Hudba

Možná jste zaregistrovali zprávu o tom, že v pondělí 24. 2. zemřel Harold Ramis, kterého si nejspíš pamatujete z legendárního filmu Krotitelé duchů (1984). Dnes si tedy v Hudebních klenotech připomeneme právě tento film a jeho titulní píseň v podání Raye Parkera, Jr.  

Jestli máte při středečním ránu byť je trochu špatnou náladu, tahle pecka vás zaručeně zvedne ze židle. Rocková kapela The Knack vznikla koncem 70. let v Los Angeles. Založil ji zpěvák Doug Fieger po svém angažmá v nepříliš úspěšné kapele Sky. Dalšími původními členy The Knack jsou Berton Averre (kytara, zpěv a klávesy), Bruce Gary (bicí) a Prescott Niles (baskytara), který se ke kapele připojil pouhý týden před jejich prvním vystoupením. Jejich debutový singl My Sharona (1979) několik týdnů okupoval první příčky hitparád v USA, Austrálii a Kanadě a stal se mezinárodním hitem a nejúspěšnějším singlem roku 1979. Takový úspěch už žádný jejich další singl nezopakoval. Píseň My Sharona napsal Fieger spolu s Averrem a byla inspirovaná sedmnáctiletou Sharonou Alperin, do které se Fieger v pětadvaceti zamiloval a nějakou dobu s ní pak i chodil.

Krásné středeční ráno! Dnešní volba hudebního klenotu 20. století celkem samozřejmě padla na legendární progmetalovou kapelu z New Yorku Dream Theater. Právě dnes totiž tato pětice neuvěřitelně nadaných a technicky vyspělých muzikantů po pěti letech opět vystoupí v Praze (po třech letech v ČR) se svým novým albem. Dnes si ale připomeneme něco staršího, a to krásnou baladu Another Day z jejich vůbec nejúspěšnějšího alba Images and Words (1992), ze kterého už tu máme přeložený i jejich hit Pull me under.  

Jump (1983) je nejenom nezapomenutelná hitovka, ale také zlomová skladba v kariéře Van Halen. Po obrovském úspěchu Jump oblékla kapela znatelně popovější kabát, což zpěvák David Lee Roth nedokázal překonat a z kapely odešel.

Kapela, která kdysi prožila bouřlivý úspěch i v našich končinách, ale často se potýkala s nespravedlivým nálepkováním. V době temnějšího a smutnějšího alba Welcome to the Black Parade například u nás vrcholila popularita subkultury EMO, který byla mnohými nenáviděna a kapela My Chemical Romance mohla působit na první pohled jako tradiční EMO hudební skupina. Ve skutečnosti se Gerard Way, frontman kapely, k tomuto stylu nehlásí a má k němu naopak odpor - nelíbí se mu například představa sebepoškozování, které k EMO neodmyslitelně patří. MCR ale nezůstali jen u tmavého depresivního stylu nemrtvého Černého průvodu, a v posledních letech vyrukovali s komiksovou stylizací, v nichž se jako skupinka Killjoys prohánějí postapokalyptickým světem. Na základě posledního alba také v současnosti vychází komiks, neboť Gerard Way je vášnivý fanoušek komiksu a před lety stvořil kritiky vysoce oceňovaný komiks Umbrella Academy. Poznámka: První dvě písně mají horizontálně převrácený obraz, protože na YouTubeu jsou sice i oficiální verze těchto dvou songů, ale s podstatně horší kvalitou obrazu i zvuku.

Skladba Be My Baby v podání pěveckého tria The Ronettes patří  k nejúspěšnějším hitům 60. let. V roce 1963, kdy byl singl vydán, se ho prodalo přes 2 miliony kopií. V roce 1999 pak byl uveden do Síně slávy Grammy. Příjemný poslech a pohodové středeční ráno! :)  

Na Vánoce jsem si pro vás do hudebních klenotů připravila jednu trochu netradiční vánoční píseň, protože těch klasických odrhovaček už musíte mít plné zuby. Skladba Fairytale of New York (1987) se dlouhodobě drží mezi nejlepšími vánočními písněmi, zejména v Irsku a Velké Británii. The Pogues na ní spolupracovali s Kristy MacColl, která se jen shodou okolností dostala k nazpívání demoverze skladby, ale kapele se její výkon líbil natolik, že ji požádali, aby s nimi nahrála i finální singl. Ve videoklipu si dokonce zahrála jedna dnes velmi dobře známá herecká hvězda. Poznáte ji?  

