Extra Credits

Dalším sci-fi velikánem byl anglický spisovatel H. G. Wells. Vytvořil díla, která nás donutila přehodnotit to, jak se díváme na svět, a zamyslet se nad tím, kam to se svým současným způsobem života dopracujeme za stovky let.

Světoznámý francouzský spisovatel Jules Verne je považován za jednoho ze zakladatelů moderní vědeckofantastické literatury a dalo by se říci, že ve svých knihách předpověděl řadu vědeckých a technických vynálezů, které dnes už považujeme za samozřejmé.  Poznámky: Hard science fiction – podžánr sci-fi zaměřený na vědeckou správnost a přesnost Nemo – latinsky nikdo; jméno, které použil Odysseus, aby zmátl Polyféma Transpoziční šifra – šifra založená na změně pořadí jednotlivých znaků textu

Dětská obrna byla podivná nemoc, která vypukla ve 20. století zdánlivě zničehonic. Postihla dokonce i Franklina Delana Roosevelta, který však využil svůj prezidentský post k tomu, aby se na zákeřnou nemoc vyvinulo očkování. Kromě toho však došlo i k zásadní změně týkající se financování lékařského výzkumu, která se zapsala do dějin. Poznámky: March of Dimes („Pochod desetníků“, dříve National Foundation for Infantile Paralysis) – nezisková organizace založená F.D. Rooseveltem, starající se o zdraví všech dětí a jejich matek

Známe to všichni. Šílený vědec nebo duševně nemocný záporák snažící se všemi dostupnými (a často násilnými) způsoby ovládnout svět… Opravdu takhle duševní nemoci vypadají? Jsou duševně nemocní lidé automaticky násilníci? Jsou psychiatrické léčebny děsivá místa plná strachu a utrpení? Podíváme se na to, jak to s duševními chorobami ve skutečnosti chodí, jak se k tomu staví odborníci a jak lze k jejich ztvárnění ve hrách přistupovat citlivěji.  

Syndrom podvodníka označuje vzorec chování, kdy lidé pochybují o tom, co dokázali. Připadá jim, že nejsou dost dobří a své úspěchy si nezasloužili, přinejlepším měli prostě štěstí. Odkud tento syndrom pochází, v čem nám může škodit a jak se mu postavit?

Výpravy za objevováním nových kolonií pokračují. Každá země své objevy obvykle tajila, aby jim je někdo cizí nesebral. A pak přišla Francie. Louis Antoine de Bougainville přinesl myšlenku osvícenství a plaveb zasvěcených vědeckému výzkumu. Do hry vstupuje James Cook a jeho HMS Endeavour… Poznámky: Terra incognita (země neznámá) – latinský termín označující objevování neznámého, doposud nezmapovaného a nezdokumentovaného území Terra Australis – neznámá země na jihu; bájný neobjevený kontinent, který se objevoval na mapách od 15. do 18. století

Fernão de Magalhães se dopustil strašlivé chyby. Po strastiplné čtyřměsíční cestě doplul na Filipíny, kde se začal plést do místní politiky a obrátil domorodce na katolickou víru. Aby však udržel své nové území v bezpečí, bylo potřeba postavit se nepřátelskému kmeni, který se jen tak podrobit nehodlal…

Už víme, jak se mořeplavci v Tichém oceánu orientovali a jaké technologie jim v tom pomáhaly. Kdy se však na ostrovy dostali? A jak se na tak malých kouscích pevniny rozvinula tak pestrá směsice kultur? Odpověď je poměrně snadná. Za jejich vznikem stojí zejména čas, vzdálenost, podmínky a přizpůsobiví obyvatelé. Poznámky: Rapa Nui – domorodý výraz pro Velikonoční ostrov

