Videoklipy

Je tu opět středa ráno a s ním jeden hudební klenot z konce 80. let. Píseň Wicked Game vydal Chris Isaak jako singl v roce 1989. Píseň však neměla valný úspěch a málem by upadla v zapomnění, kdyby nebylo režiséra Davida Lynche a jeho filmu Zběsilost v srdci (Wild at Heart). Právě použití Wicked Game ve filmu přineslo skladbě popularitu. Hudební ředitel rádia Atlanta Lee Chestnut, velký fanoušek Lynchových filmů, začal píseň pouštět do éteru a ta se tak dostala do širokého povědomí. V roce 1991 se tak konečně uchytila na 6. místě žebříčku Billboard Hot 100. Za zmínku stojí také hudební video. Natáčelo se na Havaji a kromě  Chrise Isaaka v něm hraje i modelka Helena Christensen. Hned po vydání začal klip sbírat jednu cenu za druhou a umístil se v mnoha žebříčcích hodnotících kvalitu videoklipů, včetně 4. místa za nejvíce sexy video od stanice VH1 nebo 73. místa mezi Nejlepšími videi všech dob časopisu Rolling Stone. Chris Isaak se narodil roku 1959 v Kalifornii. V roce 1985 vydal své první album Silvertone, z něhož byly dvě písně použity ve filmu Modrý samet (Blue Velvet) Davida Lynche. Isaakova spolupráce na soundtracích však pokračovala na zmíněné Zběsilosti v srdci a v roce 1999 se jeho píseň Baby Did a Bad, Bad Thing objevila ve filmu Stanleyho Kubricka Eyes Wide Shut. Zajímavé je, že se Chris Isaak ve videoklipu k této skladbě opět objevuje po boku supermodelky – tentokrát jí byla Laetitia Casta. Isaakovy písně se objevily i ve filmech True Romance (Pravdivá romance) a dalších. Chris Isaak je také příležitostným hercem a měl svůj vlastní pořad The Chris Isaak Show. Několikrát byl zvolen jedním z nejvíce sexy umělců všech dob.

S hudebními klenoty 20. století tentokrát zabrousíme do 60. let ke zpěvačce, která díky svému hlasu a kráse stala ikonou. Píseň You Don’t have to Say You Love Me nahrála zpěvačka Dusty Springfield v roce 1966. Původně skladba nebyla složena pro Dusty – její originál s názvem Io che non vivo (senza te) totiž složili Italští hudebníci Pino Donaggio a Vito Pallavicini a poprvé ji představili v roce 1965 na festivalu Sanremo. Právě tam seděla Dusty Springfield v hledišti a píseň ji natolik zaujala, že se rozhodla ji přezpívat s anglickým textem, který pro ni napsali Vicki Wickham a Simon Napier-Bell. Ani jeden z nich neměl s psaním písní zkušenosti (prvně jmenovaná byla producentka, druhý manažer), ale nakonec se jim konečně podařilo text napsat. Hned druhý den Dusty píseň ve studiu nazpívala, ovšem potřebovala celkem 47 pokusů, než byla se svým hlasem spokojena. Krátce po vydání se píseň usadila na prvním místě britského hudebního žebříčku, v USA byla na čtvrtém místě. Dobýt první místa amerických hitparád se podařilo s cover verzí až Elvisi Presleymu v roce 1970. Dusty Springfield, vlastním jménem Mary Isobel Catherine Bernadette O'Brien, se narodila roku 1939 v Londýně. Zpívat začala v kapelách The Lana Sisters a The Springfields a roku 1963 zahájila svou sólovou kariéru písní I Only Want to Be with You. Byla považována za nejlepší soulovou zpěvačku mezi běloškami, získala mnoho ocenění včetně uvedení do síní slávy jak v USA (US Rock and Roll) i Británii (UK Music Halls of fame). Její album Dusty in Memphis, vydané roku 1969, umístil časopis Rolling Stone mezi nejlepší alba všech dob. Dusty však neoslňovala jen svým hlasem, ale i vzhledem – typické pro ni byly peroxidové blond vlasy, večerní róby a výrazný make-up. V roce 1994 byla Dusty diagnostikována rakovina prsu, které o pět let později podlehla.  