V dnešních klenotech zavzpomínáme na ikonu francouzského šansonu Edith Piaf, od jejíhož narození zítra uplyne přesně 98 let. Edith se narodila v roce 1915 pod jménem Edith Giovanna Gassion. Její bohémští rodiče na ni bohužel už v raném dětství zanevřeli a její výchovu předali babičce, která v Normandii provozovala nevěstinec. Edith si postupně začala přivydělávat zpíváním na ulici, kde ji také v jejích dvaceti letech objevil majitel  klubu Louis Leplée. Ten ji naučil základy vystupování a nastartoval její hudební kariéru. Díky jejímu výtečnému zpěvu si ji zamilovali diváci všude po světě. Stala se velmi žádanou umělkyní, která procestovala mnoho zemí od Evropy po Jižní Ameriku. Velkou ranou pro ni bylo, když její životní láska, ženatý boxer Marcel Cerdan, zahynula při pádu letadla. Když se navíc zranila v automobilové nehodě, vyvinula si závislost na morfinu a alkoholu, která posléze přispěla k tomu, že v pouhých 47 letech zemřela na rakovinu jater. Tato legendární zpěvačka byla proslulá tím, že dokázala často banální texty povýšit na umění. Mezi její nejznámější písně patří La vie en rose, L'hymne à l'amour nebo Milord. O jejím životě byl natočen životopisný snímek Edith Piaf v hlavní roli s Marion Cotillard, která si za svůj výkon odnesla Oscara.

Tento týden jsme si pro vás připravili hudební klenot od kapely Genesis. Píseň Land of Confusion (1986) je nezapomenutelná zejména díky klipu, ve kterém účinkují karikatury všemožných osobností tehdejší doby, včetně členů kapely a Ronalda Reagana v hlavní roli. Karikatury byly původně vytvořeny pro satirický pořad Splitting Image, s jehož tvůrci kapela při přípravě klipu spolupracovala. V roce 1987 byl klip nominován na cenu MTV a v roce 1988 dokonce získal cenu Grammy.  

Krásné středeční ráno! Dnešní hudební klenot je na vaše přání. Jedná se o debutový a vůbec nejúspěšnější singl Tasmin Archer. Sleeping Satellite (1992) mezi popovými skladbami vybočuje mimo jiné poněkud netradičním tématem, jímž je cesta člověka na měsíc. Poznámka: Orlem je míněn lunární modul Eagle.

Tento týden v hudebních klenotech zavzpomínáme na léta 90. a na fenomén Spice Girls. A jak jinak, než jejich debutovým singlem Wannabe, se kterým ovládly hudební žebříčky po celém světě a který odstartoval jejich veleúspěšnou kariéru nejprodávanější dívčí skupiny všech dob.  

Dnes tu máme nový krátký film od kapely Thirty Seconds to Mars, který se stejně jako samotná píseň jmenuje "Město andělů." Objeví se v něm například Kanye West, James Franco, nebo Selena Gomez. Skladba hrající u závěrečných titulků je také od 30STM a jmenuje se Bright Lights.

Je středa ráno a to znamená, že je tu další hudební klenot do naší sbírky. Tentokrát si připomeneme skladbu Bruce Springsteena Born In The USA (1984). Je možné, že patříte k těm, co z celé písně znají pouze tuto jedinou větu, ze které by se dalo usuzovat, že má Spojené státy oslavovat. Opak je ale pravdou...  

Sex Pistols jsou bezesporu punkovou legendou a jejich píseň God Save The Queen byla nejspíš nekontroverznějším hudebním počinem své doby. Sex Pistols ji vydali v roce 1977 v době oslav 25. výročí vlády královny Alžběty II., což ještě umocnilo kontroverzi vyvolanou samotným textem skladby. Název je narážkou na hymnu britské monarchie, kterou Sex Pistols v písni bez servítek kritizují a dokonce ji označují za fašistický režim. Skladba vyvolala takové pozdvižení, že ji některé stanice kvůli její urážlivosti odmítly hrát, a spekuluje se dokonce o tom, že bylo manipulováno s oficiálním britským žebříčkem nejprodávanějších skladeb, kde se singl umístil až na druhém místě.  

