Hudební klenoty 20. století

Rodačka z Detroitu se stala první rockovou baskytaristkou, která prorazila ve světě. Její pětatřicet let starý hit If You Can’t Give Me Love dodnes slýcháme v rádiích. Suzi Quatro, vlastním jménem Susan Kay Quattrochio, začínala s hudbou ve čtrnácti letech v kapele Pleasure Seekers se svými sestrami Patti a Arlene. V 70. letech Suzi Quatro začala díky producentovi Mickiemu Mostovi zaplňovat místo výrazné ženské rockové osobnosti a stala se ikonou glam rocku. Předskakovala například pro kapelu Slade nebo Alice Cooper a bodovala singlem Can the Can, který vítězil v žebříčcích v Evropě i Austrálii. Postupně však trochu změkčila svůj styl a v písni If You Can’t Give Me Love už je patrný vliv popu. V roce 1980 vydala Suzi album největších hitů, ale následné singly v žebříčcích spíše propadaly. I během 90. let však i nadále vydávala další alba. Dvě zatím poslední, Back to the Drive a In the Spotlight jí vyšly v letech 2006 a 2011.  

Dnes se vrátíme na diskotéky 80. a 90. let, přesněji do roku 1985, kdy západoněmecká zpěvačka vystupující pod jménem Sandra vydala svůj singl Maria Magdalena. Byl to hit, který ji vyšvihl na přední příčky mnoha světových hitparád. Sandra Cretu (rodným příjemním Lauer) se narodila v roce 1962 v Saabrückenu. Před svou sólovou kariérou vystupovala v ženském disco triu Arbesque, které se však v roce 1984 rozpadlo. Společně se svým producentem ( a budoucím manželem) Michaelem Cretu vytvořila několik hitů, z nichž je tento asi nejznámější. Svou kariéru přerušila v roce 1995, kdy se jí narodila dvojčata Nikita a Sebastian. Poté se několikrát snažila vrátit do branže a vystupovala jako hostující zpěvačka na albech Enigmy  nebo nahrála duet Secrets of Love s hudebníkem DJ BoBo. Se svým manželem se rozvedla v roce 2007, ostěhovala se na Ibizu, kde si vzala hudebního producenta Olafa mengese. I s ním se v roce 2014 rozvedla.

Další promrzlý týden je opět za námi a nás čeká příjemná povinnost představit vám další díl Hudebních klenotů 20. století! Při procházení všech těch kapel, co jsme zde již měli, jsme si vzpomněli, že jedni rockoví velikáni nám tu přece jen chybí. Rychle to napravujeme a v dnešním díle se budeme věnovat kapele Sweet. V těchto mrazivých dnech vás zaručeně rozpálí jejich hit Ballroom Blitz! Informace o songu a kapele od Kariho. The Ballroom Blitz byla poprvé vydána roku 1973 jako singl a napsali ji textaři Nicky Chinn a Mike Chapman. Téměř ihned po vydání zaznamenali Sweet s touto písní velké úspěchy v podobě 2. místa hitparády UK Singles chart a 5. místa v hitparádě Billboard Hot 100. V kanadské hitparádě obsadila dokonce 1. místo. Rok po vydání se objevila na albu Desolation Boulevard. Text skladby je inspirován událostí z roku 1973, kdy kapela vystupovala v hale v Kilmarnocku (Skotsko) a byla nucena opustit pódium kvůli velkému přívalu lahví z publika. Píseň byla také mnohokrát coverována nebo sloužila jako inspirace k jiným písním. Objevila se také ve velmi podařeném českém filmu s názvem Občanský průkaz. Britská skupina Sweet vznikla počátkem roku 1968 pod tehdejším názvem Sweetshop. Žánr, který kapelu asi nejvíce vystihuje, je glam rock. Skupinu založili zpěvák Brian Connolly, bubeník Mick Tucker, basák Steve Priest a kytarista Frank Torpey. První vystoupení kvartet absolvoval v únoru 1968. V roce 1970 nahradil své dva předešlé kytaristy Andy Scott a název skupiny se zkrátil pouze na Sweet. Čtveřice začala zároveň spolupracovat s dvojicí textařů Nickym Chinnemem a Mike Chapmanem, kteří mimo jiné napsali i dnešní klenot. Sweet patřili bezesporu mezi nejdůležitější kapely glam rocku a mezi jedny z nejúspěšnějších kapel 70. let vůbec. V České republice je bylo možno vidět na festivalu Masters of Rock v roce 2005. V tomtéž roce vystupovali také na koncertě v Praze se skupinou Slade (Far Far Away).