V Metalovém okénku je spousta zástupců „tradičních“ metalových zemí, a tak bylo na čase ukázat, že tvrdá muzika je doma i jinde. Gojira je skupina pocházející z francouzského Bayonne. Fungují už 17 let a za tu dobu se jejich sestava nezměnila. Za bubny sedí Mario Duplantier, na kytaru hraje Christian Andreu, Jean-Michel Labadie dokresluje hudbu basou a hlas písním propůjčuje Joe Duplantier. Původně se jmenovali Godzilla, ale kvůli problémům s autorskými právy si museli jméno změnit na Gojira, což je vlastně jen přepis japonského výrazu pro tohoto ještěra. Debutové album Terra Incognita vyšlo v roce 2001 a kritici chválou nešetřili. Fanoušci si oblíbili hlavně tvrdou skladbu Love, která vlastně o lásce moc není. Druhá deska The Link (2003) navázala na kvalitu předchozí nahrávky a Gojira se pomalu ale jistě začala prokousávat za hranice francouzských hitparád. Po vydání From Mars to Sirius (2005) odjeli turné například s Children of Bodom, Amon Amarth, Lamb of God nebo Trivium. Čtvrté death metalové CD, The Way of All Flesh (2008), je o smrti a nesmrtelnosti duše. Zatím poslední, pátá deska se jmenuje L'Enfant Sauvage (2012). Název v překladu znamená „divoké dítě". Joe Duplantier zpívá o tom, co je to svoboda a co pro něj znamená.

Testament je thrash metalová partička z Berkeley v Kalifornii. Kapela vznikla začátkem 80. let, tedy v době, kdy svět objevil Velkou thrashovou čtyřku. Testament do ní sice nepatří, ale vedle slavnějších kolegů se rozhodně neztratí. Dokázali to už svým prvním albem, The Legacy (1987). Úvodní skladba Over the Wall je dodnes jednou z nejoblíbenějších. Vydání druhého alba The New Order (1988) jim jen upevnilo pozici na thrashové scéně.  O rok pozdějí vyšlo Practice What You Preach. Po hudební stránce se tolik nezměnilo, ale texty se zaměřovaly více na aktuální problémy společnosti. MTV ho začala hrát v Headbanger's Ball, čímž kapele získala další spoustu posluchačů. Souls of Black (1990) byl rozporuplně přijímaný krůček jiným směrem, i když píseň Souls of Black je podobně oblíbená jako již zmíněná Over the Wall, a další krok stranou přišel s deskou The Ritual (1992). Po několika neschodách a změnách v sestavě Testament vydali už šesté album Low (1994). Následovalo experimentální Demonic (1997) a v roce 1999 The Gathering, které se znovu vracelo k thrash metalovým kořenům. I kvůli zdravotním problémům zpěváka Chucka Billyho vyšla nová deska po dlouhých devíti letech. Jmenuje se The Formation of Damnation a pochází z něj dnešní skladba More Than Meets the Eye. Zatím posledním vydaným CD je Dark Roots of Earth z července letošního roku.

Píseň Englishman in New York, další hudební klenot 20. století, napsal Sting v roce 1988. V témže roce se objevila na albu …Nothing Like the Sun. Angličanem v textu písně je myšlena slavná britská gay ikona - spisovatel Quentin Crisp, který si také zahrál v klipu. Sting napsal píseň krátce poté, co se Crisp odstěhoval z Londýna do New Yorku. Zajímavostí je, že klip natočil režisér David Fincher, který proslul například filmy Sedm, Klub rváčů nebo Zodiac. Skladba však překvapivě nebyla v době svého vydání příliš úspěšná, v žebříčku Bilboard Hot 100 se usadila až na 84. místě, v Británii byla jen o kousek výš, na 51. místě.V písni hostují saxofonista Branford Marsalis a perkusionista Manu Katche.  Sting, vlastním jménem Gordon Matthew Thomas Sumner, narozený roku 1951, začal svou hudební kariéru jako zpěvák a basák v kapele The Police. V roce 1981 poprvé vystoupil sólově a o čtyři roky později vydal své první sólové album The Dream of the Blue Turtles, ovlivněné především jazzem. Sting vydal do roku 2010 celkem 10 alb a v roce 2010 se nakrátko spojil s bývalou kapelou The Police, s níž jel světové turné. Kromě hudby se také aktivně věnuje charitě a je nositelem Řádu britského impéria.  

Dream Theater je americká progressive metalová kapela založená roku 1985. Za celou dobu jejího fungování v ní působilo několik mistrů svého řemesla: kytarista John Petrucci, bubeník Mike Portnoy, basák John Myung. Vydali celkem 11 studiových alb. Nejúspěšnější z nich je asi Images and Words (1992). Právě na něm najdete Pull Me Under nebo rovněž oblíbenou Metropolis, Pt. 1: The Miracle and the Sleeper. Na základě této písně poté vzniklo koncepční album Metropolis Pt. 2: Scenes from a Memory (1999). Vypráví příběh muže jménem Nicholas, který odhaluje tajemství jeho minulého života. Dále stojí za zmínku například desky Train of Thought (2003) se singlem As I Am, Octavarium (2005) se stejnojmennou písní, která trvá 24 minut a skládá se z pěti částí, Systematic Chaos (2007) nebo Black Clouds & Silver Linings (2009). Za svou historii nashromáždila kapela tolik materiálu, že by se to sotva dalo shrnout do stručného příspěvku. Vzpomeňte si na Dream Theater za dlouhých zimních nocí a zkuste dát jejich diskografii šanci. Třeba si tam najdete „to svoje.“