Jestliže je Tichý oceán tak obrovský a nebezpečný, jak se prvním mořeplavcům povedlo najít pevninu? Měli k dispozici širokou a působivou škálu nejrůznějších nástrojů, od map hvězd až po naše opeřené přátele, písně a příběhy k zapamatování všelijakých technik a především jedinečný design svých plavidel. Poznámky: Rapa Nui – domorodý výraz pro Velikonoční ostrov

V prvním díle série o objevování Pacifiku se podíváme na jeho tři části – Mikronésii, Melanésii a Polynésii. Než však budeme moci přejít k cestovatelům, je potřeba zaměřit se na oceán samotný. Portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães poprvé nazval Pacifik Tichým oceánem, ovšem nic nemůže být dál od pravdy… Poznámky: PVS – Polynesian Voyaging Society

Leopold začínal tušit, že pokud o Vídeň nechce přijít, bude potřebovat pomoc. Ta nakonec přišla od polského krále a litevského velkoknížete Jana III. Sobieského, který rozdrtil turecká vojska Kary Mustafy a zastavil postup Turků dál do Evropy.

Aktivní útoky přechází ve zdlouhavé čekání. Německý inženýr Georg Rimpler buduje obranný systém, kopou se zákopy, staví zdi. Osmanští vojáci však vytahují další eso – tunely…

Osmanský sultán Mehmed IV. se rozhodl, že překoná činy svého předka Mehmeda II., který dobyl Konstantinopol. Do oka mu padla Vídeň. Císař Leopold hrozbu dlouho odbýval, a když mu došlo, že terčem útoku Osmanů není Polsko, nýbrž Vídeň, bylo už příliš pozdě…

Po Kochově nezdaru s tuberkulinem vyhlásili tuberkulóze válku vědci z různých oborů a z různých zemí. Podařilo se jim vynalézt vakcínu a posléze i lék. Dokázali tím, že armáda jednoho muže nemoc neporazí, ale týmová spolupráce by mohla. Přestože však nyní máme v rukou vakcínu i léky, tuberkulóza pořád tvrdošíjně odmítá zmizet…

Je to v podstatě fascinující, že tuberkulóza byla ve viktoriánské době trendem. Německý vědec a národní hrdina Robert Koch se rozhodl, že na ni najde lék, a to také udělal… nebo ne?

John Snow dál neúnavně pátrá po příčinách vypuknutí epidemie cholery na Broad Street. Obchází domy, mluví s pozůstalými, prochází záznamy… a vytváří mapu. Mapu, která může být klíčem ke všemu. 

Ať se John Snow snažil jak chtěl, nedařilo se mu odbornou veřejnost přesvědčit o tom, že cholera se šíří vodou. Avšak nevzdával se. V roce 1850 založil Londýnskou epidemiologickou společnost, která se nezabývala pouze léčbou, ale také příčinou vzniku nemocí. Když cholera roku 1854 opět vypukla, John Snow vycítil svoji šanci konečně dokázat, že je jeho teorie pravdivá.

V první polovině 19. století vypukla v anglickém Newcastlu epidemie cholery. Mladý lékařský učeň John Snow si všiml, že to, co se doposud považovalo za příčinu zákeřné nemoci – tedy špatný vzduch – za vypuknutím nákazy zřejmě nestojí. Když tedy epidemie později vypukla v Londýně, věděl, že tomu musí přijít na kloub. Pacienti si stěžovali, že ukrutná bolest začíná v břiše. Co když tedy příčinou není vzduch, jak se doposud věřilo, ale něco, co nakažení lidé pozřeli? John Snow se rozhodl, že na to rozhodně musí přijít, ovšem lékařská společnost té doby mu cestu rozhodně neusnadnila.

Jedním z hlavních záporáků v Zaklínači 3 je skupina přízraků zvaná Divoký hon. Tedy… přízraků, které vlastně tak úplně přízraky nejsou. Legenda o Divokém honu je v různých obdobách známá po celém světě, ten zaklínačský není výjimkou. Kdo se skrývá pod hrůznými maskami jezdců na nemrtvých koních, kteří se prohánějí noční oblohou?