Možná jste zaregistrovali zprávu o tom, že v pondělí 24. 2. zemřel Harold Ramis, kterého si nejspíš pamatujete z legendárního filmu Krotitelé duchů (1984). Dnes si tedy v Hudebních klenotech připomeneme právě tento film a jeho titulní píseň v podání Raye Parkera, Jr.  

Posluchači Hudebních klenotů 20. století, buďte zdrávi! Minule jsme brázdili vody pohodové muziky a tento týden v nich i zůstaneme. S Karim jsme si pro vás připravili uvolněnou písničku z 80. let s nádechem jazzu a reggae - Don’t Worry, Be Happy od Bobbyho McFerrina. Don't Worry, Be Happy je nejznámější píseň Bobbyho McFerrina. Vyšla v roce 1988 na albu Simple Pleasures a velmi brzy obsadila přední příčky mnoha hitparád. Bobby McFerrin díky ní získal 3 ceny Grammy - za nejlepší nahrávku roku, nejlepší skladbu roku a nejlepší popový zpěv mezi muži. Píseň byla inspirována, stejně jako Baba O’Riley od The Who, filosofem a náboženským vůdcem indického původu Meherem Babou, který často používal právě heslo „Don't worry, be happy“. Na Internetu je v mnoha případech mylně označován za interpreta této písně Bob Marley (No Woman, No Cry), který však zemřel 11. května 1981, 7 let před jejím složením, a nikdy ji tedy nazpívat nemohl. Bobby McFerrin se narodil 11. března 1950 v Manhattanu. Bobby je americký jazzový a capella zpěvák, skladatel a dirigent. Je držitelem mnoha ocenění, ale do povědomí široké veřejnosti se nejvíce zapsal právě dnešním klenotem. První nástroj, na který se Bobby učil hrát, byl klarinet, ale kvůli rovnátkům byl donucen nástroj změnit a pokračoval studiem hry na klavír. Během studií se rozhodl pro kariéru muzikanta a ještě na střední škole založil skupinu Bobby Mack Quartet. V roce 1977 skončila jeho kariéra klavíristy a začal vystupovat jako zpěvák, od 90. let vystupuje i jako dirigent. V dnešní době stále koncertuje jako zpěvák a vystupuje jako dirigent s mnoha světoznámými soubory (jeho první album nahrané v pozici dirigenta bylo Paper Music z roku 1995). Jeho zatím poslední album, Vocabularies, bylo vydáno v roce 2010.

The Proclaimers jsou skotskou kapelou, kterou tvoří dvojčata Charlie a Craig Reidovi. Jejich skladbu I'm Gonna Be (které se podle refrénu říká spíš 500 miles) pochází z jejich druhého alba Sunshine on Leith, které vzniklo v roce 1988. Právě tato skladba je nejvíce proslavila, protože se objevila v romantické komedii s Johnny Deppem Benny a Joon. Následně se objevila v dlouhé řadě filmů a pořadů, například i v pořadu Jak jsem poznal vaši matku.

"Love Me Tender" je píseň Elvise Presleyho z roku 1956 a pochází ze stejnojmenného filmu pod hlavičkou 20th Century Fox. Nahrávka využívá melodii písně "Aura Lee", staré vojenské balady z dob občanské války.

