Hudební klenoty 20. století

The Kelly Family je hudební skupina původně složená z Barbary Ann (†1982), jejího manžela Daniela Jeromeho (†2002) a jejich dětí, kteří společně odjeli z USA do Evropy v roce 1966. Usadili v jižním Španělsku a inspirováni tradicemi začali zpívat a tančit na folkovou muziku. V roce 1980 získali první místo na žebříčku v Nizozemí a Belgii s písní "Who'll Come With Me (David's Song)". Rok 1994 byl pro rodinnou devítičlennou kapelu přelomovým – alba "Over the Hump" se prodalo přes 4,5 miliónu kusů. Poté se většina sourozenců usídlila v Německu, kde dodnes koncertují. Českou verzi písně "Who'll Come With Me" nazpíval Daniel Hůlka pod názvem "Déšť, vůz a pláč".

Opět po týdnu čekání vás zdravíme u dalšího dílu Hudebních klenotů 20. století! Školáci čekali celý týden především na zasloužené podzimní prázdniny. Těm, co musí vstávat brzo ráno do práce, přejeme pevné nervy a přinášíme jim krásnou baladu, o kterou si většina z vás dlouho psala v komentářích. Řeč je o skladbě November Rain od nikoho jiného než Guns N‘ Roses a dokazuje, že i rockové kapely dokáží být něžné. Od této kapely vám překladatel Juric před rokem přinesl Don’t Cry. Krátký článek sepsal, jak je u každého dílu zvykem, Kari. November Rain napsal zpěvák skupiny Axl Rose a byla vydána jako singl v červnu roku 1992. Posluchači ji tedy mohli poprvé slyšet na čtvrtém studiovém albu kapely Use Your Illusion I. Skladba byla nahrána kapelou s doprovodem orchestru a vyšplhala se na 3. místo americké hitparády Billboard Singles Charts (stala se zároveň nejdelší skladbou, která se v žebříčku dostala do top 20) a Slashovo sólo v ní na na 6. místo sta nejlepších kytarových sól všech dob. Ačkoliv se na ní nikdo jiný kromě Axela nechtěl příliš podílet, nakonec se stala jednou z nejúspěšnějších skladeb skupiny vůbec. Kvalita videoklipu zdůrazňuje epický charakter skladby. Je to jeden z nejdražších videoklipů vůbec, i proto se rychle stal jedním z nejžádanějších na MTV a také vyhrál MTV Video Music Award. Guns N' Roses je americká hard-rocková skupina založená v roce 1985 v Los Angeles. O dva roky později v roce 1987 kapelu celosvětově proslavilo album Appetite for Destruction, kterého se prodalo přes 28 milionů kopií po celém světě. Počáteční sestava kapely měla pět členů a vypadala takto: Axl Rose (zpěv), Slash (kytara), Izzy Stradlin (kytara), Duff McKagan (basa) a Steven Adler (bicí). Skupina zaznamenala v období let 1987-1993 mnoho úspěchů, vydala několikrát platinová alba Use Your Illusion I a Use Your Illusion II a uspořádala obrovské světové turné. Sestava, která nahrála Appetite for Destuction, se ale postupně kvůli drogám a sporům se zpěvákem Axlem Rosem rozpadla a Rose je dnes jediným jejím členem, který v kapele zůstal. Rose spolu s novou sestavou přes deset let pracoval na novém albu Chinese Democracy, jehož nahrávání stálo přes 13 milionů dolarů, a je tak nejdražším albem všech dob. V současnosti tato sestava stále koncertuje, v září minulého roku dokonce navštívila i Českou republiku, ale nastoupila, jak je jejím zvykem, až o několik hodin později, než měla. Slash se vydal na sólovou dráhu a má poměrně slušné úspěchy. Ze slavných průšvihů Axela Rose můžeme připomenout například jeho napadení fanouška, který si natáčel koncert na videokameru.

Dnes si v Hudebních klenotech připomeneme 35 let starou filmovou legendu Butch Cassidy a Sundance Kid s Paulem Newmanem a Robertem Redfordem v titulních rolích. Píseň Raindrops Keep Falling On My Head je s tímto filmem neodmyslitelně spjata a byla oceněna i zlatou soškou Oscara (celkem film získal čtyři). Autory písně i celé hudby k filmu jsou Burt Bacharach a Hal David.

