Hudební klenoty 20. století

Dnes jsem si připravil píseň hudebního projektu Enigma, za nímž stojí Michael Cretu. Return to Innocence pochází z druhého alba The Cross of Changes, které pro tento projekt znamenalo obří úspěch.

Je tu středeční půl osmá ráno, čas, který u nás znamená jediné - další díl Hudebních klenotů 20. století! Dnes jsme se rozhodli zapátrat trochu hlouběji do hudební minulosti a vybrali pro vás příjemnou píseň Downtown od britské zpěvačky Petuly Clark. Doufám, že ti, kteří sledovali seriál Ztraceni, si ihned postesknou! Navíc bych vás chtěl upozornit, že přesně před dvěma roky se tu objevila parodie této písničky, ve které autoři chtějí odpovědi. Info shrnul do pár vět Kari.   Popová pohodovka Downtown vyšla poprvé roku 1964 na stejnojmenném albu. Složil ji Tony Hatch při procházce v centru New Yorku. Petula Clark poté píseň přezpívala a vydala. Téměř ihned po vydání se skladba stala mezinárodním hitem a dodnes dodává lidem při jejím poslechu lepší náladu a úsměv na rtech. V Americe obsadila píseň 1. místo, v Británii 2. místo. V České republice je tento song známý především v podobě své české verze s názvem Pátá od Heleny Vondráčkové. Petula Clark se narodila roku 1932 v Epsomu v Anglii. Celým jménem se jmenuje Petula Sally Olwen Clark a je britskou zpěvačkou a herečkou, od roku také 1988 nositelkou hodnosti commander Řádu britského impéria. Už v sedmi letech zpívala v dětském sboru. Brzy poté se na stanici BBC stala dětskou hvězdou. Do roku 1950 již hrála ve 20 filmech. Na tyto úspěchy dokázala jako dospělá navázat a uspořádala světové turné, které ji velmi proslavilo hlavně v německy mluvících zemích. V roce 1961 se provdala za francouzského novináře Clauda Wolffa, se kterým má dvě dcery a jednoho syna.

Italská verze písně "Senza una donna" pochází z Zuccherova alba Blue's (1987). Když ji roku 1991 přezpíval do angličtiny s Paulem Youngem, získala zaslouženou slávu a umístila se na předních příčkách hitparád napříč Evropou (Británie, Německo, Francie, Norsko, Švédsko). Autorem anglického textu je Frank Musker. Senza una donna je také italský film z roku 1943, kterým se Zucchero pravděpodobně inspiroval.

Dnešním hudebním klenotem jsou Depeche Mode s jedním z největších elektronických hitů 90. let, skladbou Enjoy the Silence. Enjoy the Silence vydala skupina v únoru roku 1990 na svém albu Violator. Je to jedna z vůbec nejremixovanějších písní, jejíž melodii zná asi každý, ale jen málokdo by si vybavil, jak vlastně zněla původně. Mezi nejhranější cover verze patří například ty od Lacuna Coil, Keane, HIM nebo Susan Boyle. V roce 2004 vydali novou verzi sami Depeche Mode na albu Remixes 81 – 04, o jejíž remix se postaral Mike Shinoda z Linkin Park. Klip ukazuje zpěváka Dava Gahana oblečeného jako krále, který si s sebou nosí skládací židličku. Místa, po nichž se prochází, jsou Skotská vysočina, pobřeží Portugalska a Švýcarské Alpy. Kapela byla nadšená nápadem režiséra Antona Corbijna na ztvárnění Gahana jako muže, který má úplně všechno a hledá jen tiché místo, kde by si mohl v klidu sednout. Depeche Mode vznikli roku 1980 v Essexu. Zakládajícími čelny byli Dave Gahan, Martin Gore, Adam Fletcher a Vince Clark, kterého po vydání debutového alba Speak & Spell nahradil Alan Wilder. Ten však kapelu opustil v roce 1995 a od té doby Depeche Mode fungují coby trio. Kapela prodala celosvětově přes 100 milionů alb, což ji činí nejúspěšnější elektronickou skupinou všech dob. Magazín Q ji zařadil mezi 50 skupin, které změnily svět. Do letošního roku vydali Depeche Mode celkem 12 alb a v příštím roce se chystá vydání dalšího.  

Je středa ráno a to znamená, že je tu další hudební klenot do naší sbírky. Tentokrát si připomeneme skladbu Bruce Springsteena Born In The USA (1984). Je možné, že patříte k těm, co z celé písně znají pouze tuto jedinou větu, ze které by se dalo usuzovat, že má Spojené státy oslavovat. Opak je ale pravdou...  