Dnes je to přesně osmnáct let, co britští The Prodigy vydali singl Firestarter. Ačkoliv to byl už jejich desátý singl, byl první, se kterým se The Prodigy dostali do čela britských hitparád a dokonce prorazili i v zahraničí. Asi není překvapením, že píseň i klip vyvolaly ve své době kontroverzi a některé stanice se dokonce zdráhaly klip vysílat před desátou večerní. Režisér Walter Stern však za klip získal ocenění hudebního časopisu New Musical Express.  

Dnes jsem si pro vás do Hudebních klenotů připravila filmovou klasiku z roku 1987 – ústřední melodii z filmu Hříšný tanec. Píseň, kterou pro film napsali Franke Previte (text), John DeNicola a Donald Markowitz (hudba), získala ocenění Grammy, Oscara a Zlatý glóbus. V době, kdy se natáčela závěrečná scéna filmu, ještě nebyla finální verze písně v podání Billa Medleyho a Jennifer Warnes hotová, proto herci při natáčení tančili na demo nahrávku, kterou spolu s Rachele Capelli nazpíval sám Previte.

Chubby Checker (*3. října 1941) je americký rokenrolový zpěvák. Je známý zejména jako popularizátor tance twist. Píseň Let's Twist Again z roku 1961 získala cenu Grammy za nejlepší rokenrolovou skladbu. Za tip díky uživateli Skaarim.

Eurythmics je britské hudební duo, které tvoří Annie Lennox a David A. Stewart. První album In The Garden vydali v roce 1981, ale celosvětový úspěch jim zajistilo jejich druhé album Sweet Dreams (Are Made of This) z roku 1983. Jeho titulní skladba je na seznamu 500 nejlepších písní všech dob časopisu Rolling Stone z roku 2003.  

I Don't Want to Miss a Thing nazpívala americká rocková kapela Aerosmith jako průvodní song ke katastrofickému sci-fi filmu Armageddon (1998). Ve snímku hrála dcera zpěváka Stevena Tylera, Liv. Dalšími písněmi, které se ve snímku objevily, jsou: What Kind of Love Are You On, Come Together a Sweet Emotion. Autorkou písně je Diane Warren, která původně chtěla, aby ji zpívala „Celine Dion nebo tak někdo“. Nakonec se balada oděná v rockovém hávu umístila na špici žebříčku Billboard jako první a jediný singl kapely a udržela se zde po celé čtyři týdny. Samozřejmě kralovala i v dalších zemích, například v Austrálii a Norsku. Ve Velké Británii skončila na čtvrtém místě, ale v zemi se prodalo přes milion kopií.

Pet Shop Boys je britská elektro-popová skupina, která vznikla roku 1981. Její singl Go West vznikl roku 1992 je coverem stejnojmenné písně od Village People, avšak má lehce pozměněný text. Obecně je tato verze považována za více politickou, než verze původní. Píseň se v mnoha státech vyšplhala až na špičku hudebních žebříčků, v Německu a Irsku byla na prvním místě, v UK na druhém.

V neděli 27. 10. informoval časopis Rolling Stone o úmrtí rockové legendy Lou Reeda. Reed se proslavil zejména provokativními texty, které psal pro svou kapelu Velvet Underground. V 70. letech se Lou Reed vydal na sólovou dráhu, na jejímž samém začátku vydal svůj bezesporu nejznámější hit Perfect Day (1972).

Kapela Supertramp vznikla v roce 1969. Jejími zakladateli jsou Rick Davies a Roger Hodgson, kteří pro kapelu i skládali. Původně progresivně rocková kapela později začala přijímat popovější ráz. V roce 1979 vydali své šesté studiové album, ze kterého pochází The Logical Song. Ta je jednou z jejich nejúspěšnějších písní vůbec.  

Killing Me Softly je jeden z největších hitů hiphopového uskupení Fugees. V roce 1997 za píseň získali cenu Grammy. Nutno ale podotknout, že originál písně pochází už z roku 1971, kdy ji nazpívala Lori Lieberman. Mnohem populárnější však byla verze Roberty Flack z roku 1973, i ona za ni získala cenu Grammy a její verze byla dokonce uvedena do síně slávy Grammy.