Přejeme vám pěkný středeční den s dalším dílem Hudebních klenotů! Vzhledem k tragickým pondělním událostem v podobě smrti zpěváka skupiny Bee Gees, Robina Gibba, jsme se rozhodli, že přeložíme nejspíš nejznámější hit této skupiny. Dáme si tu pravou horečku sobotní noci v podobě hitu Stayin' Alive! Info tradičně od Kariho. Stayin' Alive vyšla jako druhý singl na soundtracku k filmu Horečka sobotní noci v roce 1977. Píseň napsali společně všichni bratři Gibbové a produkovali ji Albhy Galuten a Karl Richardson. Skladba se stala jedním ze signature songů kapely. Tak jako rostla popularita tohoto hitu, rostlo i jeho umístění v žebříčku americké hitparády Billboard Hot 100. V únoru roku 1978 se vyšplhal až na 1. místo této hitparády, kde vydržel celé 4 týdny! Píseň proslavil hlavně již zmiňovaný film Horečka sobotní noci, kde zazněla ihned na samém začátku. V českém podání je vydána od zpěvačky Marie Rottrové pod názvem Hodina H. Bee Gees jsou britská hudební skupina, která hrála především disko, ale v jejich tvorbě se prolíná i pop či rock. Kapela vznikla v Manchesteru, ačkoliv se všichni 3 členové narodili na malém ostrově ve Velké Británii s názvem Man. Jako vznik skupiny se udává rok 1958. Založili ji tři bratři - Barry Gibb (zpěv, kytara), Robin Gibb (zpěv) a Maurice Gibb (zpěv, basa, klávesy). Název pochází ze zkratky jména Barryho Gibba, spelovaného jako „Bee Gee“. Za celou svoji kariéru prodali Bee Gees více než 220 milionů kusů alb, což je řadí mezi nejlépe prodávané hudební umělce na světě. Pouze Elvis Presley (Jailhouse Rock), Beatles (Help!, Yesterday), Michael Jackson (Billie Jean), Garth Brooks a Paul McCartney prodali více alb než Bee Gees. Roku 1997 byli zařazeni do Rockandrollové síně slávy. Bohužel, ze tří bratrů Geeových žije pouze Barry. Kapela se nevratně rozpadla po pondělním Robinově podlehnutí rakovině tlustého střeva.

Konečně mezi Hudení klenoty 20. století zařazujeme notoricky známou pecku, která se mezi vašimi přáními objevila vícekrát, než bylo zdrávo. Při poslechu tohoto songu vám určitě naskočí záběry z filmu Forrest Gump, konkrétně tedy scény z Vietnamu. O další info o kapele a písničce se postará během dne Kari. Fortunate Son mohli poprvé fanoušci skupiny slyšet na albu Willy and the Poor Boys v roce 1969. V tomtéž roce vyšla také jako singl a umístil se na 14. místě americké hitparády. Píseň se stala díky svému textu velmi populární během války ve Vietnamu. Objevila se také v mnoha počítačových hrách (Battlefield, Call of Duty), filmech (hlavně Forrest Gump) a reklamách (Wrangler Jeans). Díky popularitě této písně si můžeme pustit také spoustu jejích coverů. Creedence Clearwater Revival byla americká rocková skupina, která existovala od prosince 1967 do června 1972. Vznikla ve městečku El Cerrito ve státě Kalifornie. Skupinu tvořili sólový zpěvák, kytarista a textař John Fogerty, jeho bratr a doprovodný kytarista Tom Fogerty, baskytarista Stu Cook a bubeník Doug Clifford. Jejich hudební styl zahrnoval rock and roll i rock. Navzdory jejich původu ze sanfranciského zálivu, jsou někdy zmiňováni jako skupina, která ovlivnila southern rock. CCR jsou stále hráváni v rozhlasových stanicích po celém světě a často figurují v různých médiích. Skupina prodala 26 milionů alb jen v samotných Spojených státech. CCR byli v roce 1993 uvedeni do Rokenrolové síně slávy.  

