozradí Tom.

V Kanadě často mrzne, a proto potřebují Kanaďané a Kanaďanky kvalitní zimní boty. V torontském rehabilitačním ústavu proto testují, na jaké boty se můžete spolehnout i při chůzi po namrzlých ulicích.

Může vám pouhý pohled na nějaký obrázek reálně změnit fungování mozku? Jeden příklad takové proměny nabízí efekt McColloughové, pojmenovaný po americké psycholožce Celeste McColloughové. Pozor, provádět experiment popisovaný ve videu se nedoporučuje, může zanechat překvapivě dlouhodobé následky.

Jak díky Střední Americe vznikl Golfský proud? A jak může teplý mořský proud zapříčinit vznik doby ledové? To vše zjistíte v tomto videu.

Tentokrát přinášíme archivní kuriozitku z okolí britského města Bath. Když musela být po sesuvu půdy uzavřena silnice do několika okolních vesnic, rozhodli se místní vzít iniciativu do vlastních rukou.

Lieven Scheire o testovacím systému CAPTCHA aneb proč si všichni můžeme do životopisu napsat, že pracujeme na vývoji AI pro Google.

Tom používá v některých videích zelené plátno a nebojí se to přiznat. V tomto videu rozebere, na co je u takových záběrů potřeba dávat pozor, a přidá z praxe pár příkladů, kde se to moc nepovedlo.

Buňky jsou neskutečné stroje. A přesto existují, poháněné samotnou silou vesmíru. Nejmenší částice života, přímo na hranici mezi fyzikou a biologií. Aby člověk porozuměl, jak moc je něco úžasné, musí občas zadržet dech a přímo se do toho ponořit. Co tedy buňky jsou? A jak fungují?

Pokud se někdy vydáte na Nový Zéland, můžete mimo jiné navštívit nejstrmější ulici na světě. Tom vám vysvětlí, že určit, která je na celém světě nejstrmější, není jednoduché, ale Guinnessova kniha rekordů hodnotí i tento unikát podle přesných měřítek. A pokud byste chtěli více rekordů, můžete se podívat, kde na světě se nachází nejkratší řeka.

Po speciálních zásuvkách se podíváme na další britskou kulturní zvláštnost – absenci směšovacích kohoutků. Jak se stalo, že Británie zůstala u starého řešení a nepřešla na pohodlný systém jedné vodovodní baterie?

Postavit hudební silnici v kalifornské poušti nezní jako špatný nápad a vypočítat takový projekt také není úplně složité. A přesto to v Lancasteru nevyšlo. Tom vysvětluje, kde se stala chyba.

Různé průvodce po Novém Zélandu se chlubí, že na severním cípu jejich Severního ostrova se setkávají dva oceány. Jenže jako obvykle, realita není tak jednoduchá a Tom jim to poetické tvrzení v tomto videu vyvrací.

Na povrchu planety už lidé vystavěli řadu staveb a struktur, které výrazně mění tvář krajiny. Přesto je jen velmi málo dokonale kruhových vzorů, které by bylo možné pozorovat z vesmíru. Tom vám o vzniku jednoho takového kruhu poví.

Tom ve svých videích občas zabrousí také do základů informatiky a počítačové vědy. V tomto videu například na konkrétní situaci z reálného života vysvětluje klasický problém tohoto oboru, takzvaný problém dvou generálů.

Je to možná kontroverzní tvrzení, ale Tom vám dnes vysvětlí, proč považuje nevinně vypadající říčku v Británii za nejnebezpečnější vodní tok na světě.

Tom ukazuje, jak fungovalo testování odvážných plánů v době před nástupem počítačových simulací. A to konkrétně na příkladu plánu přehradit Sanfranciský záliv, kvůli kterému vznikl obří model celé oblasti.

Dnes vám Tom poví něco o aspektu veřejného prostoru, který známe i z našich končin. Ale málokdo ví, jak přesně taktilní dlažba funguje a k čemu všemu slouží.

Dnes se projeví Tomova vlastenecká stránka, když vám vysvětlí, proč si myslí, že britské zásuvky jsou nejlepší vynález na světě.

Jane McGonigalová je americká spisovatelka, herní designérka a výzkumnice, která pomáhá lidem připravit se na nejrůznější možnosti. V krátké přednášce vám představí tři hypotetické scénáře a ukáže, jak můžete podpořit schopnost kreativního myšlení, předvídat nová rizika a cítit se připraveni na cokoli, co může budoucnost přinést.

Ke konci 19. století se v USA patentovalo leccos. Jedním z obskurnějších amerických vynálezů bylo otočné vězení. Mělo ušetřit peníze za hlídače, jenže se ukázalo, že v praxi má pár vad…

Jeden kousek papíru vydaný jednou holandskou vodohospodářskou společností zajistil v 17. století opravu hráze. Jedná se o dluhopis, díky kterému byla oprava financována. Ovšem na dluhopisu nebylo specifikováno datum splatnosti, a dluh se tak stal věčným. Díky tomu může i po více než třech stoletích majitel dluhopisu každoročně vybírat splátku úroku.

Tisíc let je zatraceně dlouhá doba. V tomhle videu se dozvíte, jak v Londýně zajišťují, aby projekt Longplayer takový lán času přečkal.

Dnes vám Tom poví něco o Pulfrichovu efektu, díky kterému si podle svých preferencí můžete jeho video užít buď klasicky ve 2D, nebo klidně ve 3D. A ještě se přitom dozvíte zajímavosti o fungování lidského zraku a efektech 3D videa. Poznámka: Pokud to vyzkoušíte, napište do komentářů, jak dobře to funguje. Autorka titulků se k ověření Tomových tvrzení zatím nedostala…

Tom se vydal na Nový Zéland k soše, která by klidně mohla vypadnout přímo z políčka nějakého komiksu.

S hranicemi mezi státy je to někdy ošidné. V souměstí z videa se vám klidně může stát, že vás policie zatkne za to, že přejdete silnici. Dostanete se tak totiž z USA do Kanady (nebo naopak).

Mají učitelé v USA náročnější práci? A musí to tak zůstat? O rozdílech ve vzdělávání ve vyspělých zemích.

Zatímco se Tom promenáduje přímo po talíři rádiového teleskopu Parks Radio Telescope v Austrálii, můžete si s ním prohlédnout i vnitřek tohoto obřího přístroje, který za výzkumnými účely měří slaboučké rádiové signály z vesmíru.

Dnes se ponoříme hluboko do Tomova archivu a podíváme se na video o překvapivém řešení krize z viktoriánského Londýna. V přelidněném městě přestávala stačit kapacita hřbitovů a bylo třeba najít pokrokové řešení.

Na Orknejích, souostroví u severního cípu Skotska, nemají o obnovitelnou energii nouzi. Právě naopak, vyrábí jí tolik, že jim to komplikuje správu přenosové soustavy. Jak se dá neustálý přebytek proudu řešit, aniž by se plýtvalo zdroji? Podívejte se na Tomovu reportáž. Poznámka: Na Orknejích už Tom jednou byl, když se rozhodl využít nejkratší letecké spojení na světě.