Voyage, Voyage je píseň zpěvačky Desireless a vyšla v roce 1986 jako první singl na jejím prvním albu François. Napsal jej Jean-Michel Rivat a Dominique Dubois a původně měl být určený zpěvákovi Michelu Delpechovi, ten jej však odmítl. Píseň pojednává o cestách – o těch fyzických, ale i o těch, které podnikáme do vlastního nitra. Jedná se o emblematickou píseň 80. let, která se stala hitem ve Francii, v Evropě i ve světě. Ve Francii roku 1987 obdržela zlatou desku za 500 000 prodaných exemplářů. Hudební klip režírovala Bettina Rheims a objevil se v něm např. americký herec David Caruso, kterého všichni známe jako Horatia z Kriminálky Miami.

Dnes si po ránu dáme trochu poezie. Píseň Suzanne napsal kanadský básník a písničkář Leonard Cohen. V roce 1966 ji vydal jako báseň a Judy Collins ji nahrála jako píseň. O rok později ji nahrál i sám Cohen na své debutové album Songs of Leonard Cohen. Text písně byl inspirován Cohenovým platonickým vztahem se Suzanne Verdal. Cohen byl uveden do americké rokenrolové síně slávy, kanadské hudební síně slávy a textařské síně slávy. Bylo mu též uděleno nejvyšší civilní vyznamenání Kanady Řád Kanady. U příležitosti jeho 80. narozenin vyjde 22. září jeho 13. studiové album Popular Problems.  

Francouzskou píseň Joe Le Taxi napsali pro tehdy 14letou zpěvačku Vanessu Paradis Franck Langolff a Étienne Roda-Gil roku 1987 a později se objevila na jejím debutovém albu M&J. Song se dostal do top ten žebříčku v domovské Francii, ale mimo jiné i v Británii, Irsku, Norsku, Německu a Švédsku. Ve Francii jde o 84. nejprodávanější singl všech dob. Píseň vypráví o taxikáři jménem Joe, který pracuje v Paříži. Joe má být ale pseudonymem portugalské taxikářky a ikony francouzského nočního života Marie José Leão dos Santos, která v 70. letech uprchla před autoritářským systémem Estado Novo do Francie kvůli své homosexualitě.

Heavy metalová legenda ze „strašlivých“ osmdesátek. To jsou Twisted Sister. Kapela sice vznikla už v roce 1972, ale písničky začal psát až zpěvák Dee Snider po svém příchodu v roce 1976. Debutovou desku  Under the Blade vydali v roce 1982 a okamžitě si díky ní udělali zvučné jméno v undergroundovém světě. A stejně dobře si je všichni zapamatovali pro jejich prazvláštní image ve stylu glam metalu. Druhé album You Can’t Stop Rock’n’Roll (1983) se stalo zlatým a Metal-rules.com ho zařadil mezi 100 nejlepších heavy metalových alb. Klip pro skladbu You Can’t Stop Rock’n’Roll se nesl v komediálním duchu, což je jedna z dalších věcí typických pro TS. Ostatně to je vidět i v dnešním videu We’re Not Gonna Take It. Píseň pochází z desky Stay Hungry (1984). Další veleúspěšné hity jsou I Wanna Rock a balada The Price. Čtvrté album Come Out and Play (1985) bylo přijaté docela nevalně a turné bylo vlastně jedno velké fiasko, po kterém se z kapely rozhodl odejít bubeník A. J. Pero. Jenomže ještě horší deska měla teprve přijít. Love Is for Suckers (1987) navíc měla být sólo projektem Snidera, jenomže nahrávací společnost si postavila hlavu, že ho buď bude prezentovat jako nové album Twisted Sister nebo ho nevydá. Ještě v témže roce Dee Snider oznámil odchod z kapely. Pauza trvala deset let. TS poté začali znovu nahrávat a vydávat staré songy, které v původním vydání nedosahovaly požadované zvukové kvality. Návštěvníci Masters of Rock si mohli pořádně zaskákat třeba na We’re Not Gonna Take It v roce 2011.