Lita Ford je britsko-americká zpěvačka a kytaristka, která se proslavila hlavně svým působením v dívčí skupině The Runaways ze 70. let.  Kvůli rozdílným hudebním názorům se ale v 80. letech vydala na sólo dráhu, vdala se za kytaristu z W.A.S.P., se kterým má dva syny. S rodinou Osbournových jí nepojí jen duet s Ozzym v písni Close My Eyes Forever, ale také to, že Sharon Osbournová byla Litinou manažerkou. Debutové glam metalové sólo album Out for Blood vydala v květnu roku 1983, ale příliš úspěchu nezaznamenalo. Druhá deska Dancin’ on the Edge (1984) si vedla o něco málo lépe. Písně Fire In My Heart a Gotta Let Go se umisťovaly na předních příčkách hitparád. Nejúspěšnějším albem je Lita (1988). Z něj pochází dnešní duet s Ozzym a další hitovka Kiss Me Deadly. Čtvrtou studiovkou je Stiletto (1990), která ale nedokázala navázat na úspěchy předchozí desky. Před dlouhodobou pauzou vydala Lita ještě dvě CD: Dangerous Curves (1991) a Black (1995). Na nahrávání se vrhla až o čtrnáct let později a vyšla z toho deska Wicked Wonderland. V červnu letošního roku Lita vydala CD Living Like A Runaway. Piště zase svá přání na příští týden. ;-)

Některé písně slýcháme často, ale bez znalosti okolností jejího vzniku nám může pravý význam lehce uniknout. To je i případ skladby Tears in Heaven od Erica Claptona, dalšího hudebního klenotu 20. století. Tears in Heaven napsal Eric Clapton společně s textařem a skladatelem Willem Jenningsem po osobní tragédii, která jej postihla v březnu roku 1991, kdy se Claptonův šestiletý syn Conor zabil pádem z 53. patra newyorského mrakodrapu. Eric Clapton se poté na dlouhou dobu uzavřel do sebe a jeho dalším hudebním počinem byla právě skladba Tears in Heaven, vydaná v roce 1992 na albu Unplugged, které bylo nominováno na 9 cen Grammy. Píseň se držela na 2. místě v hitparádě Billboard Hot 100 a v roce 2004 ji časopis Rolling Stone zařadil na 392. místo v žebříčku 500 nejlepších písní všech dob. Eric Clapton, narozený 30. března 1945, je britský kytarista, zpěvák a skladatel. Během své hudební kariéry se orientoval především na blues a díky svému jedinečnému stylu hraní na kytaru si vysloužil přezdívku Slowhand (právě kvůli zpožděným, klouzavým bluesovým tónům). Clapton byl členem skupin The Yardbirds a Cream a dostal se tak celkem třikrát do rockové síně slávy – jednou jako sólový umělec a dvakrát jako člen těchto kapel. Clapton doposud vydal 20 studiových alb, 10 živých a kromě toho se podílel na celkem 6 soundtracích a hostoval na nesčetně albech jiných interpretů. Za svůj přínos hudbě získal v roce 2004 Řád britského impéria. Pozn.: Záběry v klipu pocházejí z filmu Opojení (Rush), ke kterému Eric Clapton složil hudbu.

Píseň Bitter Sweet Symphony od britské alternativní rockové kapely The Verve sice není doslova filmovou písní, protože nebyla složena přímo pro film, ale nejméně v jednom hrála tak významnou roli, že by byla škoda ji zde nezmínit. Objevila se v roce 1997 na albu Urban Hymns a doprovázela ji obvinění z plagiátorství, protože melodie kopíruje píseň The Last Time od The Rolling Stones (především tedy její orchestrální verzi od Andrewa Loog Oldhama). Její autorství bylo proto nakonec připsáno právě Keithu Richardsovi a Micku Jaggerovi z The Rolling Stones. Píseň i video přes všechny tahanice získaly nominace na British Awards a také Grammy, navíc mnoho médií píseň zařadilo do žebříčků nejlepších písní všech dob. V roce 1999 se Bittersweet Symphony objevila v závěru filmu Velmi nebezpečné známosti (Cruel Intentions), což je důvod, proč se objevuje právě v rubrice Filmové písně. Její text je kritikou konzumní společnosti a uspěchané doby, což konec filmu dokonale vystihlo.  