Kvůli nenadálé smrti irské písničkářky Dolores O'Riordanové vám dnes přinášíme jeden z nejslavnějších hitů, který vznikl během jejího působení ve skupině The Cranberries. Skladba Zombie je protestní písní, která vznikla v roce 1994 a která odsuzuje násilí kolem konfliktu v Severním Irsku a kolem teroristických útoků militantní organizace IRA. Píseň je přímou reakcí na bombový útok v anglickém Warringtonu, kde 20. března 1993 vybuchly dvě nálože v odpadkových koších, následkem čehož zemřely dvě děti. Tento útok vyvolal masivní mediální pozornost a i v samotném Irsku se konaly masivní protesty proti IRA.

Legendární hitovka skupiny Las Ketchup vznikla sice až v 21. století (2002, album Hijas del tomate – Dcery rajčete), ale nemohla jsem si pomoct a musela ji do naší rubriky zařadit. Vlezlá melodie a šílený taneček se totiž nevyhnul snad nikomu, kdo měl to štěstí (nebo smůlu, posuďte sami) být v tu dobu na světě a vnímat. Singl vyšel ve třech verzích – španělské, anglické a "spaglish".

Hlásíme se do služby s novým dílem Hudebních klenotů 20. století! Týden uplynul jako voda a dnes si dáme hitovku, kterou bude zajisté každý příznivec kvalitní rockové muziky znát. Tématem písně je válka a armádní prostředí, tudíž nám hned naskočí název In the Army Now a skupina Status Quo! Pojďte si s námi společně zavzpomínat na tento song, o němž napsal pár řádků Kari. In The Army Now jako první natočilo a vydalo nizozemské duo Rob a Ferdi Bollandovi v roce 1981. Skupina Status Quo vydala tuto skladbu roku 1986 na stejnojmenném albu. Verze skupiny Status Quo se vyšplhala na 2. místo v anglické hitparádě singlů. Výkřik „Stand up and fight!“ pochází z úst zpěváka skupiny Slade (Far, Far Away v rámci Klenotů) Noddyho Holdera. Píseň byla postupně coverovaná do slovinštiny, francouzštiny a němčiny. Roku 2010 skupina Status Quo společně s armádním orchestrem skladbu předělali a veškerý výtěžek byl věnován charitám British Forces Foundation a Help For Heroes. Status Quo je anglická rocková kapela, známá díky hudebnímu stylu boogie. V roce 1962 ji založili Francis Rossi a Alan Lancaster v Londýně. Původní sestava kapely vypadala následovně: Francis Rossi (kytara), Alan Lancaster (basa), Rick Parfitt (zpěv, kytara) a John Coghlan (bicí). Od roku 1968 do roku 2007 nabídli svým fanouškům rovných 33 studiových alb a více než 60 hitů ve Velké Británii, tedy více než jakékoliv jiné rockové skupiny. Z těchto hitů se jich 22 dostalo do žebříčku hitparády UK Top Ten. Skupina hraje dodnes a patří k nejdéle fungujícím rockovým skupinám vůbec. 5. 11. 2011 přijede kapela do České republiky v rámci festivalu s názvem Rocková Olomouc. Olomouckému publiku se ovšem představí v pozměněné sestavě, než byla ta původní.

„I Want to Break Free“ je píseň anglické skupiny Queen, jejímž autorem je baskytarista John Deacon. Vydána byla v roce 1984 na albu The Works a zároveň jako singl, na jehož druhé straně se nacházela píseň „Machines (or Back to Humans)“. V hitparádě UK Singles Chart se singl umístil na třetí příčce, v americké Billboard Hot 100 na 45. příčce. K písni byl rovněž natočen videoklip, jehož režisérem byl David Mallet. Klip je imitací televizního seriálu Coronation Street.

Krásné prosluněné ráno, vítejte opět u dalšího dílu Hudebních klenotů! Dnes se po delší době zaměříme na něžnější část hudební špičky. Dáme si totiž trošku romantiky v podání velšské zpěvačky Bonnie Tyler a od ní notoricky známou klasiku Total Eclipse of the Heart. Pohodlně se usaďte a zaposlouchejte se do nádherných tónů této písně. Info sepsal Kari. Total Eclipse of the Heart je power balada, která byla napsána a produkována Jimem Steinmanem pro páté studiové album Faster Than the Speed of Night. Píseň byla vydána jako singl roku 1983 a stala se obrovským hitem, který obsadil 1. místa mnoha hitparád po celém světě. Mezi tyto hitparády se řadí i americká Billboard Chart, což dělá Bonnie Tyler jediným velšským umělcem, který se kdy umístil na vrcholu této hitparády. Když byla píseň na naprostém vrcholu, prodávalo se jí až 60 000 kopií každý den a celkem bylo prodáno téměř 6 000 000 kopií! Tento song se tu objevil již dokonce dvakrát, jednou jeho doslovná verze, a podruhé spíše parodická verze v podání kapely Hurra Torpedo, ovšem to nejdůležitější - originál - zde máme teprve dnes. Bonnie Tyler oslavila minulý rok své šedesáté narozeniny, narodila se 8. června 1951 ve velšském městě Skewen. Vlastním jménem se zpěvačka jmenuje Gaynor Hopkins. Je proslulá především svým nenapodobitelným chraplavým hlasem. Kariéru Bonnie Tyler nastartovalo vítězství v jedné pěvecké soutěži roku 1970, po které podepsala profesionální smlouvu s RCA Records. Její druhý singl s názvem Lost in France jí zajistil první úspěchy jak v Evropě, tak i za oceánem. Poté vydala mnoho úspěšných singlů a alb, za něž získala mnoho hudebních cen, a stala se tak úspěšnou zpěvačkou známou po celém světě. V současnosti má na kontě již 15 studiových desek, z nichž poslední vydala v roce 2005 a nesla název Wings.