Dnes jsem si připravil píseň hudebního projektu Enigma, za nímž stojí Michael Cretu. Return to Innocence pochází z druhého alba The Cross of Changes, které pro tento projekt znamenalo obří úspěch.

Je tu středeční půl osmá ráno, čas, který u nás znamená jediné - další díl Hudebních klenotů 20. století! Dnes jsme se rozhodli zapátrat trochu hlouběji do hudební minulosti a vybrali pro vás příjemnou píseň Downtown od britské zpěvačky Petuly Clark. Doufám, že ti, kteří sledovali seriál Ztraceni, si ihned postesknou! Navíc bych vás chtěl upozornit, že přesně před dvěma roky se tu objevila parodie této písničky, ve které autoři chtějí odpovědi. Info shrnul do pár vět Kari.   Popová pohodovka Downtown vyšla poprvé roku 1964 na stejnojmenném albu. Složil ji Tony Hatch při procházce v centru New Yorku. Petula Clark poté píseň přezpívala a vydala. Téměř ihned po vydání se skladba stala mezinárodním hitem a dodnes dodává lidem při jejím poslechu lepší náladu a úsměv na rtech. V Americe obsadila píseň 1. místo, v Británii 2. místo. V České republice je tento song známý především v podobě své české verze s názvem Pátá od Heleny Vondráčkové. Petula Clark se narodila roku 1932 v Epsomu v Anglii. Celým jménem se jmenuje Petula Sally Olwen Clark a je britskou zpěvačkou a herečkou, od roku také 1988 nositelkou hodnosti commander Řádu britského impéria. Už v sedmi letech zpívala v dětském sboru. Brzy poté se na stanici BBC stala dětskou hvězdou. Do roku 1950 již hrála ve 20 filmech. Na tyto úspěchy dokázala jako dospělá navázat a uspořádala světové turné, které ji velmi proslavilo hlavně v německy mluvících zemích. V roce 1961 se provdala za francouzského novináře Clauda Wolffa, se kterým má dvě dcery a jednoho syna.

Italská verze písně "Senza una donna" pochází z Zuccherova alba Blue's (1987). Když ji roku 1991 přezpíval do angličtiny s Paulem Youngem, získala zaslouženou slávu a umístila se na předních příčkách hitparád napříč Evropou (Británie, Německo, Francie, Norsko, Švédsko). Autorem anglického textu je Frank Musker. Senza una donna je také italský film z roku 1943, kterým se Zucchero pravděpodobně inspiroval.

Dnešním hudebním klenotem jsou Depeche Mode s jedním z největších elektronických hitů 90. let, skladbou Enjoy the Silence. Enjoy the Silence vydala skupina v únoru roku 1990 na svém albu Violator. Je to jedna z vůbec nejremixovanějších písní, jejíž melodii zná asi každý, ale jen málokdo by si vybavil, jak vlastně zněla původně. Mezi nejhranější cover verze patří například ty od Lacuna Coil, Keane, HIM nebo Susan Boyle. V roce 2004 vydali novou verzi sami Depeche Mode na albu Remixes 81 – 04, o jejíž remix se postaral Mike Shinoda z Linkin Park. Klip ukazuje zpěváka Dava Gahana oblečeného jako krále, který si s sebou nosí skládací židličku. Místa, po nichž se prochází, jsou Skotská vysočina, pobřeží Portugalska a Švýcarské Alpy. Kapela byla nadšená nápadem režiséra Antona Corbijna na ztvárnění Gahana jako muže, který má úplně všechno a hledá jen tiché místo, kde by si mohl v klidu sednout. Depeche Mode vznikli roku 1980 v Essexu. Zakládajícími čelny byli Dave Gahan, Martin Gore, Adam Fletcher a Vince Clark, kterého po vydání debutového alba Speak & Spell nahradil Alan Wilder. Ten však kapelu opustil v roce 1995 a od té doby Depeche Mode fungují coby trio. Kapela prodala celosvětově přes 100 milionů alb, což ji činí nejúspěšnější elektronickou skupinou všech dob. Magazín Q ji zařadil mezi 50 skupin, které změnily svět. Do letošního roku vydali Depeche Mode celkem 12 alb a v příštím roce se chystá vydání dalšího.  