Alice in Chains byla založena v Seattlu v roce 1987. Z toho lze poměrně snadno usoudit, že se jejich tvorba nese v rytmu grunge. Debutové album Facelift vyšlo v roce 1990 a obsahuje hitovku Man in the Box. Dost možná jde o album, které ke grungi přitáhlo velkou vlnu posluchačů. Druhé album Dirt (1992) se zabývá „každodenními démony členů kapely.“ Deprese, drogy, smrt, válka, bezvýchodné situace. Tato deska zaznamenala obrovský úspěch, o který se zasloužily například písně Would?, Them Bones nebo Down in a Hole. Třetí studiovka se jmenuje prostě Alice in Chains (1995). Zpěvák Layne Staley byl vždy známý svou závislostí na heroinu a drogy se mu staly osudnými, když v roce 2002 zemřel na předávkování. Ostatně kapela nebyla kvůli užívání drog příliš činná již od roku 1996, ačkoliv se nikdy oficiálně nerozpadli. Znovu se „dali dohromady“ v roce 2005 a po dlouhých čtrnácti letech vydali další album, Black Gives Way to Blue (2009), s novým frontmanem Williamem DuVallem. V současnosti se povídá, že by letos v létě mělo skončit nahrávání nové desky, která by se mohla dostat na pulty obchodů ještě do konce roku nebo na začátku roku příštího.

Možná víte, že 29. - 30. 6. 2012 se měl na pražském Výstavišti konat Prague City Festival, jehož hlavní hvězdou měla být skupina Blink 182. Mimo nich měly vystoupit kapely jako The All American Rejects, Simple Plan, Lostprophets, New Order a mnoho dalších českých i zahraničních umělců. Festival byl bohužel na poslední chvíli organizátory zrušen. Tento příspěvek, klip k písni I Miss You, je hlavně pro všechny, kteří už dlouho čekají na koncert Blink 182 v České republice a kteří doufali, že se dočkají letos v Praze. Užijte si je alespoň na VideaČesky. Blink 182 je americká punk-rocková kapela, která byla založena v roce 1992 basistou Markem Hoppusem a kytaristou Tomem DeLongem. Přibrali k sobě ještě bubeníka Scotta Raynora, který ale skupinu v roce 1997 opustil a místo něj za bicí usedl Travis Barker. Blink 182 se dostali na vrchol albem Enema of the State (1999), na kterém najdete známé hity jako What's My Age Again a All The Small Things. Úspěch potvrdili následující deskou Take Off Your Pants and Jackets (2001), již proslavily písně Rock Show, First Date nebo Stay Together for the Kids. Deska Blink-182 (2003) se vydala trochu jiným směrem než desky předchozí, členové kapely už nebyli těmi puberťáky, kteří chtějí zpívat o tom, jaké je první rande. Vážnější a vyzrálejší songy z této desky, mezi nimi právě i I Miss You, se ale na dlouhou dobu staly posledními. Kapela totiž v roce 2005 oznámila pauzu na dobu neurčitou a členové se začali věnovat vlastním projektům. Mark a Travis působili společně v kapele +44 a Tom založil skupinu Angels&Airwaves, která působí dodnes. Situace se začala měnit v roce 2008. Nejprve nepřímo, se smrtí producenta Jerryho Finna, blízkého spolupracovníka skupiny, po níž spolu členové údajně začali zase komunikovat. Pravděpodobně největším impulsem k opětovnému sjednocení kapely ale byla nehoda letadla, na jehož palubě seděl Travis Barker. Bubeník nehodu přežil s popáleninami 2. a 3. stupně a tato událost vedla k opětovnému sblížení. Skupina oznámila návrat v roce 2009 na předávání cen Grammy. V tomtéž roce vyjeli na americkou tour a v následujícím i na evropskou, kterou si měli zopakovat hned v roce 2011. Nakonec ale byla přeložena na rok 2012, podle Blink 182 proto, aby nejprve mohli dokončit své nové album. Poslední deska Neighborhoods oficiálně vyšla 27. září 2011 a prozatím představila singly Up All Night, After Midnight a Heart's All Gone.

Abney Park je jedna z nejznámějších steampunkových kapel na světě. Jejich skladba The Wrong Side patří k těm známějším (i když jste o ní dost možná nikdy neslyšeli) a původně se nedočkala žádného vlastního videoklipu. To ovšem napravili fanoušci steampunku z Toronta, kteří natočili tento amatérský videoklip. Omluvte sníženou kvalitu videa, je natočeno před pár lety na běžnou domácí kameru.

Další filmovou písní je Into The West (Na Západ), která se objevila v posledním díle trilogie Pán Prstenů, v Návratu krále. Jejími autory jsou Fran Walsh, Howard Shore a také zpěvačka Annie Lennox, která je i její interpretkou. Video pochází z předávání Oscarů 29. února 2004, kde tato trojice získala sošku za nejlepší původní píseň.