Přivítejte další klenot klenotů. Míří za vámi Sting jako frontman britské rockové kapely Police s příjemným hitem Every Breath You Take (Na našem webu jste měli možnost vidět cover verzi této písničky s názvem I'll Be Missing You od Puffa Daddyho).

The Winner Takes It All" je píseň švédské popové kapely ABBA, která vyšla jako první singl z alba Super Trouper (1980). Smutná balada o rozpadu vztahu ovládla horní příčky hitparád napříč Evropou a vyšplhala do první desítky v USA.  Text napsal Björn Ulvaeus s Benny Anderssonem, zpívala Agnetha Fältskog. Ulvaeus popírá, že by se inspiroval vlastním rozvodem s Agnethou, ale ve fanoušcích pochyby hlodají dodnes.

Dnešní hudební klenot 20. století napsal už v roce 1972 Randy Newman, ale o jeho popularizaci se postaral až Joe Cocker a především film 9 a ½ týdne, ve kterém se objevil.  A která jiná scéna by píseň s takovým textem mohla proslavit, než ta se slavným striptýzem Kim Basinger. V roce 1986 se Cockerův cover Newmanovy písně You Can Leave Your Hat On objevil na albu nazvaném Cocker. Toto album věnoval své matce Madge, která během jeho nahrávání zemřela. Původní verze Randyho Newmana, slavného filmového skladatele, zní spíše jazzově než rockově a má o něco intimnější zvuk. Cockerova verze se dostala na 35. příčku hitparády Billboard Hot Mainstream Rock Tracks. Nálepka striptýzové písně už skladbě zůstala až do dnešních dnů. John Robert „Joe“ Cocker se narodil 20. května 1944 v Sheffieldu v Anglii. V počátcích kariéry byl se svou kapelou Grease Band znám mimo jiné cover verzemi písní Beatles, z nichž nejslavnější je With a Little Help from My Friends. Paul McCartney a George Harrison byli jeho verzí natolik nadšeni, že mu dovolili předělat i další jejich písně. V roce 1983 získal Cocker cenu Grammy za skladbu Up Where We Belong, kterou nazpíval jako duet se zpěvačkou Jennifer Warnes. Objevil se také ve filmu inspirovaném tvorbou The Beatles - Across the Universe, kde zpíval píseň Come Together. Do letošního roku vydal celkem 22 studiových alb.

"Cotton Eye Joe" je dílem švédské eurodance skupiny Rednex a pochází z debutového alba Sex & Violins (1995). Skupina použila samply tradiční americké folkové písně "Cotton-Eyed Joe" a vlastní disco track se zapojením banja a skřipek. Ačkoliv se singlem slavili úspěch napříč Evropou a v Americe dosáhli na 25. příčku Billboard chart, magazín Blender píseň zařadil na 38. místo "50 nejhorších skladeb na světě".