Je středa ráno a to znamená, že je tu další hudební klenot do naší sbírky. Tentokrát si připomeneme skladbu Bruce Springsteena Born In The USA (1984). Je možné, že patříte k těm, co z celé písně znají pouze tuto jedinou větu, ze které by se dalo usuzovat, že má Spojené státy oslavovat. Opak je ale pravdou...  

Legendární hitovka skupiny Las Ketchup vznikla sice až v 21. století (2002, album Hijas del tomate – Dcery rajčete), ale nemohla jsem si pomoct a musela ji do naší rubriky zařadit. Vlezlá melodie a šílený taneček se totiž nevyhnul snad nikomu, kdo měl to štěstí (nebo smůlu, posuďte sami) být v tu dobu na světě a vnímat. Singl vyšel ve třech verzích – španělské, anglické a "spaglish".

Hlásíme se do služby s novým dílem Hudebních klenotů 20. století! Týden uplynul jako voda a dnes si dáme hitovku, kterou bude zajisté každý příznivec kvalitní rockové muziky znát. Tématem písně je válka a armádní prostředí, tudíž nám hned naskočí název In the Army Now a skupina Status Quo! Pojďte si s námi společně zavzpomínat na tento song, o němž napsal pár řádků Kari. In The Army Now jako první natočilo a vydalo nizozemské duo Rob a Ferdi Bollandovi v roce 1981. Skupina Status Quo vydala tuto skladbu roku 1986 na stejnojmenném albu. Verze skupiny Status Quo se vyšplhala na 2. místo v anglické hitparádě singlů. Výkřik „Stand up and fight!“ pochází z úst zpěváka skupiny Slade (Far, Far Away v rámci Klenotů) Noddyho Holdera. Píseň byla postupně coverovaná do slovinštiny, francouzštiny a němčiny. Roku 2010 skupina Status Quo společně s armádním orchestrem skladbu předělali a veškerý výtěžek byl věnován charitám British Forces Foundation a Help For Heroes. Status Quo je anglická rocková kapela, známá díky hudebnímu stylu boogie. V roce 1962 ji založili Francis Rossi a Alan Lancaster v Londýně. Původní sestava kapely vypadala následovně: Francis Rossi (kytara), Alan Lancaster (basa), Rick Parfitt (zpěv, kytara) a John Coghlan (bicí). Od roku 1968 do roku 2007 nabídli svým fanouškům rovných 33 studiových alb a více než 60 hitů ve Velké Británii, tedy více než jakékoliv jiné rockové skupiny. Z těchto hitů se jich 22 dostalo do žebříčku hitparády UK Top Ten. Skupina hraje dodnes a patří k nejdéle fungujícím rockovým skupinám vůbec. 5. 11. 2011 přijede kapela do České republiky v rámci festivalu s názvem Rocková Olomouc. Olomouckému publiku se ovšem představí v pozměněné sestavě, než byla ta původní.

„I Want to Break Free“ je píseň anglické skupiny Queen, jejímž autorem je baskytarista John Deacon. Vydána byla v roce 1984 na albu The Works a zároveň jako singl, na jehož druhé straně se nacházela píseň „Machines (or Back to Humans)“. V hitparádě UK Singles Chart se singl umístil na třetí příčce, v americké Billboard Hot 100 na 45. příčce. K písni byl rovněž natočen videoklip, jehož režisérem byl David Mallet. Klip je imitací televizního seriálu Coronation Street.

Přivítejte další klenot klenotů. Míří za vámi Sting jako frontman britské rockové kapely Police s příjemným hitem Every Breath You Take (Na našem webu jste měli možnost vidět cover verzi této písničky s názvem I'll Be Missing You od Puffa Daddyho).