Fear Factory je kalifornská kapela založená roku 1989. Za celou dobu své existence vydali sedm alb, na kterých se hudební prvky velice často mísí, takže je vlastně nejde zařadit do jedné žánrové škatulky. S vydání první desky to neměli vůbec snadné. Nebyli spokojení se svým producentem, takže mu dali padáka, jenže on u soudu vyhrál práva na desku (Concrete) a kapela získala práva na jednotlivé písně. Proto osm z nich znovu nahráli na již oficiální debutovou desku Soul of New Machine (1992). Concete, ač nahraná v roce 1991, byla poté vydána v roce 2002. Hned druhou deskou Demanufacture (1995) Fear Factory dost výrazně rozčeřili vody tehdejší metalové scény. Časopis Kerrang! se ji nebál označit jako jeden z nejvýznamnějších metalových odkazů 90. let. Ve skladbě Replica možná někdo pozná cover verzi od nizozemské Epicy. Pokračování Demanufacture se jmenuje Obsolete (1998). Navazuje na příběh o tom, jak stroje převzaly kontrolu nad lidstvem. S tímto motivem se v tvorbě Fear Factory setkáváme často. I když je Obsolete trochu "měkčí" a vokály melodičtější než předchozí díla, zůstává nejprodávanější deskou skupiny. Trilogii koncepčních alb uzavírá rozporuplné Digimortal (2001). V kapele se začaly různit názory na směr, kterým by se Fear Factory měli dál ubírat, což vyústilo v odchod zpěváka Burtona C. Bella. Kapela se v roce 2002 rozpadla. V roce 2004 už znovu spolu nahrály čtvrtou desku Archetype. Následovalo vydání Transgression (2005) a další přestávka, kdy se členové kapely věnovali různým projektům. Fanoušci si museli na nové CD počkat až do roku 2010, kdy vyšlo Mechanize. Poslední deska The Industrialist se dostala na pulty obchodů 5. června 2012.

Čím dál tím populárnější fantasy sága Píseň ledu a ohně má jednu nevýhodu, George R. R. Martin sice píše geniálně, ale nové díly přibývají velmi pomalu, což vedlo komediální hudební duo Paul and Storm k nazpívání následující písně.

V nové rubrice Filmové písně, jejíž osud bude záviset na zájmu diváků, se zaměřím na písně, které byly složeny přímo pro film nebo v něm hrály významnou roli. Dnes se poprvé podíváme na film Gangy New Yorku (Gangs of New York) režiséra Martina Scorseseho. Ústřední píseň s názvem The Hands That Built America (Ruce, které postavily Ameriku) složila a také nazpívala irská skupina U2. V roce 2002 byla také nominována na Oscara za nejlepší originální píseň, avšak v tomto roce sošku získal Eminem za svou Lose Yourself.

Minulý týden jsme tu měli neznámé death metalové Dark Lunacy, tentokrát to budou power metaloví Saint Deamon. Kalepa ve složení Jan Thore Grefstad (zpěv), Andreas Johansson (kytara), Magnus Norberg (basa) a Ronny Milianowicz (bicí) vznila v roce 2006. Už ani nevím, jak jsem je téměř před čtyřmi roky objevila, ale jsem za to opravdu ráda. Deska In The Shadows Lost From The Brave (2008) by neměla chybět ve sbírce žádného fanouška power metalu. Možná si řeknete, že v záplavě jiných severských kapel podobného stylu nemají Saint Deamon šanci, ale zkuste jim věnovat chvilku pozornosti. Mají celkem dvě desky, to moc času nezabere. Grefstad má navíc úžasný nabroušený hlas, se kterým by se neztratil ani ve společnosti slavnějších kolegů. Posuďte sami. Run For Your Life, The Brave Never Bleeds, Pandeamonium.