Je tu další středeční ráno a s ním i další díl našich Hudebních klenotů 20. století! Myslím, že bylo jen otázkou času, kdy se zde objeví tento legendární song, jehož riff si každý z hudebních fajnšmekrů určitě po jeho poslechu alespoň tak jeden dva dny brouká... Jsou tu Deep Purple živě z Montreux z roku 1996 a jejich Smoke on the Water! Písnička se rozjede až po první minutě a předchází jí jakási předehra na klavír. Přeji příjemný poslech a já předávám slovo Adamovi. Smoke on the Water je legendární rocková skladba, která poprvé vyšla na albu Machine Head z roku 1972. Skladba je známá především díky jednoduchému kytarovému riffu, který se opakuje po celou její délku. Tento riff vymyslel dřívější kytarista Deep Purple Ritchie Blackmoore a v této skladbě ho vybrnkává dvěma prsty kvůli spojení zvuku varhan s kytarou. Text skladby vypráví skutečný příběh. 4. prosince 1971 měli Deep Purple připravené nahrávaní alba v Montreux v mobilním studiu, které jim pronajali Rolling Stones - v textu písně zmiňované jako "Rolling truck Stones thing" nebo "the mobile". Nahrávací studio měli v zábavním komplexu, který byl součástí casina v Montreux - v textu jako "the gambling house“. Toho večera měl na jevišti kasina vystoupení Frank Zappa se svou skupinou The Mothers of Invention. Uprostřed vystoupení vypukl požár, když některý z návštěvníků vystřelil světlici ze signální pistole do stropu pokrytého ratanem, který začal hořet. V textu je to popsané slovy "some stupid with a flare gun burnt the place to the ground". Název skladby "Smoke on the Water" pochází z pohledu na kouřící kasino nad Ženevským jezerem. Skupina tuto skladbu neplánovala vydat jako singl, protože ji nepovažovala za potenciální hit. Singl vyšel až po roce a v USA v létě 1973 dosáhl 4. příčky v žebříčku singlů Billboardu. Tato skladba je pro svou jednoduchost populární i pro začínající kytaristy, často se hraje už během trénování hry na kytaru. Za zmínku stojí zápis v Guinessově knize rekordů. Roku 2007 - 1 683 kytaristů současně zahrálo tento slavný kytarový riff na stadionu v Kansas City. Deep Purple je anglická rocková skupina, která byla založena v Hertfordu roku 1968. Kapela začínala ve složení Rod Evans (zpěv), Ritchie Blackmore (kytara), Jon Lord (klávesy), Nick Simper (basa), Ian Paice (bicí), ale v současné sestavě zůstal z té prvotní pouze bubeník. V tvorbě této skupiny docházelo ke spojení klasické hudby, jejíž propagátorem byl zejména klávesista Jon Lord, a hardrockových motivů, které prosazoval kytarista Ritchie Blackmore. Spojení těchto dvou druhů hudby oslovilo především mladé posluchače první poloviny 70. let. Deep Purple tehdy patřili mezi nejlepší rockové skupiny a z tohoto období také pocházejí jejich nejlepší desky a nejslavnější a nejúspěšnější koncertní vystoupení. Spolu s Led Zeppelin (Stairway to Heaven) a Black Sabbath jsou považováni za průkopníky heavy metalu a moderního hard rocku, přestože oni sami se nikdy za heavymetalovou skupinu nepovažovali. Minulý rok zavítali "párpli" také do České republiky, konkrétně do Prahy a Olomouce. Pražský koncert v O2 aréně jsem sám navštívil a kdo tam byl, zajisté mi dá za pravdu, že i přes věk muzikantů a mnohé změny v sestavě skupina stále válí jako zamlada. A aby toho nebylo málo, kapela se účastnila před pár dny tiskové konference v Mexiku, kde publiku naznačila možnost vydání nového alba.  

Shocking Blue je nizozemská rocková kapela, která působila v letech 1967–1974. Jejich nejznámějším a jediným mezinárodně úspěšným hitem je Venus z roku 1969, kterou napsal jejich kytarista a zakladatel Robbie van Leeuwen. V únoru 1970 se píseň vyšplhala na první místo žebříčku Billboard Hot 100 a dodnes se dočkala mnoha coverů a zpracování mimo jiné v bezpočtu filmů a reklam.

Další středa v měsíci nám právě začíná a my vám děkujeme, že jste se její začátek rozhodli strávit ve společnosti Hudebních klenotů 20. století. Včera oslavil své 68. narozeniny jeden rockový velikán ze skupiny, která prakticky založila hudební žánr zvaný rock. Tím oslavencem je Mick Jagger ze skupiny The Rolling Stones! Navzdory tomu, že jejich asi nejznámějším songem je hit „(I Can't Get No) Satisfaction“, jsme se rozhodli, že vybereme neméně známou, leč krásnou baladu s názvem Angie. Pár slov sepsal tradičně Kari. Angie vyšla roku 1973 na albu Goats Head Soup. V písni se zpívá o ukončení jednoho milostného vztahu. Song byl vydán jako singl v srpnu roku 1973 a dostal se na vrchol americké hitparády Billboard Hot 100 a dosáhl pátého místa v britské hitparádě singlů. Angie byla téměř úplně jak textově, tak hudebně napsána Keithem Richardsem. Ten ve svém životopise píše, že písnička Angie v podstatě popisuje heroin a jeho pokus o detoxikaci v Německu, aby jednou provždy mohl říci, že „je čistý“. The Rolling Stones je britská rokenrolová skupina v čele se zpěvákem Mickem Jaggerem. Vznikla v Londýně v roce 1962 a hraje dodnes. Skupina se proslavila počátkem 60. let jako protipól skupiny The Beatles. Od počátku hráli drsněji než Beatles a své okolí neustále šokovali svým zjevem a chováním. Nejvíce se ve skupině točil post kytaristy, ať už vlivem drog (Brian Jones), nebo nezvladatelným životním stylem skupiny (Mick Taylor). Nakonec na tomto místě zakotvil vynikající kytarista Ron Wood a dnešní sestava „Stounů“ vypadá takto: Mick Jagger (zpěv), Keith Richards (kytara, zpěv), Ron Wood (kytara) a Charlie Watts (bicí). V žebříčku padesáti nesmrtelných interpretů rock and rollu časopisu Rolling Stone se kapela umístila na 4. místě. Tato banda se postupně svojí vynikající hudbou a neukázněným životním stylem vypracovala mezi absolutní rockovou špičku. Její notoricky známé logo (vypláznutý jazyk) je podle hudebního časopisu Kerrang! nejlepším logem ze všech hudebních skupin. The Rolling Stones poměrně často navštěvovali Českou republiku, a to v letech 1990, 1995, 1998 a 2003, a to pokaždé v Praze. Zatím poslední koncert u nás odehráli na brněnském Výstavišti v červenci 2007. Na souhrn všech koncertů této kapely v České republice se můžete kouknout zde. Doufejme, že Stouni vydrží hrát ještě co možná nejdéle a že k nám opět brzy zavítají.  