Je středa ráno, ručičky na hodinách ukazují půl osmé a to je ten pravý čas na další díl Hudebních klenotů 20. století! Dnes k nám Klenoty doslova "přivály" jednu velice povedenou rockovou baladu (před pár týdny jsme tu měli krásnou Stairway to Heaven od Led Zeppelin) s názvem Wind of Change od asi nejznámější německé skupiny Scorpions. Wind of Change byla složena zpěvákem skupiny Klausem Meinem a svého zrodu se dočkala roku 1990 na albu Crazy World. Skladba se stala komerčně nejúspěšnějším hitem skupiny. Její text oslavuje politické změny ve východní Evropě, jako například pád Berlínské zdi, rostoucí svobodu v komunistických zemích (jež vedla k pádu Sovětského svazu) a jasně předvídatelný konec Studené války. Scorpions ke složení této písně inspirovala návštěva Moskvy v roce 1989, o čemž vypovídá 1. sloka, kde zpívají o řece Moskvě a moskevském zábavním parku s názvem Gorky Park. Píseň byla také nahrána v ruštině či španělštině. V roce 2005 diváci německé televizní stanice ZDF tuto skladbu zvolili za „Píseň století“. Je to nejprodávanější skladba všech dob v Německu, údajně se prodalo přes 6 miliónů kopií v tomto státě. V klipu můžete být mimochodem svědky stavby a pádu Berlínské zdi, ale i spousty jiných událostí, které nějakým způsobem ublížily světu. Scorpions je, jak už vám z předchozích řádků došlo, německá hardrocková skupina pocházející z Hannoveru. Kapela byla založena roku 1965 a její současná sestava vypadá takto: Klaus Meine (zpěv), Matthias Jabs (kytara), Rudolf Schenker (kytara), Paweł Mąciwoda (basa) a James Kottak (bicí). Ačkoliv je skupina německá, zpívá a skládá převážně anglické texty (viz Wind of Change). Kapela vystřídala za svoji kariéru několik různých muzikantů na různých postech, od začátku v kapele působí pouze její zakladatel Rudolf Schenker. K prvním velkým úspěchům skupiny patří vydání live alba Tokyo Tapes, které je kritiky hodnoceno jako jedno z nejlepších vydaných živých alb v rockové historii. Kapele se však záhy po tomto velkém úspěchu do cesty postavil nepříjemný problém – Klaus Meine po nahrávání osmého alba ztratil hlas. Byl připraven z kapely odejít, ale kvůli svému příteli Rudolfovi nemohl. Prodělal množství operací a prakticky se znovu učil zpívat, přičemž ho podporovala celá skupina. Nakonec se do kapely vrátil, s hlasem opět v pořádku. Skupinu si oblíbil celý svět také kvůli celé řadě nádherných balad. Největší propad zaznamenala skupina vydáním alba Eye II Eye, ve kterém došlo k experimentování s žánry jako je pop či techno. Kapela se však ze všeho oklepala a vrátila se k starému dobrému hardrocku. V roce 2010 skupina těsně po vydání posledního alba Sting in the Tail oznámila, že světové turné, které odstartovala v Praze 15.3.2010, bude úplně poslední a skupina přestane hrát nadobro. Turné stále běží a poslední koncert bude 26. listopadu 2011 v Bruselu, nikdo ale netuší, jestli kapela opravdu nadobro ukončí svou činnost, nebo je to další z rockových klišé v podobě ukončení kariéry a následného návratu. O informace se již tradičně zasloužil můj spolužák Adam Karas a já mu tímto děkuji!

Píseň What’s Up napsala zpěvačka Linda Perry pro debutové album kapely v roce 1992. Skladba kralovala hudebním žebříčkům v několika evropských zemích, ale bodovala například i v Brazílii. Na druhou stranu se však také objevila v několika seznamech nejhorších písní všech dob. Kapela 4 Non Blondes vznikla v roce 1989 v Californii. V původní sestavě hrály Christa Hillhouse, Shaunna Hall, Wanda Day a Linda Perry, avšak ještě před vydáním jejich prvního alba Bigger, Better, Faster, More! došlo v kapele k personálním změnám. I když jí vyšlo live album a také se podílela na soundtracku k filmu Airheads, druhého studiového alba se skupina nedočkala, protože v průběhu jeho nahrávání se rozpadla a Linda Perry nastoupila na sólovou dráhu. Zajímavostí je, že Linda Perry je v současnosti zasnoubená s herečkou Sarou Gilbert, kterou můžete znát jako Leslie Winkle ze seriálu The Big Bang Theory.  