Adolf Hitler a Darth Vader zdá se nedokáží svoje odlišnosti pořád rozřešit, takže je na řadě třetí díl Epických rapových bitev historie, kde by se to snad už mohlo povést. Schválně, jestli poznáte, kdo je v roli Bobby Fetta a počet rapujících se tak rovná třem?  

Je neuvěřitelné, že až teď, ale konečně máme v Hudebních klenotech soulovou královnu Arethu Franklin. Respect (1967) je jeden z jejích prvních a největších hitů, který k ní už neodmyslitelně patří, přestože ho napsal a v roce 1965 vydal Otis Redding. Aretha Franklin za svou kariéru nasbírala mnoho cen Grammy v soulových a R&B kategoriích, mimo jiné i za tuto skladbu.  

Většina světa poznala norské bratrské duo Ylvis až díky megahitu "Jak dělá liška?", ale tito dva výborní muzikanti a komici vytvářeli skvělé písně již několik let. A často v naprosto odlišných hudebních žánrech. Příkladem za všechny budiž monumentální rocková balada Jan Egeland, která je oslavou jednoho nenápadného norského politika a bojovníka za lidská práva ve službách OSN. Zároveň však jde i o chytrou parodii na samotný žánr, který často vyobrazuje hrdiny svých písní téměř jako antické polobohy. Myslíte, že by některý z českých politiků zasloužil podobnou oslavnou píseň?   Pozn.: Jonas Gahr Støre i Jens Stoltenberg, o kterých se zpívá v první sloce, jsou Egelandovými spolustraníky. Jensovi se často vytýká, že ve světě politiky uspěl jen díky svému slavnému otci Thorvaldovi, taktéž prominentnímu politikovi. Mírová dohoda z Osla se týkala Izraele a Palestiny a byla podepsána roku 1993 v Bílém domě. Jednalo se o klíčový okamžik vzájemného konfliktu obou zemí, při kterém Palestinci poprvé oficiálně uznali existenci Izraele. Jan Egeland tehdy zprostředkovával jednání mezi oběma stranami.

V neděli 27. 10. informoval časopis Rolling Stone o úmrtí rockové legendy Lou Reeda. Reed se proslavil zejména provokativními texty, které psal pro svou kapelu Velvet Underground. V 70. letech se Lou Reed vydal na sólovou dráhu, na jejímž samém začátku vydal svůj bezesporu nejznámější hit Perfect Day (1972).

Možná jste postřehli, že zrovna běží nový seriál od Josse Whedona o agentech ze světa Marvelu, Agents of S.H.I.E.L.D. O hudbu se v tomto seriálu stará oceňovaný skladatel Bear McCreary. V tomto videu uvidíte, že tvořit hudbu k takovému projektu nemusí být žádná sranda (a možná v něm i najdete paralely s vaším životem).

Dnešní klenoty opět využiju k tomu, abych vás pozvala do kina, tentokrát na Aerosmith: Rock for the Rising Sun, který se promítá v několika málo českých kinech v rámci projektu ŽIVĚ titulky od naší překladatelky Atevi. Bližší informace o snímku včetně termínů a míst promítání najdete zde. Tak se nezapomeňte přijít podívat a určitě nepřijdete ani o tuhle jejich skvělou vypalovačku.

Blink 182 je skupinou, kterou znal před cca 10 lety prakticky každý a jež měla velký vliv na mnoho tehdejších mladých muzikantů snažících se v garáži rozjet podobnou hudbu. Skupina svůj zvuk a styl postupně rozvíjela, ale nejslavnější byla jejich infantilní éra, z níž taky pochází tento dnešní hudební trojlístek. Z pozdější tvorby se pak můžete znovu podívat na již přeloženou píseň I Miss You.