Je 7:30, středa, ladíte stanici VideaČesky.cz a s ní i další díl Hudebních klenotů 20. století! Krále popu tu již máme, a tak je naší povinností uvést i krále Rock and rollu. Je tu Elvis Presley a já jsem si pro vás zkusil ve verších přichystat jeho vypalovačku Jailhouse Rock. Píseň Jailhouse Rock byla nahrána roku 1956 a vydána o rok později, dne 24. září 1957. Ten samý den byl vydán také Presleyho stejnojmenný film, ve kterém tato skladba zazněla poprvé. Prakticky ihned po vydaní se tato píseň dostala na 1. místa téměř všech hitparád po celém světě. Videoklip této písně je znám jako první hudební videoklip na světě. Některé z postav uvedené v této písni jsou skuteční lidé. Například slova "Crack, boom, bang" byla přezdívkou bubeníka Williama Thomase Fairbankse, Chytrák Henry byl známý hudebník z Los Angeles, žádný trestanec, a "Gang Purple" byl skutečný gang. Časopis Rolling Stone poznamenal, že část textu, ve které tancují vězni flirt dance, může narážet na homosexuální vztahy mezi vězni. Inspiraci na tento text si Elvis vzal pravděpodobně z filmu "The Girl Can't Help It", konkrétně z písně "Rock Around the Rockpile". Píseň hrála na svém koncertě také spousta kapel, namátkou uvedeme Queen či ZZ Top. Skladba je v pořadí 67. v žebříčku 500 nejlepších písní všech dob a byla jmenována do Rock and rollové síně slávy. Celým jménem Elvis Aaron Presley, známý pod přezdívkou The King, se narodil roku 1935 v Tupelu, stát Mississippi. Jeho rodiče pocházeli z velmi chudých poměrů, ačkoliv to Elvis později popíral. Svou první kytaru dostal k jedenáctým narozeninám a první akordy ho naučil jeho strýc. Svou první skladbu nahrál v roce 1953, nesla název My Happiness and That's When Your Heartaches Begin a nahrál ji "prý" jako dárek pro svoji matku - což ovšem není tak úplně pravda, jelikož malou desku Elvis nahrál v srpnu 1953, tedy čtyři měsíce od narozenin jeho matky. Pravý důvod byl ten, že Elvis chtěl otestovat sám sebe, jak vlastně zní. Jeho kariéra začala vzkvétat díky jeho přechodu k velké nahrávací společnosti RCA Records a jeho nezapomenutelným pohybům v různých televizních show. V prosinci roku 1957 obdržel předvolání k nástupu na vojnu a během vojny poznal svou budoucí manželku Priscillu Beaulieu, se kterou se později rozvedl. 16. srpna 1977 byl nalezen svojí snoubenkou Ginger Aldenovou mrtev na podlaze koupelny ve svém domě nazvaném Graceland v Memphisu. Mnozí lidé věří, že zemřel na předávkování drogami. Oficiální verze se však přiklání k tomu, že příčinou smrti byl srdeční infarkt. Po jeho smrti se sídlo Graceland proměnilo v muzeum a stalo se druhým nejnavštěvovanějším domem v USA hned po Bílém domě. Každoročně se sem sjíždějí davy fanoušků, Elvisovi napodobitelé a dvojníci. Jeho písně vycházejí stále znovu a mnozí lidé dodnes věří, že nezemřel a jednou se vrátí. Informace sepsal Adam Karas, za což mu opětovně děkuji.

