Postavit hudební silnici v kalifornské poušti nezní jako špatný nápad a vypočítat takový projekt také není úplně složité. A přesto to v Lancasteru nevyšlo. Tom vysvětluje, kde se stala chyba.

Různé průvodce po Novém Zélandu se chlubí, že na severním cípu jejich Severního ostrova se setkávají dva oceány. Jenže jako obvykle, realita není tak jednoduchá a Tom jim to poetické tvrzení v tomto videu vyvrací.

Na povrchu planety už lidé vystavěli řadu staveb a struktur, které výrazně mění tvář krajiny. Přesto je jen velmi málo dokonale kruhových vzorů, které by bylo možné pozorovat z vesmíru. Tom vám o vzniku jednoho takového kruhu poví.

Tom ve svých videích občas zabrousí také do základů informatiky a počítačové vědy. V tomto videu například na konkrétní situaci z reálného života vysvětluje klasický problém tohoto oboru, takzvaný problém dvou generálů.

Je to možná kontroverzní tvrzení, ale Tom vám dnes vysvětlí, proč považuje nevinně vypadající říčku v Británii za nejnebezpečnější vodní tok na světě.

Tom ukazuje, jak fungovalo testování odvážných plánů v době před nástupem počítačových simulací. A to konkrétně na příkladu plánu přehradit Sanfranciský záliv, kvůli kterému vznikl obří model celé oblasti.

Dnes vám Tom poví něco o aspektu veřejného prostoru, který známe i z našich končin. Ale málokdo ví, jak přesně taktilní dlažba funguje a k čemu všemu slouží.

Dnes se projeví Tomova vlastenecká stránka, když vám vysvětlí, proč si myslí, že britské zásuvky jsou nejlepší vynález na světě.

Jane McGonigalová je americká spisovatelka, herní designérka a výzkumnice, která pomáhá lidem připravit se na nejrůznější možnosti. V krátké přednášce vám představí tři hypotetické scénáře a ukáže, jak můžete podpořit schopnost kreativního myšlení, předvídat nová rizika a cítit se připraveni na cokoli, co může budoucnost přinést.

Ke konci 19. století se v USA patentovalo leccos. Jedním z obskurnějších amerických vynálezů bylo otočné vězení. Mělo ušetřit peníze za hlídače, jenže se ukázalo, že v praxi má pár vad…

Jeden kousek papíru vydaný jednou holandskou vodohospodářskou společností zajistil v 17. století opravu hráze. Jedná se o dluhopis, díky kterému byla oprava financována. Ovšem na dluhopisu nebylo specifikováno datum splatnosti, a dluh se tak stal věčným. Díky tomu může i po více než třech stoletích majitel dluhopisu každoročně vybírat splátku úroku.

Tisíc let je zatraceně dlouhá doba. V tomhle videu se dozvíte, jak v Londýně zajišťují, aby projekt Longplayer takový lán času přečkal.

Dnes vám Tom poví něco o Pulfrichovu efektu, díky kterému si podle svých preferencí můžete jeho video užít buď klasicky ve 2D, nebo klidně ve 3D. A ještě se přitom dozvíte zajímavosti o fungování lidského zraku a efektech 3D videa. Poznámka: Pokud to vyzkoušíte, napište do komentářů, jak dobře to funguje. Autorka titulků se k ověření Tomových tvrzení zatím nedostala…

Tom se vydal na Nový Zéland k soše, která by klidně mohla vypadnout přímo z políčka nějakého komiksu.

S hranicemi mezi státy je to někdy ošidné. V souměstí z videa se vám klidně může stát, že vás policie zatkne za to, že přejdete silnici. Dostanete se tak totiž z USA do Kanady (nebo naopak).

Mají učitelé v USA náročnější práci? A musí to tak zůstat? O rozdílech ve vzdělávání ve vyspělých zemích.

Zatímco se Tom promenáduje přímo po talíři rádiového teleskopu Parks Radio Telescope v Austrálii, můžete si s ním prohlédnout i vnitřek tohoto obřího přístroje, který za výzkumnými účely měří slaboučké rádiové signály z vesmíru.

Dnes se ponoříme hluboko do Tomova archivu a podíváme se na video o překvapivém řešení krize z viktoriánského Londýna. V přelidněném městě přestávala stačit kapacita hřbitovů a bylo třeba najít pokrokové řešení.

Na Orknejích, souostroví u severního cípu Skotska, nemají o obnovitelnou energii nouzi. Právě naopak, vyrábí jí tolik, že jim to komplikuje správu přenosové soustavy. Jak se dá neustálý přebytek proudu řešit, aniž by se plýtvalo zdroji? Podívejte se na Tomovu reportáž. Poznámka: Na Orknejích už Tom jednou byl, když se rozhodl využít nejkratší letecké spojení na světě.

Tom se vydal do Manchesteru a odskočil si k Manchesterskému průplavu, přes který se můžete na třech místech dostat trochu nezvyklým způsobem. A všechna tři místa souvisí se zákonem z roku 1885.

Na podpůrné skupině pro lidi s imaginárními přáteli se sešlo několik zvláštních účastníků. Kdo je tady ale skutečně blázen?

Tom se vydal na anglickou pláž, která je známá tím, že za správných podmínek se na ni vyplavuje spousta kostiček lega. Jenže se ukázalo, že ten příběh není tak milý, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Červené telefonní budky bývaly symblem Británie, ale vzhledem k malé poptávce pomalu chátrají a mizí. Na mnoha místech jim ovšem našli nové využití – umístili do nich defibrilátory. Tom vám teď vysvětlí, jak taková instalace probíhá a na závěr si rovnou vyzkouší i použití tohoto přístroje. Poznámka: AED je zkratka pro automatizovaný externí defibrilátor.

Tom obvykle příliš neholduje akváriím nebo zoologickým zahradám, biologie totiž nepatří zrovna mezi jeho odbornosti. Tým z největšího britského akvária však vzbudil jeho pozornost nabídkou podívat se do zákulisí a zjistit, jaké přístroje obyvatele těchto výstav vlastně udržují při životě.

V břidlicovém lomu u Claughtonu používají k přesunu vytěženého materiálu lanovku, která je poháněná gravitací. Tento velmi efektivní systém vznikl už ve 20. letech a bývalo jich v Británii mnoho. Do dnešních dob ale zůstává v provozu pouze tento poslední exemplář. A i ten má pevně dané datum spotřeby.

V Číně rapidně ubývá populace – proč se to děje a jak tomu zabránit, pokud to je vůbec možné?

Dnešní video je ze samého srdce Velké Británie, odehrává se u ikonického mostu Tower Bridge. Tom dostane příležitost most zdvihnout, aby pod ním mohla proplout plachetnice. Podívejte se, jak to v takové situaci na Temži funguje.

Temné vzorce (dark patterns) jsou taktiky v UX designu, které manipulují uživatele k úkonům, jež často nejsou v jejich zájmu. Dejte nám v komentářích vědět, kde jste na ně narazili, abychom si na ně mohli dát pozor.  Bonus:  O temných vzorcích vydala zajímavý článek Lenka Stawarczyk: Temné vzory v marketingu. Stojí nám to za to?