Po smrtí císaře Konstantina musel Theodosius II., jeho nástupce, řešit další církevní spory ohledně podstaty Krista. Svolal tedy koncil, na kterém se proti sobě postavil konstantinopolský patriarcha Nestorius a Cyril Alexandrijský. Když se na prvním a následně druhém koncilu opakovaně snažili exkomunikovat jeden druhého, vyhlásil císař Marcianus třetí koncil, tentokrát v maloasijském Chalkédónu, na kterém definovali tzv. chalkedonské vyznání, které nepřijalo monofyzitské církve. Nebyl to však poslední problém, kterému církev musela čelit…

Císař Konstantin dal svolat do maloasijského města Nikaia koncil, kde se měli zabývat ariánskou naukou, tedy teorií týkající se povahy Kristovy osoby a vztahu Božího Syna k Bohu Otci. Výsledkem byla formulace nikajského vyznání víry, a tedy odmítnutí ariánské nauky, ale jistý Eusebios z Kaisareie ještě všechno změnil…

Vydáním Ediktu milánského obnovil císař Konstantin práva křesťanů na území své říše, neočekával však, že se objeví spory, které rozpoltí církev. Edikt také vyvolal nečekané otázky. Co s těmi, kteří se ze strachu z pronásledování a smrti odvrátili od víry, a nyní by se chtěli vrátit? Kdo byli donatisté, kdo byli ariáni, a jak ohrožovali jednotu křesťanské církve? A jak s tím souvisí podstata Nejsvětější Trojice?

Pokud chcete pochopit historii, je nejprve nutné porozumět prvním teologickým konfliktům. Jaká je vlastně podstata Ježíše Krista? Byl to skutečně člověk, nebo neposkvrněný duch? Jak by ale duch mohl vykoupit lidstvo sebeobětováním? Od těchto otázek až po Konstantinovu vizi v bitvě u Milvijského mostu v nové sérii Extra Credits.

Co se stalo poté, co lidstvo přistálo na Měsíci? A kam povedou naše další kroky? Společně jsme sestavili vesmírné stanice, pokračujeme v prozkoumávání vesmíru a pracujeme na technologiích, které nás vezmou na Mars a ještě dál.

Spojené státy vesmírný závod prohrávaly. Série chybných kroků jejich postup zpomalila. Jejich vesmírný program ovšem na rozdíl od SSSR nezastřešovala armáda, ale NASA, vytvořená D. D. Eisenhowerem, která se zaměřovala zejména na výzkum. Pak přišel prezident Kennedy, který Američanům vštípil sen o cestě na Měsíc…

Přestože během války byly rakety hojně využívané, posílat pomocí nich lidi do vesmíru byla pořád jen vzdálená představa. Muž jménem Koroljov to všechno změnil. Pracoval na spoustě věcí, ale nám je známý především jeho první vesmírný projekt – Sputnik.

Létání, nejprve pouhá utopie, rychle vzbudilo zájem armády. Z průzkumných letounů se brzy staly nebezpečné zbraně. Versailleská mírová smlouva sice zakázala Německu veškeré letectvo, ale Němci našli kličku – raketa přece není letadlo...

Když renesance vdechla Evropě nový život, Koperník našel důkazy, že to Slunce, nikoliv Země, je středem naší sluneční soustavy. Jeho tvrzení obrátila dosavadní teorie vzhůru nohama…   Poznámky: Q.E.D. – quod erat demonstrandum, „což mělo být dokázáno“

Lidstvo má jednu věc společnou. Všichni hledíme ke hvězdám. K vyslání člověka na Měsíc vedla opravdu dlouhá cesta a na jejím počátku byla první skutečná věda – astronomie, i když její počátky nebyly zrovna takové, které bychom dnes uznaly jako čistě vědecké. Online hra Warframe