Vítejte u dalšího prázdninového dílu Hudebních klenotů 20. století. Dnes jsme konečně vyslyšeli prosby v mnoha komentářích od vás a přeložili song od jednoho chlapíka, kterým se inspirovala nejedna světoznámá kapela. Řeč je pochopitelně o americkém, původně folkovém skladateli a zpěvákovi Bobu Dylanovi. Od něj jsme vybrali song, který pravděpodobně většina z vás zná jako cover verzi od skupiny Guns N´ Roses. O Knockin' on Heaven's Door a Bobovi vám více poví Kari. Knockin' on Heaven's Door je píseň Boba Dylana poprvé uvedená na soundtracku k filmu Pat Garret & Billy the Kid v roce 1973. Knockin' on Heaven's Door patří k nejhranějším písním populární hudby a mnoho umělců natočilo její cover verzi, například Guns N' Roses (jejich verze se dostala na druhé místo britského singlového žebříčku a je ze všech cover verzí nejhranější), Bob Marley, U2 či Bon Jovi. V roce 1997 vznikl v koprodukci Německa, Nizozemí a Belgie stejnojmenný film, který se písní inspiroval. Českou verzi této písně nazpívala skupina Děda Mládek Illegal Band a zpěvák Petr Kalandra. Píseň popisuje pocity a dojmy umírajícího náměstka, který již nemůže pokračovat ve své roli strážce zákona. Bob Dylan, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, se narodil 24. května 1941 v Duluthu, státě Minnesota a je americkým skladatelem a zpěvákem. Dylan inspiroval svojí unikátní hudbou, v níž je sám interpretem, autorem, kytaristou i hráčem na elektronickou foukací harmoniku, naprosto ojedinělým jevem. Zavedl do popové, folkové a rockové hudby zvláštní frázovitý styl „zpěvu nezpěvu“, který nadchl mnoho dalších interpretů a tvůrců. Jedině díky němu se v rockové oblasti fenomenální kytarista Jimi Hendrix rozhodl také zpívat, inspiroval Micka Jaggera v brilatní rockové frázovitosti písní, podobně Madonnu a Michaela Jacksona. Ukázalo se, že Dylanovo tiché ševelení nebo broukání má pro rockovou hudbu nebývalý a cenný skrytý náboj, skutečné hudební a poetické charisma. Bob stále koncertuje, v červnu minulého roku navštívil i pražskou O2 arenu.  

"Toy Soldiers" napsala zpěvačka a textařka pro své debutové album v roce 1988. Jako samostatný singl píseň vyšla v květnu 1989 a během léta se dva týdny držela na špici žebříčku Billboard. Text popisuje boj se závislostí na kokainu, kterým procházel jeden ze zpěvaččiných přátel. V roce 2004 použil části písně Eminem v songu "Like Toy Soldiers". V jeho provedení je hlavním poselstvím textu násilí a vraždy spojované s rapovou hudbou.

"Take On Me" je skladba norské synthpopové kapely A-ha z alba Hunting High and Low (1985). Originální verze vznikla už v roce 1984, ale teprve po dvou předělávkách a třech různých vydáních zabodovala v britském singlovém žebříčku. V Americe se dostala do povědomí jen díky inovativnímu videoklipu režiséra Stevea Barrona. V roce 1986 klip zvítězil v šesti kategoriích na MTV Video Music Awards a v dalších dvou byl nominován. Pro mnohé matoucí a nesmyslná fráze "take on me" je doslovný překlad norského "Ta på meg", drž se mě / dotkni se mě. 

Kapela The Moody Blues vznikla v roce 1964 v Birminghamu. Píseň Nights in White Satin (1967) napsal jejich zpěvák a kytarista Justin Hayward na jejich druhé album Days of Future Passed, když mu bylo 19 let.  