Rodačka z Detroitu se stala první rockovou baskytaristkou, která prorazila ve světě. Její pětatřicet let starý hit If You Can’t Give Me Love dodnes slýcháme v rádiích. Suzi Quatro, vlastním jménem Susan Kay Quattrochio, začínala s hudbou ve čtrnácti letech v kapele Pleasure Seekers se svými sestrami Patti a Arlene. V 70. letech Suzi Quatro začala díky producentovi Mickiemu Mostovi zaplňovat místo výrazné ženské rockové osobnosti a stala se ikonou glam rocku. Předskakovala například pro kapelu Slade nebo Alice Cooper a bodovala singlem Can the Can, který vítězil v žebříčcích v Evropě i Austrálii. Postupně však trochu změkčila svůj styl a v písni If You Can’t Give Me Love už je patrný vliv popu. V roce 1980 vydala Suzi album největších hitů, ale následné singly v žebříčcích spíše propadaly. I během 90. let však i nadále vydávala další alba. Dvě zatím poslední, Back to the Drive a In the Spotlight jí vyšly v letech 2006 a 2011.  

Dnes se vrátíme na diskotéky 80. a 90. let, přesněji do roku 1985, kdy západoněmecká zpěvačka vystupující pod jménem Sandra vydala svůj singl Maria Magdalena. Byl to hit, který ji vyšvihl na přední příčky mnoha světových hitparád. Sandra Cretu (rodným příjemním Lauer) se narodila v roce 1962 v Saabrückenu. Před svou sólovou kariérou vystupovala v ženském disco triu Arbesque, které se však v roce 1984 rozpadlo. Společně se svým producentem ( a budoucím manželem) Michaelem Cretu vytvořila několik hitů, z nichž je tento asi nejznámější. Svou kariéru přerušila v roce 1995, kdy se jí narodila dvojčata Nikita a Sebastian. Poté se několikrát snažila vrátit do branže a vystupovala jako hostující zpěvačka na albech Enigmy  nebo nahrála duet Secrets of Love s hudebníkem DJ BoBo. Se svým manželem se rozvedla v roce 2007, ostěhovala se na Ibizu, kde si vzala hudebního producenta Olafa mengese. I s ním se v roce 2014 rozvedla.

Další promrzlý týden je opět za námi a nás čeká příjemná povinnost představit vám další díl Hudebních klenotů 20. století! Při procházení všech těch kapel, co jsme zde již měli, jsme si vzpomněli, že jedni rockoví velikáni nám tu přece jen chybí. Rychle to napravujeme a v dnešním díle se budeme věnovat kapele Sweet. V těchto mrazivých dnech vás zaručeně rozpálí jejich hit Ballroom Blitz! Informace o songu a kapele od Kariho. The Ballroom Blitz byla poprvé vydána roku 1973 jako singl a napsali ji textaři Nicky Chinn a Mike Chapman. Téměř ihned po vydání zaznamenali Sweet s touto písní velké úspěchy v podobě 2. místa hitparády UK Singles chart a 5. místa v hitparádě Billboard Hot 100. V kanadské hitparádě obsadila dokonce 1. místo. Rok po vydání se objevila na albu Desolation Boulevard. Text skladby je inspirován událostí z roku 1973, kdy kapela vystupovala v hale v Kilmarnocku (Skotsko) a byla nucena opustit pódium kvůli velkému přívalu lahví z publika. Píseň byla také mnohokrát coverována nebo sloužila jako inspirace k jiným písním. Objevila se také ve velmi podařeném českém filmu s názvem Občanský průkaz. Britská skupina Sweet vznikla počátkem roku 1968 pod tehdejším názvem Sweetshop. Žánr, který kapelu asi nejvíce vystihuje, je glam rock. Skupinu založili zpěvák Brian Connolly, bubeník Mick Tucker, basák Steve Priest a kytarista Frank Torpey. První vystoupení kvartet absolvoval v únoru 1968. V roce 1970 nahradil své dva předešlé kytaristy Andy Scott a název skupiny se zkrátil pouze na Sweet. Čtveřice začala zároveň spolupracovat s dvojicí textařů Nickym Chinnemem a Mike Chapmanem, kteří mimo jiné napsali i dnešní klenot. Sweet patřili bezesporu mezi nejdůležitější kapely glam rocku a mezi jedny z nejúspěšnějších kapel 70. let vůbec. V České republice je bylo možno vidět na festivalu Masters of Rock v roce 2005. V tomtéž roce vystupovali také na koncertě v Praze se skupinou Slade (Far Far Away).