Pro dnešek jsem si pro vás do hudebních klenotů připravila legendární Metallicu a jejich Master of Puppets z roku 1986. Myslím, že ke kapele ani písničce není třeba nic dodávat. Klip je vlastně sestřihem z nového filmu Metallica: Through the Never, který právě hrají v některých kinech ve 3D a který do velké míry ovlivnil můj dnešní výběr, takže rozhodně doporučuju! Užijte si to. :)  

I když Cyndi Lauper asi mnozí neznáte, tenhle obrovský hit z jejího debutového alba, kterým se takřka ze dne na den proslavila, znají určitě všichni. Tahle zpěvačka v 80. letech opravdu frčela a píseň Girls Just Want to Have Fun, která se ve své době stala hymnou feministek, není jediným jejím evergreenem. Určitě znáte i Time After Time nebo True Colors. Zajímavostí je, že Cyndiinu matku si v klipu zahrála její skutečná matka.  

Zazpívat na playback lépe než váš soupeř - v tom spočívá hra, ve které se utkali Jimmy Fallon, Stephen Merchant a Joseph Gordon-Levitt. A o osvědčené hity a energické výkony při tom opravdu nebyla nouze. Abyste si užili herecký talent všech zúčastněných, záměrně jsem nepřekládal texty písní.

Tuhle skladbu můžete klidně nesnášet. Nezměníte ale nic na tom, že svého času to byl neskutečný hit. Proto si myslím, že si místo v hudebních klenotech zaslouží. Jedná se vlastně o jediný velký hit jinak vcelku neznámé kapely Wheatus. Klip odkazuje k filmu Křupan (Loser) z roku 2000, ve kterém si stejně jako v klipu zahráli v hlavních rolích Jason Biggs a Mena Suvari. Kvůli masakru na americké Columbine High Shool v roce 1999 musela být z textu vyškrtnuta věta „He brings a gun to school“ (Do školy nosí bouchačku). Do klipu proto byly v inkriminovaném místě přidány ruchy, tzv. scratching. Příjemný poslech!

V roce 1997 věnoval Sir Elton John skladbu Candle In The Wind tragicky zesnulé princezně Dianě. Tehdy tato píseň ovládla světové žebříčky. Elton John ji však napsal už v roce 1973 a její původní text byl věnován Normě Jeane Mortenson alias Marilyn Monroe. V dnešním videu si připomeneme živé vystoupení Eltona Johna s touto skladbou v Sydney z roku 1986.  

Daniel Grafton "Dan" Hill IV. je jméno, které jste mohli v rádiích slýchávat až od druhé poloviny 20. století, ale přesto si určitě dokáže v klenotech získat své čestné místo. Dan Hill se narodil 3. června 1954 do rodiny sociologa Daniela G. Hilla a bratra Lawrence, který byl známé svým psaním (mezi jeho nejznámější novely patří například "Sweet Juice"). Své první album vydal v roce 1975 a pojmenoval ho docela prostě - Dan Hill. Následující píseň je o dva roky starší a pravděpodobně se stala i jeho nejpopulárnější (dodnes hranou v rádiu), jedná se o baladu "Sometimes When We Touch".  

Už to je nějaký ten pátek, co tu byla poslední Epická rapová bitva. Tentokrát pro vás máme připravenou bitvu mezi dvěma bývalými největšími rivaly, a to Stevem Jobsem (Apple) a Billem Gatesem (Microsoft). Tato bitva je hned po souboji Barack vs. Romney druhou nejsledovanější a je i celkem chytlavá, proto jsem přeložil právě ji. Kdo podle vás vyhrál?

Době, kdy bylo u rockových muzikantů módní roztřískat během koncertu své nástroje (a nejen je) a nechat na pódiu duši, vládli britští The Who. A ačkoli jejich skladba My Generation zcela propadla v americkém hudebním žebříčku a nedobyla ani ten domácí, nakonec ji docenil jak tisk, tak hudební stanice. Pete Townshend napsal My Generation v roce 1965, kdy mu bylo dvacet let. Původně byla jen odrazem Townshendova vlastního strachu z dospělosti a všeho, co přináší, ale nakonec se stala hymnou celé jeho rebelující generace. Píseň je v současné době na 11. místě mezi 500 nejlepšími skladbami všech dob časopisu Rolling Stone, je součástí rock’n’rollové síně slávy, objevila se ve dvou žebříčcích nejlepších rockových skladeb stanice VH1 a patří jí ještě mnoho dalších ocenění.  Info o kapele se dočtete u písně Baba O’Riley.