Je středa ráno a mou povinností je vám představit další kousek z Hudebních klenotů 20. století! V předchozích třech dílech jsme se věnovali pouze hudebnímu žánru rock. V tomto díle si však poprvé představíme interpreta a skladbu z oblasti popu. A začneme hned králem tohoto žánru. Přesně tak, tímto u nás na webu vítáme amerického zpěváka Michaela Jacksona a jeho hitovku Billie Jean! Skladbu Billie Jean napsal roku 1982 sám Michael a stala se singlem alba Thriller. Je známá především díky své lehko zapamatovatelné basové lince, kterou uslyšíte po celou dobu skladby. Píseň byla 91 x předělávána, než dosáhla své dokonalosti a mohla tak být vydána. Píseň byla také podporována skvělými reklamami na Pepsi. Skladba byla mnohokrát oceněna ve formě dvou cen Grammy, jednou obdržela dokonce i American Music Awards. Později byla také uvedena do pomyslné síně slávy hudebních videoklipů. Sám Michael se ke své Billie Jean v roce 1988 vyjádřil takto: Nikdy žádná Billie Jeanová neexistovala. Dívka v písničce představuje směsici lidí, se kterými se mí bratři trápili. Nikdy mi nešlo do hlavy, jak mohly dívky jen tak říct, že čekají něčí dítě, když to ani nebyla pravda. Valná skupina lidí si ovšem myslí, že Billie Jeanová je mentálně postižená žena, která prohlašovala, že Michael je otcem jejích dvojčat. Celým jménem Michael Joseph Jackson se narodil roku 1958 v americkém městečku zvaném Gary ve státě Indiana. Již zamlada vystupoval jako frontman popové skupiny jeho starších bratrů The Jackson 5, po rozpadu kapely se vydal na sólovou dráhu. A co tak učinil, začala jeho kariéra jen vzkvétat. První autorskou desku s názvem Off the Wall vydal v roce 1979. Následující album Thriller se stalo nejprodávanějším albem všech dob. MJ nebyl proslulý pouze svým nenapodobitelným hlasem, ale vymyslel i vlastní taneční kreace, které nazval Moonwalk (měsíční chůze). Michael, ačkoliv si někteří lidé mysleli, že podstoupil bělení kůže, trpěl téměř nevyléčitelnou chorobou zvanou vitiligo, což je nemoc způsobující ztrátu pigmentu kůže. Podstoupil také řadu plastických operací, z nichž nejznámější je asi zúžení jeho nosu. Michael zemřel v 50 letech 25. června 2009 na selhání srdce. Za příčinu náhlého úmrtí byla určena akutní otrava silnými sedativy, která Jacksonovi od května roku 2009 podával proti chronické nespavosti jeho osobní lékař, jenž byl obviněn z neúmyslného zabití, za což mu hrozí celé čtyři roky vězení. Jacksonovy desky se i po jeho smrti stále hojně prodávají, i proto je právem považován za krále popu. Smrtí Michaela Jacksona se také dlouho zabíral seriál Odhalení hudebního průmyslu, který najdete přeložený na našem webu. Autor seriálu v něm tvrdí, že smrt Michaela byla předem naplánována ilumináty. Můžete se podívat sami. Opět děkuji svému spolužákovi Adamu Karasovi za popisek, často je náročnější než samotný překlad! ;)

Zdravíme naše věrné fanoušky u dalšího středečního hudebního klenotu 20. století! Dnes si pustíme velice povedenou pomalou baladu od mistrů v tomto oboru. Jedná se samozřejmě o německou kapelu Scorpions, od které si dáme velice známou věc – Send Me an Angel. Info o písni sepsal Kari. Jelikož jsme se nedávno rozhodli, že některé kapely si v tomto okénku zaslouží zopakovat, pokračujeme v nastoleném trendu. V únoru tohoto roku jsme vám přinesli nejznámější skladbu od skupiny Scorpions – Wind of Change, kde si také můžete přečíst informace o této kapele, které sepsal rovněž Kari. Send Me an Angel je power balada, která poprvé vyšla na albu Crazy World roku 1990. Na tomto albu se stala tzv. signature songem a umístila se velmi vysoko na žebříčcích evropských hitparád. Fanoušci si ji také mohli vychutnat ve verzi s orchestrem, konkrétně na albu Moment of Glory, které vyšlo v roce 2000, nebo akusticky na albu Acoustica roku 2001. Píseň nemá nic společného se stejnojmenným tanečním hitem od skupiny Real Life. V roce 1994 vydala heavy metalová skupina Black Sabbath album Cross Purposes, na jehož obalu je úplně stejný hořící anděl, jako je na obalu singlu od skupiny Scorpions. Ani jedna z kapel tuto náhodu (?) nekomentovala. Zároveň bych vás chtěl „pozvat“ na comebackové turné legendy Black Sabbath, v jehož rámci navštíví i Prahu. Koncert se koná 6. června příštího roku a vstupenky na něj jsou již téměř vyprodané, i když předprodej začal před necelými čtrnácti dny. Já tam budu, a co vy?! :-)

Alone původně složili Billy Steinberg a Tom Kelly pro svůj projekt i-Ten roku 1983. Větší popularitu však získala cover verze kapely Heart, která ji nahrála na album Bad Animals (1987). Singl získal první místo v žebříčku v Kanadě, na špici americké hitparády Billboard se dokonce držel tři týdny a stal se nejúspěšnější písní kapely v Británii, kde získali pomyslný bronzový stupínek. Dál singl bodoval v Norsku, Švýcarsku, Belgii, Holandsku a Německu, ale i v Austrálii. Další předělávku songu jste mohli slyšet například v podání Céline Dion.

Kate Bush s písní prorazila v roce 1978 v pouhých 19 letech a jako první žena v historii obsadila první místa britských hudebních žebříčků s autorskou písní. S pomocí Davida Gilmoura z Pink Floyd už jako šestnáctiletá podepsala smlouvu s EMI a pod jejich křídly skládala hudbu (hraje na klavír, varhany a housle), dokud nebyla připravená na debut. Další výhodou byla možnost studovat výrazový tanec (pod vedením bývalé učitelky Davida Bowieho) a pantomimu, což zúročila v doprovodném klipu k písni. Je držitelkou Řádu Britského impéria (CBE), hudební ceny Brit Award a několikrát byla nominována na Grammy. Wuthering Heights (Bouřlivé výšiny) je kniha od Emily Brontë, která Kate zaujala, protože se spisovatelkou sdílí den narození, a hlavní hrdinka se jmenuje Catherine. V textu písně se odráží část, kdy duch zemřelé Cathy marně bloudí pod oknem její nešťastné lásky, Heathcliffa. Poznámka: Sloveso possess může mít dle kontextu více významů. V písni by se daly použít oba - vlastnit i posednout.