Možná jste zaregistrovali zprávu o tom, že v pondělí 24. 2. zemřel Harold Ramis, kterého si nejspíš pamatujete z legendárního filmu Krotitelé duchů (1984). Dnes si tedy v Hudebních klenotech připomeneme právě tento film a jeho titulní píseň v podání Raye Parkera, Jr.  

Posluchači Hudebních klenotů 20. století, buďte zdrávi! Minule jsme brázdili vody pohodové muziky a tento týden v nich i zůstaneme. S Karim jsme si pro vás připravili uvolněnou písničku z 80. let s nádechem jazzu a reggae - Don’t Worry, Be Happy od Bobbyho McFerrina. Don't Worry, Be Happy je nejznámější píseň Bobbyho McFerrina. Vyšla v roce 1988 na albu Simple Pleasures a velmi brzy obsadila přední příčky mnoha hitparád. Bobby McFerrin díky ní získal 3 ceny Grammy - za nejlepší nahrávku roku, nejlepší skladbu roku a nejlepší popový zpěv mezi muži. Píseň byla inspirována, stejně jako Baba O’Riley od The Who, filosofem a náboženským vůdcem indického původu Meherem Babou, který často používal právě heslo „Don't worry, be happy“. Na Internetu je v mnoha případech mylně označován za interpreta této písně Bob Marley (No Woman, No Cry), který však zemřel 11. května 1981, 7 let před jejím složením, a nikdy ji tedy nazpívat nemohl. Bobby McFerrin se narodil 11. března 1950 v Manhattanu. Bobby je americký jazzový a capella zpěvák, skladatel a dirigent. Je držitelem mnoha ocenění, ale do povědomí široké veřejnosti se nejvíce zapsal právě dnešním klenotem. První nástroj, na který se Bobby učil hrát, byl klarinet, ale kvůli rovnátkům byl donucen nástroj změnit a pokračoval studiem hry na klavír. Během studií se rozhodl pro kariéru muzikanta a ještě na střední škole založil skupinu Bobby Mack Quartet. V roce 1977 skončila jeho kariéra klavíristy a začal vystupovat jako zpěvák, od 90. let vystupuje i jako dirigent. V dnešní době stále koncertuje jako zpěvák a vystupuje jako dirigent s mnoha světoznámými soubory (jeho první album nahrané v pozici dirigenta bylo Paper Music z roku 1995). Jeho zatím poslední album, Vocabularies, bylo vydáno v roce 2010.

Opět tu máme po týdnu den, na který čeká nejeden příznivec kvalitní muziky. Pravidelní diváci či posluchači Hudebních klenotů 20. století zajisté zbystřili. Ano, je to tak, i dnes vám nabídneme další hezký song z 20. století. Protentokrát trošičku zmírníme, dáme si totiž nejznámější pecku od skupiny Eagles. Znalci hudby již určitě tuší, že na scénu přichází Hotel California a s pár slovy o ní Kari. Hotel California je titulní skladba stejnojmenného alba The Eagles z roku 1976, která vyšla začátkem roku 1977 také jako singl. Hotel California patří mezi nejznámější skladby této skupiny. Jejími autory jsou Don Henley, Glenn Frey a Don Felder. Jako jedna z jejich nejpopulárnějších patří dodnes do základního repertoáru živých vystoupení a kompilačních alb. Hlavní linií skladby je vyprávění historky unaveného cestujícího, který zůstal uvězněný v hrůzostrašném hotelu, který se zpočátku zdál být lákavý. Text písně je metaforou o požitkářství a sebedestrukci v hudebním průmyslu jižní Kalifornie, kde je Hollywood přirovnávaný k luxusnímu hotelu, který zpočátku vítá a nabízí splnění všech tužeb, ale výsledkem je past pro jeho návštěvníky s jejich sebedestruktivními požadavky. Song byl v březnu roku 1977 jeden týden na vrcholu žebříčku Billboard Hot 100. Kytarové sólo v této skladbě je umístěné v hodnocení časopisu Guitar World na osmé pozici mezi 100 nejlepšími sóly všech dob. Skupina Eagles byla založena v srpnu 1971, tehdy byla ve složení Glenn Frey (kytara), Bernie Leadon (kytara), Don Henley (bicí) a Randy Meisner (basa). V roce 1975 Leadona vystřídal kytarista Joe Walsh a brzy se skupina rozšířila o dalšího kytaristu Dona Feldera, takže byla pětičlenná. Se svými pěti singly a šesti alby na prvním místě žebříčků se tato skupina stala jednou z nejúspěšnějších kapel 70. let. Na konci 20. století byla dvě alba této skupiny, kompilace Eagles: Their Greatest Hits 1971–1975 a studiové album Hotel California, řazena mezi deset nejprodávanějších alb (do roku 2001). 29krát platinové album Eagles: Their Greatest Hits 1971–1975 patří k deseti nejlépe prodávaným albům hudební historie. Skupina The Eagles se v roce 1980 rozpadla, ale členové skupiny se v roce 1994 znovu sešli (ve videu zazní věta: "Jen pro úplnost, nikdy jsme se nerozpadli, jenom jsme si vzali na 14 let dovolenou.") při sestavování alba Hell Freezes Over, na kterém se nacházela sbírka skladeb z koncertů a nových studiových nahrávek. Od této doby spolu příležitostně koncertují. V roce 1998 byla skupina Eagles uvedená do Rockandrollové síně slávy. 8. června 2009 vystoupila skupina také v pražské O2 aréně.