Krásné prosluněné ráno, vítejte opět u dalšího dílu Hudebních klenotů! Dnes se po delší době zaměříme na něžnější část hudební špičky. Dáme si totiž trošku romantiky v podání velšské zpěvačky Bonnie Tyler a od ní notoricky známou klasiku Total Eclipse of the Heart. Pohodlně se usaďte a zaposlouchejte se do nádherných tónů této písně. Info sepsal Kari. Total Eclipse of the Heart je power balada, která byla napsána a produkována Jimem Steinmanem pro páté studiové album Faster Than the Speed of Night. Píseň byla vydána jako singl roku 1983 a stala se obrovským hitem, který obsadil 1. místa mnoha hitparád po celém světě. Mezi tyto hitparády se řadí i americká Billboard Chart, což dělá Bonnie Tyler jediným velšským umělcem, který se kdy umístil na vrcholu této hitparády. Když byla píseň na naprostém vrcholu, prodávalo se jí až 60 000 kopií každý den a celkem bylo prodáno téměř 6 000 000 kopií! Tento song se tu objevil již dokonce dvakrát, jednou jeho doslovná verze, a podruhé spíše parodická verze v podání kapely Hurra Torpedo, ovšem to nejdůležitější - originál - zde máme teprve dnes. Bonnie Tyler oslavila minulý rok své šedesáté narozeniny, narodila se 8. června 1951 ve velšském městě Skewen. Vlastním jménem se zpěvačka jmenuje Gaynor Hopkins. Je proslulá především svým nenapodobitelným chraplavým hlasem. Kariéru Bonnie Tyler nastartovalo vítězství v jedné pěvecké soutěži roku 1970, po které podepsala profesionální smlouvu s RCA Records. Její druhý singl s názvem Lost in France jí zajistil první úspěchy jak v Evropě, tak i za oceánem. Poté vydala mnoho úspěšných singlů a alb, za něž získala mnoho hudebních cen, a stala se tak úspěšnou zpěvačkou známou po celém světě. V současnosti má na kontě již 15 studiových desek, z nichž poslední vydala v roce 2005 a nesla název Wings.

Dovoluji si tvrdit, že dnešní kapelu drtivá většina z vás nezná. Pocházejí z Itálie a hrají melodic death metal, do kterého často zakomponovávají smyčcový kvartet. Debutové album Devoid vydali v roce 2000. Z něj stojí za zmínku například skladba Dolls, ale dejte si pozor na smyčcový part, mohl by vám uvíznout na dlouhou dobu v hlavě. ;-) Druhá deska z roku 2003 se jmenuje Forget Me Not. Za poslech určitě stojí píseň Defaced. Třetí album The Diarist (2006) je koncepčí dílo vyprávějící o dobývání Leningradu (Petrohradu) během druhé světové války. Zatím poslední vydanou deskou je Weaver of Forgotten (2010). Tak jak se vám Dark Lunacy líbí? P.S.: Vzhledem k tomu, že nejde o příliš známou kapelu, je u nich o klipy docela nouze. Proto je dnešní video jen obrázková slideshow.

Po čtrnácti dnech vás opět vítáme u dalšího dílu Hudebních klenotů! Omlouváme se, že jsme pro vás minulý týden nepřichystali žádný klenot z důvodu časové vytíženosti. Dnes si dáme píseň, kterou zajisté každý aspoň jednou v životě slyšel (hráči GTA více než jednou), představujeme vám kapelu The Buggles a s ní známý hit Video Killed the Radio Star! Info o skladbě a kapele sepsal Kari. Skladbu Video Killed the Radio Star si mohli posluchači poprvé poslechnout na debutovém albu kapely, které se jmenovalo Age of Plastic a vyšlo roku 1979. Píseň oslavuje rádio a jeho „zlatou éru“ a popisuje zpěváka, jehož kariéru přerušil nástup televize, jejím hlavním tématem je tedy nostalgie. Song se umístil na prvních místech mnoha hitparád po celém světě a byl coverován mnoha kapelami. Píseň je známá hlavně proto, že její videoklip byl vůbec prvním videoklipem, co se kdy vysílal na hudební stanici MTV. Stalo se tak 1. srpna 1981 ve 12 hodin. Podobným tématem jako tato skladba se zabývá i píseň od kapely Queen – Radio Ga Ga. The Buggles bylo anglické duo, které se skládalo z kytaristy a zpěváka Trevora Horna a klávesisty Geoffa Downese.  Kapela vznikla v Londýně roku 1977 a podobně jako Alphaville (Forever Young) se řadila k žánru synthpop. Nejvíce se proslavili zajisté dnešním klenotem, který jim zajistil velkou slávu. Kariéra kapely neměla příliš dlouhého trvání, stihli vydat pouze dvě alba. Zanedlouho po vydání druhého alba Adventures in Modern Group, které skončilo propadákem, přešel Downes ke kapele Asia a The Buggles se tak roku 1981 rozpadli. Avšak Downes a Horn se občas sejdou, aby spolu zahráli pár songů od The Buggles a zavzpomínali tak na staré časy, kdy video zabilo rádiovou hvězdu :).

bakeLit na dnešek nestihl připravit pravidelnou rubriku Hudební klenoty 20. století, takže vám budou muset postačit Evanescence. What You Want je singlem skupiny Evanescence, který vyšel v srpnu 2011. Je součástí 3. studiového alba. Podle slov samotné Amy Lee: "Co doopravdy znamená, je, že jsem všechen ten chaos a všechno, co nemůžeš ve svém životě ovládat. Ale neboj se toho, protože takhle to bude pořád. Nemůžeš se bát žít a vzít si, co od života chceš. Nemůžeš ovládat všechny ty bláznivé věci, co se ti dějí. Můžeš jen ovládat způsob, jak se s tím vypořádáš."