Moby (vlastním jménem Richard Melville Hall) je známý americký muzikant a DJ. V 90. letech byl ikonou elektronické taneční hudby. Přezdívku Moby mu dali jeho rodiče, údajně kvůli vzdálené rodinné přízni s autorem románu Moby Dick, Hermanem Melvillem (údajně jde o jeho pra-pra-pra-prastrýce). Do Hudebních klenotů jste mi sice navrhli Why Does My Heart Feel So Bad?, nicméně jsem zvolila neméně známou skladbu Porcelain, kde je toho na překlad víc než tři věty. :) I když byl Moby s Porcelain velmi nespokojený a na albu Play (1999) ho ani nechtěl vydat, nakonec se nechal přesvědčit, a dobře udělal.  

Pěkné středeční ráno zpříjemněné dalším Hudebním klenotem 20. století! Další díl nám vyšel akorát na první jarní den, tak proč ho nezačít nějakou parádní peckou? Přidáváme další kapelu do cyklu „opáček“, tentokrát jsme se rozhodli pro R.E.M. Jelikož jsme si od této kapely přinesli song Everybody Hurts, nemůže následovat nic jiného než Losing My Religion! Info o kapele a skladbě tradičně od Kariho po rozevření videa. Ještě před krátkým článkem o písni bych dodal, že kapela R.E.M. se bohužel po domluvě v září minulého roku rozpadla. Losing My Religion vyšel jako první singl na albu Out of Time roku 1991. Píseň je založena na mandolínovém riffu, který se opakuje po celou dobu. Song se stal nečekaným hitem kapely, byl často hraný v rádiích a v MTV, navzdory jeho kriticky založenému klipu. Žádná jiná skladba od kapely R.E.M. se neumístila tak vysoko v žebříčku americké hitparády Billboard Hot 100 - obsadila 4. místo a i díky této písničce se rozšířila fanouškovská základna skupiny. Byla také nominována na několik cen Grammy a vyhrála v kategoriích Nejlepší popová píseň a Nejlepší krátký videoklip. R.E.M. je americká rocková skupina, kterou v roce 1980 ve městě Athens v Georgii založili bubeník Bill Berry, kytarista Peter Buck, baskytarista Mike Mills a zpěvák Michael Stipe. R.E.M. patří mezi první kapely hrající alternativní rock, které se dostaly do povědomí širokého spektra posluchačů. 1. přelomové album Murmur, vydané kapelou v roce 1983, se dočkalo velice pozitivních reakcí ze strany hudebních kritiků. V následujících letech dosáhli R.E.M. díky dalším albům úspěchu na alternativní scéně. V roce 1987 podepsali výhodnou smlouvu s Warner Bros. Records. Na začátku 90. let vydali R.E.M., v té době často označováni za průkopníky alternativního rocku, 2 velice úspěšná alba, jejichž zvuk se však lišil od dosavadních alb kapely. S albem Monster (1994) se R.E.M. vrátili k více rockovému zvuku a po 6leté odmlce se vydali na turné, které však poznamenaly zdravotní potíže členů kapely. V roce 1997 prodloužili R.E.M. smlouvu s Warner Bros. za tehdy rekordních 80 milionů dolarů. Následujícího roku kapelu z osobních důvodů opustil bubeník Bill Berry, a kapela je tak od té doby 3členná. R.E.M. hráli a vydávali desky i v 1. desetiletí 21. století, avšak ty se setkaly se smíšenými reakcemi kritiků a fanoušků. Kapela se také aktivně angažuje v různých politických a společenských hnutích. V roce 2007 byli R.E.M. uvedeni do Rock and rollové síně slávy. Poslední album skupiny, Collapse Into Now, vyšlo v březnu tohoto roku. Skupinu jsme naposledy mohli vidět v roce 2009, kdy vyjela na turné po Severní Americe a Evropě, během něhož navštívili i Českou republiku.

Vítejte u prvních květnových klenotů! Dnes nás hodí do pohody britská kapela Mungo Jerry se svým debutovým singlem In The Summertime, který vyšel právě v květnu 1970. Složit tenhle hit trvalo Rayi Dorsetovi údajně pouhých deset minut. Jedná se o jejich jedinou píseň, která prorazila za hranicemi Spojeného Království a téměř po celém světě obsadila hned první příčky hitparád.