The Proclaimers jsou skotskou kapelou, kterou tvoří dvojčata Charlie a Craig Reidovi. Jejich skladbu I'm Gonna Be (které se podle refrénu říká spíš 500 miles) pochází z jejich druhého alba Sunshine on Leith, které vzniklo v roce 1988. Právě tato skladba je nejvíce proslavila, protože se objevila v romantické komedii s Johnny Deppem Benny a Joon. Následně se objevila v dlouhé řadě filmů a pořadů, například i v pořadu Jak jsem poznal vaši matku.

"Love Me Tender" je píseň Elvise Presleyho z roku 1956 a pochází ze stejnojmenného filmu pod hlavičkou 20th Century Fox. Nahrávka využívá melodii písně "Aura Lee", staré vojenské balady z dob občanské války.

Dnes jsem si pro vás do Hudebních klenotů připravila filmovou klasiku z roku 1987 – ústřední melodii z filmu Hříšný tanec. Píseň, kterou pro film napsali Franke Previte (text), John DeNicola a Donald Markowitz (hudba), získala ocenění Grammy, Oscara a Zlatý glóbus. V době, kdy se natáčela závěrečná scéna filmu, ještě nebyla finální verze písně v podání Billa Medleyho a Jennifer Warnes hotová, proto herci při natáčení tančili na demo nahrávku, kterou spolu s Rachele Capelli nazpíval sám Previte.

Dnes je to přesně osmnáct let, co britští The Prodigy vydali singl Firestarter. Ačkoliv to byl už jejich desátý singl, byl první, se kterým se The Prodigy dostali do čela britských hitparád a dokonce prorazili i v zahraničí. Asi není překvapením, že píseň i klip vyvolaly ve své době kontroverzi a některé stanice se dokonce zdráhaly klip vysílat před desátou večerní. Režisér Walter Stern však za klip získal ocenění hudebního časopisu New Musical Express.  

Chubby Checker (*3. října 1941) je americký rokenrolový zpěvák. Je známý zejména jako popularizátor tance twist. Píseň Let's Twist Again z roku 1961 získala cenu Grammy za nejlepší rokenrolovou skladbu. Za tip díky uživateli Skaarim.

Eurythmics je britské hudební duo, které tvoří Annie Lennox a David A. Stewart. První album In The Garden vydali v roce 1981, ale celosvětový úspěch jim zajistilo jejich druhé album Sweet Dreams (Are Made of This) z roku 1983. Jeho titulní skladba je na seznamu 500 nejlepších písní všech dob časopisu Rolling Stone z roku 2003.  

I Don't Want to Miss a Thing nazpívala americká rocková kapela Aerosmith jako průvodní song ke katastrofickému sci-fi filmu Armageddon (1998). Ve snímku hrála dcera zpěváka Stevena Tylera, Liv. Dalšími písněmi, které se ve snímku objevily, jsou: What Kind of Love Are You On, Come Together a Sweet Emotion. Autorkou písně je Diane Warren, která původně chtěla, aby ji zpívala „Celine Dion nebo tak někdo“. Nakonec se balada oděná v rockovém hávu umístila na špici žebříčku Billboard jako první a jediný singl kapely a udržela se zde po celé čtyři týdny. Samozřejmě kralovala i v dalších zemích, například v Austrálii a Norsku. Ve Velké Británii skončila na čtvrtém místě, ale v zemi se prodalo přes milion kopií.