Autoři hitů Hodný kluci a Uroň slzičku se znovu sešli, aby složili tuto píseň pro všechny kamarády, jejichž kamarádství je silnější než láska. Není na tom totiž vůbec nic teplého. Tentokrát chybí kevjumba a místo něj se ve videoklipu mihne Wayne Brady z pořadu Whose Line Is It Anyway?

Dnes tu mám splněné přání pro Verdanta. Minulý čtvrtek si v komentářích pod videem napsal o Trivium, takže tady jsou! Trivium se dali dohromady díky soutěži talentů na střední škole. Brad Lewter si tam všiml kvalit Matta Heafyho a společně s bubeníkem Travisem Smithem založili kapelu. Lewter za nedlouho odešel a na post zpěváka se dostal Heafy. Debutové album Ember to Inferno vydali v roce 2003, Heafymu bylo tenkrát pouhých sedmnáct let. Druhá deska Ascendancy pod hlavičkou Roadrunner Records sklidila pozitivní kritiku. 411mania ho ohodnotila 10 body z 10 a předpověděla, že za dvacet let budou Trivium stejně významní jako třeba Sabbath, Slayer nebo Metallica. Na třetím CD The Crusade (2006) je patrný přesun kapely k thrashové tvorbě. Heafy se vzdal screamingu, protože prý stejně nikdy neměl rád kapely, které screaming používaly. Texty se zaměřují na slavná úmrtí/vraždy a na sjednocení patrné např. v písni Anthem (We Are the Fire). Pak ale přišlo čtvrté Shogun (2008) a screaming byl zpátky na scéně. Skladby pojednávají překvapivě mimo jiné i o řecké mytologii a japonských vojenských zvycích. O čem je Down from the Sky pochopíte po zhlédnutí dnešního videa. Zatím poslední vydanou deskou je In Waves z loňského roku. Trivium už mají nejspíš svá nejlepší tvůrčí léta za sebou. Stále si však udržují velmi dobrý standard, který fanoušky těší a kritiky rozděluje na dva tábory.

Přivítejte další klenot klenotů. Míří za vámi Sting jako frontman britské rockové kapely Police s příjemným hitem Every Breath You Take (Na našem webu jste měli možnost vidět cover verzi této písničky s názvem I'll Be Missing You od Puffa Daddyho).

Jak napsala sama Lana Del Rey o videoklipu k písni Blue Jeans: "A ukážu vám, že nic se nemůže odehrát krásněji než smrt sama."

Heavy metalová legenda ze „strašlivých“ osmdesátek. To jsou Twisted Sister. Kapela sice vznikla už v roce 1972, ale písničky začal psát až zpěvák Dee Snider po svém příchodu v roce 1976. Debutovou desku  Under the Blade vydali v roce 1982 a okamžitě si díky ní udělali zvučné jméno v undergroundovém světě. A stejně dobře si je všichni zapamatovali pro jejich prazvláštní image ve stylu glam metalu. Druhé album You Can’t Stop Rock’n’Roll (1983) se stalo zlatým a Metal-rules.com ho zařadil mezi 100 nejlepších heavy metalových alb. Klip pro skladbu You Can’t Stop Rock’n’Roll se nesl v komediálním duchu, což je jedna z dalších věcí typických pro TS. Ostatně to je vidět i v dnešním videu We’re Not Gonna Take It. Píseň pochází z desky Stay Hungry (1984). Další veleúspěšné hity jsou I Wanna Rock a balada The Price. Čtvrté album Come Out and Play (1985) bylo přijaté docela nevalně a turné bylo vlastně jedno velké fiasko, po kterém se z kapely rozhodl odejít bubeník A. J. Pero. Jenomže ještě horší deska měla teprve přijít. Love Is for Suckers (1987) navíc měla být sólo projektem Snidera, jenomže nahrávací společnost si postavila hlavu, že ho buď bude prezentovat jako nové album Twisted Sister nebo ho nevydá. Ještě v témže roce Dee Snider oznámil odchod z kapely. Pauza trvala deset let. TS poté začali znovu nahrávat a vydávat staré songy, které v původním vydání nedosahovaly požadované zvukové kvality. Návštěvníci Masters of Rock si mohli pořádně zaskákat třeba na We’re Not Gonna Take It v roce 2011.