Pet Shop Boys je britská elektro-popová skupina, která vznikla roku 1981. Její singl Go West vznikl roku 1992 je coverem stejnojmenné písně od Village People, avšak má lehce pozměněný text. Obecně je tato verze považována za více politickou, než verze původní. Píseň se v mnoha státech vyšplhala až na špičku hudebních žebříčků, v Německu a Irsku byla na prvním místě, v UK na druhém.

V neděli 27. 10. informoval časopis Rolling Stone o úmrtí rockové legendy Lou Reeda. Reed se proslavil zejména provokativními texty, které psal pro svou kapelu Velvet Underground. V 70. letech se Lou Reed vydal na sólovou dráhu, na jejímž samém začátku vydal svůj bezesporu nejznámější hit Perfect Day (1972).

Kapela Supertramp vznikla v roce 1969. Jejími zakladateli jsou Rick Davies a Roger Hodgson, kteří pro kapelu i skládali. Původně progresivně rocková kapela později začala přijímat popovější ráz. V roce 1979 vydali své šesté studiové album, ze kterého pochází The Logical Song. Ta je jednou z jejich nejúspěšnějších písní vůbec.  

Jestli vás včerejší AC/DC zmátli a mysleli jste si, že jsme Hudební klenoty 20. století přesunuli na úterý, jste na omylu, protože ty přicházejí jako klasicky ve středu! Dnes zabrousíme až do roku 1971, kdy přišla na svět písnička Baba O'Riley od britské rockové kapely The Who, o které vám opět něco řekne Kari. V článku se můžete dočíst, že tuto písničku a kapelu proslavil mimo jiné i jeden americký seriál. Dokážete uhodnout jaký? Baba O'Riley byla vydána roku 1971 a složil ji kytarista Pete Townshend. Skladbu mohli fanoušci The Who poprvé slyšet na albu Who's Next. Roger Daltrey zpívá většinu skladby a Townshend zpívá zhruba v polovině verše "Don't cry, don't raise your eye, it's only teenage wasteland". Název skladby je odvozen od jmen filozofických a hudebních osobností Mehera Baby a Terry Rileyho. Známá je díky své inovativní fúzi hard rockového zvuku The Who a Townshendovu elektronickému hudebnímu experimentován. Townshend původně napsal Baba O'Riley pro svůj projekt Lifehouse, rockovou operu, která měla následovat operu The Who – Tommy. Baba O'Riley měla být skladba, kterou by na začátku alba zpíval skotský farmář Ray při svolávání své ženy Sally a dvou svých dětí, aby započali svůj exodus do Londýna. Když byl Lifehouse vyřazen, většina songů byla později vydána na již zmiňovaném albu Who's Next. Baba O'Riley se stala první písní na tomto albu. Je také v Rock and rollové síni slávy jako jedna z 500 skladeb, které formovaly Rock and Roll. Kdo z vás sleduje televizní seriál Kriminálka New York, ten ví, že právě tato písnička představuje jeho úvodní znělku. Ovšem písně od The Who můžeme slyšet ještě v Kriminálce Miami a Las Vegas. No co, tvůrci tuto kapelu asi museli zbožňovat. The Who je anglická rocková skupina, která vznikla v roce 1964. Původní sestava vypadala následovně: Roger Daltrey (zpěv), Pete Townshend (kytara), John Entwistle (basa) a Keith Moon (bicí). The Who se zavedli jako skupina vzpurných, nekompromisních rockerů. Na pódiích ničili nejen hudební konvence, ale i vlastní nástroje; jejich divoké skrumáže kytarového kvílení, zběsilých akordů, razantního bubnování a adolescentních výkřiků vzpoury se staly legendou. Pro muzikanty, kteří se zavedou tímto způsobem, není nikdy lehké stárnout. A pro The Who to platí obzvlášť silně: nejčastěji připomínaný verš z jejich repertoáru totiž zní: "Doufám, že zemřu dřív, než zestárnu." Dva členové The Who - bubeník Keith Moon a baskytarista John Entwistle - už to bohužel opravdu mají za sebou. Kytaristovi a hlavnímu skladateli Peterovi Townshendovi je dnes 61, zpěvák Roger Daltrey je o rok starší. Ve své době byla kapela největším konkurentem Beatles na poli popové scény. Je považovaná za jednu z nejlepších a nejvlivnějších skupin na celém světě.

Killing Me Softly je jeden z největších hitů hiphopového uskupení Fugees. V roce 1997 za píseň získali cenu Grammy. Nutno ale podotknout, že originál písně pochází už z roku 1971, kdy ji nazpívala Lori Lieberman. Mnohem populárnější však byla verze Roberty Flack z roku 1973, i ona za ni získala cenu Grammy a její verze byla dokonce uvedena do síně slávy Grammy.

Voyage, Voyage je píseň zpěvačky Desireless a vyšla v roce 1986 jako první singl na jejím prvním albu François. Napsal jej Jean-Michel Rivat a Dominique Dubois a původně měl být určený zpěvákovi Michelu Delpechovi, ten jej však odmítl. Píseň pojednává o cestách – o těch fyzických, ale i o těch, které podnikáme do vlastního nitra. Jedná se o emblematickou píseň 80. let, která se stala hitem ve Francii, v Evropě i ve světě. Ve Francii roku 1987 obdržela zlatou desku za 500 000 prodaných exemplářů. Hudební klip režírovala Bettina Rheims a objevil se v něm např. americký herec David Caruso, kterého všichni známe jako Horatia z Kriminálky Miami.

Dnes si po ránu dáme trochu poezie. Píseň Suzanne napsal kanadský básník a písničkář Leonard Cohen. V roce 1966 ji vydal jako báseň a Judy Collins ji nahrála jako píseň. O rok později ji nahrál i sám Cohen na své debutové album Songs of Leonard Cohen. Text písně byl inspirován Cohenovým platonickým vztahem se Suzanne Verdal. Cohen byl uveden do americké rokenrolové síně slávy, kanadské hudební síně slávy a textařské síně slávy. Bylo mu též uděleno nejvyšší civilní vyznamenání Kanady Řád Kanady. U příležitosti jeho 80. narozenin vyjde 22. září jeho 13. studiové album Popular Problems.  

Francouzskou píseň Joe Le Taxi napsali pro tehdy 14letou zpěvačku Vanessu Paradis Franck Langolff a Étienne Roda-Gil roku 1987 a později se objevila na jejím debutovém albu M&J. Song se dostal do top ten žebříčku v domovské Francii, ale mimo jiné i v Británii, Irsku, Norsku, Německu a Švédsku. Ve Francii jde o 84. nejprodávanější singl všech dob. Píseň vypráví o taxikáři jménem Joe, který pracuje v Paříži. Joe má být ale pseudonymem portugalské taxikářky a ikony francouzského nočního života Marie José Leão dos Santos, která v 70. letech uprchla před autoritářským systémem Estado Novo do Francie kvůli své homosexualitě.

Heavy metalová legenda ze „strašlivých“ osmdesátek. To jsou Twisted Sister. Kapela sice vznikla už v roce 1972, ale písničky začal psát až zpěvák Dee Snider po svém příchodu v roce 1976. Debutovou desku  Under the Blade vydali v roce 1982 a okamžitě si díky ní udělali zvučné jméno v undergroundovém světě. A stejně dobře si je všichni zapamatovali pro jejich prazvláštní image ve stylu glam metalu. Druhé album You Can’t Stop Rock’n’Roll (1983) se stalo zlatým a Metal-rules.com ho zařadil mezi 100 nejlepších heavy metalových alb. Klip pro skladbu You Can’t Stop Rock’n’Roll se nesl v komediálním duchu, což je jedna z dalších věcí typických pro TS. Ostatně to je vidět i v dnešním videu We’re Not Gonna Take It. Píseň pochází z desky Stay Hungry (1984). Další veleúspěšné hity jsou I Wanna Rock a balada The Price. Čtvrté album Come Out and Play (1985) bylo přijaté docela nevalně a turné bylo vlastně jedno velké fiasko, po kterém se z kapely rozhodl odejít bubeník A. J. Pero. Jenomže ještě horší deska měla teprve přijít. Love Is for Suckers (1987) navíc měla být sólo projektem Snidera, jenomže nahrávací společnost si postavila hlavu, že ho buď bude prezentovat jako nové album Twisted Sister nebo ho nevydá. Ještě v témže roce Dee Snider oznámil odchod z kapely. Pauza trvala deset let. TS poté začali znovu nahrávat a vydávat staré songy, které v původním vydání nedosahovaly požadované zvukové kvality. Návštěvníci Masters of Rock si mohli pořádně zaskákat třeba na We’re Not Gonna Take It v roce 2011.