Přejeme vám pěkný středeční den s dalším dílem Hudebních klenotů! Vzhledem k tragickým pondělním událostem v podobě smrti zpěváka skupiny Bee Gees, Robina Gibba, jsme se rozhodli, že přeložíme nejspíš nejznámější hit této skupiny. Dáme si tu pravou horečku sobotní noci v podobě hitu Stayin' Alive! Info tradičně od Kariho. Stayin' Alive vyšla jako druhý singl na soundtracku k filmu Horečka sobotní noci v roce 1977. Píseň napsali společně všichni bratři Gibbové a produkovali ji Albhy Galuten a Karl Richardson. Skladba se stala jedním ze signature songů kapely. Tak jako rostla popularita tohoto hitu, rostlo i jeho umístění v žebříčku americké hitparády Billboard Hot 100. V únoru roku 1978 se vyšplhal až na 1. místo této hitparády, kde vydržel celé 4 týdny! Píseň proslavil hlavně již zmiňovaný film Horečka sobotní noci, kde zazněla ihned na samém začátku. V českém podání je vydána od zpěvačky Marie Rottrové pod názvem Hodina H. Bee Gees jsou britská hudební skupina, která hrála především disko, ale v jejich tvorbě se prolíná i pop či rock. Kapela vznikla v Manchesteru, ačkoliv se všichni 3 členové narodili na malém ostrově ve Velké Británii s názvem Man. Jako vznik skupiny se udává rok 1958. Založili ji tři bratři - Barry Gibb (zpěv, kytara), Robin Gibb (zpěv) a Maurice Gibb (zpěv, basa, klávesy). Název pochází ze zkratky jména Barryho Gibba, spelovaného jako „Bee Gee“. Za celou svoji kariéru prodali Bee Gees více než 220 milionů kusů alb, což je řadí mezi nejlépe prodávané hudební umělce na světě. Pouze Elvis Presley (Jailhouse Rock), Beatles (Help!, Yesterday), Michael Jackson (Billie Jean), Garth Brooks a Paul McCartney prodali více alb než Bee Gees. Roku 1997 byli zařazeni do Rockandrollové síně slávy. Bohužel, ze tří bratrů Geeových žije pouze Barry. Kapela se nevratně rozpadla po pondělním Robinově podlehnutí rakovině tlustého střeva.

Snowi se pečlivě připravuje na státnice, takže se dnes nedočkáte pravidelného Metalového okénka. Děkujeme za pochopení. Kluci z The Lonely Island dosáhli ve své originální tvorbě tzv. Digital Shorts pro pořad Saturday Night Live neuvěřitelné stovky, a tak se to muselo patřičně oslavit. Nechyběli samozřejmě naši staří známí v čele s Justinem Timberlakem a Bieberem, Natalií Portman, Stydlivým Ronniem, Michaelem Boltonem a dalšími, se kterými jsme neměli tu možnost se zde na stránkách setkat. Pojďte tedy společně s triem tu stovku pořádně oslavit a zavzpomínat na ty největší hity.

Týden se s týdnem sešel a my přicházíme s dalším hudebním klenotem! Dnes trochu zvolníme, abyste se naladili na tu správnou pohodovou vlnu celého dne hned ráno. Dáme si světoznámý hit Ordinary World od anglické kapely Duran Duran. Info o songu a kapele klasicky od Kariho. Song Ordinary World je prvním singlem z alba s názvem Duran Duran (známější spíše jako The Wedding Album), které vyšlo roku 1993. Píseň se umístila na 3. místě americké hitparády Billboard Hot 100 a na 6. místě britské Singles Chart. Zpěvák kapely Simon LeBon nazpíval tuto skladbu s Lucianem Pavarottim pro charitu, která pomáhala dětem postiženým válkou v Bosně a Hercegovině. Po vydání písně do rádia na Floridě v roce 1993 si ji lidé okamžitě oblíbili a stala se tak mezinárodním hitem. Skupina Duran Duran vznikla v anglickém Birminghamu v roce 1978 kolem klávesisty Nicka Rhodese a basisty Johna Taylora. Následující dva roky pak byly ve znamení hledání stylu a optimální sestavy. K Duran Duran v této době přichází i zpěvák Simon LeBon a bubeník Roger Taylor, čímž vykrystalizovalo kvarteto, které s drobnými změnami hraje dodnes. V tehdejším stylu kapely můžeme rozeznat vliv soudobých hudebních směrů, jako byly post punk či art pop Davida Bowieho (Heroes). Název skupiny je odvozen od postavy padoucha z komiksu Barbarella, který se jmenoval Dr. Durand Durand. Celkem skupina vydala 13 studiových alb a prodala více jak 85 mil. hudebních nosičů. Duran Duran je rovněž držitelem řady prestižních hudebních ocenění, získali dvakrát Brit Awards a dvakrát Grammy. Skupina Duran Duran vystoupí také v pražské O2 areně v rámci svého turné All You Need Is Now. Koncert je naplánován na 27. 6. 2012 a vstupenky jsou již v prodeji.